Category Archives: Kříž Jakub

Zákony tlukoucího srdce

Jeden střípek z pohybů americké potratové legislativy.

Pokud jde o umělé potraty, jsou Spojené státy americké v období po rozsudku Dobbs vykreslovány bezmála jako říše zla. České zpravodajské servery často přejímají pohled americké levice – a opomíjejí, že právní situace v USA se po rozsudku přiblížila situaci v Evropské unii: záležitost je ponechána na úpravě členských států. A tak vedle států umožňujících umělý potrat na žádost ještě v průběhu porodu existují také státy, které ničím neomezený přístup přístup k potratům na žádost opouštějí.

Jedním z projevů této tendence jsou tzv. heartbeat zákony (zákon o srdečním tepu plodu), někdy označované také jako „six-week abortion ban“, protože již kolem 6. gestačního týdne je možné zachytit tlukot srdce plodu. (Jako gestační věk označujeme dobu od prvního dne poslední menstruace matky.) Tlukot srdce plodu („fetal heartbeat“) je ve většině případů definován jako „srdeční aktivita nebo stálé a opakované rytmické stahy srdce plodu v gestačním váčku“.

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem

Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu.

Tato pasáž mě oslovila v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 asi nejvíce. Je to tak jen v České republice? Anebo jsou i jiná místa na světě, kde se lidé dělí na muže a ženy? A pokud právo v tomto pouze akceptuje společenskou realitu, může se tato realita lišit v místě a vyvíjet v čase?

Faktem je, že 9. listopadu 2021 byli aktivisté bojující za možnost změny pohlaví bez operačního zákroku dosud nejblíže prosazení svých zájmů; veřejnost se o tom dozvěděla ovšem teprve ve čtvrtek 31. března 2022, kdy byl zveřejněn nález Ústavního soudu. Ten rozhodoval o tom, zda je požadavek stanovený v § 29 odst. 1 občanského zákoníku protiústavní či nikoliv. Klíčová věta, která jim vadí, zní:

Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Souběžně s tím se rozhodovalo o ústavnosti odlišné konstrukce rodných čísel pro muže a pro ženy.

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková připravila vyhovující návrh. Získala pro něj i většinu hlasujících. Vyškrtnout ustanovení zákona se však nepodařilo. Jak je to možné a co se vlastně stalo?