Vakcíny proti covidu: „Účel nemůže světit prostředky“
Přinášíme český překlad plného znění prohlášení několika biskupů, které bylo zmíněno v nedávných diskusích na obdobné téma na Duších a hvězdách.
O mravní nedovolenosti použití vakcín vyrobených s pomocí buněk z potracených lidských plodů
V uplynulých týdnech zpravodajské agentury a různé informační zdroje přinesly zprávy, že v reakci na krizi kolem covidu-19 některé země vyrábějí vakcíny za pomoci buněčných linií z potracených lidských plodů. V jiných zemích se takové vakcíny plánují.
Stále větší skupina církevních představitelů (biskupských konferencí, jednotlivých biskupů a kněží) tvrdí, že není-li k dispozici alternativní vakcína užívající eticky přijatelné látky, je mravně přípustné, aby se katolíci nechali očkovat vakcínami vyrobenými pomocí buněčných linií z potracených dětí. Zastánci tohoto postoje se odvolávají na dva dokumenty Svatého stolce: první je text Papežské akademie pro život „Mravní úvahy ohledně vakcín připravených z buněk získaných z potracených lidských plodů“ z 9. června 2005, druhá je instrukce Kongregace pro nauku víry Dignitas personae o některých otázkách bioetiky z 8. září 2008. Oba tyto dokumenty užití takovýchto vakcín dovolují ve výjimečných případech a na omezenou dobu na základě toho, co se v morální teologii nazývá vzdálená, pasivní a materiální spolupráce se zlem. Zmíněné dokumenty uvádějí, že katolíci, kteří tyto vakcíny přijmou, mají zároveň „povinnost projevit vlastní nesouhlas v této věci a žádat zdravotnické systémy, aby daly k dispozici jiné typy vakcín.“
V případě vakcín vyráběných pomocí buněčných linií z potracených plodů vidíme jasný rozpor mezi katolickou naukou, jež kategoricky a bez stínu pochybnosti odmítá potrat ve všech případech jako vážné mravní zlo, které volá k nebi o pomstu (viz Katechismus katolické církve, §§ 2268, 2270), a praxí, která vakcíny odvozené od buněčných linií z potratu pokládá ve výjimečných případech „naléhavé potřeby“ za mravně přijatelné se zdůvodněním, že jde o vzdálenou, pasivní a materiální spolupráci. Tvrzení, že takového vakcíny mohou být mravně přípustné, pokud neexistuje alternativa, je vnitřně rozporné a pro katolíky nemůže být akceptovatelné.
Je třeba připomenout následující slova papeže Jana Pavla II. o důstojnosti nenarozeného lidského života: „Nedotknutelnost osoby, která je obrazem absolutní nedotknutelnosti samého Boha, se projevuje především a zásadně v nedotknutelnosti lidského života. Není-li co nejrozhodněji hájeno právo na život jako první a základní a jako podmínka všech ostatních osobních práv, jsou klamné a iluzorní obecné, i oprávněné, odkazy na lidská práva – např. na právo na zdraví, na byt, na práci, na založení rodiny, na kulturu apod.“ (Christifideles laici, 38). Užívání vakcín vyrobených pomocí buněk nenarozených dětí odporuje „co nejrozhodnějšímu“ hájení života nenarozených.
Teologický princip materiální spolupráce je jistě platný a lze ho aplikovat na celou řadu případů (např. placení daní, používání produktů otrocké práce apod.). Na případ vakcín vyrobených pomocí fetálních buněčných linií ho však lze aplikovat stěží, neboť ti, kdo vědomě a dobrovolně tyto vakcíny přijímají, se stávají součástí, třebaže velice vzdálenou, řetězce potratového průmyslu. Zločin potratu je tak monstrózní, že jakkoli se účastnit tohoto zločinu, byť i jako velmi vzdálená součást řetězu, je nemorální a katolík, je-li si toho plně vědom, to nemůže za žádných okolností akceptovat. Ten, kdo tyto vakcíny přijímá, si musí uvědomit, že jeho tělo má užitek z „plodů“ (i když v důsledku série chemických procesů o několik kroků vzdálených) jednoho z největších zločinů lidstva.
Jakékoli spojení s procesem potratu, byť velmi vzdálené a nepřímé, vrhá stín na povinnost Církve přinášet neochvějné svědectví pravdě o tom, že potrat je třeba bezvýhradně odmítat. Účel nemůže světit prostředky. Zažíváme jednu z nejhorších genocid, jaké jsou člověku známy. Milióny a milióny dětí po celém světě jsou zabíjeny v mateřském lůně a tato skrytá genocida pokračuje den za dnem v podobě potratového průmyslu, biomedicínského výzkumu a fetálních technik i nátlaku vlád a mezinárodních orgánů, pro něž je podpora těchto vakcín jedním z jejich cílů. Teď není doba, kdy by se katolíci měli vzdávat; to by bylo velice nezodpovědné. Akceptování těchto vakcín ze strany katolíků se zdůvodněním, že představují pouze „vzdálenou, pasivní a materiální spolupráci“ se zlem, by hrálo do karet nepřátelům Církve a oslabovalo její postavení poslední bašty proti zlu potratu.
Čím jiným může být vakcína odvozená od fetálních buněčných linií než porušením Bohem daného řádu stvoření? Vždyť je založena na těžkém porušení tohoto řádu, vraždě nenarozeného dítěte. Kdyby tomuto dítěti nebylo upřeno právo na život, kdyby jeho buňky (několikrát dále kultivované v laboratoři) nebyly k dispozici pro výrobu vakcíny, nemohlo by se s nimi obchodovat. Máme zde tudíž dvojí porušení Božího řádu: jednak samotným potratem a jednak odporným obchodováním s ostatky potracených dětí. Toto dvojnásobné opovrhování Božím řádem stvoření nelze nikdy ospravedlnit, a to ani ochranou zdraví člověka či společnosti pomocí této vakcíny. Naše společnost si vytvořila náhradní náboženství: zdraví se stalo nejvyšším dobrem, náhradním bohem, jemuž je třeba přinášet oběti, v tomto případě v podobě vakcíny založené na smrti jiného člověka.
Při zkoumání etických otázek spojených s vakcínami se musíme ptát: Jak a proč je toto všechno možné? Opravdu nebyla jiná alternativa? Proč se v medicíně, jejímž smyslem je přinášet život a zdraví, objevila místo toto tato technika založená na smrti? Biomedicínský výzkum, který vykořisťuje nevinné nenarozené a jejich těla využívá jako „surovinu“, se jeví spíše jako kanibalismus než jako medicína. Musíme vzít rovněž v úvahu, že pro některé lidi v biomedicínském průmyslu jsou buněčné linie nenarozených dětí „produkt“, potratáři a výrobci vakcín jsou „dodavatelé“ a příjemci vakcíny „spotřebitelé“. Kořenem technologie založené na vraždě je beznaděj a výsledkem zoufalství. Musíme odporovat mýtu, že „alternativa neexistuje“. Naopak musíme postupovat s nadějí a přesvědčením, že alternativy existují a že lidský důmysl je s pomocí Boží dokáže odhalit. To je jediný způsob, jak přejít z temnoty do světla a od smrti k životu.
Pán Ježíš řekl, že v poslední době budou sváděni i vyvolení (srov. Mk 13,22). Celá Církev a všichni katoličtí věřící se dnes musejí naléhavě snažit posilovat se v učení i praktikování víry. V konfrontaci se zlem potratu se katolíci víc než kdy jindy musejí „zdržovat všelikého způsobu zla” (1 Thes 5,22). Tělesné zdraví není absolutní hodnota. Poslušnost Božímu zákonu a věčná spása duší musí mít přednost. Vakcíny odvozené od buněk krutě zavražděných dětí jsou svou povahou jasně apokalyptické a mohou naznačovat znamení šelmy (viz Zj 13,16).
Někteří církevní představitelé naší doby ujišťují věřící, že přijetí vakcíny proti covidu-19 odvozené z buněk potraceného dítěte je morálně přípustné, není-li k dispozici alternativa. Své tvrzení odůvodňují „materiální a vzdálenou“ spoluprací se zlem. Tyto výroky jsou mimořádně antipastorační a kontraproduktivní, zejména uvážíme-li stále apokylaptičtější povahu potratového průmyslu a nelidskou podstatu určitých biomedicínských výzkumů a embryonálních technik. Více než kdy jindy teď katolíci nesmějí sebeméně podporovat hřích potratu a přispívat k němu akceptováním těchto vakcín. Proto jako nástupci apoštolů a pastýři odpovědní za věčnou spásu duší nemůžeme mlčet a zastávat nejednoznačný postoj, pokud jde o naši povinnost odporovat „co nejrozhodněji“ (papež Jan Pavel II) „hanebnému zločinu“ potratu (II. vatikánský koncil, Gaudium et spes, 51).
Toto prohlášení bylo sepsáno na radu a doporučení lékařů a vědců z různých zemí. Významně k němu přispěli též laici: dědečkové, babičky, otcové a matky rodin i mladí lidé. Všichni oslovení bez ohledu na věk, národnost a profesi myšlenku vakcíny odvozené od buněčných linií potracených dětí jednoznačně a téměř instinktivně odmítli. Ospravedlnění užití takovýchto vakcín (tj. „materiální, vzdálená spolupráce“) navíc považovali za slabé a nevyhovující. To je povzbudivé a současně velmi výmluvné: jejich jednomyslná reakce je dalším projevem síly rozumu a sensus fidei.
