Co nás v budoucnosti ještě čeká?
Domníval jsem se, že v tomto zvrhlém světě globalismu, neomarxismu a genderismu mne už nemůže překvapit vůbec nic – jenže omyl! I „starý otřelý bojovník“ – omlouvám se za tuto poněkud neskromnou klasifikaci – zůstává někdy stát s otevřenou pusou. Tak tomu bylo při četbě jedné zprávy z Kanady, jak ji zveřejnil polský web www.stronazycia.pl 8.2.2023.
V Montrealu personál porodnice zabil dítě ve 38. týdnu těhotenství, tedy už v době porodu. Matka si prostě „na poslední chvíli“ rozmyslela, že dítě nechce. Protože v Kanadě platí „právo ženy na potrat“ bez výjimky až do porodu, personál vražedný zákrok provedl, jen pár osob při tom odmítlo asistovat. Aby prý „dítě při příchodu na svět neplakalo“, píchli mu smrtící injekci přímo do srdce. Z lůna žena tak vyšlo již mrtvé.
Tyto praktiky s usmrcováním lidí injekcí do srdce probíhaly v hitlerovských koncentrácích – a jejich pachatelé a strůjci byli za tyto a další zločiny odsouzeni v Norimberku. Čeho se ještě dočkáme? Jestliže pouze na základě zvrhlého přání jedné jediné osoby (matky dítěte, která nemá morální právo nazývat se ani krkavčí matkou, neboť krkavci svá mláďata nezabíjejí) mohou být lidé vražděni z důvodu místa pobytu (v mateřském lůně), kam to potom dál půjde? Dnes je tímto inkriminovaným „místem pobytu“ ženské tělo. Zítra jím může být klidně pobyt v určité zemi, v konkrétní rodině atd. A nemusí už jít ani o „místo pobytu“. Tlak na legalizaci eutanázie je stále intenzivnější a je jen otázkou času, kdy se toto nacistické zvěrstvo stane všeobecným a akceptovaným podobně jako potrat. Nacifikace současné společnosti je v plném proudu, ještě jen zbývá rehabilitovat Goeringa, Rosenberga a další v Norimberku k smrti odsouzené zrůdy. V zemích Beneluxu již k provedení eutanázie ani nevyžadují přání dotyčné osoby, stačí jen žádost rodinných příslušníků nebo jen posudek lékařského personálu.
To, že většina hodnostářů Katolické církve se tváří v tvář tomu chová jako šílenec mile se usmívající při pohledu na požár stravující jeho dům a vypouští z úst jen slova o lásce, inkluzivitě a dialogu, patří k nejhorším kapitolám dějin Církve. Za to se jednou budou zodpovídat. Ale co my, kteří se nechceme stát obětmi bezuzdného vraždění, k němuž nás vedou Klaus Schwab a další globalisté ze Světového ekonomického fóra? Jak se bránit? Existuje pouze jediný způsob: Modlit se a nemlčet, mluvit! Jiná možnost obrany neexistuje.
PhDr. Radomír Malý
Nedivte se. Pokud odbouráte přirozený morální řád a uděláte z morálky dohodu společnosti, lze zítra udělat z vlastní mámy prejtek, jitrnice a mozeček. A říkat tomu pokrokové vyšší humánní osvícené svobodné lidství. Chybí totiž rámec pro autentické argumenty.
Kde není víra, není ani láska a spravedlnost. Upadají všechny ctnosti a sílí všechny neřesti. Pohanská společnost.
Boha zatratila, dříve či později zatratí sama sebe.
Ale neztrácejme odvah! Modleme se a přinášejme drobné každodenní oběti, půst apod. Bojujeme na straně vítěze – Maria a její potomstvo rozdrtí hlavu Hada. Bude to prý 8.12. (viz. zjevení P.M. v Montichiari)
https://lumendelumine.cz/index.php?page=horouci-modlitba-za-apostoly-posledich-casu
Co nás ještě v budoucnu čeká? Nabídka euthanasie až státu dojdou peníze na sociální dávky. Nabídka, která se neodmítá. Projev „solidarity“ přestárlých s mladou nastupující generací.Inu „Dědeček, babička – ujídaj nám z chlebíčka!“
V Kanadě k tomu už došli. Viz případ paralympijské sportovkyně, které stát odmítl přispět na bezbariérovou přestavbu jejího domu a toto odmítnutí doplnil nabídkou, že pokud má pocit, že ji v bezbariérovém domě život netěší, může požádat o pomoc s euthanasií.
https://nypost.com/2022/12/03/canada-offered-to-help-euthanize-christine-gauthier/
Revoluce požírá vlastní děti.
