Slavíme svátek sv. Alberta Velikého
Sv. Albert Veliký
Dnes slavíme svátek sv. Alberta Velikého († 1280), dominikána, biskupa, učitele Církve a patrona filosofů, vědců, přírodovědců a studentů, kterému Církev dala čestný přídomek „Doctor universalis“ (= doktor všech věd).
Nejvýznamnější představitel německé scholastiky a velký učitel sv. Tomáše Akvinského se narodil ve Švábsku někdy na přelomu 12. a 13. století. Studoval nejprve na univerzitách v Boloni a Padově a později na Sorboně, kde byl žákem druhého generála dominikánů bl. Jordána Saského († 1237), který ho v roce 1229 přivedl do řádu bratří kazatelů.
Jako profesor přednášel v Kolíně nad Rýnem i na Sorbonně, jeho nejvýznamnějším žákem a chráněncem se stal sv. Tomáš Akvinský († 1274). V letech 1254-1257 byl provinciálem německých dominikánů, v letech 1260-1262 biskupem řezenským. Zemřel v klášteře sv. kříže v Kolíně nad Rýnem.
Společně se sv. Tomášem Akvinským je nejvýznamnějším představitelem středověké scholastiky a patrně nejvzdělanějším člověkem své doby.
Ignác Pospíšil
Odpůrcové scholastiky ji vyčítají nedostatek zájmu o přírodní vědy. To jistě není případ Sv. Alberta, který komentoval přírodovědecké spisy Aristotela, ale nebyl jeho nemyslícím následovníkem a uvědomoval si některé jeho omyly. Je zastáncem toho, že v přírodních vědách je třeba vycházet ze zkušenosti.
Řekl bych, že samotný příklon k Aristotelovi dával tomu zájmu o přírodní vědy (větší) šanci.
Ale vzpomněl jsem si zároveň i na jednu anekdotu, kterou jsem někde četl a která říkala zhruba toto: dva scholastici se jednou rozhodli zjistit, jak dlouhé má ježek bodliny. A jak na to šli? Hodlali to odvodit z prvních aristotelských principů …
Nemohu posoudit, nakolik je ta anekdota historicky oprávněná.
Blábolím, blábolíš, blábolíme…..
Mohu dodat ještě jiné podobné anekdoty, např. že na otázku, kolik má moucha noh, odpovídá scholastik tím, že místo aby si je spočítal, pracně hledá u Aristotela, jestli o tom nepíše. Tyto anekdoty s jednoznačným záměrem zesměšnit scholastiku vznikaly v době protestantské reformace, která napadala právě scholastiku a aristotelismus, poté byly horlivě opakovány osvícenci.
Zatímco starověcí církevní spisovatelé (např. sv. Augustin) vycházeli z Platona, humanistické hnutí (s jeho neblahým vlivem) v 14. století i v následujícím se přiklánělo na rozdíl od hlavního proudu scholastiky k Platonovi. Odpor ke scholastice se tak objevil už před tzv. reformací.
Neznáte nějaký kvalitní životopis sv. Alberta Velikého? Nevíte něco o legendě zobrazené např. zde: http://www.danielmitsui.com/00_pictures/albert.jpg Sv. Albert měl vytvořit jakousi mluvící hlavu, kterou mu sv. Tomáš Akvinský zničil. Možná to ale jsou jen pověrečné představy o jeho studiu tehdejších přírodních věd.