Tag Archives: Theresa May
Kanada a Velká Británie svorně proti životu
Velká Británie/ Kanada – Ve Velké Británii přitvrzuje boj proti životu. Poté co byly v londýnské čtvrti Ealing zavedeny 100metrové „bezpečné zóny“ před potratovými klinikami, v nichž obránci života nebudou smět „šikanovat“ ty, kdo by chtěli využít „služeb“ těchto klinik, přichází vláda premiérky Mayové s myšlenkou zavést „politiku dvou dětí“. Spočívá v sociální podpoře rodin, které mají nanejvýše dvě děti. Ty ostatní mají smůlu.
Jde ve své podstatě o „humánnější“ obdobu čínské „politiky jednoho dítěte“. Lidumilní Britové nemíní páry, které si pořídí více dětí, než je úřady stanovená norma, postihovat represemi, „jen“ je odteď hodlají finančně i jinak znevýhodňovat. Mayová a její suita totiž hodlají poskytovat sociální podporu pouze těm rodinám, které přivedou na svět maximálně dvě děti. Ty ostatní se budou podle všeho muset rozhodnout – buď své počaté dítě potratí, tj. zabijí, anebo se dobrovolně (nepatří-li k solidně zajištěným vyšším vrstvám) oddají riziku života v sociální tísni. Nebudou se jich totiž týkat speciální vládní dotace, speciální daňové úlevy či zvláštní výhody při poskytování úvěru. Dovolily si dát život více dětem, než jim to paní Mayová dovolila.
Dítě jako majetek státu
I mnozí nevěřící a lidé, kteří se o ochranu života nijak zvlášť nezajímají, zaznamenali v posledních dnech tristní výsledek dlouhé právní bitvy o život desetiměsíčního Brita Charlie Garda, který trpí vzácnou degenerativní chorobou. Ačkoli jeho rodiče sehnali peníze na experimentální léčbu ve Spojených státech, nemocnice Great Ormond Street Hospital, v níž Charlie leží, podala před několika měsíci žalobu, jíž se domáhala povolení odpojit Charlieho od přístrojů a tak ukončit jeho život. Britské soudy a posléze i Evropský soud pro lidská práva daly zapravdu zdravotníkům a rozhodly, že Charlie musí „důstojně zemřít“, což má údajně být „v jeho nejlepším zájmu“. Zdůvodnění britského soudce Francise stojí za to ocitovat: „I když rodiče mají rodičovskou odpovědnost, přednostní kontrola je svěřena soudu, který svůj nezávislý a objektivní úsudek uplatňuje v nejlepším zájmu dítěte.“ Pokud měl dosud někdo nějaké pochybnosti o tom, že v dnešní Evropě jsou děti majetkem státu – a to až po právo ukončit jejich život –, v tomto rozsudku to stojí černé na bílém.
Poté, co se v souvislosti s případem rozpoutala celosvětová smršť protestů obhájců života včetně internetové petiční akce, přistoupila nemocnice alespoň na to, že exekuci, která se původně měla konat 30.6., odloží, aby rodina měla více času se s Charliem rozloučit. K ukončení jeho života do okamžiku, kdy vznikají tyto řádky (5. července 19.00), nedošlo. Vatikánská nemocnice Bambino Gesù nabídla Gardovým, že Charlieho přijme a v tomto smyslu se také obrátila na Great Ormond Street Hospital. Ředitelka nemocnice Mariella Enoc k tomu uvedla: „Víme, že jde o beznadějný případ a že účinná léčba neexistuje. Jsme s rodiči v modlitbě, a budou-li si to přát, jsme ochotni přijmout jejich dítě na zbytek života, který mu bude dáno ještě prožít.“ Great Ormond Street Hospital nabídku odmítla; britská premiérka Theresa Mayová, kterou jménem Charlieho rodičů interpelovala poslankyně za Labouristickou stranu Seema Malhotra, odpověděla, že „si je jistá, že nemocnice zvážila a bude vždy zvažovat každou nabídku nových informací v zájmu prospěchu beznadějně nemocného dítěte“, a ač vyjádřila soucit s rodiči, intervenovat odmítla s poukazem na proběhnuvší soudní řízení.
