Tag Archives: Katolická poesie
Vyplnit báseň až k posledním slabikám
Paul Claudel
Básník a dramatik. Ačkoli se ve svých dílech snaží o překlenutí světa časného a věčného, nenalezneme u něho známku jakéhokoliv kompromisu, kvádru, který by se pokoušel do tohoto mostu zabudovat. Jestliže ho Šalda začlenil do plemene „tvrdých básníků“, neučinil tak proto, že by tato drúzovitá tvrdost měla symbolizovat bezcitný chlad, ale pevnou zakotvenost v životodárné půdě víry. Snad v každém pojednání o tomto Francouzi nalezneme zmínku o jeho osobním Damašku, kdy nahlodáván četbou Rimbaudových veršů, prvním to roztržení materialistické clony duše, navštívil o vánočních božíhodových nešporách roku 1886 Notre Dame, aby se u druhého pilíře katedrály „stala věc, která ovládá celý můj život. V jedné chvíli mé srdce bylo dotčeno a já věřil.“ Pocítil, že „je volán“, a tento hlas přijal za svůj, přestože ještě nějaký čas trvalo, než jím byl prostoupen skrz naskrz. Pak už je vytvořen z jednoho kusu, jak sám prohlašoval.