Více než kdy jindy potřebujeme ducha vyznavačů a mučedníků, kteří se vyhýbali sebemenšímu podezření ze spolupráce se zlem ve své vlastní době. Boží slovo říká: „Buďte bez úhony a čistí, Boží děti bez poskvrny uprostřed špatného a převráceného pokolení, mezi nimiž svítíte jako světla ve světě“ (Flp 2,15).
12. prosince 2020 na svátek Panny Maria Guadalupské
Kardinál Janis Pujats, emeritní metropolitní arcibiskup z Rigy
+ Tomash Peta, metropolitní arcibiskup arcidiecéze Panny Marie v Astaně
+ Jan Pawel Lenga, emeritní arcibiskup/biskup z Karagandy
+ Joseph E. Strickland, biskup z Tyleru (USA)
+ Athanasius Schneider, pomocný biskup arcidiecéze Panny Marie v Astaně
Překlad Lucie Cekotová
https://www.crisismagazine.com/2020/covid-vaccines-the-ends-cannot-justify-the-means
To je ono! Díky moc za překlad do češtiny! Jako katolík vidím v tomto prohlášení jasnou kontinuitu s odvěkou naukou Církve, s tím vincencovským (sv. Vincenc z Lerina) „qoud semper, ubique et ad omnibus creditum est…“ (co vždy, všude a ode všech je věřeno). To ovšem nevidím ve výzvách papeže, bisk. konferencí a dalších institucí, které vyzývají k očkování. Pro mne je text těchto 5 biskupů autentickým hlasem magisteria, který je pro mne závazný, hlasy pap. Františka, bisk. konferencí a vatikánských dikasterií jimi nejsou.
Musím říci, že toto mne přesvědčilo. Poznal jsem, že přijetím vakcíny vlastně podporují potraty dnešní, nikoli ten z roku 1973, jak jsem si myslel. Bylo by dobré sepsat článek v téže argumentační linii bez čistě nábož. argumentů, neboť nám ateistům se v nich často to, co na nich není závislé, ztratí. Přitom z článku vyplývá, že přijetím vakcíny podporují dnešní potraty, tedy já a další ateisté nesouhlasící s potratem zde máme důvod. Někdy mi vadí, že věřící považují ateismus za implikaci souhlasu s potratem. To, že nenarozené dítě je člověk, se dokládá přírodovědecký, a ne světonázorem. Pokud nepovažujeme ateisty za schvalovatele všech vražd, proč tedy nutně potratů? Ostatně morální úpadek dneška zasahuje lidí všech vyznání.
Pokud bude katolíkům záležet více na „čistotě nauky spasitelné“ více než na samotných nenarozených, asi jich moc nezachrání, ledaže by převzali moc a vládli společnosti (což je při počtu katolických integristů pohádka). Přirozený zákon, naproti tomu, byl pojmem známým už v antice a je akceptovatelný pro každého.
Tak potratářství jde ruku v ruce s ateismem. Existuje pěkná mapa: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/51/Evropaukonceniochranyzivota.png
Ty letopočty tam hovoří samy za sebe.
„To, že nenarozené dítě je člověk, se dokládá přírodovědecky, a ne světonázorem.“
Problém s takovým tvrzením je hned několikerý:
* křesťanství není světonázor,
* přírodovědecké poznání jako takové není nestranné, je inspirováno křesťanstvím,
* otázku přípustnosti či nepřípustnosti rozbíjení hmotného světa, vč. zabíjení lidí, nelze řešit přírodovědecky ani světonázorově (ve skutečnosti přijetí světonázoru jako takového předchází kladná odpověď na tuto otázku).
Nicméně máte výstižný podpis: nahodilý ateista. Díky této nahodilosti vlastní světonázorům Vám nezbude, než číst bytostně nenahodilé, systematické texty biskupů.
To nemusí být trvalá pravda. Je to to samé jako říci, že nevolnictví jde ruku v ruce s katolictvím. Taky nesmysl. Za osmdesát let může být jinak.
Je to názor na povahu a smysl světa a smysl člověka, respektive jej v sobě obsahuje. Tedy obsahuje jistý světonázor.
To by museli nekřesťanští přírodovědci docházet k chybným výsledkům více než křesťanští. Např. botanik bude stejný botanik křesťan i nekřesťan, stejně jako řidič tramvaje nebo čalouník. Věda je nástroj, který může sloužit různým myšlenkovým systémům.
Ale já nemluvil o přípustnosti zabíjet, ale o určení, zda je to člověk. Pokud někdo pozná, že jde o člověka, automaticky potrat odmítne, ledaže je zrůda neuznávající žádné objektivní mantinely. Což já nejsem. Většina těch, kdo potrat schvalují, neví, jak nenarozené dítě vypadá.
Já čtu všechno možné
Jinak vězte, že existuje hnutí Secular ProLife.
„To nemusí být trvalá pravda. Je to to samé jako říci, že nevolnictví jde ruku v ruce s katolictvím. Taky nesmysl. Za osmdesát let může být jinak.“
To je taková teoretická možnost. Ano, může být někdy v budoucnosti (ale určitě ne za 80 let, spíše tak, dá-li Bůh, za 800 nebo 8000) kultura bez vztahu k transcendenci a přitom s bezprostředním vztahem ke stvořenému světu. Ale vzhledem k tomu, že v lidských dějinách není žádná taková známá, že lze racionálně pochybovat o její stabilitě a vzhledem k nutnosti desítek až stovek generací k překonání sebeničivého duchovna dnešní tzv. civilizace západní, tak to lze zcela bezpečně zanedbat. Za běžných okolností zcela obskurní globální oteplení v roce 2100 se vedle tohoto jeví zcela blízko, naléhavě a prakticky jisté.
Vztah Církve a nevolnictví nelze nijak přirovnat ke vztahu ateistických soustav k zabíjení lidí. Církev podává svědectví o Kristu, tedy o někom zcela nazávislém na jakékoli lidské situaci, čímž podlamuje absolutní nárok všemožných panovníků a klade tím základy eliminace otroctví. Zatímco to druhé postupuje zcela opačně: „vědecké“ zdůvodnění nároku na usmrcování vybraných jedinců ze zotročené masy a jejich následné parciální pěstování v laboratoři – dnes nic mimořádného (a zdaleka se tím hrůzný výčet nevyčerpává).
„Ale já nemluvil o přípustnosti zabíjet, ale o určení, zda je to člověk. Pokud někdo pozná, že jde o člověka, automaticky potrat odmítne, ledaže je zrůda neuznávající žádné objektivní mantinely“
Ano, nezmiňoval jste to. Raději, chce se dodat, nesjpíš tušíte, že pro Vás ony mantinely existují jaksi kafkovsky Existují, protože existují. A popravdě nevycházím z údivu, myslíte-li ten zbytek vážně. Opravdu jste někdy viděl maminku, která jde na potrat za účelem jiným, než kvůli usmrcení svého dítěte? A poté je rok psychicky špatná z ručiček, které viděla na ultrazvuku? To je myslitelné snad jen v případě těžké retardace, popř. v komunistickém či jiném žaláři, kdy za dotyčnou tuto volbu udělají jiní.
„To by museli nekřesťanští přírodovědci docházet k chybným výsledkům více než křesťanští. Např. botanik bude stejný botanik křesťan i nekřesťan“
Zde je třeba znovu zopakovat, že přírodní vědy jsou ve svém sledování stvořené skutečnosti inspirovány křesťanstvím. Navíc mnohé kotrmelce, od darwinismu a scientismu přes adoraci Sovětského svazu týmem evropských stalinistických přírodovědců doprovázeného darováním atomové bomby až po dnešní mýtizaci tzv. velkého třesku a technologií, ukazují, že je velký rozdíl mezi věřícím a nevěřícím i na poli přírodních věd, či přesněji hned v tom následujícím okamžiku, kdy padlý člověk odstoupí od laboratorního stolu a znovu dá promluvit své přirozenosti v její narušenosti.
Otroctví bylo zrušeno, nevolnictví taky, lámání kolem už neexistuje, Napoleon prohrál, v Japonsku se nekřižují tajní křesťané, v Thajsku se netrestá rozdrcením slonem, nezavírá se za mouchy na císařpánu, nacisté prohráli, Pol Pot stejně tak. Jen pár věcí, které slibovaly přetrvat věky, a nejsou.
Vemte si trestání obskurních zločinů, jako způsobení neúrody čarováním. Samozřejmě existoval Friedrich von Spee, ale v tom nacistickém Německu taky existovali odpůrci. Uvědomte si, že my kritizujeme potrat a nic ve smyslu těžké perzekuce se nám (zatím) neděje, ale ceknout ve středověku proti nevolnictví nebo lámání kolem, už skončíte nějak stejně. To se bohužel začíná zhoršovat (Mary Wagnerová zatím nekončí na hranici, ale bojím se, co bude za třicet let). Nicméně ty soustavy nejsou závislé na ateismu, takové věci se děly i v době, kdy nebyl ateista ani jeden z deseti tisíc. Jen nebyly tak důmyslné metody zabíjení.
