Vážení čtenáři,
Jako už dvakrát v minulosti (před zákrokem proti Františkánům Neposkvrněné a během dvanácti měsíců před vydáním Traditionis custodes) je Rorate Caeli opět prvním, kdo musí s lítostí referovat o závažných, intenzivních a vytrvalých zvěstech pocházejících z kruhů blízkých kardinálu Rocheovi a liturgických radikálů kolem římského Domu svaté Marty.
Dochází k pokusu co nejdříve vydat vatikánský dokument zavádějící striktní, radikální a konečné řešení, které by zakázalo tradiční latinskou mši svatou. Titíž ideologové, kteří prosadili Traditionis custodes a jeho realizaci a kteří stále nejsou spokojeni s jeho evidentními pomalými výsledky, zejména ve Spojených státech a ve Francii, chtějí tradiční mši zakázat a zlikvidovat všude a hned, dokud je František ještě u moci. Chtějí, aby zákaz byl co nejširší, nejdefinitivnější a nejnezvratnější.
Tyto zvěsti pocházejí z velmi důvěryhodných zdrojů* v různých světadílech. Vyzýváme vás, abyste je brali velmi vážně a udělali, co můžete ve svém postavení laiků, kněží, biskupů, kardinálů, řeholníků a řeholnic, aby se z tohoto zákazu nestalo konkrétní opatření.
Můžeme zabránit tomu, aby k tomu došlo? Ano, můžeme: modlitbou, oběťmi, pokáním – i ovlivňováním a nátlakem jakéhokoli druhu, s nimiž dokážeme přijít. Nepřítel je silný, ale náš Pán a Panna Maria jsou mocnější.
Až budeme mít další informace, které bude možné zveřejnit, dáme vám vědět.
____
*Poznámka: Můžeme říci, že tyto zprávy pocházejí ze stejných zdrojů, které portálu Rorate Caeli prozradily, že Vatikán rozeslal biskupům dotazník týkající se Summorum Pontificum (což byla příprava na pozdější Traditionis custodes), a Rorate bylo první, kdo to zveřejnil. Stejné zdroje také jako první odhalily, že nějaký takový dokument přijde (a Rorate bylo v té době opět první, kdo to uveřejnil). Vytrvalé zvěsti, které kolují v současné době, jsou zmiňovány i dalšími důvěryhodnými zdroji, které Rorate v době Traditionis custodes ještě neznalo a které tyto zprávy potvrzují.
Rorate Caeli
Překlad Lucie Cekotová
Zdroj:
https://rorate-caeli.blogspot.com/2024/06/urgent-urgent-growing-rumors-of-final.html
Na rozdíl od Jakeše, který pochopil, že pronásledováním Havla mu dělají popularitu, tahle zběsilá sekta se urvala ze řetězu a naprosto šílí, jak cítí, že se jim to krátí.
Když to udělají, a oni to asi udělají, jenom opět zvýší zájem. Už je dost kněží, kteří k tomu přičichli, a nedají si to vzít.
I u nás je mnoho obecních kapliček, a i něco soukromých kaplí v domech věřících, takže se o podzemní Církev nebojím. Jenom škoda, že budu opět vyhnán od varhan, no, ale co se dá dělat.
Ti, kdo mají místo v domě, by měli zvážit, zda neposkytnout azyl církevním tajemníkem pronásledovanému knězi.
Jo a ideálně ho schovat do sklepa k bramborám, aby ho nikdo nenašel…
Tlak vždycky budí protitlak… Nakonec budou ve finále litovat (byť to nejspíš nepřiznají ani sami sobě), že se do této bezprecedentní agrese proti Tradici vůbec pustili.
To je dobre, ze tento dokument vyjde! To je mozna varovani tem, kteri nevidi, neslysi papezovy hereze! Tak ted alespon uvidi, koho to tam ve Vatikani vlastne maji!
Naprosto souhlasím, paní Marie. Pronásledování tradiční liturgie není v žádném případě jedinou izolovanou věcí – plně zapadá do zpupné mocenské agendy těch, kdo se zmocnili v našem čase nadvlády nad Církví. Pro tuto skupinu heretiků jde o čistě mocenský boj.
