Tag Archives: biskupské svěcení

Biskup Williamson prý vysvětí další biskupy

Biskup Williamson

Blog Rorate Caeli oznámil, že biskup Richard Williamson 19. března (na sv. Josefa) vysvětí v klášteře Svatého Kříže v brazilském Nova Friburgo na biskupa minimálně jednoho z „kněží Odporu„, P. Jeana-Michela Faureho. Zároveň ale zmiňuje možnost, že vysvěcených bude vícero, jmenovitě je jako další možný adept uveden otec Innocent Maria, zakladatel tradičně dominikánského konventu v Avrillé.

Zdá se tedy, že se bude opakovat situace po svěcení v Econe. Williamsonova svěcení pochopitelně nezískají svolení Říma  a on i svěcenci budou jistě prohlášeni za automaticky exkomunikované. Nepochybně to odmítnou s odkazem na stav nouze, což bude minimálně v očích jim nakloněných věřících hodnoceno jako přesvědčivá argumentace, protože od econských svěcení se situace Církve rozhodně nezlepšila, naopak došlo k významnému zhoršení (i když na druhé straně někdo může tvrdit, že se pozice Tradice vlastně zlepšila).

Ambrož z Milána

Sv. Ambrož zakazuje císaři Theodosiovi vstup do katedrály.

„Císař má moc nad hradbami, ale nad svatyněmi právo nemá, to jsou domy Boží! Kdyby žádal, co je moje, dal bych mu vše, ačkoliv co mám, patří chudým. Jsem připraven podstoupit žalář i smrt, ale chrám Páně nevydám!“ – sv. Ambrož z Milána

Dnes, v den výročí jeho biskupského svěcení, si připomínáme sv. Ambrože z Milána († 397), biskupa a učitele Církve, jednoho z nejvlivnějších teologů 4. století a nejlepších biskupů, jaké kdy Církev měla. Je to opravdu mimořádná postava, která nám má dodnes co říci nejen o teologii, ale i o odvaze a povinnosti.

Začínal jako politik a jeho volba biskupem v císařské městě Miláně byla naprosto nečekaným šokem. Nově zvolený cca pětatřicetiletý biskup totiž nejenže nebyl duchovní, ale dokonce nebyl ani pokřtěn, teprve prodělával katechumenát. On sám si ožehavosti této situace byl velice dobře vědom a volbu nejprve odmítal, teprve později se nechal přesvědčit, možná i protože císař si přál, aby volbu přijal, a protože jeho odmítnutí mohlo znamenat krvavé nepokoje (místní obec byla rozštěpena na pravověrné katolíky a přívržence arianismu a nebyla schopna se na volbě shodnout, Ambrož byl zvolen jako „neutrální“ osoba).