Ženy jdoucí na potrat jsou propagandou přesvědčovány, že jejich dítě není člověk, používají se odlidšťující termíny. Goebbels řekl, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. V jednom státě USA zavedli zákon, že žena před potratem musí své dítě vidět na ultrazvuku a dostat podrobné informace o jeho stadiu vývinu. Potratovost kleska o 70%, právě proto, že ženy viděly ony ručičky.
Nevím, jak srovnat darwinismus s důkazům se bránící umíněnou lysenčinou s NKVD v zádech, ale darwinismus je dnes prokázaný tak jako Eratosthenův výpočet obvodu Země, Keplerovy zákony nebo Semmelweisovo šíření nákazy rukama lékařů. Přečtěte si tohle https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjlvK2Gw7buAhWhlYsKHdiFAtsQFjAAegQIAhAC&url=https%3A%2F%2Fis.cuni.cz%2Fwebapps%2Fzzp%2Fdownload%2F130131014&usg=AOvVaw2nXlrJKwP86iLjeBO7uU48 a tohle https://www.i-ateismus.cz/2013/08/potopa-sveta/ od části Globální potopa. Pokud potřebujete zjištěné smířit se svou vírou, tak předkoncilní papež Pius XII. povolil evoluci, pokud jí vzniká jen tělo, a ne duše.
Pokud někdo pozná, že jde o člověka, potrat odmítne – ehm, no, to je hodně naivní představa.
Pro většinu lidí je totiž svetsky zákon prvním i posledním mantinelem morálky, arbitrem dobra a zla. Co nezakazuje, je dobré. Stejně tak to, co povoluje.
O tom, že lékař provádějící potraty, ví, že vraždí lidskou bytost, neni sporu. Jenže, zákon to „povoluje“, takže nemá, většinou, ve svědomí problém. Stejně tak většina naší bezverecke společnosti.
Já jsem potrat začal odmítat, když mi došlo, že nenarozené dítě je člověk. Lidm, kteří mi tvrdí opak, to pro jejich zfanatizování nedochází. Většina žen zabíjejících své děti to neví, vizte ten ultrazvukový zákon, po kterém potratovost „zázračně“ klesla, protože ženy viděly své děti a došlo jim, že to jsou lidé.
No tak např. vím, že zákonodárce může udělat chybu, nebo rovnou zločin, vím například o tom nevolnictví, právu první noci, koloniální správě, nacistech, komunistech a potratech. Už to dokazuje, že světský ani jiný pozitivní zákon není tím, co určuje, nýbrž přirozený.
Jenže těch „lékařů“ je z nás deseti miliónů několik set. To je menší podíl v populaci, než Einsatzgruppen a SS v táborech v nacistickém Německu. Když se většina Němců dozvěděla podrobnosti o holocaustu, tak se zhrozili.
Kéž by všichni katolíci pochopili alespoň takové minimum informací jako „náhodný ateista.“ Jsou chvíle, kdy je ateisté zahanbují…
Ateisto, díky za Váš příspěvek. Kolem náboženství a světonázorů bychom mohli dlouho (plodně i neplodně) debatovat, je ale fakt, že my máme přikázání „nezabiješ“, vztahující se samozřejmě i na nenarozené děti. Stačí si to srovnat s jinými společnostmi, kulturami (či spíše ne-kulturami). Jen pro info: legalizaci potratů zavedlo jako první Rusko r.1920. Strom samozřejmě nese své ovoce… Když se civilizace zřekne Boha, zřekne se samozřejmě i Jeho přikázání…a podle toho to pak ve společnosti vypadá. Samozřejmě existují i slušní lidé, kteří ne vlastní vinou jsou ateisté. Také jsem dříve byla ateistka, takže to chápu. Kéž se Vám Bůh dá poznat. Modlím se za ty, kteří ještě nepoznali Boží lásku.
K existenci Bozi lze dojít i jen prostým rozumem. Ateista je proto nejspíše člověk rozumu mdleho. Jinak si asi nelze vysvětlit, proč je ateistou.
Slušný ateista je dokonalá kontradikce, nejspíše jste totiž zapomněla hned na první přikázání.
Druhý odst.: docela se bojím, až tu budete vládnout. Dnes pro nenarozené vakuum extraktor, za Vás pro ateisty hranice a španělská bota.
První odst.: Statistiky IQ jsou u teistů i ateistů srovnatelné. Nemetejte urážky jak samopal kule.
Ad 1) slameny panak
Ad 2) zdroj?
1) Kdykoli jedna skupina lidí získá absolutní moc, dopadne to tak. To není slaměný panák, kdybyste vládli, nemohli by ateisté volit, studovat, zastávat úřady a možná další povolání atd.
2) Zadejte si do vyhledávače, vyskočí spousta odkazů obsahujících jména dotyčných studií.
Už od počátku jsem stejného názoru, jak píší biskupové. Jako katolík mám radost ze smýšlení náhodného ateisty. Chtěl bych dodat, že k existenci Boží nelze dojít jen rozumem, protože víra je dar (byť k tomu daru lze rozumem dojít, anebo i cestou řekněme „zázraku“ či „osudu“). Znám několik lidí, kteří jakožto ateisté, chovají se křesťansky. A nakonec z listu sv. Jakuba: „Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!“. Aneb jak řekl Ježíš – „celníci a nevěstky předcházejí vás do Božího království“.
Prosím, ať se to nikoho nedotkne (a zdůrazňuji, že nechci očkování proti Covidu propagovat), ale dovolím si položit k úvaze tuto provokativní otázku:
Není snad tak trochu ona (jistě neudržitelná) teze o naprosté nepřípustnosti vakcín spojených vzdáleně s potraty jistým nevědomým důsledkem koncilního obratu k člověku a humanismu?
Vídám argumenty, že potraty jsou zcela jedinečným zlem, pro něž neplatí obvyklé zásady; i zde tato idea prosvítá. Ano, jsou velkým zlem, dokonce do nebe volajícím. Nicméně pro pravověrného katolíka rozhodně ne největším. Katolická morálka (viz tradiční příručky) nás poučuje, že rozhodně existují těžší hříchy, totiž ty, které směřují přímo proti Bohu samotnému a urážejí Ho bezprostředně, ne skrze jeho tvory. Např. skutečná, těžce zaviněná apostaze od víry.
Kdyby tak ti, kteří zastávají přehnaně přísné stanovisko zde, byli alespoň trochu zdravě přísní, pokud jde o jiná, někdy i větší zla! Všiml jsem si z různých článků, že leckteří zastánci absolutní nepřijatelnosti vakcín nemají problém s kultem „sv.“ Jana Pavla II., tedy papeže, který objektivně nese např. nepopíratelnou spoluzodpovědnost za modloslužbu (objektivně jeden z nejtěžších hříchů) v Assisi. Vážím si sice biskupa Schneidera, ale opravdu nerozumím tomu, jak může podepsat takové prohlášení a zároveň jindy tvrdit, že celebrovat novou mši je v pořádku, ačkoliv si je do značné míry vědom jejích kořenů, defektů a toho, že byla a je jednou z hybných sil té děsivé apostaze v Církvi?
Ještě dodatek: Vůbec se mi zdá, že ve věci spolupráce se zlem mají obecně mnozí katolíci velmi volné svědomí. Často si toho člověk může všimnout zvláště na internetu. Nemyslím například, že je v pořádku, když se sdílí hrubě nestydaté či rouhavé vtipy či „memy“, když se zběsile a lehkomyslně „lajkuje“ i jednoznačně závadný obsah, což vše se bohužel děje zcela běžně, i mezi katolíky. Koho trápí, že se tím vposledku podílí na propagací toho či onoho zla nebo že jiného svede k hříchu? Jindy některá diskuzní fóra zveřejňují, žel, jasně vadné příspěvky, které působí jedině pohoršení.
To po dlouhá léta nikdo moc neřeší. A najednou takové vášně…
Ad Criticus: Vašim klamstvám neuverím ani na sekundu. V Assisi 1986 nešlo o modloslužbu. Tvrdí to aj najznámejší zo slovenských kardinálov, Jozef Tomko, emeritný prefekt Kongregácie pre evanjelizáciu národov a emeritný predseda Pápežského komitátu pre medzinárodné eucharistické kongresy: http://www.archivioradiovaticana.va/storico/2016/09/25/kardin%C3%A1l_jozef_tomko_sm%C3%A4d_po_pokoji_a_duch_assisi/sk-1260643.
Prosím Vás, prečítajte si to veľmi pozorne. Zrejme nemáte jasno v tom, čo to je modloslužba. To, že sa stretne katolík s moslimom, ešte nie je modloslužba. V čase, keď som pracoval v Egypte, som sa denne stretával s moslimami. V takej krajine to inakšie ani nejde. Modloslužba nie je ani to, ak sedia vedľa seba katolík a moslim, pričom katolík sa modlí katolícku modlitbu a moslim vzýva Alaha. Rád by som Vám pripomenul, že v posledných rokoch milióny moslimov konvertovali na katolícku vieru. Pri hľadaní cesty ku katolíckej viere často navštevujú katolícke kostoly vo Svätej zemi, Libanone, Egypte a iných krajinách. Napríklad neplodné moslimské ženy, ktoré chcú otehotnieť, navštevujú v Betleheme františkánsky kostol, postavený nad Mliečnou jaskyňou, v ktorom je na niekoľkých obrazoch znázornená dojčiaca Panna Mária. V tejto jaskyni sa skrývala Svätá rodina počas svojho úteku do Egypta. Podľa povesti pri dojčení malého Ježiška kvaplo trochu Máriinho mlieka na kamennú podlahu jaskyne a tá zbelela. Dodnes si vrecká s rozomletými bielymi kamienkami kupujú židovské, kresťanské aj moslimské ženy, ktoré túžia otehotnieť. Písal som o tom vo svojom článku: http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=kojit-batolata-v-kostele-%E2%80%93-ano-ci-ne&cisloclanku=2016100117.
Veľký katolícky svätec Libanonu, svätý Šarbel Maklúf, uzdravuje okrem katolíkov aj mnoho moslimov: https://www.hlavnespravy.sk/male-moslimske-dievcatko-uzdravene-zazrakom-sv-sarbela/692831.
Modloslužba začína až vtedy, keď sa katolík či už dobrovoľne, alebo násilím, zriekne svojho Trojjediného Boha a začne vyznávať či už verejne alebo skryto Alaha alebo nejakého pohanského Boha. Takže máte smolu, Criticus. Klamárom neverím, kardinálovi Tomkovi verím.
Až vedomé zrieknutie sa katolíckej viery a klaňanie sa inému Bohu, je modloslužba. Môžem sa aj tisíckrát stretnúť s akýmkoľvek moslimov, ale pokiaľ sa nezrieknem svojej viery, nie som modloslužobník. Veď aj svätý František z Assisi sa stretol s moslimskými učencami a viedol s nimi dialóg o náboženských otázkach. Svätý Ján Pavol II. sa v Assisi nezriekol katolíckej viery a nezačal vyznávať iné náboženstvo. On riešil otázky mierového spolužitia príslušníkov rôznych náboženstiev v časoch studenej vojny. To nebol náboženský, ale politický dialóg.
Ad: Assisi. Postavení sochy Buddhy na oltář – copak to není to samé jako uctívání bohyně moudrosti za francouzské revoluce? Nebo Pačamámy v Římě. Je skutečně přinejmenším ostudné, že tyto akce organizují lidé, kteří by měli být křesťany. Jestli v posledních 30 letech někdo konvertuje, tak je to spíše ne kvůli tomu, ale naproti tomu, co se v Římě (a v Assisi) dělo a děje.
Ad M.R.: Neviem, odkiaľ čerpáte informácie, ale pápež Ján Pavol II. určite v Assisi 1986 nepostavil sochu Budhu na oltár a už vonkoncom nie Pačamámu. Nemiešajte, prosím lži s pravdami! Ja som písal o svätom Jánovi Pavlovi II. Nepripisujte mu, prosím, veci, ktoré neurobil!
Co se týče „lží“, ověřte si nejprve své informace aspoň na internetu. Nebyl jsem u toho osobně, takže nevím, kdo na oltář v Assisi, v průběhu akce kterou organizoval JP2, toho Buddhu dal – ale Buddha tam na oltáři byl. Chtěl byste snad prohlásit za lež i to, že JP2 líbal (a tím propagoval) protikřesťanské knihy, například korán?
Nicméně, osobně jsem byl na setkání s JP2, když navštívil ČR. Akci s „tančícími vílami“ a africkými bubny v Hradci Králové si ale pamatuji, a JP2 se ani neohradil – spíš se zdálo, že je se zalíbením sleduje.
Povolení k podávání sv. přijímání na ruku je také jeho akce, a to ignoroval protesty lidu včetně protestů některých kněží. Že si změnou předpisů ke svatořečení vytvořil vlastní zkratku prohlášení za svatého vypadá spíš jako výsměch než jako akce svatého člověka.
Ad M.R.: No vidíte, konečne sa na niečom zhodneme. To, že svätý Ján Pavol II. bozkal Korán, je pravda. Ja by som to na jeho mieste neurobil, hoci som si Korán preštudoval celý. Totiž, ak mám privádzať moslimov ku Katolíckej viere, musím poznať ich vieru. Tak to robili jezuiti pri svojej misijnej činnosti stále. Nemal som však k dispozícii originál Koránu, ale jeho český a slovenský preklad. Ale nikdy som nemal túžbu bozkať Korán, hoci aj v Koráne je veľa dobrých myšlienok. Napríklad Korán vyzýva moslimov, aby sa postili, aby dávali almužnu chudobným, aby chránili slabších, atď. Ale celkove musím povedať, že v porovnaní so Svätým písmom je Korán úbohosť. Nič na svete sa nevyrovná Svätému písmu, ktoré je pokladom nevyčísliteľnej ceny. Namyslím si, že JP II. bozkal Korán preto, že by sa chcel stať moslimom. Ja naozaj verím, že bol šťastný ako pápež Katolíckej cirkvi. On bozkal Korán preto, že chcel na svoju stranu získať moslimských predákov. Ale aj tak nebolo správne bozkať Korán. Ja som to nikdy neurobil a ani nikdy neurobím. Naopak, mám v Turecku priateľa moslima, ktorého vediem k tomu, aby študoval Bibliu v tureckom jazyku. Ona totiž Biblia bola preložená aj do turečtiny. Podávanie svätého prijímania na ruku určite nebol nápad svätého Jána Pavla II. V tom vidím ďalší dôkaz nedostatku informácií, ktoré máte k dispozícii. Toto bolo zavedené už za pápeža Pavla VI. v dôsledku neposlušnosti biskupov Nemecka, Holandska, Belgicka a Francúzska proti vôli pápeža. Ak niekto toto pripisuje JP II., znamená to, že vôbec nepozná históriu pokoncilovej Cirkvi. Ale to ma pri vzdelanostnej úrovni prispievateľov do tejto diskusie neprekvapuje.
Ad K. Durčák. Povolení přijímání na ruku pro ČR povolil JP2, a do ČR byla tato praxe protlačena násilně (obdobně jako „obracení oltářů“ a změna k NOM v průběhu roční propagandistické masáže v 70. letech) – že k tomu přispěli i biskupové a kardinál je jasné, ale povolení přijímat na ruku přišlo od JP2 docela zákeřnou formou – povolil to „tam, kde už je to zvykem“. Že to v ČR zvykem v té době nebylo, mu očividně nevadilo.
Tím nechci tvrdit, že byl horší (nebo lepší) než třeba biskup Bergoglio.
Ale cestu ke svému rychlému „svatořečení“ si připravil JP2 docela dobře, na tom bychom se mohli shodnout. Dříve proces trval desítky až stovky let, u JP2 stačilo pár měsíců křičet „santo súbido“….
Ohledně znalosti histórie „pokoncilovej“ církvi, chtěl bych připomenout to, že jak p. Ratzinger tak p. Wojtyla na 2V.K. působili jako významní poradci a na vytvoření současné tragické situace mají významný podíl.
On taky kardinál Vlk s většinou ostatních biskupů dělal vše pro to, aby Jana Pavla II. podvedl a přesvědčil ho, že to tu zvykem je. Koneckonců, to povolení vyžadovalo společnou žádost většiny biskupů a žádná diecéze neměla povinnost je využít.
Ad prijímanie Eucharistie na ruku v Českej republike:
Rafinovanosť pri zavádzaní modernistických neporiadkov do liturgie
je aj v argumentácii českých biskupov, že nevhodný zvyk cudzincov prijímať Eucharistiu na ruku je potrebné akceptovať z dôvodu akejsi vľúdnosti voči nim. Pripájam citát z pastierskeho listu z roku 1998 na prvú pôstnu nedeľu:
„Jak už bylo dříve oznámeno, odpověděla vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti kladně na žádost České biskupské konference o dovolení možnosti podávat věřícím svaté přijímání kromě tradičního způsobu do úst i na ruku. Je tak ukončeno období provizoria, ve kterém se objevovala řada potíží s tím, jak se dobře zachovat vůči těm, kteří do naší diecéze přicházejí zvláště z Rakouska, Německa a dalších zemí a doma jsou již po léta či desetiletí zvyklí na tento způsob přijímání těla Kristova. Ode dneška jsou i na území České republiky dovoleny
oba způsoby přijímání eucharistie: jak do úst, tak na ruku. A každý věřící má plné právo sám volit ten z obou způsobů, který pro sebe považuje za vhodný. Ten, kdo svaté přijímání podává, je zavázán způsob zvolený přijímajícím respektovat.“.
ZDROJ:
http://www.biskupstvi.cz/storage/dokumenty/a199802a.pdf.
Dejte si pozor, pane: „Žádný vrah nemá v sobě život“, píše sv. Jan ve svém 1. listě 3.kap. 15. verš.1 (Starý překlad.)
Jan 3,15 Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvalý a věčný život. (Nový překlad.)
Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě. (Ekumenka.)
Je jasně řečeno, že žádný vrah.
Ad M.R.: mne už fakt dochádza trpezlivosť s Vami. To, ako Vy prekrúcate fakty, ma naozaj vytáča. Tak si povedzme, aká je pravda. Podávanie svätého prijímania na ruku riešil už pápež Pavol VI. v Inštrukcii „Memoriale Domini“ v roku 1969.