Na druhou stranu – to, co nyní sledujeme v přímém přenosu, je už skutečnou agónií Jorge Bergoglia a jeho otřeseného pontifikátu – této skvrny v dějinách papežství. A je to zároveň agónie té nejkřiklavější formy modernismu, jakou bylo možné v celé historii této hereze spatřit.
Nemůžeme se neptat: co přinese budoucnost, co přijde s koncem nadvlády papeže-diktátora a jeho ekipy? Myslím, že v této chvíli už jsou i „progresivci“ ve Vatikánu rozhodnuti v žádném případě nezvolit nikoho podobného Jorge Bergogliovi – protože další „milosrdný papež František“ by Církev už zcela zničil.
….
Máte pravdu, paní Marie – v tom, že tento pontifikát ve skutečnosti opravdu sehrál velmi kladnou roli: tisícům katolíků, dosud se počítajících k mainstreamu, došlo, že v Církvi něco hnije.
Já jsem už dlouho vnímal u mnoha členů Církve, věrných Tradici, silnou únavu, přecházející často až v jakýsi fatalistický postoj: „nějaké zlepšení přijde asi těžko – už to všechno trvá moc dlouho…“.
Současní čerstvě probuzení katolíci si často neuvědomí toto: s vědomím, že Církev je vedena nepravověrnými duchovními, že je zcela odlišná od Církve, ve které byli pokřtěni (jak to těmito slovy hezky vyjádřil pan doktor Malý) – s tímto pocitem žijí desetitisíce katolíků věrných Písmu a Tradici celá dlouhá desetiletí… Nelze se opravdu divit tomu, že tolikeří z nich mají pocit, že vše už bylo tolikrát řečeno, že není vlastně k současné situaci co dodat. Že hereze Jorge Bergoglia organicky vyrůstají z „experimentů“ a všech nepravověrných postojů jeho předchůdců.
Pro ony čerstvě procitnuvší katolíky je ale tohle stále nová informace, kterou potřebují vstřebat. Potřebují se orientovat v historii Církve, aby pochopili veškeré souvislosti – a hlavně: kořeny současné hluboké krize v katolické Církvi.
Prosím, informujte ty své bratry a sestry, kteří vykročili na tuto cestu poznávání. Oni si zaslouží naše svědectví o nezředěných pravdách evangelia. – A právě tak si zaslouží být pravdivě informováni o historii Církve po Druhém vatikánském koncilu. Zasluhují dozvědět se, že nešlo o žádný „nový začátek letopočtu“, ale o sérii manipulací vedoucí Církev postupným sesuvem až k nynějšímu papeži-heretikovi.
Pravdu lze nalézt v projevech a listech Otce arcibiskupa Marcela Lefebvrea; vynikající studií na téma vývoje Církve po II. vatikánském koncilu je kniha „Pravá a nepravá obnova“, jejímž autorem je Georg May. A nepřestanu doporučovat podrobnou studii „II. vatikánský koncil a revoluce šířená potleskem“ na stránkách slovenského portálu „ABC tradície“. Autor: pan Radomír Tomeček.
….
Z těchto nově obrácených katolíků, kterých je v poslední době opravdu mnoho, vyzařuje odhodlání nedat si nikým vzít to, co právě nalezli: Krista v Jeho Slovu, v mystériu mše všech věků, v životech Jeho svatých, v pokladu Tradice.
A já jsem pevně přesvědčen, že to budou právě hořící srdce skutečných následovníků Krista (takových, kteří svého Pána následují za všech okolností), která svou věrnostní, modlitbou a hlásáním Pravdy uzdraví Církev i svět.
Svatí Petře a Pavle, orodujte za naše cesty, za cestu Církve vašeho Pána, Církve, které jste dali všechno.
Matko Boží, vytvoř z nás bojovníky za věc Tvého Syna.
+Amen
Doporučuji také knihu Liturgická revoluce, kterou vydalo nakladatelství Christianitas. Ono to posledním koncilem rozhodně nezačalo. Je to poměrně drsné čtení. A pak ještě „Infiltrace“.
