Slavíme Zelený čtvrtek, odpoledne začíná Velikonoční triduum. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají Poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Kombinuje se tak radost z Eucharistie, symbolizovaná radostným začátkem Mše, s bolestí nad počínajícím utrpením našeho Spasitele.
Sluší se podotknout, že v řadě zemí, včetně zemí Koruny české, je Zelený čtvrtek tradičně dnem přísného postu, byť není Církví vynucovaný. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně – je to (vedle zkomolení německého jména pro tento den) jeden z důvodů pro jeho české pojmenování.
Doporučuji: Rozjímání nad obřady Zeleného čtvrtku.
Ignác Pospíšil
Existují dva hlavní pilíře víry katolických křesťanů.
Prvním je naše absolutní důvěra v sílu Oběti našeho Spasitele, která existuje jako duchovní zlom v dějinách celého lidstva. Je to zároveň důvěra v plod mše svaté (tohoto zpřítomnění kalvarské Oběti); naše víra a důvěra v Eucharistii, v proměněné Tělo a Krev našeho Pána Ježíše Krista.
Druhým pilířem je víra v pomoc Matky Boží, Nanebevzaté, té, která se v Lurdech nazvala Neposkvrněným početím. Důvěra v přímluvu naší Matky, která je Orodovnicí za celý lidský rod před Trojjediným Bohem. Která je Spoluvykupitelkou, stojící pod křížem Syna – a proto i z Boží vůle Prostřednicí všech milostí.
To jsou i ony dva sloupy ze známého snu Dona Bosca…
….
Není vůbec náhodou, že v duchovní válce, která je v současné době vedena Satanem proti lidstvu a proti Církvi, je zvlášt temný, tvrdý útok veden proti Eucharistii a proti Matce Boží.
Ale máme zároveň paradoxně díky tomu dobré rozlišovací kritérium: skutečná, autentická katolická Církev má hlubokou úctu k mystériu Eucharistie. Nikdy nedovolí profanaci této svátosti. – A mariánská úcta je pro ni samozřejmostí – Panna Maria je tou, která vede duše nejjistější cestou ke svému Synu.
Díky za tyto spolehlivé orientační body.