Citujem z nej:
„Ale tam, kde už bolo zavedené iné použitie – použitie Svätého prijímania na ruku – Svätá stolica, s cieľom pomôcť biskupským konferenciám vykonávať ich pastoračnú úlohu, ktorá je za súčasných okolností často ťažšia na tých istých konferenciách je povinnosťou a povinnosťou starostlivo zvážiť konkrétne okolnosti, ktoré môžu existovať, za predpokladu, že sa vylúči akékoľvek riziko neúcty alebo nepravdivých názorov, ktoré by sa mohli vplížiť do myslí o viere vo Svätú Eucharistiu a starostlivo sa vyhnúť všetkým ostatným nepríjemnostiam. Okrem toho, v takýchto prípadoch, aby sa toto použitie riadne ustanovilo, biskupské konferencie po starostlivom zvážení prijmú príslušné rozhodnutia tajným hlasovaním a dvojtretinovou väčšinou. Tieto rozhodnutia sa potom predložia Svätej stolici, aby dostali potrebné potvrdenie (Pozri Konc. OEC. Vat II, Decr. Christus Dominos, n. 38, 4: AAS 58 (1966) 693), spolu s presným uvedením príčin, ktoré ich motivovali. Svätá Stolica dôkladne preverí každý prípad, pričom vezme do úvahy prepojenia medzi rôznymi miestnymi cirkvami, ako aj medzi každým z nich a univerzálnou Cirkvou, aby podporila spoločné dobro a spoločné ospravedlnenie, a aby vzájomný príklad zvyšuje vieru a zbožnosť.“ (Pavol VI. Memoriale Domini)
Čiže v zmysle tejto inštrukcie bol postup nasledovný: najprv českí biskupi museli požiadať Svätý Stolec tajným hlasovaním a dvojtretinovou väčšinou o zavedenie prijímania na ruku a až potom mohol konať Svätý Stolec. NIKDY NIE NAOPAK! Taký bol v tomto prípade záväzný postup, daný Inštrukciou „Memoriale Domini“!
Naozaj neviem, prečo vtedy českí biskupi žiadali o zavedenie prijímania na ruku v Čechách, ale jedno viem na betón: oficiálny impulz musel vyjsť zo strany českých biskupov. JEDINE ČESKÍ BISKUPI (!) mali kompetenciu požiadať o zavedenie svätého prijímania na ruku! Nikto iný! Napokon najlepším dôkazom tohto tvrdenia je fakt, že na Slovensku v tej dobe nebolo zavedené prijímanie na ruku, pretože slovenskí biskupi to v tej dobe nepožadovali.
A ďalšia vec: Inštrukcia „Memoriale Domini“ bola vydaná 29.5.1969. Ján Pavol II. sa stal pápežom až o 9 rokov neskôr, 16.9.1978. Je teda prinajmenšom neseriózne zvaľovať na svätého Jána Pavla II. vinu za zavedenie prijímania na ruku v Čechách.
Ad p. Durčák: Když malé hloupé dítě poprosí otce – nasyp mi taky trochu toho jedu na krysy do čaje, a otec mu to povolí, tak je podle vás na vině to dítě. Hmmm… zajímavá logika.
Navíc jste nějak přehlédl další uvedené aktivity JP2 – třeba ty tančící víly, které sledoval při jakémsi obřadu v Hradci Králové.
Co se celkově týče JP2, místo svatosti lze spíš spatřit pečlivě pěstovaný kult osobnosti, plus jmenování biskupů a arcibiskupů typu p. Bergoglia, jejichž diecézie byly už v těch 90. letech ve stavu katastrofálního úpadku (žil jsem v Buenos Aires, tak to mám „z první ruky“).
Víte, pane Dučáku, ve mně ten pseudokonzervatismus vzbuzuje vyslovený odpor a nevolnost. Je to mj. proto, že pokud bych chtěl tuto „víru“ přijmout, musel bych odvrhnout klasické katolické pojetí morální odpovědnosti. Ono to dokonce v něčem připomíná pokrytecký přístup farizeů. Či pilátovské mytí si rukou.
Slyšel jste někdy veršík „iussio, consilium, consensus, palpo, recursus, participans, mutus, non obstans, non manifestans“. Tak se už pradávna vypočítávají tzv. cizí hříchy.
Vy se možná spokojujete s tím, že Jan Pavel II. sám „nepostavil sochu Budhu na oltár“. Já ne. Tento liberální papež pozval do Assisi vyznavače vyznavače nepravých náboženství, aby zde tato praktikovali. Dokonce jim byly propůjčeny katolické kostely k výkonu jejich (v některých případech zjevně modlářských) kultů. To je prostě skandál. Já také nemohu pronajmout svou chatu za městem andělíčkářce (i kdyby snad konala v nevědomosti). A podobně nelze propůjčit katolický kostel k Boha objektivně urážejícímu kultu.
Stejně tak je faktem, že Vatikán v říjnu 1997 povolil v ČR přijímání na ruku. Ano, na žádost biskupů. Ale to není žádná omluva. Jan Pavel II. zde jasně nese jako nejvyšší pastýř odpovědnost.
Stejně tak očividně za to, že jmenoval do biskupských funkcí osoby, které byly dokonce i z pohledu oficiálního Katechismu katolické církve (!) těžce heterodoxní, ano, i vyslovené heretiky.
A tak by se dalo pokračovat.
V jiném článku zde se teď diskutuje o Erbenovi. Možná by nebylo špatné rozjímat o těchto veršících. Nevmete něco podobného leckterá nešťastná „progresivní“ duše při posledním soudu do tváře Janu Pavlovi II. a dalším?
„A co necháš svojí matce,
dcero má,
a co necháš svojí matce,
jež tě milovala sladce
a draze tě chovala?
„Kletbu zůstavuji tobě,
matko má,
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
žes mi zvůli dávala!“ „
S přijímáním na ruku je to klasická salámová metoda – nejdřív to byl indult, údajně jen pro ta místa, kde se to stejně dělalo (takže v podstatě legalizace nepravosti). Sama mám v živé paměti diskuse, když se přijímání na ruku zavádělo u nás. My odpůrci jsme velmi často slýchali „však vás do toho nikdo nenutí“ (jako by nesprávná věc nebyla nesprávná, i když já osobně nejsem nucena se jí účastnit). A hle, v současné době je to v mnoha diecézích JEDINÝ oficiálně povolený způsob. Na to, že se to údajně nebude nikomu vnucovat, se jaksi pozapomnělo. A tam, kde to nenařídil biskup, si to leckde zavádějí kněží o své vůli. Třeba ve Zlíně. A přestože to arcibiskup sám nenařídil, rozhodně se věřících, kterým se to nelíbí, nezastal.
Ad Criticus: nezaškodilo by Vám trochu pokory, ale napokon ani mne. Aj ja občas hreším pýchou a aj preto som sa dnes ospravedlnil Dr. Malému, ale aj všetkým, voči ktorým som bol priveľmi hrubý. Ale k veci. Nie je ľahké robiť obhajcu, zvlášť obhajovať niekoho proti vlastným. Spomínam si na film Most špiónov s Tomom Hanksom v roli obhajcu Jamesa Donovana, ktorému bola pridelená obhajoba zadržaného sovietskeho vyzvedača Rudolfa Abela. Keď sa americká verejnosť o tom dozvedela, rodina Jamesa Donovana bola vystavená nenávistným prejavom mnohých Američanov. Donovan sa však nenechal zastrašiť, pretože bol presvedčený o tom, že každý si zaslúži spravodlivý ortieľ. Nakoniec mal v roku 1962 veľké zásluhy pri výmene Abela za amerického pilota Garyho Powersa a navyše aj ďalšieho v bývalej NDR zadržiavaného väzňa, amerického študenta, a tiež sa zaslúžil o prepustenie 1163 väzňov, zadržiavaných na Kube po neúspešnej invázii Američanov v Zátoke svíň.
Obhajovať proti vlastným je vždy nevďačné. Aj v prípade svätého Jána Pavla II. je nemálo katolíkov, ktorí by chceli mediálne lynčovať pápeža, ktorý sa už nemôže brániť. Lenže beriem ten kríž obhajoby svätého poľského pápeža na seba s láskou ako službu Pravde aj za cenu mnohých rán pod pás, s ktorými každý obhajca musí rátať.
Ale poďme k veci. Všetky fakty potvrdzujú, že prijímanie na ruku nebolo želaním pápeža Jána Pavla II. Naopak, pápež bol vystavený nátlaku zo strany českých biskupov. Ak dôjde v Cirkvi k nejakému procesu, hľadá sa precedens v dejinách. A tu zisťujeme, že Ján Pavol II. nebol prvým pápežom, ktorý ustúpil požiadavkám českého duchovenstva. V máji 1919 bola pápežovi Benediktovi XV. z českej strany predložená okrem iných požiadavka na zavedenie češtiny do liturgie.
Čo mal vtedy pápež robiť? Mal sa vzoprieť a ísť za každú cenu do otvoreného konfliktu?! Každý, kto trochu pozná históriu ČSR v rokoch 1918-1920, vie, akým veľkým hrozbám Katolícka cirkev v Čechách vtedy čelila. Radikálni katolícki duchovní už 28.8.1919 a 28.10.1919 a potom aj na Vianoce roku 1919 po prvýkrát slúžili sväté omše v češtine bez schválenia pápeža. Niekoľko odbojných kňazov dokonca začalo prekladať latinskú omšu do češtiny a napriek zásahom arcibiskupa Kordača vznikol v rokoch 1919-1920 Český misál a česká vianočná bohoslužba. Teda český katolícky misál po prvý raz nevznikol po Druhom vatikánskom koncile, ale o celé polstoročie skôr!