Ad + Josef Poutník
Co si uvědomují či neuvědomují čerstvě probuzení katolíci?
Proč se asi dosud hlásí či hlásili k „většinové“ Církvi, ne-li proto, že je tak vychovali stoupenci změn v Církvi po DVK? Nepatřili mezi tyto stoupence také kněží, kteří vydali svědectví v nelidských podmínkách komunistických lágrů? Odkud plynul jejich příklon k faktické protestantizaci Církve svaté? I toto jsou otázky, na které bude třeba hledat odpověď, až se jednoho dne začneme vážně zabývat krizí uvnitř Církve a jejím znovusjednocením.
Prosím Vás, Poutníče, nechtějte po nás, abychom se při všech často nesnadných okolnostech, které provází náš příklon k Tradici, ještě zabývali tím, s jakými pocity žíjí a žili desetitisíce katolíků věrných Písmu a Tradici celá dlouhá desetiletí.
Ano, hledáme nezředěné pravdy evangelia, ale nejsme si v tom všichni podobní – nejsme snad všichni na cestě? Jestli v něčem, tak tady potřebujeme čas!
Není snad Mše svatá všech věků tím nejvhodnějším pramenem? Je! Tak nás nechte pít a my se sami začneme ptát!
Děkuji za pochopení – Terezie
Říkám přesně to, co Vy, paní Terezie.
Pokud jste narazila na nějakého ctitele Tradice, který se s Vámi dostal do sporu… I to je možné – touto eventualitou si totiž chtě nechtě vysvětluji tento Váš sebeobranný příspěvek, který je pro mne obtížně pochopitelný. Proč jste ho pochopila tak, že „jste povinna…“?
Já (to platí pro všechny mé příspěvky): po Vás opravdu nikdy nic nechci a neúkoluji Vás – to není smysl mých příspěvků, ani těch, kdy se obracím přímo na Vás. (Už několikrát jsem se divil Vaší formulaci, že po Vás něco „požaduji“.)
Není tohle odraz nějaké Vaší zlé zkušenosti s nedobrou autoritou?
Modlím se.
Poutníče, díky za reakci i modlitby!
Vaše příspěvky, jak je čtu já, jsou plné hodnocení, návodů, jak dělat věci lépe, za co se modlit atd. Je to inspirativní, ale někdy je toho, s prominutím, moc. Tak jsem si dovolila jednu malou prosbu.
Myslím si totiž, že nejen já, ale i mnozí další potřebujeme pro své objevování Tradice především čas vyhrazený Pánu, aby mohl působit v našem srdci a jednoho dne objevíme třeba prostor pro to, abychom se začali ptát třeba po tom, co prožívali ctitelé Tradice celá dlouhá desetiletí – o tom jste přece psal a já na to reagovala.
Někdy člověk špatně odhadne potřeby a limity druhých, jindy zase pojmenuje, jak vnímá reakce toho druhého, jak jste to učinil v mém případě – budu o tom pŕemýšlet!
V modlitbě zůstáváme spojeni!
Já jsem chtěl jen nezávazně poskytnout dobré zdroje informací.
Vím například to, jak pro mnohé mé známé bylo před lety důležité monitorování převratu na pražské Katolické teologické fakultě UK – na stránkách „Institutu svatého Josefa“ se tehdy mohli díky Michalu Semínovi dozvědět, jakou nedůstojnou roli sehrál Tomáš Halík (volající sanitku z Bohnic pro děkana Otce Václava Wolfa); jaké podpásové metody použil modernista kardinál Vlk, aby fakultu ideologicky ovládl.
…..
Kladla jste si, paní Terezie, možná otázku, jak je to možné, že přesvědčenými bojovníky za modernistické „reformy“ po Druhém vatikánském koncilu byli i ti duchovní, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem .
Mezi tyto perzekvované patřil i například Miloslav Vlk… Víte, paní Terezie, jakkoli to často může člověka zmást, on určitý morální kredit pronásledovaného neznamená automaticky to, že tento pronásledovaný se nutně stal dobrým a čestným člověkem. Miloslav Vlk měl v době, kdy zastával nejvyšší duchovní postavení v naší zemi, velmi daleko k soucitu, toleranci a vůli k dialogu. Byl známý svou až nenávistnou povahou – jak dosvědčili mnozí z těch, kdo s ním přišli do bližšího kontaktu…
Jména kněží jako Oto Mádr nebo Josef Zvěřina jsou známa jako jména dlouhodobě vězněných bojovníků proti komunistické totalitě – ale nejsou jmény pravověrných katolických kněží; jejich příspěvky v „Teologických textech“ u nás umetaly cestu modernistickému pojetí víry – jehož trpké plody dnes sklízíme na všech úrovních světové Církve.
….
Kéž Panna Maria Karmelská ochraňuje naše cesty touto spletitou dobou. Kéž se za nás přimlouvají karmelitky z Compiegne, jejichž oběť na popravišti zlomila hrůzovládu Maximiliena Robespierra za zrůdné francouzské revoluce.
Ať opravdu poznáváme Pravdu, Krista – i onu pravdu o sobě samých. Jen tak nás může Bůh osvobodit pro tento život i pro Věčnost. Amen
Ad + Poutník 30/6 a 11/7
1) Současní čerstvě probuzení katolíci – jak tomu mám rozumět? Ze své zkušenosti mohu říci, že jsem rozhodně doteď nespala. Jdu vědomě, z vlastního rozhodnutí, za Kristem téměř čtyřicet let. Mnoho z nich jsem naplnila takovým úsilím, že jsem neměla skoro žádnou volnou chvíli sledovat, co se kolem mě děje. Ano, některé věci se postupně vzdalovaly od toho, v čem jsem byla vychována, což mě znepokojovalo, ale trvalo poměrně dlouho, než jsem se odvážila pozvednout hlas, protože jsem věděla, že zažiji nepřijetí, nespravedlivé posouzení nebo i odsouzení, a k tomu je zapotřebí síla i odvaha.
2) Desetitisíce katolíků věrných Písmu a Tradici celá dlouhá desetiletí… Kde jsou? Jak je poznám? Nemohou být věrní i mezi návštěvníky NOM? Nemohou i vlažní a lhostejní navštěvovat Mši svatou všech věků? Nemylme se, i oni patří do Církve! Horlivý křesťan se nejspíš zformuje v plných kostelních lavicích, nikoliv v poloprázdných kostelích, které jsou většinou uzavřeny! Co děláme pro to, aby mohly být otevřeny i mimo bohoslužby?
3) K seriálu „II. vatikánský koncil a revoluce šířená potleskem“ na webu ABC tradície: ano, tento seriál pan Tomeček sestavil na základě knihy Roberta Mattei: Druhý vatikánsky koncil. Dosial nenapísané dejiny (Nadácia Slovakia Christiana 2019). – Výborná kniha, z níž se dá poměrně snadno vyčíst, proč nakonec došlo k porážce konzervativně laděných koncilních otců: v první fázi šlo o slabou organizovanost, v poslední fázi chyběla vůle odporovat důsledně až do konce. I Mons. Lefebvre přiznal, že mnohé koncilní dokumenty podepsal pod morálním tlakem papeže (viz 22. díl seriálu). – Na knize B. Matteiho se mi líbí snaha o co největší objektivitu, vyvážené informace z jeho knihy poskytuje i pan Tomeček. – Seriál jste mi, Poutníče, doporučil už na jaře, díky moc!
4) Až se jednoho dne začneme vážně zabývat krizí uvnitř Církve a jejím znovusjednocením, bude třeba, abychom začali hledat chyby – a hlavně možnosti nápravy sami u sebe, čím dřív, tím líp, než se nám ty poloprázdné kostelní lavice vyprázdní úplně!
5) Jestliže píšete o poměrně dávné kauze pražské teologické fakulty s aktéry Halík – Wolf – Vlk, tady zatím nějaká objektivní vyvážená zpráva chybí. Já pokládám za štěstí, že T. Halík na fakultě nezůstal. – Ještě připomínám, že M. Vlk jako Velký kancléř KTF měl právo i povinnost ovlivňovat směřování této instituce. On sám už lépe než Vy a já ví, jaký verdikt za své počínání od Nejvyššího vyslechl. – Totéž platí i o jménech O. Mádr a J. Zvěřina. Tady bych si dovolila připojit výrok našeho Pána: „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi.“ (MT 10,32)
Co Vy na to, Poutníče?
