Svetové dni mládeže s Juventutem
Na tohtoročné Svetové dni mládeže v Madride prišlo mnoho mladých ľudí a spoločenstiev. Nechýbalo medzi nimi ani Juventutem, celosvetové hnutie mladých katolíkov, ktorí vyznávajú tradičnú spiritualitu cirkvi spojenú s tzv. mimoriadnou formou rímskej liturgie. Z česko-slovenskej pobočky Juventutem sme mali možnosť zúčastniť sa len dvaja a to na prvej časti stretnutia v rámci príprav v miestnych diecézach. Po dlhej a náročnej ceste sme dorazili do Amorebiety, kde bolo zabezpečené ubytovanie v karmelitánskom diecéznom centre pre duchovnú obnovu. Amorebieta sa nachádza asi 20 km od baskickej metropoly Bilbao. Je to menšie mesto obklopené krásnou krajinou. Diecézne centrum sa nachádza na okraji mesta v tichom prírodnom prostredí, čo bolo ideálne na duchovnú prípravu. Stretlo sa tu vyše dvesto mladých ľudí vo veku približne od 16 do 35 rokov rôznych národností. Najpočetnejšiu skupinu tvorili Francúzi. My Slováci sme spolu s Angličanmi, Holanďanmi, Američanmi, Nigérijčanmi a ďalšími boli zaradení do anglicky hovoriacej skupiny. O program tohto stretnutia a jeho úspešný priebeh sa okrem organizátorov starali aj kňazi a seminaristi z Bratstva sv. Petra (FSSP), Inštitútu Dobrého Pastiera či z rehoľného spoločenstva Kanonici od Matky Božej.
Na začiatku stretnutia sme sa vybrali na neďaleký vrch, z ktorého bol krásny výhľad na Amorebietu a pri modlitbe ruženca sme prosili za nás prítomných, za Cirkev, za mladých ľudí, za pokojný priebeh stretnutia. V modlitbách, či už pri sv. omši alebo pri breviári nás neustále sprevádzala latinčina, jazyk, ktorý nás všetkých spájal a ukazoval nám mladým, že aj napriek našim rozličným rečiam a komunikácii sme jednotný Boží ľud. Nasledujúce dni nás čakal náročný, ale zato bohatý program. Každý deň sa slúžila sv. omša podľa misálu blahoslaveného Jána XXIII z roku 1962, teda podľa tzv. mimoriadnej formy rímskeho rítu. Na omši spieval zbor Juventutem prevažne piesne v gregoriánskom choráli, slúžená bola aj omša v dominikánskom ríte. Čítania spolu s homíliou boli preložené do obidvoch jazykov našich skupín. Navštívili sme Bilbao, sanktuárium v Urkiole, Azpeitziu (rodisko sv. Ignáca z Loyoly), stretli sme sa s miestnym biskupom, mali sme možnosť vidieť mnohé kostoly a múzeá, kde sme sa dozvedeli viac o španielskej histórii a duchovnom živote španielskych svätcov. Po náročnej turistike v horách sme si oddýchli na pláži. Každá skupina mala pridelených kňazov, ktorí s nami cestovali, modlili sa s nami, mali pre nás pripravené katechézy o liturgii, sviatostiach, duchovnom živote, morálke. Veľmi povzbudzujúce boli svedectvá jednotlivých kňazov o svojom živote. Celý deň nám boli k dispozícii aj vo sv. spovedi, kde sme Bohu mohli odovzdať svoje hriechy a trápenia.