Není divu, že stát, v kterém existují takové absurdnosti jako příspěvek na přestavbu soukromého domu na bezbariérový, nabízí rovnou i euthanasii.
To nemusí být nutně absurdnost, pokud ta země na to má. Je lepší umožnit člověku žít doma, než se o něj starat v ústavu. Zvlášť když je to vysloužilý voják. Kanada je bohatá, kdyby neutráceli za spoustu nesmyslů à la LGBTQSMPZNBFLMPSVZ, měli by na bezbariérové bydlení pro všechny kanadské potřebné stařečky a stařenky, kteří na to nemají.
Je to více než rok, co ve slezském městě Pština přišla o život třicátnice Izabela. Matka devítileté dcery se dostala do nemocnice ve 22. týdnu těhotenství kvůli ztrátě plodové vody. Lékaři, kterým současná polská legislativa, podřízená diktátu katolické demagogické nauky nedovoluje provést interrupci ani při akutním ohrožením života, tak místo zákroku, kterým jí mohli zachránit život, museli vyčkávat na samovolné odumření plodu. Matka nakonec po dni v nemocnici zemřela na otravu krve. Z katolického hlediska jsou ještě ve 21. století ženy vnímány jako nesvéprávné bytosti – o jejich osudu rozhoduje „svatá“ katolická církev a to i za cenu nejvyšší – za cenu jejich smrti. To vám nevadí, pane doktore?
Ve Vašem příspěvku je hned několik lží – krásná ukázka potratářské propagandy, která se skutečně neštítí ničeho.
1) V situaci, kdy plod nelze zachránit a je možné zachránit matku, je možno plod vyjmout, jen při tom nesmí být cíleně zabit (takže to technicky vzato není interrupce) a je třeba udělat vše pro jeho záchranu, je-li to možné.
2) Otrava krve nebyla důsledkem odumření plodu.
3) Otázka potratů není otázka svéprávnosti ženy, ale otázka toho, zda má člověk právo zavraždit svého potomka. A to prostě nemá.
Ad M. Hejn: Pan Ignác už to podstatné řekl ještě dříve, než jsem objevil váš příspěvek. Jen ještě dodám: To, co píšete, je sprostá lež mainstreamových médií. Případný zákrok (potrat) by byl zcela irelevantní. Matka zemřela na otravu krve proto, poněvadž lékaři to zanedbali, odumření plodu na to nemělo vůbec vliv, tak to hodnotila příslušná odborná lékařská komise, jak jsem si tenkrát přečetl přímo v polských médiích.
Otázka je, pane Pospíšile, zda má člověk právo na lékařskou pomoc. Možná jste to ještě nezaregistroval, ale i žena je člověk. A kromě toho, reagoval jsem na článek dr. Malého.
Vražda nenarozeného není lékařská pomoc. Je mi jedno, na co jste reagoval – lha jste ve svém příspěvku, tak jsem to uvedl na pravou míru.
On nelže. On věří tomu, co mu nakukali jiní, kteří lžou. Několik let zpátky jsem takovým lžím taky věřil.
Pane Pospíšile, můj poslední komentář ze včerejška ještě neprošel vaší katolickou cenzurou? Nikde ho tu stále nevidím.
Nemám potřebu zde zveřejňovat vaše lži a urážky.
Máte pravdu, pane šéfredaktore, ale takto nikoho nepřesvědčíte. Ten pán tomu zjevně věří. Jsou to lži ne jeho, ale propagandy, která ho obelhala. On je oběť lží a propagandy. Takhle se utvrdí a bude imunní vůči argumentům rozumu ještě více, než je. Mě přesvědčily argumenty např. v článcích v tomto časopise. Ne odsudek ve dvou větách. Třeba byste mohl přidat odkaz seriózně informující o onom případu? Třeba https://stronazycia.pl/nfz-nalozyl-kare-na-szpital-w-ktorym-zmarla-izabela-z-pszczyny/ .