Já přece nepíšu o Vás, paní Terezie, když píšu o čerstvě probuzených… Nevztahujte vše nutně jen sama na sebe.
….
Že na pražské teologické fakultě šlo o modernistický převrat, je všeobecně známé – stejně jako to, že ve stejné době začíná nakladatelství Vyšehrad vydávat knihy autorů (teologů atd.), které nejsou autenticky katolické a obsahují heretické názory. Totéž platí pro Křesťanskou akademii, která došla změn tak radikálních, že bývalé vedení v Římě to označilo jako „ukradení značky“.
….
Perete se sama se sebou, paní Terezie – protože věřte, já Vás opravdu nesoudím, nenaviguji Vás – ani nepíši nutně vždy jen o Vás.
Hledejte – a najdete. Tohle je opravdu Váš boj a Vaše cesta, kterou si musíte projít jen Vy sama. Žádná autorita, žádný průvodce to za Vás udělat nemůže.
….
Ať Kristus sám promění a uzdraví naše duše – abychom mohli kráčet po cestách, které jsou jen naše, vždy zcela svobodní. My všichni.
Ať nás Matka Kristova, Matka Církve i Matka naše, Panna Maria, na cestu ke svému synu stále navrací – kéž je naší Pomocnicí, Ochránkyní na cestách, naší Přímluvkyní a Dárkyní všech milostí.
Dávám vás, paní Terezie, do rukou Spoluvykupitelky – ať vám Ona sama vše ukáže pravdivě.
+ Pokoj a Lásku.
Pane Poutníku,nenepadejte ,čímkoliv ,prosím , Josefa Zvěřinu a Otu Mádra,je to od Vás ubohost ,Král Petr.
Pan Poutník zde jen konstatuje známou a nepopiratelnou skutečnost.
Poutníče,
tady jste byl vyzván k diskusi, proč nediskutujete?
Proč pánovi nevysvětlíte svůj postoj?
Také bych byla ráda, kdybyste to trochu rozvedl.
Těším se!
„Zesnulý P. Mádr byl jako morální teolog modernistou odmítajícím encykliku Pavla VI. Humanae Vitae, proto jsme později přestali spolupracovat. Přesto ho však pokládám za úctyhodnou osobnost, neboť jako vězeň 50. let prokázal svoji statečnost a věrnost Kristu.“
R. Malý:Je mons. Tomáš Halík věřící nebo ateista? web Apologie Církve 30/12 2024.
Souhlasím. KHS nemá žádná práva na katolické duchovní poklady ani autoritu vzhledem ke katolickým věřícím. Mají své banalní, rouhavé a celkově ohavné obřady, tak ať se jich drží a naše nechají na pokoji.
https://gloria.tv/post/GwL2kt9nthtV3JyiewcPSpArM
Za zdroj neručím, každý nechť sám posoudí důvěryhodnost.
Pane Poutníku,
jsem ráda, že napíšete jen o mně, ale po pravdě řečeno, ani mě to nenapadlo, pouze mně Vaše slova na adresu „čerstvě probuzených katolíků“ připadala příliš tvrdá, tak jsem se ozvala, tak už to v diskusích přece bývá, ne?
Když jsem se zamýšlela nad tím, proč pronásledovaní katolíci tak nadšeně prosazovali např. liturgické pokoncilní změny, nemyslela jsem tím žádná slovutná jména, ale prosté křesťany, s nimiž jsem se od dětství setkávala.
Kniha Teilharda de Chardina „Chuť žít“ vyšla ve Vyšehradu už v roce 1970 . Takže k nám modernistické myšlenky pronikaly mnohem dříve než uvádíte Vy.
Dost možná se s něčím peru, ale hlavně se snažím hledat pravdu. Děkuji za Vaše láskavé doprovázení!
Věřím, že v modlitbě zůstáváme spojeni!