Na pohľad dokonalé stretnutie malo aj nejaké svoje chyby. Prvým problémom bola návšteva rodiska zakladateľa rehole jezuitov sv. Ignáca z Loyoly, kde sme mali tri mesiace vopred dohodnuté slávenie sv. omše v tradičnom ríte. Žiaľ z rozhodnutia predstavených pútnického miesta sme nemohli sláviť naplánovanú sv. omšu v bazilike, keďže v rovnakom čase prebiehala aj pútnická omša (v tzv. riadnej forme) na priestranstve pred bazilikou. A to aj napriek tomu, že v čase nášho príchodu práve prebiehala jedna omša v bazilike… Zvláštne. Napriek vyhláseniam Pápežskej komisie Ecclesia Dei o rovnocennosti oboch foriem rímskej liturgie to v praxi veľmi často neplatí. A tak sa naša pútnická omša neslúžila ani v záhradách sanktuária v Loyole, ale opäť v karmelitánskom kostole v Amorebiete. Avšak pozitívna zmena, tentokrát podľa tradičného dominikánskeho obradu.
Druhým ani nie problémom ako skôr zážitkom z novšej spirituality Cirkvi bolo slávenie sv. omše pre mladých z celej diecézy a pútnikov do Madridu. Tentokrát v sanktuáriu sv. Antona z Urkioly, kde sme sa po spoločnom putovaní stretli. Juventutem malo pripravené slávenie sv. omše opäť v Amorebiete, ale chceli sme sa nachvíľu pomodliť a stíšiť aj tu na pútnickom mieste. Pred vchodom do kostola nás po bokoch pri schodoch vítali mladé slečny, ktoré sa tu opaľovali, mladí Kórejci nacvičovali na trávniku v maskách a so šatkami pravdepodobne liturgické tance. Vo vnútri kostola prebiehal nácvik zboru alebo možno zbormajster chystal aparatúru, takže z modlenia nebolo dokopy nič. Keď po chvíli začal kňaz mávať rukami a roztancovávať dav pred sv. omšou, bola to tá správna chvíľa na opustenie posvätného miesta. Pred východom sme stretli jeden pár usmievavých dievčat, ktoré oblečením pripomínali skôr japonské ľudové tanečnice. Čo nasledovalo vo vnútri kostola si radšej nechcem predstaviť. Jeden zo živých dôkazov pre mňa, kam vedú liturgické experimenty a celková subjektivita v novej liturgii. Celý týždeň ubehol ako voda a ani sme sa nenazdali a boli sme späť na Slovensku.
Keď píšem tieto riadky, na um mi prichádza myšlienka, aké malo toto stretnutie význam v našich životoch, čo sme si z neho doniesli sem na Slovensko. Po prvé, mladí ľudia z Juventutem nás povzbudili vo viere, v jej aktívnom prežívaní, dodali nám odvahu, aby sme sa nikdy nehanbili za svoju katolícku vieru, za svätú Katolícku cirkev, lebo len ona je nositeľkou večnej Pravdy, ktorou je Ježiš Kristus. Ukázali nám prostredníctvom svojho prežívania viery, že mladý človek môže čerpať duchovnú posilu z tradičnej spirituality a mimoriadnej formy rímskeho rítu a pritom nemusí hrať divadlo v kostole alebo mimo neho. Za druhé, kňazi ktorí boli na stretnutí nám ukázali čo to znamená byť alter Christus. Celý čas chodili v klerikách, pravidelne sa modlili breviár, boli nám k dispozícii kedykoľvek a kdekoľvek sme išli, radili nám, povzbudzovali nás, prinášali nám na oltár živého Krista, ktorým sme sa posilňovali do života. Keď ich stretli ľudia na ulici a začali na nich šomrať, prijali kritiku a nijak ich to nevyviedlo z miery, nehanbili za to kým sú. A za tretie, zistil som čo to znamená sv. omša. Nie je to koncert, ani posedenie, ani relax na pláži, je to vrchol života kresťana-katolíka. Je to predobraz nebeskej liturgie, stretnutie sa s nebom na tomto svete. Požičiam si jednu vetu zo Schallerovho misála – „Kto rozumie obradom katolíckej liturgie nebude ani od celého sveta očakávať, žeby mu niekto mohol ukázať niečo vznešenejšie, pôvabnejšie, pravdivejšie a pritom spásnejšie“. To je poučenie hlavne pre tých u nás na Slovensku či aj inde vo svete, ktorí stále dokola omieľajú frázy o tom ako rozumia sv. omši vďaka ľudovému jazyku. Častokrát avšak mnohé nechápu alebo sa nudia a možno aj preto v liturgii neustále vymýšľajú nové prvky, ktoré tam nepatria. Aj im ako aj celej Cirkvi je aj preto určená tradičná latinská liturgia, liturgia našich otcov a mám, množstva svätcov, ktorých sprevádzala stáročia. Toto je odkaz nás mladých zo stretnutia Juventutem.