Panu Hejnovi: ta nemocnice zanedbala péči úplně v jiné souvislosti, s nezabitím toho miminka to nemělo co dělat. Dostali pokutu 650 000 zlotých za špatnou péči. Špatná dokumentace, nedostatečná vyšetření ap.
Lékařskou pomoc jednomu nemohu poskytovat zabitím druhého, nevinného. Jestliže budu potřebovat srdce Martina Hejna, nepůjdu Vás zabít na transplantaci. Nemám na to nárok. Váš život i život toho dítěte, kohokoli, je tabu. I kdybyste měl smrtelnou nemoc a tři týdny života, jste živý člověk. Vidíte, že na platnost tohoto morálního zákona nemá vliv fakt, že jsem muž.
(Pozn. Je to nepravděpodobné, ale platné, protože morální zákony platí stejně v častých i vzácných případech. To kdybyste chtěl užít demagogie a obvinit mě z „uhýbání z reality“ nebo tak něco.)
Odpověď panu Hejnovi:
I kdyby některé z těchto potratáři vyfabulovaných a překroucených příběhů byly pravdivé,
1) mám právo shodit smrtelně nemocného člověka (nezachránitelný plod) pod vlak (potrat), abych ho zastavil, protože vím, že zastaví dřív, než najede na bombu?
2) Nebo někoho, jehož mozek žije, zabít, abych jeho orgány dal šesti lidem, které tak zachráním?
Jestliže odpovíte ne, nemohu zabít jednoho umírajícího, abych zabil sto/šest živých, proč zabíjet jedno dítě, abych zachránil jednu matku?
A jak píše pan šéfredaktor, tyto případy jsou pravidelně vylhané a překroucené. To je jako věřit roku 1950 Rudému právu zprávy z „kapitalistické ciziny“.
Znak Britské unie fašistů, kterou založil Sir Oswald Mosley, šestý baronet, obdivovatel Hitlera. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_the_British_Union_of_Fascists.svg
Znak polského hnutí pro smrt dětí „Strajk Kobiet: https://en.wikipedia.org/wiki/File:Og%C3%B3lnopolski_Strajk_Kobiet_poster.png
Znak nacismu: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Germany_(1935%E2%80%931945).svg
Potratáři se mohli zbláznit z plakátu, že potrat na požádání pro polské ženy zavedl Adolf Hitler 9. března 1943. Ale je to fakt* a víme, odkud vítr vane.
*Hitler zakázal potrat zdravým Němkám, ale povolil ho pro „méněcenné“ rasy a nemoci. Princip je pořád stejný: dítě překáží, tak ho zabme. „Abort macht frei,“ by mohlo stát na potratových klinikách.
Copak, žádné argumenty, pane Hejne?
Nic dobrého.
před schválením
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/matriky-novy-rodny-list-aneb-deti-bez-mamy-a-bez-taty.A230224_194320_p_spolecnost_nef
My, čeští emeritní biskupové, cítíme před církví i před svým národem povinnost ve svědomí ukázat na duchovní zločin, který byl spáchán v Praze ve dnech 5.‒12. 2. 2023. Mnozí účastníci i veřejnost nebyli pravdivě informováni o podstatě a cíli tzv. kontinentálního setkání synodální cesty. Někteří si ani neuvědomili, že byli zneužiti k tomu, aby ve skutečnosti prosazovali likvidaci Božích zákonů v oblasti morálky. Skrytě šlo o prosazení do církve Bohem zakázané nemorálnosti, označované termínem LGBTQ.
My biskupové, kteří jsme se setkání nezúčastnili, jsme si uvědomili jeho dopad teprve po veřejném projevu kardinála Müllera. On jako bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry označil německou synodální cestu za sektu a odsoudil i pražské setkání. Důvodem byla především účast německé delegace na tomto setkání. V čele delegace stál biskup Bätzing, který cílevědomě a veřejně prosazuje synodální cestou církevní legalizaci LGBTQ. Kardinál upozornil na to, že kontinentální fázi Synody v Praze využili – jak se očekávalo – protagonisti německého alternativního, tedy heretického, katolicizmu. Biskup Bätzing do ní otevřeně vtělil svůj program. Kard. Müller citoval Bätzingovu promluvu z Prahy z 8. 2. 2023, ve které, jak doslova říká, Bätzing podal otřesnou analýzu, kterou se zřekl katolické víry, našeho Spasitele i Kristovy církve, slovy: „Toto není moje víra, toto není můj Kristus ani obraz církve.“
Kard. Müller se dále vyjádřil, že německá synodální sekta je diametrálním protikladem katolického vyznání víry. Jde o otevřenou apostazi a zavádění jakési pseudocírkve, která si chce udržet název katolická, přestože na něj nemá právo.