Pápež Benedikt XV. si bol vedomý hrozby rozkolu Katolíckej cirkvi v Čechách a preto v niektorých požiadavkách českej strane ustúpil. V roku 1920 oficiálne povolil slovanskú liturgiu na niekoľkých významných miestach, ako aj právo čítať pri svätej omše čítať epištolu a evanjelia okrem latinčiny aj po česky. Nakoniec sa však Katolícka cirkev v Čechách aj tak rozdelila a 8. januára 1920 vznikla Cirkev československá. Trvalo niekoľko bolestných rokov, kým sa Katolícka cirkev v Čechách z tejto rany spamätala.
Nechcem a v žiadnom prípade si nedovolím urážať český národ ako celok, ale je nespochybniteľným faktom histórie, že Česi patrili medzi najväčších rebelantov v rámci Katolíckej cirkvi už od čias husitov. Ja si český národ vážim a otvorene hovorím, že má slávnejšiu históriu ako národ slovenský, ktorý bol tisíc rokov v područí Uhorska, a aj preto sú Česi ako celok vzdelanejší a kultúrnejší ako Slováci. Lenže na poli cirkevnom boli vždy veľkí rebelanti. Ustúpil im aj pápež Ján Pavol II. v otázke prijímania na ruku. Podobne ako jeho predchodca Benedikt XV. nepotreboval ďalšiu rebéliu vo vnútri Katolíckej cirkvi.
Je nemálo „hrdinov“, ktorí povedia: pápež bol slabý a nedokázal sa vzoprieť. Lenže to nie je nikdy také jednoduché. Po vystúpení Martina Luthera sú pápeži veľmi opatrní pri riešení podobných konfliktov v Cirkvi. Nikto netúži po tom, aby v Cirkvi nastal nový rozkol a aby sa znovu rozštiepila tak, ako po Lutherovom vystúpení. Pápež musí podobne ako šachista zvažovať niekoľko ťahov dopredu. Každá unáhlenosť môže mať vražedné následky. A je neseriózne hádzať na pápeža Jána Pavla II. vinu za konanie českých biskupov.
Ad Karol Dučák:
Když už je tedy řeč svedena evidentně mimo téma, zajímalo by mne, jak lze obhajovat zavedení a (v případě papežů po Pavlu VI.) další udržování a praktikování zprotestantizovaného kultu, jehož nedílnou součástí je mj. přijímání na ruku a další vnější znaky umenšení víry v přítomnost Páně v Eucharistii vč. úmyslně nesprávně přeložených slov eucharistické modlitby. To je, pane Dučáku, s Vámi pořád dokola, jako na kolovrátku [: Vy říkáte, že NOM je platný, jiní namítají, že NOM obsahuje heretické protestantské prvky, Vy jim odpovídáte, že NOM je platný, jiní … :]. V tomto groteskně absurdním ostinátu jste nadmíru vytrvalý, ale snad Vám s Boží pomocí včas dojde neudržitelnost Vašeho postoje.
Mimochodem, co říkáte, pane Dučáku, na de Matteiho monografii Druhý vatikánský koncil, s předmluvou J.E. arcibiskupa trnavského, která vyšla ve slovenském předkladu v r. 2019? Možná by Vám četba dala některé Vaše znalosti o 2VK do souvislostí.
Ad Anna Lavrová: neviem, o akých heretických protestantských prvkoch zase píšete. Ak myslíte obetný stôl, o tom som písal: http://www.fatym.com/view.php?cisloclanku=2017080061.
Pokiaľ toto pochopíte, možno sa začne búrať priepasť medzi nami. Ak nie, tá priepasť medzi nami naďalej ostane.
Ak považujete za protestantizujúci prvok postoj kňaza tvárou k ľudu, tak ja tvrdím niečo iné. Svätá omša je sprítomnením Ježišovej kalvárskej obety, na ktorú prichádza sám Veľkňaz Kristus, aby premieňal chlieb a víno na svoje Telo a Krv a týmto nebeským pokrmom nás sýtil. Ale keď už Kristus príde medzi veriacich, neobráti sa k nim chrbtom!
Kristus neraz vyučoval zástupy, ale nikdy nie chrbtom k ľudu. Vždy bol obrátený tvárou k ľudu!
My nevidíme Krista, pretože sme nedokonalí a náš nedokonalý zrak nemôže vnímať prítomnosť Krista, ale mystičky, napríklad Catalina Rivas, videli pri oltári nielen Krista, ale aj Pannu Máriu, zbor anjelov i duší z očistca: https://www.youtube.com/watch?v=IQAcmGuXEjA.
Ak Vás toto nepresvedčí, je zbytočné, aby sme my dvaja komunikovali. Bolo by to, ako keby sa rozprávali dvaja hluchí.
Anna Lavrová, určite sa s Vami zhodnem v tom, že Missa Nova nie je dokonalá. Ja sám kritizujem tieto nedostatky. Napríklad, keď pri podávaní rúk dokonca aj celebrant odchádza od oltára, aby podal ruku veriacim. Alebo keď my, lektori, prichádzame čítať k ambonu v civilných šatách, bez liturgického odevu, hoci Všeobecné smernice Rímskeho misálu požadujú u lektorov liturgický odev. Aj niektoré omšové rúcha kňazov sa mi vôbec nepozdávajú. Nie, určite nie som za návrat k barokovým ornátom. Lenže na rúchu by mal byť aspoň Kríž, alebo nápis JHS, alebo iný katolícky symbol, aby bolo jasné, že je to omšové rúcho katolíckeho kňaza. Mimochodom, pripravuje sa nové slovenské vydanie misála, v ktorom sú už konsekračné slová v tvare „za mnohých“.
Neviem, či som Vás presvedčil. Ak áno, má zmysel aj naďalej komunikovať, ak nie, nebudem už odpovedať na Vaše komentáre, pretože by to bola zbytočná strata času.
Ad K. Dučák:
“ neviem, o akých heretických protestantských prvkoch zase píšete.“
POSTAČUJE vyjmenovat jen několik novot v nové mši, abychom se přesvědčili o sblížení s protestanty (zdůrazňuji, že všechny uvedené novoty jsou povolené a není rozhodné, zda jsou všechny aplikovány ve Vaší farnosti, pane Dučáku):
– oltář byl nahrazen stolem bez oltářního kamene a bez ostatků světců,
– mše se celebruje čelem k lidu,
– koncelebruje se nahlas a v mateřském jazyce,
– mše je rozdělena do dvou odlišných částí: bohoslužby Slova a eucharistické bohoslužby,
– devalvace posvátných nádob,
– používání kvašeného chleba,
– podávání Svatého přijímání na ruku a to i laiky a dokonce i ženami,
– Svátost oltářní odsunutá do rohu kostela,
– epištola čtená ženami,
– Svátost oltářní přinášená nemocným laiky,
– atd. atd.
Pokud jsou přítomné všechny podstatné podmínky pro platnost (materie, forma, intence a platně vysvěcený kněz), pak je i NOM platný. Ale je NOM s ohledem na výše uvedené Bohu milý? Sotva. Obávám se navíc, že čím dál méně nových mší je dnes platných, protože je ničena víra kněží a oni již nemají intenci konat to, co Církev koná – intenci, kterou Církev nemůže změnit. O nesprávném překladu konsekrační formule raději pomlčím…
Pokud to prohlášení biskupů správně chápu, pak (a) kritizují argumentaci dokument PAV i Dignitatis Personae, které použití předmětných vakcín připuštějí, (b) pro nepřípustnost předmětných vakcín argumentují ‚oslabením síly církve v boji proti zlu‘, (c) dále argumentují, že alternativy k předmětným vakcínám existují.
Ad (a) Určitě je možné kritizovat argumentaci v tom zmíněném dokumentu PAV. Biskupové říkají, že je chybné ospravedlňovat použití předmětné vakcíny vzdálenou materiální spoluprácí, protože prostě to nejde. Mne takový argument biskupů ale nepřesvědčuje. Princip dvojího účinku říká něco jiného. Pokud by nebyla přípustná vzdálená materiální spolupráce se zlem, pak nemohu nic. Prakticky každým svým činem vzdáleně materiálně spolupracuji na zlu (platím daně, ze kterých profitují i zlí lidé – např. mohou s menšími obtížemi provádět potraty; z druhé strany profituji ze zla potratu tím, že využívám výdobytků společnosti, které vznikají i díky daním potratářů, či žen, které šly na potrat, a proto mohly pak dále pracovat na své kariéře a platit daně).
Ad (b) Podle mne nepřesvědčivé.
Ad (c) Zdá se mi, že tím prakticky podkopávají svoji předchozí argumentaci. Buď je užití předmětné vakcíny nepřípsutné za všech okolností, pak existence či neexistence alternativy není relevantní, nebo není použití takové vakcíny nepřípustné za všech okolností, nejedná se o zlo samo o sobě, a pak lze uvažovat jaké to ty okolnosti jsou.
Myslím, že nepřiměřenost onoho vyhlášení vychází z toho, že si biskupové neuvědomují, že v případě výroby předmětných vakcín nejde o součást potratového průmyslu (že se kontinuelně nezabíjí děti, aby mohly být vyráběny vakcíny), ale že se využilo několika mrtvých těl dětí, které byly před tím potraceny.