Róbert Hričo, člen Juventutem
Viac fotografii môžete nájsť na tejto adrese: http://juventutem.shutterfly.com/pictures
Video zo stretnutia nájdete tu: http://www.youtube.com/watch?v=a859Tj8gAjU
DZKS
Přesto se nemohu zbavit myšlenky, že svou účastí na této „zoologické zahrádce pápy Ratzingera“ k zmiňovaným excesům přispíváte. Vlastně souhlasíte.
Je to až komické, s jakou důsledností hovoříte o „řádné formě ritu“ a „mimořádné formě ritu“, ačkoli v reálném světě ten váš řádný ritus vede k excesům, jež jsou vám proti srsti (přesto jediné, na co se vy, hoši a děvčata z Juventutem, respektive FSSP zmůžete, je následné potiché impotentní brblání).
Pořád ještě vám chybí ten poslední krok, poslední kon (ač uznávám, že jste od diskusí na signálech urazil velký kus cesty) – odsoudit nekatolický Novus ordo misae. Protože to je jen logický důsledek vaší kritiky excesů. Pokud tedy samozřejmě nevěříte, že tyto vznikají jen tak, samy od sebe.
Nelíbí se mi Váš tón Hamisch. Nazývat Svatého Otce pápou je spíše hanlivé než laskavé a křesťanské. Nazapomínejte laskavě na to, že hřích máte nenávidět, avšak hříšníka milovat, zvláště pokud (jak zatím předpokládám) jej považujete za papeže tj. viditelnou hlavu Církve. Předpokládám, že byste se také nerad takto vyjadřoval o samotném Kristu Pánu.
Kńourat na členy FSSP můžete, avšak posuzovat, zda někdo učinil nějaký poslední krok (zřejmě vstříc k FSSPX) a zatratil celou pokoncilní Církev – to opravdu nechte laskavě na každém jednom člověku. Ono být za každou cenu FSSPX-látristou nemusí notně znamenat být dobrým katolíkem. A naopak: ne všichni NOMáci musí být notně úchylní modernisté.
Ale prosím vás:)
Pápa rimsky – je naprosto běžný výraz, který opravdu nevím, koho pohoršuje. Jestli ho uznávám, nebo neuznávám je opravdu jen moje věc a zrovna vám, pane Maxi se opravdu sdílet se svými vnitřními pochody nebudu. Zajisté chápete.
Nevím, co označujete za kňourání. Snad to, že jsem označil FFSP za neschopné nějaké účinné kritiky? Máte opravdu zvláští způsob, jak interpretovat slova druhých.
Dále – klasičtí slamění panáci – poslední krok znamená poslední krok k pravověří (vvaše domýšlení – slaměný panák), zatratil celou pokoncilní Církev – slaměný panák. Závěrečná urážlivá věta směrem k dílu svatého monsignora – slaměný panák.
Vaším problémem je, že si Bratrstvo personifikujete s PTS, kterýžto republikán vám, střelcům a „monarchistů“ (spíše habsburgistům) šplape na krky, proto Bratrstvo haníte, kudy chodíte.
Chápu avšak neschvaluju. A to i přesto, že s PTS nesouhlasím v mnohem větší míře, než vaše ctěná maličkost.
