Tomáš Holub jmenován biskupem plzeňským

Mons. Tomáš Holub

Novým biskupem plzeňským byl jmenován Mons. Tomáš Holub (∗ 1967), generální sekretář České biskupské konference a děkan kolegiátní vyšehradské kapituly.

Dříve zastával mimo jiné posty hlavního kaplana Armády ČR (1998-2006), vikáře vojenského vikariátu (1998-2007) a generálního vikáře královéhradecké diecéze (2008-2010).

Vyvěcení nového biskupa a jeho převzetí správy diecéze je naplánováno na 30. dubna 2016. Bůh pomáhej novému biskupovi i jeho diecézi…

Více informací ZDE a ZDE.

Ignác Pospíšil

9 Responses to Tomáš Holub jmenován biskupem plzeňským

  1. Adanedhel napsal:

    Staří přednost mají, ale mládí vpřed. Tak mi to přijde….

  2. František napsal:

    To je dobre alebo zle? (Vzhľadom na tradíciu a poctivý katolicizmus)

  3. Jaroslav napsal:

    Novému biskupovi přeji, aby dokázal sjednotit různé názorové proudy v církvi, aby dal prostor všem, kdo to myslí upřímně, aby zůstal svobodný a měl odvahu jít proti proudu církevního modernismu, tak jak to lapidárně sděluje Chesterton, že jen leklá ryba plave s proudem.

  4. Antonín napsal:

    Je pravda, že na svůj věk vypadá velmi mladě, je mu 48 roků. Čas ukáže jeho disponovanost.
    Nicméně olomoucký arcipastýř Jan Graubner byl na biskupa vysvěcen, když mu bylo 42 roků a sídelním arcibiskupem se stal, když mu bylo 44 roků.
    A když si vzpomenu na arcibiskupa Otčenáška, někdejšího královéhradeckého velepastýře, tak sice z vyjímečných důvodů byl jmenován Piem XII. v necelých 30 letech, biskupské svěcení přijal 17. dní po svých 30tých narozenínách.

  5. Jaroslav napsal:

    P.S.
    Přání panu biskupovi doplňuji o to, v čem by také měla spočívat jeho odvaha jít proti proudu.
    „To, co nyní potřebujeme, je nová liturgická výchova, zvláště pro kněze. Musí být znovu jasné, že liturgická věda není k tomu, abychom stále produkovali nové modely, jak je tomu v automobilovém průmyslu. Liturgická věda slouží tomu, aby nás uvedla do svátku a jeho oslavy, aby člověka uschopnila pro tajemství. To bychom se potřebovali naučit nejen od východní církve, ale ode všech světových náboženství, která všechna dobře vědí, že liturgie je něco jiného než vymýšlení nových textů a ritů, že naopak liturgie není na to, aby se s ní manipulovalo. Mladí lidé to cítí velmi zřetelně. Centra, ve kterých se liturgie slaví bez balastu, s úctou a důstojností, jsou přitažlivá, i když účastníci nerozumějí každému slovu. Právě taková centra potřebujeme. Bohužel tolerance vůči dobrodružnému pohrávání je téměř bez hranic, zatímco tolerance pro starou liturgii se změnila v nesnášenlivost. Tak jsme zcela jistě na falešné cestě.
    Co jsme dříve znali jen teoreticky, to se nyní stalo konkrétní zkušeností: Církev stojí a padá s liturgií. Když upadá úcta k trojjedinému Bohu, když se v liturgii Církve nepředstavuje její víra nezastupitelně a v plnosti, když potřebuje lidské slovo, lidské myšlenky a lidské názory, ztratila víra své nejvlastnější místo a svou domovinu. Proto je správné slavení posvátné liturgie jádrem každé skutečné obnovy Církve.“
    Kardinál Josef Ratzinger

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *