Synodální cesta německé církve: kněžské žehnání hříchu
Synodální cesta ( pozn. překl.: jedná se o hnutí uvnitř Církve požadující radikální změnu věrouky a mravouky) v Německu požaduje, aby Církev umožnila kněžské žehnání zamilovaným párům, což se nicméně už běžně děje, jenom to chtějí mít oficiálně „přiklepnuté“. Týká se to především jednopohlavních párů a civilně sezdaných po občanském rozvodu svátostného manželství. Takže další krok směrem k nové církvi, která už nebude mít s tou Kristovou pranic společného.
5. února letošního roku se sešlo ve Frankfurtu nad Mohanem 215 účastníků na synodální konferenci o tzv. „reformním projektu německé církve“. Vyzvali biskupy, aby zavedli hromadně a oficiálně ve všech diecézích kněžské žehnání všem párům, „které se milují a chtějí se zavázat ke společnému životu, a kterým není dosud umožněno uzavřít svátostné manželství nebo ho z různých důvodů uzavřít nechtějí“. Duchovním, kteří toto požehnání udělí, nesmějí hrozit žádné disciplinární postihy (pozn. překl.: menšina cca 7 biskupů tzv. synodální cestu odmítá a drží se v morálních otázkách ještě pravé nauky, proto kněze, kteří toto žehnání udělují, „trestají“ napomenutím nebo veřejným pokáráním). Výzva synodální konference zdůrazňuje, že zdráhání se „žehnat dvěma lidem, kteří své partnerství chtějí žít v lásce a zodpovědnosti vůči Bohu“, je neslučitelné „s teologií milosti“.
V debatě mnozí synodálové tvrdili, že existuje velký počet osob, které velice trpí tím, že Církev odmítá požehnat jejich svazku lásky. Někteří poukázali též na to, že když kněz na základě svého svědomí takovému páru požehná, ocitá se v rozporu s učitelským úřadem Církve. – a to se prý musí změnit. Pokud konzervativní strana namítá, že nelze o těchto kontroverzních tématech diskutovat, neboť jsou dána Božím zákonem, tak je nutno kategoricky odmítnout tento postoj, neboť otázka žehnání těmto párům si přímo vyžaduje rozhovory.
Účastníci konference odhlasovali dopis pro papeže Františka, v němž jej žádají, aby provedl „věroučnou precizaci a nové ocenění homosexuality. Jednopohlavní žitá sexualita prý není žádným hříchem a proto nesmí být posuzována jako zlo. Homosexuální orientace náleží k identitě člověka, neboť tak byl od Boha stvořen. Musí být proto hodnocena úplně stejně jako každá jiná sexuální orientace.“ Účastníci konference jednomyslně odsouhlasili postulát, že v Církvi nesmí existovat žádná diskriminace homosexuálů.
Stoupenci této tzv. synodální cesty tudíž požadují po svých biskupech, aby žehnali veřejnému páchání těžkého hříchu, neboť co jiného je homosexuální soužití nebo heterosexuální mimomanželský poměr?
Glaube und Kirche 2/2022
překl. Dr. Radomír Malý
Pozn. překl.: Glaube und Kirche je rakouský katolický měsíčník blízký Tradici.
Je dobře, že proti celému souboru zcela zjevných herezí „Synodální cesty“ se i v samotném Německu nyní ozývají hlasy, hájící neměnnou nauku Církve.
Otevřený list „Quo vadis, Germania?“ třiadevadesátiletého kardinála Waltera Brandmüllera precizně, jasně a otevřeně hodnotí celý tento proces v Německu jako projev modernistické hereze, jako projev hlubokého úpadku katolicismu v Německu, datující se hlavně od II. vatikánského koncilu.
Znovu a znovu se tváří v tvář současné bouři musíme ptát: „Proč nikdy nebylo zveřejněno celé poselství z Fatimy – a proč nikdy nebylo veřejně a jednoznačně zasvěceno Rusko Srdci Panny Marie?“
Církev se provinila velikou neposlušností – a v těchto dnech sledujeme na vlastní oči, jak tajemně provázaný je osud Církve a osud světa.
Modleme se, aby Duch svatý přišel Církvi na pomoc – proto, aby mohla být archou pro tento svět. – Ať vyjdou proroci z pouští, ať povstanou na obranu Pánova evangelia noví světci.
Ať je ukončeno desítky let trvající vyhnanství Církve.
Ať se Nejsvětější Trojice smiluje nad celým světem. Amen.
Církev naše, katolická je jako loď, někdy pluje trochu doleva, někdy trochu doprava, ale vždy převeze lidi bezpečně na druhý břeh.
Vzestupy, úpadky a pády – není nic co by jsme v historii církve nezažili a pořád tady jsme a věčně budeme.
J.Civík
Přece jen je zde něco, co dosud v církevních dějinách nebylo: dosud vždy platilo, že pomýlenost byla chápána jako úchylka a byla snaha o nápravu. To dnes neplatí, a je to naprosto bezprecedentní.
Byl by, prosím, někde odkaz na originální německý text? Google při hledání dává jen odkazy na „komentující“ vesměs anglické stránky. Děkuji
Originální text v němčině byl zveřejněn 3.3.2022 na portálu kath.net.
Ad M: Glaube und Kirche je tištěné, nikoli internetové médium, měsíčník, já odkazuji pod statí, že jde o článek z čísla 2/2022. Časopis má i svou homeopage http://www.der13.com, ale tam najdete jenom titulní stránku. lituji, že nemohu jinak sloužit, pokud si opatříte tištěnou verzi tohoto periodika, tak jde o článek bez uvedení autora na str. 9 „Forderung nach dem Segen fuer die Suende“. Žel nemám skener, abych vám to oskenoval a poslal.
Pane doktore, pokud sa podaří domluva s mým kamarádem Romanem V. a objevíte sa u nás, skener mám a nebude to problém. Ostatní přes privátní komunikaci.
Situace je vážná. Podle poselství P.Marie Rusko nakonec bude zasvěceno jejímu Neposkvrněnému srdci, ale to už budou krvavé události na pochodu….
Polární záře i rudý déšť, který má tento týden být v Evropě, mohou být ona znamení na nebi z Apokalypsy. Nezapomeňme, že před vypuknutím II.světové války byla v Evropě také vidět výrazná polární záře.
Až mě z toho mrazí…
Ale důvěřujme Pánu a buďme připraveni a ať naše lampy hoří, neboť neznáme dne ani hodinu….
Modleme se každý den růženec a Korunku k Božímu milosrdenství, kdo má možnost, ať adoruje před Nejsv.svátostí…
Modlitba za Ukrajinu od našich biskupů je sice pěkně sepsaná, ale vzhledem k tomu, co hrozí, naprosto nedostatečná. Jen skutečně vytrvalá modlitba a také půst může odvrátit či alespoň zmírnit ono Zlo války, tragický důsledek odklonu lidstva od pravého Boha…
Podle poselství P.Marie Rusko bude zasvěceno jejímu Neposkvrněnému srdci, ale to už budou krvavé události na pochodu….
Budeme svědky pozoruhodné události: v pátek 25. března, o svátku Zvěstování, zasvětí papež během kající bohoslužby ve Svatém Petru Rusko a Ukrajinu Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Ve stejném čase totéž zasvěcení uskuteční ve Fatimě papežský almužník Konrad Krajewski.
Připojí se k tomuto aktu Bohem požadovaného zasvěcení biskupové celého světa, jak zněl vzkaz Panny Marie adresovaný Církvi?
Zasvěcení se opravdu odehrává v hodině dvanácté – modleme se proto denně za zastavení nedobrých plánů obou postkomunistických impérií s Ukrajinou, Evropou či Tchaj-wanem, protože toto jsou nyní neuralgické body celého světa. Války o ně hrozí přerůst v celosvětový jaderný konflikt.
Prosme našeho Pána a Spasitele i Jeho Matku, Spoluvykupitelku, o pomoc. Prosme o záchranu Církve i celého světa.
Jen aby to zas nebylo nějaké svěření světa bez biskupů. Zas tak optimistický nejsem. R.2000 se taky mluvilo o zasvěcení Ruska…zase svět.
Tohle může být celkem zajímavý teologický problém. Nikdo asi nepochybuje, že biskup Bergoglio je římským biskupem, ale je také platně zvolenou hlavou katolické Církve? To nejen mnozí zpochybňují, ale dokonce i jeho vlastní působení cosi naznačuje. Pokud ale není hlavou, může mít zasvěcení Ruska, jím vykonané, vůbec nějakou platnost? Leda snad, kdyby byl aktu přítomen i Benedikt 16. Tady se – s ohledem na dychtivě očekávaný rychlý výsledek – otevírá široké pole spekulací.
Modleme se, aby papež František učinil opravdu plnohodnotné Zasvěcení, s výslovným jmenováním Ruska, tak jak to žádala P. Maria ve Fatimě v r. 1917. Než se toto uskuteční, můžeme už teď i my sami soukromě zasvěcovat Rusko Neposkvrněnému srdci Panny Marie (používám modlitbu Zasvěcení od Jana Pavla II. z 25.3.1984 s doplněním „Ruska“).
https://www.spoloklatinskejomse.sk/pripravna-novena-na-zasvatenie-ruska
Text zasvěcení byl zveřejněn, každý si může udělat názor:
https://www.vatican.va/content/francesco/cs/prayers/documents/20220325-atto-consacrazione-cuoredimaria.html
Dodám ještě, že před lety jakýsi učený kněz napsal, že jediný představitelný platný způsob zasvěcení by byl, kdyby (platně zvolený) papež vydal nařízení o spoluúčasti všem biskupům celého světa pod hrozbou exkomunikace. K tomu ale nedošlo.
Na světě je podle Wikipedie okolo 5600 biskupů. Jak všechno sesynchronizovat tak, že se zasvěcení zúčastní všichni nebo alespoň drtivá většina? Podle mne opravdové zasvěcení proběhne, až bude na světe vlivem okolností např. jen 10 biskupů.
ohledně modlitby tzv. korunky doporučuji přečíst si leták srpen-září 2016 str.7 http://fsspx.cz/letaky/151_2016_srpen_zari.pdf
Teď se ale musím ozvat. Boží milosrdenství a jeho zvláštní povýšení v naší době je naprosto v souladu s tím, co říká Písmo :
„Kde se rozhojnil hřích, tam se v míře ještě daleko štědřejší ukázala milost.“ (Řím 5,20)
A dále : „Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Neboť soud bez milosrdenství pro toho, kdo neprokázal milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem.“ (Jak 2, 13)
Pán Ježíš říká sestře Faustyně „Pálí mě plameny milosrdenství, toužím je vlévat do lidských duší. Ach, jakou bolest mi působí, když je nechtějí přijmout. (…) Řekni bolavému lidstvu, ať se přitulí k mému milosrdnému Srdci, a já je naplním pokojem. (Dn 1074) Lidstvo nenalezne pokoj, dokud se s důvěrou neobrátí k mému milosrdenství. (Dn 300)
Říkej světu o mém milosrdenství, ať celé lidstvo pozná mé neproniknutelné milosrdenství. Je to znamení posledních časů, po něm přijde den spravedlnosti. Dokud je čas, ať se utíkají k prameni mého milosrdenství, ať čerpají z krve a vody, která pro ně vytryskla. (Dn 847)
Dříve než přijdu jako spravedlivý soudce, otevírám nejprve dokořán dveře svého milosrdenství. Kdo nechce projít dveřmi milosrdenství, musí projít dveřmi mé spravedlnosti…“ (Dn 1146)
Boží milosrdenství přece neznamená přitakání k hříchu, naopak; vybízí k obrácení a kajícním velkoryse odpouští. A nakonec je KPZ pro všechny, kteří alespoň v závěru života mají natolik důvěry k Bohu, že neodmítnou jeho milosrdnou náruč…
Proto obraz milosrdného Ježíše obsahuje slova : „Ježíši, tobě důvěřuji…“
Což nic nemění na tom, že Deníček Faustiny Kowalské jako celek je třeba odmítnout, protože obsahuje nesmysly, a šíření pobožností s tímto domnělým zjevením taktéž odmítnout, neboť pocházejí z pochybného zdroje. Ne náhodou ho Sv. Officium zakázalo. Máme plno jiných, prověřených a zcela spolehlivých prostředků. A pokud je zde něco zvláštního a mimořádného pro naši dobu, pak je to schválené a bez pochyb pravé zjevení ve Fatimě, s kterým se v praxi pojí: růženec, škapulíř, první soboty a úcta k Neposkvrněnému srdci P.M. Radši čas věnovaný Korunce ušetřete pro růženec (ideálně 15 desátků denně) a jestli Vám po růženci ještě čas zbývá, pak jsou tu hodinky mariánské nebo třeba litanie k Srdci Páně či křížová cesta.
zkuste se ozvat u kompetentních orgánů, já jsem vám dal pouze upozornění, že tzv. korunka nemusí být v souladu s magisteriem před II.VK
Nejvýš kompetentní je náš Pán, Ježíš Kristus.
Děkuji, ale už jsem se mu ozvala… 🙂
Ad Anežka: Kdybych měl vzít Vaši hypotézu o té „nejvyšší kompetenci“ vážně, pak bych Vás mosel varovat, abyste nevěřila nikomu z katolických kněží kvůli nedostatečné kompetentnosti, a poté ani samotnému Kristu Pánu, jelikož svým tvrzením dehonestujete právě Jeho skutek svěření duchovní moci své Církvi Svaté zosobněné ve svatých apoštoloch a jimi svěcených biskupů a kněží, keré postupom času zjevoval pravdy skrze Ducha Svatého.