Takže, když to shrnu – vaše „slušná invektiva“, kterou Ignác z nepochopitelných důvodů pustil, mne skutečně urazit nemůže. I na urážky je nutná úroveň a tu vy, jaksi nemáte. Trochu mi to připomíná některé postavy ze Švejka. Konkrétně vachmeistra z obce Putim 🙂
Kdyby byl váš příspěvek staroslověnsky, jistě by se dal výraz „papa rimsky“ akceptovat jako slušný výraz. Avšak počeštěný výraz „pápy Ratzingera“ lokalizovaný navíc v jakési „ZOO zahrádce“ ( je tím myšlena Kristova Církev a jeho viditelná hlava), působí spíše komicky a urážlivě. Takto si katolicitu rozhodně nepředstavuji. Je to stejný neurvalý a asociální slang jaký používá i jistý pan z webu contras.
… Vidím, že hierarchická autorita Vám činí opravdu problém. Je pak úplně jedno, zda je to papež nebo PTS….
A co se týče zmíněného PTS, tak na toho nám prosím nesahejte, je velmi sečtělý a máme ho rádi. A navíc přes některé jeho nešťastná vyjádření nelze pochybovat o jeho dobrém úmyslu a katolicitě. Ostatně mýliti se je lidské a nenajde se člověk ten, aby se zalíbil lidem všem.
Pane Maxi – zoozahradkou je mysleno to, co i vy casto kritizujete a ted vam z nepochopitelnych duvodu nevadi – podruhovatikansky marasm, ktery vedle sebe snese tradicni ritus i charo tanecnice pri adoraci.
Jsem Slovan, takze se inspiruji slovanskymi jazyky. Papst Ratzinger by bylo v poradku, vidte.
Opet se nemohu nez podivit vasi nekonzistenci.
Obdobne vase zmateni po pojmem „autorita“, ktera evidentne neni problemem mojim, ale vasim. Zijeme v republice a clovek nedotceny svatym Tomasem , svatym Augustinem (De Civitate) se logicky vzteka stejne vulgarne, jako vy a vasi hosi.
PTS – opet dalsi dukaz vasi podivne konzistence. Sám na PTS plijete, kudy chodite – prasivy republikan, na monsigrnorovo dilo taktez (viz vyse), ale jakmile se nekdo ozve s tim, ze mu nektere skutky PTS nejsou po chuti rovnez, uz se stavite na zadni.
Prase aby se v tom vyznalo, se rika u nas.
Scheissegal se rika u vas.
A konecne slang. Nevim, co za slang pouzival pan Contras, ale porad mi je milejsi, nez slang strelcu ze stranek vaseho nicku. Pachne totiz bylejma fuseklema, kancimi chlupy za kloboukem a kozenyma kalhotama. A takovy slang je mi odpornejsi, nez demlovsky hnev vtipalka Contrase.
Divim se, ze vami opet ztracim cas. Asi proto, ze se otirate o mne drahe veci. Docela by mne zajimalo, jestli byste se tak certil, kdyby papezem nebyl German 🙂
Vidím, že už nevíte co píšete. A nebo píšete jen vždy to co se Vám hodí? Odbíháte od tématu k osobním útokům. Vyjadřovat se neuctivě či karikaturně o papeži, byť třeba v jistém ohledu chybujícím, nepokládám za ctnost či projev „tradičně“ smýšlejícího katolíka. Takto se katolík nechová a nikdy takto nejedná. To po mne opravdu nechtějte. O takovou „tradici“ nemám zájem.
Takovouto pochybnou „tradici“ si strčte s prominutím za klobouk, spolu s Vašemi xenofobními výlevy i s celým Vaším pochybným webem.
Vidím, že opět stavíte slaměné panáky.
Vím, co píšu. S osobními útoky jste tu započal, pokud mne paměť neklame, opět vy (viz vaše řeči o mém „kňourání“, FSSPX látrie, atd.), znovu opakuji, že jsem užil legitimní osznačení papeže, které se vám z pochopitelných důvodů nezamlouvá.
Xenofobní výlevy 🙂 Vy jste dobrý. Sám tu urážíte český jazyk a mne obviňujete z xenofobie? Pane Kindl, tohle fakt není fér. Nemáte rád naše fórum? V pořádku. U nás se vaši střelci v parádních uniformách taky netěší přílišné popularitě.
Zřejmě mi to Ignác nepustí, ale to nevadí. Jako by se stalo.