Dalším důkazem transfuze otrávené krve do těla Kristovy církve byla veřejná koncelebrace Bätzinga s ostatními biskupy a kardinály v katedrále. Bylo to naprosto jasné gesto jednoty s Bätzingem a s jeho programem. Kdyby se v katedrále objevil arcibiskup C. M. Viganò, nedovolili by mu ani koncelebrovat, ani pronést kázání. Proč? Protože nesouhlasí s jeho pravověrným postojem ani s jeho požadavkem obrody církve. Bätzing se ale stal hvězdou pražského setkání. Tím byla odhalena pravá tvář kontinentálního setkání i jeho cíle. Tím cílem je autogenocida katolické církve po vzoru Německa. Kardinál Müller otevřeně řekl, že synodální cesta „přivede křesťanství v Německu k tomu, že se vypaří. Vidíme vystoupení milionů z církve a také odkřesťanštění zůstávajících katolíků… Celé toto nastolení německo-katolické ekleziologie je falešné a sebevražedné.“
Proto i my, čeští emeritní biskupové, v jednotě s kardinálem Müllerem radikálně odmítáme pražské kontinentální setkání. Bylo nejen matoucí, ale přímo scestné. Bylo zneužito ke škodě církve nejen v Česku a na evropském kontinentu, ale stalo se i zhoubným precedentem pro celou katolickou církev. Rovněž ze stejného důvodu odmítáme i samotnou synodální cestu jako takovou. V případě rušení Božích zákonů legalizací amorálnosti se nelze odvolávat ani na papežskou autoritu, jak to rovněž připomenul kardinál Müller. Plně se ztotožňujeme s jeho postojem, kterým označuje synodální cestu za „věroučně nekompetentní, církevnoprávně nelegitimní a takovou, která je ve zjevném (eklatantním) rozporu s naukou o podstatě a univerzálním poslaní Kristovy církve.“
Proto znovu zdůrazňujeme: My, emeritní biskupové ČR,
1) odmítáme pražské kontinentální setkání Synody o synodalitě,
2) odmítáme synodální cestu vyhlášenou pro celou církev, protože protiřečí nauce církve.
emeritní biskupové ČR
Koncept pro iniciativní společenství emeritních biskupů ČR, Dominika kardinála Duku, Karla Herbsta, Františka Radkovského, Josefa Hrdličku a Vojtěcha Cikrleho připravili biskupové BKP na podkladu výroků kardinála G. Müllera.
23. 2. 2023
To je od Eliáše Dohnala poněkud zákeřné.
Je to formulováno tak mazaně, že mnozí nepozorní a prostší lidé jistě budou přesvědčeni, že to píší emeritní biskupové v čele s nejdůstojnějším pánem Dominikem kardinálem Dukou.
„Trik“ nebo jen provokativní styl? V obsahu textu jsem tam nenašech chybu.
Mediální lynče směrem ke katolické církvi jsou zaměřeny na tradiční katolické země. Je třeba si uvědomit, že jde o propagandu a vytvářet si na základě novinářských zpráv názor je silně problematické, u každého případu. Téma článku je široké, takže si dovolím upozornit na podobné téma, týkající se zneužívání dětí v církvi ve Francii:
Nedávno prolétla západními médii, kteří jsou jako proletáři všech zemí jednotně spojeni, že kněží zneužívají nezletilé děti v neuvěřitelném počtu:
citace:
„Katolická církev se nejen ve Francii potýká s lavinou odhalení, která se týkají sexuálního zneužívání kněžími. V roce 2021 vyplynulo z nezávislého vyšetřování, že francouzští kněží v posledních 70 letech sexuálně zneužili víc než 200 tisíc dětí. Momentálně je vyšetřovaných nejméně deset současných a bývalých biskupů“.
—
70 let ve Francii kněží zneužívali více než 200 000 dětí. Kolik obětí zneužili denně?