Ad Miroslav Kratochvíl:
„Myslím, že nepřiměřenost onoho vyhlášení vychází z toho, že si biskupové neuvědomují, že v případě výroby předmětných vakcín nejde o součást potratového průmyslu (že se kontinuelně nezabíjí děti, aby mohly být vyráběny vakcíny), ale že se využilo několika mrtvých těl dětí, které byly před tím potraceny.“
Odkud máte tuto informaci, na jejímž základě činíte závěr o „nepřiměřenosti onoho vyhlášení“? Zde je naopak podávána zcela protichůdná informace, že potracené děti byly ještě živé, tlouklo jim srdíčko a byly z nich zaživa odřezávány kusy těla. přičemž pro lepší kvalitu výsledného „humánního materiálu“ jim ani nebyla podána anestetika. Zdroj: https://www.lifesitenews.com/blogs/the-unborn-babies-used-for-vaccine-development-were-alive-at-tissue-extraction?utm_source=top_news&utm_campaign=standard
Takto získala spol. Moderna a spol. Pfizer své suroviny v 70. letech. Zda se takto postupuje i nadále („kontinuelně“), nevím. Ale zdá se mi více pravděpodobné, že ano, protože je zde obrovská objednávka, na kterou ochotně reaguje adekvátně obrovská poptávka. A tento ekonomický zákon bude na újmu dobra a ku prospěchu zla působit do té doby, dokud františkové, benediktové a kratochvílové a jim podobní nepřestanou poptávku omlouvat či dokonce – což je vedlejším důsledkem omluvy – povzbuzovat. Pro ilustraci: PP Benedikt XVI. se ke svému nedávnému naočkování vakcínou Pfizer vyjádřil v tom smyslu, že se má jednat dokonce o morální nutnost (sic!).
„Takto získala spol. Moderna a spol. Pfizer své suroviny v 70. letech.“
Jak jste na to přišla? Moderna vznikla v roce 2010. Každopádně, sama píšete ‚získala‘, tedy momentálně jiné nepotřebuje. Proto člověk, který se nechá očkovat těžko může nést přímou zodpovědnost za jakýkoliv potrat.
Ad Miroslav Kratochvíl:
Potraty živých dětí mužského pohlaví v třetím měsíci těhotenství (nikoli „mrtvých těl dětí“, jak nepravdivě uvádíte) poskytly nezbytný materiál společnostem Moderna a Pfizer k provedení třetí nezbytné fáze jejich produkce vakcín, tedy pro jejich vznik byly conditio sine qua non. Bylo prokázáno, že se tak dělo v Nizozemí v 70. letech. Jestliže byly do dnešních dnů uchovávány ve „farmaceuticky“ a „lékařsky“ použitelném stavu, jako by byly vyřezány z dětí dnes, je pro mne dostatečně otřesné, pro Vás ne?
O tom, zda je pravděpodobnější, že se v těchto kanibalských praktikách pokračuje s ohledem na extrémní nárůst poptávky i dnes, snad nebudete polemizovat, nebo snad máte racionální důvody pro opačný předpoklad?
„nikoli ‚mrtvých těl dětí‘, jak nepravdivě uvádíte“
Moc vám nerozumím. Důsledkem potratu bylo přece mrtvé dítě.
„Bylo prokázáno, že se tak dělo v Nizozemí v 70. letech.“
Myslím, že je nepodstatné, co se kde dělo v 70. letech. Podstatné je, že člověk, který se nechá očkovat, není přímo zodpovědný za to, co se dělo v minulosti.
„O tom, […] že se v těchto […] praktikách pokračuje […], snad nebudete polemizovat“
Myslím, že není podstatné, zda se v tom pokračuje či nikoliv. Podle mne je podstatné, zda je za to člověk přímo zodpovědný. Mám za to, že člověk, který se nechá očkovat není přímo zodpovědný za to, co dělají jiní lidé. Těžko může být takový člověk přímo zopovědný za současné či budoucí potraty, když bude očkován vakcínou, která byla otestována pomocí mrtvého těla po potratu, který byl proveden v minulosti.
Ad p. Kratochvíl: je vhodné si nejdříve nastudovat, jak se odebírají tkáně k dalšímu množení. Rozhodně nemohou být odebrány z dítěte, které zemře a po 1-2 dnech se odebere tkáň. Opravdu to tak nejde. Takže: vytrhne se živé dítě, kus se jej uřízne, dá se do živného roztoku, a nakonec se s jeho pomocí vyrobí něco, co si chcete nechat píchnout. Jestli se necítíte odpovědný za zavraždění toho dítěte, nic to nemění na tom, že jste odpovědný za rozhodnutí, jestli se necháte naočkovat čímsi nedokonale otestovaným, co média označují za vakcínu a přitom je to přípravek na změnu genetické informace v těle očkovaného, s řadou vedlejších účinků.
Paní Lavrová, ty buňky ze 70. let se kontinuálně rozmnožují a můžete to tak dělat prakticky do nekonečna a vlastnosti mají stále stejné. Na těchto buňkách se pak množí a kultivuje vir, aby mohl být použit v očkovací látce, tak aby nebyl ani příliš silný ani slabý. Nepotřebujete dělat další potraty, stačí tu buněčnou kulturu uchovávat a množit, nic víc.
Milý Mirku, moc děkuji za tvůj komentář a racionální přístup k věci. Tvoje racionální argumentace je pro mě velice přesvědčivá.
Ad Anna Lavrová: nehnevajte sa, ale mám dôležitejšiu prácu, ako neustále odpovedať na Vaše ataky. Aby som sa nemusel rozpisovať, odpoveď nájdete aj v pripojenom článku. Pokiaľ Vám bude stačiť, OK. Pokiaľ nie, je mi ľúto, ale nemienim ďalej strácať čas v nekonečných zákopových vojnách katolíkov s katolíkmi, takže odmietať ďalej s Vami komunikovať na túto tému. http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=karol-ducak-mse-podle-misalu-pavla-vi-neni-nom-nikdy-nebyla&cisloclanku=2021040184
ad Náhodný ateista: velice si Vašeho postoje vážím, projevujete velmi zdravou intuici. Jen 2 poznámky: toto je tradičně zaměřený katolický WEB, takže argumenty se pochopitelně nesou věroučným směrem. A pokud církev bojuje proti potratové mentalitě, tak samozřejmě vychází z svého věroučného základu, t.j. z Bohem daného zjevení a jím daného mravního zákona – jinak ani nemůže.
Ale ne že by přirozený zákon tak docela opomíjela – viz iniciativa „Nesoudíme, pomáháme“ a vůbec celé Hnutí pro život. Tam je tzv. „náboženské hantýrky“ naprosté minimum – pokud vůbec. Snaží se odvracet od umělých potratů nastávající matky (a potažmo i otce) nejen silou uveřejněných osobních příběhů, ale zejména faktickou, reálnou pomocí, bez ohledu na vyznání/nevyznání matek v tíživé situaci. Koukněte se na jejich stránky :-). Přeji Vám vše dobré do nového roku 2021. Kéž by takových rozumných lidí -i bez ohledu na vyznání- bylo v naší společnosti více!
„Biomedicínský výzkum, který vykořisťuje nevinné nenarozené a jejich těla využívá jako „surovinu“, se jeví spíše jako kanibalismus než jako medicína.“
Ve speciálním případě COVID-19 vystupují do popředí spíše ještě racionalistické moderní rysy velkých staveb starověku coby hromosvodu nevypočitatelných kosmických božstev, než pomalu se obnovující kanibalismus postmoderní éry otevřeně démonických kultů: „Já, když se nechám očkovat, budu si moct beztrestně zajít řekněme do posilovny, do kina, do restaurace“. „Ti kdo budou očkováni nebudou představovat možný zdroj nákazy pro ostatní, tudíž i ten pohyb budou mít jednodušší“. „Pro seniory může být tou motivací, že nebudou muset být v obavách někde zavření doma, ale budou se moct potkat se svými blízkými“. To jsou typické dnešní obraty mluvících hlav obracející se s masovým schématem k dobrému lidu. Kanibalistický pól je zde odsunut do decentních likvidačních prostor, pobobně jako to činil moderní komunismus prostřednictvím pojídačství uprchlíků z gulagu či hostin doprovázejících umněle vyvolané hladomory šťastných zítřků.
V každém případě to není nic, u čeho by neměl křesťan chybět. Přímočaře se neguje, že by chrámem Ducha svatého byl člověk. Těžiště pozornosti leží zcela jinde, zcela mimo člověka i zcela mimo Ducha svatého. Církev se do dnešních dnů romanticky zhlížela v domnělém společenském „kreditu“ počátku 90. let a jedním z nejkýčovitějších obratů se stalo „sloužit“. Nyní by si mohla začít pomalu uvědomovat, že je naléhavá potřeba změny kurzu. Na konci reklam na imunizační program žádný „kredit“, chrám ani služba nečeká.
karmelita: Je chybou, že HPŽ nehájí trestání žen, které podstoupí umělý potrat. Ztrácí se u nich ale i požadavek na trestání lékařů. Být doopravdy pro život musí ale být neodmyslitelně spjato s požadavkem na trestání vrahů světskou mocí.