Já to pustím, ale začínám toho mít dost… Pokuste se povznést nad osobní spory, nebo si je dále vyříkávejte jinde…
iba svoje liturgicke nadsenie? Svetove dni nic? Posolstva sv. otca?
Myslim ze velka vetsina knazov sveta sa modli breviar, ak nie takmer vsetci. Velka vetsina sluzi liturgiu dostojne a riadne. Samozrejme dostojne oblecenie je jedna vec a nejake tance vec druha. Ale povedz – ucia nas knazi nejake modlitbe? Pocul si v zivote na kazni o lectio divina? Pocul si nieco o liturgii? Novej ci starej? Nejaky kruzok vo farnosti a nie iba klacanie a mlcanie? Preco si sklamany z Loyloly a nepridali ste sa k sv. omsi co tam bezala vo velkom spolocenstve? Cudne zjednocovanie z tej Vasej strany.
Dalej liturgia nasich otcov? Opet pozeras iba na seba a to co poznas. Latinsky Frankovia co mucili sv. Metoda? Co na SK bezalo cele starocia? Skus sa trosku obzriet a nevidiet iba seba. Chod na vychod do nejakej dediny a precestuj tie dediny, popytaj sa ludi. Ziju z racio zapadneho studeneho stylu? A som zvedavy ako rozumies hoci obycajnej modlitbe – collecte v latine.
Pod slovnikovym „michani hrusek a jablek“ by mohl byt vas prispevek 🙂
Vážený pane, neházejte laskavě do jednoho pytle špatné Kristovy učedníky a latinské Franky. K nám do Čech přišli misionáři z Bavor dříve než sv. Cyril a Metoděj. Nechci být jízlivý, avšak nenafukujte bublinu cyrilometodějské tradice k absurdním hodnotám. Pokud mi pamět slouží, SK je produkt 20.století jež nikdy v dějinách neexistoval. Nebýt katolických Uher, kde by bylo dnes SK?
chlapci to je mi laska, hlavne ta krestanska … spis nenavist a opovrzeni … od papy, pres SK az po kastovani na NOM a FSSP
ps: bavorstvi misionari …. kolik je tady nemeckych knezi a kolik polaku?
apropo nikdo neodpovedel na podstatne otazky z mojeho prispevku … proc napr. nic nepise o kazanich sv. otce a biskupu ….
Tak hlavne ze vy se orientujete a dokonale delite podstatne a nepodstatne.
Na vasi otazku by měl odpovedet autor. Ne pindalove v „diskusi“ pod clankem.
Osobne si ale myslim, ze „odtucnena“ kazani biskupu, respektive Svateho otce jsou ve srovnani s temi od tradi knezi tak trochu vycpela.
kánon 751 CIC …. rozkol (schizma) je odmítnutí podřízenosti papeži nebo odmítnutí společenství s členy církve papeži podřízenými.
kánon 1374 Odpadlý od víry, bludař a rozkolník upadají do exkomunikace, která nastupuje bez rozhodnutí představeného …
To je na Hamishe. A neomlouvej si své schizma starou liturgií, je v Katolické církvi dostupná nyní už volně. Problém nemá Katolická církev, ale ty.
„A neomlouvej si své schizma starou liturgií, je v Katolické církvi dostupná nyní už volně.“
Skutečně? Zde v Jižních Čechách nemám ten pocit.
FSSPX už v Budějcích působí.
Tak nejprve snad abychom si vyjasnili pozice. Já vás neznám, vy mne taky, takže tykání si nechte na spolčo.
Zadruhé – mohl byste mé schizma specifikovat? Proč jsem schizmatik, důkazy, atd. Jistě máte, když tak suverénně tvrdíte to, co tvrdíte.
Nakonec, souhas, Katolická Církev skutečně nemá problém. Problém má něco, co se za Církev vydává.
On je charouš typoval bych také, že materiální dominikán 😉 Či se pletu?
Rozhodně církevnímu právu nerozumí. Pro začátek by si mohl zopakovat, co je schisma.