Škaredé rozhodnutí ze škaredé středy

Přiznám se, je to tak, tento blog píšu často pod návalem emocí a nejinak tomu je i dnes.

Lépe to ti soudci Ústavního soudu načasovat nemohli. Na Škaredou středu a apríl dohromady vzkázali českým katolíkům: moc se nám tady neroztahujte.

Ústavní soud rozhodl, že smlouva mezi naší zemí a Svatým stolcem, kterou 24. října 2024 podepsal tehdejší premiér Fiala a kardinál Pietro Parolin, je v rozporu s ústavním pořádkem. Nález Ústavního soudu má 49 stran a jsou k němu připojena dvě odlišná stanoviska, takže je co číst a je co analyzovat a určitě se k dílčím tématům bude potřeba vracet, přinejmenším proto, že nám ukazuje, jak Pavlův ústavní soud chápe náboženskou svobodu.

Nyní ale pohled z vrtulníku, co mě napadlo, když jsem se tím prokousal.

Předně, celé to vypadá tak, že se nejdříve u ústavních soudců zformoval názor (konkordátní smlouva neprojde) a teprve pak se hledala procesní cesta k žádoucímu výsledku a odůvodnění. Ani jedno se příliš nezdařilo. Ta procesní stránka je relativně složitá, zájemce o podrobnější studium je možné odkázat na první i druhý disent soudce Langáška, zjednodušeně jde o to, že návrh skupiny senátorů na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem by neměl šanci na úspěch, kdyby se do hry nevložil prezident Pavel, nevnesl do ní nové argumenty (rozpor smlouvy jako celku se suverenitou státu a jeho sekulárním a republikánským charakterem; rozpor zpovědního tajemství s právem na účinné vyšetřování) a ty se v důsledku nestandardního procesního kouzlení nepřetavily v součást senátorské argumentace. (Pokračování textu…)

Škaredé rozhodnutí ze škaredé středy Read More

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem

Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu.

Tato pasáž mě oslovila v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 2/20 asi nejvíce. Je to tak jen v České republice? Anebo jsou i jiná místa na světě, kde se lidé dělí na muže a ženy? A pokud právo v tomto pouze akceptuje společenskou realitu, může se tato realita lišit v místě a vyvíjet v čase?

Faktem je, že 9. listopadu 2021 byli aktivisté bojující za možnost změny pohlaví bez operačního zákroku dosud nejblíže prosazení svých zájmů; veřejnost se o tom dozvěděla ovšem teprve ve čtvrtek 31. března 2022, kdy byl zveřejněn nález Ústavního soudu. Ten rozhodoval o tom, zda je požadavek stanovený v § 29 odst. 1 občanského zákoníku protiústavní či nikoliv. Klíčová věta, která jim vadí, zní:

Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.

Souběžně s tím se rozhodovalo o ústavnosti odlišné konstrukce rodných čísel pro muže a pro ženy.

Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková připravila vyhovující návrh. Získala pro něj i většinu hlasujících. Vyškrtnout ustanovení zákona se však nepodařilo. Jak je to možné a co se vlastně stalo? (Pokračování textu…)

Kolik pohlaví máš, tolikrát jsi člověkem Read More