Ještě ke svátku Sedmi bolestí Panny Marie přinášíme čtenářům výňatek z knihy In sinu Jesu – V tichu před Pánem:

čtvrtek 15. září 2011

Sedmibolestné Panny Marie

Ano, můj milovaný synáčku, osmá bolest mého mateřského a neposkvrněného Srdce spočívá v tom, že je můj Syn tolik urážen ve svátosti jeho lásky. Tato má bolest bude trvat až do konce časů, kdy skutečná přítomnost mého Syna v Nejsvětější svátosti ustoupí před pohledem na jeho božský majestát. Tehdy víru nahradí patření a naději vlastnění. Láska bude jistá a věčná pro všechny, kdo zemřeli v objetí jeho božského přátelství.

Věz však, že do té doby mé mateřské Srdce trpí a rmoutí se nad neúctou, chladem a nevděčností tolika duší vůči svátosti nehynoucí lásky mého Syna. Právě v této svátosti on miluje své vlastní, miluje je až do krajnosti – až na pokraj každé stvořené možnosti a až na sám kraj tohoto pomíjejícího světa. Jeho eucharistická láska překračuje všechny zákony pomíjivé přirozenosti: není většího zázraku na povrchu zemském než skutečná přítomnost mého Syna ve Svátosti oltářní. A přesto je opuštěn, zanedbán a vydáván do rukou hříšníků, aby byl znovu a znovu zrazován – a to vlastními vyvolenými, jeho milovanými kněžími, muži, které si sám vybral, aby byli útěchou a radostí jeho Srdce. Tohle je osmá bolest mého vlastního Srdce: zrada a zanedbávání mého Syna v nejsvětější Eucharistii.

Jak je zrazován? Jeho kněží, moji vlastní synové, jej zrazují, když jej nehlásají, když tím, že neučí o tajemství jeho skutečné přítomnosti, nechávají duše v temnotě nevědomosti, bez ohně a světla. Zrazují mého Syna, když svým vlastním příkladem odrazují druhé od uctívání, klanění a milující pozornosti vůči jeho skutečné přítomnosti. Zrazují jej, když nehodně přinášejí nejsvětější oběť mše svaté a když jej dávají do rukou hříšníkům, kteří nemají žádný úmysl dát mu svá srdce a hledat jeho milosrdenství a odpuštění svých hříchů. Zrazují jej, když jej nechávají o samotě v zamčených kostelích a když ztěžují nebo znemožňují duším přicházet k jeho svatostánkům a spočinout ve světle jeho eucharistické Tváře. Zrazují jej, když dovolují, aby se z jeho kostelů stala místa hluku a světské vřavy, a když nečiní nic pro to, aby duše znovu přivedli k živému tajemství jeho lásky, tedy k jeho přítomnosti ve svatostánku.

Mám ti říci více o této osmé bolesti mého Srdce? Působíš ji, když ti schází velkodušnost, když neodpovídáš na lásku láskou, když nejsi dost štědrý, abys byl přítomen tomu, kdo je přítomen v nejsvětější Eucharistii z lásky k tobě. Nemluvím zde jen k tobě, ale ke všem svým kněžským synům a ke všem zasvěceným duším, jež žijí s mým Synem pod jednou střechou, a přesto se k němu chovají chladně, lhostejně nebo s odtažitou formálností.

I tohle je osmá bolest mého Srdce: že je nejsvětější oběť mše svaté přinášena uspěchaně, bez dostatečné důstojnosti, bez díkůvzdání, přičemž veškerá pozornost není zaměřena na mého Syna, beránka, ale spíše na lidské vystupování jeho služebníka, který tím, že upoutává pozornost na sebe, ubírá Bohu to, co právem patří pouze jemu samému: milující pozornost každého srdce během svatých tajemství. Co víc ti mám říct? Netruchlíš se mnou nad touto osmou bolestí mého Srdce, sestávající z mnoha bolestí opakovaných znovu a znovu a znovu? Truchli dnes se mnou a utěšuj mé mateřské a neposkvrněné Srdce tím, že se budeš klanět mému Synu, požehnanému plodu mého života a dáš mu v oběti lásky všechno, čím jsi.

Benediktin

Kniha In sinu Jesu v překladu Andreje Kutarni vyšla v nakladatelství Hesperion, které k ní právě vydává ještě knížku modliteb. Obojí lze objednat na e-shopu nakladatelství, obchod.hesperion.cz.