200000 : 25550 = 7,8
Takže denně vychází 8 dětí.Podle paranoidního seznamu cézet, jenž kopíruje proticírkevní nenávist z jiných zdrojů.
Souhlasím, że to téma je zpropagandizované liberály ap., je však třeba si uvědomit, kolik bylo obětí zneužívání a kolik jednotlivých zneužití. Zneužívání se obvykle skládá z opakovaných zneužití. Je možné, že někde deset obětí bylo každá dvacetkrát zneužito, takže bylo deset zneužitých, ale dvě stě zneužití.
Samozřejmě číslo 200 000 obětí (a tedy třeba čtyři miliony zneužití) zní jako tvrzení neomalthusiánů o desítkách miliard přelidněných lidí, tedy jako blbost.
Ad Roman: Již v r. 2022 potvrdila řada advokátů v USA, kteří se těmito případy zabývali, že více než polovina z nich je vylhaných, tzv. „oběti“ chtějí bezpracně přijít k penězům. Nicméně nelze popřít, že počet zneužívání v Církvi v době koncilu a po koncilu povážlivě narostl. Nebylo by ani divu, počet těchto případů povážlivě narůstá i mimo Církev (školy, sportovní kluby, zaměstnání, žel nejvíce rodiny), myslet si, že by Církev proti tomu byla imunní, je naivní. Souvislost s přijímáním homosexuálů (80 proc. zneužití je homosexuální povahy) do seminářů a s odmítáním hříšnosti této perverze je více než zřejmá. V případě heterosexuálního zneužití jde zase o to, že hříchy proti 6. a 9. přik. se po koncilu bagatelizují.
Jinak nemůže uniknout, že se tady i v Církvi měří dvojím metrem. Konzervativní kardinál G. Pell, modernistům a liberálům nepohodlný, strávil půl roku ve vězení, než soud rozhodl o jeho nevině. Jeho obžaloba spočívala na výpovědi pouze jediného svědka, která byla plna vnitřních rozporů (např. jak mohl v sakristii zneužívat, když tam bylo plno lidí, a mnoho dalších okolností). Již v 90. letech rakouský konzervativní kardinál H.H.Groer, jenž předtím vyhodil z arcb. kurie nějaké zednáře, musel kvůli „zenužívání“ za trest na nucený pobyt do kláštera , ačkoliv vše spočívalo pouze na výpovědi jediného chovance, nota bene psychicky nemocného, jenž nedávno své výpovědi odvolal, jak dokládají dvě knihy na toto téma, které uvádím na https://apologie.info v článku „Podivné souvislosti….“ : G. Fuchse a G. Waste.
Naproti tomu v případě amerického kardinála T. McCarricka, ultramodernisty prosazujícího podávání eucharistie propotratovým politikům, jehož vina byla prokázána v průběhu cca 20 let desítkami na sobě nezávislých svědectví, Vatikán nepodnikl vůbec nic až do r. 2018, kdy již to nešlo déle tutlat. Krátce předtím McCarrick jel jako mimořádný Františkův vyslanec do Číny. Podobně jezuita a malíř I.Rupnik byl až teprve nyní v posledních dnech postižen zákazem činnosti, ačkoliv již léta letoucí bylo k dispozici velké množství svědectví o jeho zneužívání jeptišek.
Takže tolik jenom na doplnění.
Co nás v budoucnosi ještě čeká?
K otázce patří také novější téma i pro ČR:
Nová připravovaná vyhláška ministerstva vnitra má otevřít cestu k takzvanému „náhradnímu mateřství“ a legalizovat v České republice objednávání dětí „na zakázku“ homosexuálními páry, varují kritici.
Vyhláška (zdroj), kterou připravil v rámci progresivní agendy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), má za účel zavádět do České republiky legislativní změny, které se homosexuálním hnutím dosud nepodařilo prosadit prostřednictvím parlamentu kvůli odporu poslanců a senátorů.
https://www.epochtimes.cz/2023/02/27/ministr-vnitra-rakusan-chce-v-cr-legalizovat-zahranicni-obchod-s-detmi-rikaji-kritici
děti se běžně kupují i u nás, dokonce pak i na čtených zpravodajských serverech líčí štastný rodič detaily celého procesu i kolik ušetřil proti zakoupení katalogizovaného dítětě z Ameriky:
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/cesky-ken-robert-paulat-syn-miminko.A210909_104938_lidicky_zar