Myslel jsem, že trestat viníky, třeba i trestem nejvyšším, je přijatelné a ospravedlnitelné, ale nevěděl jsem, že je to povinné, myslel jsem, že primárním (a postačujícím) cílem je obrácení — kde se v učení Církve požaduje to nutné sepětí se světským trestem, o němž píšete? Pak by mě i zajímalo, jaká je minimální výše trestu — kdyby Církev nutně vyžadovala světské potrestání, jistě by se nespokojila se třeba s korunovou pokutou, tedy zřejmě musí existovat celá nauka o tom, jak konkrétně má ta Vámi zmiňovaná světská moc trestat ta která provinění. Zjevně je ten pokoncilní rozklad opravdu značný, že mi byla dosud zatajena tak rozsáhlá část církevního učení.
Sv. Tomáš Akvinský v Sumě teologické uvádí, že některé neřesti stát musí trestat: „A proto lidským zákonem se nezakazují všechny neřesti, jichž se vystříhají ctnostní, nýbrž pouze těžší, jichž se může vystříhat větší část množství, a zvláště které jsou na škodu jiných, bez jichž zákazu by lidská společnost nemohla být zachována, jako se lidským zákonem zakazují vraždy a krádeže a taková.“
Toto učení nezmizelo a i současný katechismus v §2266 učí, že světská moc má povinnost ukládat tresty. „Právoplatná veřejná moc má právo i povinnost ukládat tresty přiměřené závažnosti provinění.“
Když se pak podíváme do encykliky Evangelium Vitae z r. 1995 od sv. Jana Pavla II., tak si můžete všimnout, že důrazně na mnoha místech odsuzuje „legalizaci“ umělých potratů. Legalizace je, když stát nějaký čin přestane trestat. V tomto případě jsou zákony rušící trestání potratů označovány tvrdými odsudky jako těžce zločinné a je dokonce i správně uvedeno, že jsou právně neplatné.
Položte si dále otázku, souhlasíte s tím, aby nebyli světskou mocí trestáni ti, co zabijí své narozené dítě a také ti, co si na to najmou vraha? A také, aby nebyli trestáni daní nájemní vrazi? Vždyť pokud by nebyli světskou mocí takoví dotyční trestáni, brzy by se rozhojnily i vraždy narozených dětí. Právě tato beztrestnost způsobila, že se potraty masově rozšířily.
Samotná výše trestů i těch těžkých jako je vražda, je další kapitola. Ta je do určité míry i podmíněna dobově, ale je obecně správné, když soudci se pohybují v určitém rozmezí a mohou u obviněného přihlédnout k polehčujícím nebo přitěžujícím okolnostem.
Ak je toto pravda, čelíme takému megasvinstvu celosvetového biznisu s očkovaním, aké snáď nemá obdoby. Žiaľ – a musím to verejne pranierovať, akokoľvek ma to bolí – kolaborovala s ním aj Katolícka cirkev. Či už vedome, alebo z nedostatku poznatkov. V každom prípade je výsledok rovnaký. Našťastie, čoraz viac odborníkov sa prebúdza. O čo ide? Dr. Pamela Ackerová, jedna z najuznávanejších odborníkov na vakcíny na svete, vysvetľuje ich zloženie. Podieľala sa na výskume vakcín deväť mesiacov predtým, než sa stretla s etickými a morálnymi otázkami bunkovej línie HEK-293. Naše interview s ňou nás hlboko znepokojilo.
Dr. Ackerová je biologička a autorka knihy, ktorá nedávno vyšla – Vaccination: A Catholic Perspective. (Očkovanie. Katolícka perspektíva). V nej odhaľuje, čo by si mali katolíci myslieť o vakcínach. … Hovorili sme spolu vyše hodiny. Najviac sa odhalilo, keď sme hovorili o rôznych plodových bunkách používaných na vakcíny a toto sa žiaľ neustále zľahčuje!
Vysvetlenie HEK-293: „HEK“ znamená Human Embryonic Kidney – obličky z ľudského embrya a „293“ odhaľuje počet experimentov, ktoré výskumník urobil, aby vyvinul túto bunkovú líniu.
„Neznamená to 293 potratov, ale 293 experimentov, na ktoré potrebuje oveľa viac ako jeden potrat. Hovoríme tu zrejme o stovkách potratov,“ hovorí pani Ackerová a pokračuje o tom, prečo vedci berú plodové bunky a nie bunky dospelých ľudí…
Celý text je na: https://modlitba.sk/?p=16791
Kdyby od 60 let nekolaboroval i pastýři se světem , neměl by to NWO tak lehké. Církev jim v tom slouží , slovenští pastýři , kde by měli mít velké slovo , slouží těmto plánům.
Diskuse k očkování proti koroně se sice rozjela pod článkem „Proč říkám ne neeticky získaným vakcínám“, ale asi bude vhodnější napsat nynější upozornění sem. Upozorňuji, že právě vyšlo již dříve avizované pojednání v letáku českého FSSPX na téma očkování: http://www.fsspx.cz/letaky/179_2021_brezen_duben.pdf
P. Stritzko v něm konstatuje, že „celý vývoj není něčím
neočekávaným, něčím, o čem bychom již dlouho nemluvili a s čím bychom nepočítali“ a odkazuje na mariánská proroctví z La Saletty a z Fátimy.
P. Stritzko pak přetiskuje (pův. francouzský) článek P. Arnauda Sélégnyho FSSPX na téma lékařských a morálně-teologických aspektů očkování a dodává, že dokud nedojde k podstatné změně dnes známých okolností, nebude se k věci více vyjadřovat.
Podle mého názoru se lékařské poznatky prezentované v článku P. Sélégnyho podstatně rozcházejí s poznatky Pamely Ackerové, vakcinační laborantky, která poskytla rozhovor J.H Westenovi na LifeSite News (https://www.lifesitenews.com/opinion/a-hill-worth-dying-on-expert-explains-how-aborted-baby-cells-taint-covid-vaccines) a není jasné, odkud je P. Sélégny čerpal. Proto se mi jeví jeho morálně – teologické stanovisko jako aplikované na jinou sociální situaci, než jaká nyní reálně existuje. Jím vysněná situace je spíše zbožným přáním a její morálně – teologické hodnocení pak nepřípadné.
Zmíněný rozhovor s Pamelou Ackerovou zveřejníme na pokračování.
Aktualita:
2. 4. 2021 bylo zveřejněno stanovisko představeného rakouského distriktu FSSPX P. Stefana Freye ohledně očkování proti koroně. Zdá se, že se jím alespoň pro rakouský distrikt (tedy i pro Moravu a Čechy) podstatně mění hodnocení a doporučení FSSPX ve vztahu k očkování proti koroně. P. Stritzko sice zatím mlčí, ale i zde platí, že „vyšší bere“, nebo ne?
Zdroj: https://fsspx.at/de/news-events/news/covid-impfung-ist-sie-moralisch-verpflichtend-vertretbar-oder-verwerflich-65435
Myslím, že české FSSPX bude mlčet dál. Mělo měsíc na nápravu předchozího prohlášení o neškodnosti očkování a nic. Překonat vlastní ego a uznat chybu je těžké.
Situace je zlá hlavně pro nás věřící, kteří jejich kaple navštěvujeme. Pokud nemáme kontakty a zdroje informací v zahraničí, tak se ani oficiální informace FSSPX ani pravdu nadozvíme. Smutné …
Vyjádření sice pozdě (asi tak o rok), ale přece – už koncem dubna 2020 bylo jasné, že se nejedná o pandemii. Děkuji za odkaz, snad se přečtením uvedeného článku aspoň trochu sníží panika – článek uvádí zajímavý postřeh z Německa, který se týká i jiných zemí…
Zaplať Pán Bůh. Teď ještě, aby to pochopili i v Černovicích. Asi přijde perzekuce katolíků, kteří to budou odmítat. Papež se již vyjádřil, že nechat se očkovat je morální povinností. Na duben vyhlásil i modlitební úmysl, aby se vakcíny co nejrychleji rozšířily. V kolumbijské Bogotě jeden kněz v řádovém kostele, kde se slouží tradiční mše sv., tato papežova vyjádření z kazatelny odsoudil s tím, že papež by za ně měl činit pokání. Výsledkem je, že byl představenými potrestán a celý kostel uzavřen, takže mše už se tam neslouží. V Itálii bylo v jednom z kostelů dokonce zřízeno vakcinační centrum, kam se lidé chodí očkovat. Sloužit mše sv. se tam z důvodu nebezpečí nákazy nesmí, ale chodit se tam očkovat je v pořádku. Na tradition-in-action jsou k tomu i obrázky. Bohužel dosud málo kněží a katolíků pochopilo, o co tady jde. Místo toho, aby se rázně a jednoznačně postavili na odpor už zpočátku, tedy vloni na jaře, snaží se dělat kompromisy, nosí náhubky (dokonce i při mši) a asi se domnívají, že nějak počkají a ono to přejde. Nerozpoznali znamení času. Čím dříve jim to dojde, tím lépe. Naprosto selhalo české FSSPX se svými informačními letáky a výzvami k nošení náhubků, obhajováním očkování a „individuální duchovní péčí“. Zdejší web loni taktéž šeredně zklamal, teď už se naštěstí trochu probouzí. Naopak je třeba vyzdvihnout ty skupiny a kněží, které situaci správně odhadli a popsali už loni na jaře. Kéž ostatní najdou dost pokory k přiznání vlastí liknavosti a přidají se na stranu resistence.
Dále upozorňuji na dopis Msgre. Viganò z 31. ledna 2021, jehož předklad je zveřejněn na https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=my-katolici-a-krize-autority
Msgre. Viganò v něm označuje dokument Svatého stolce k očkování proti koroně (pozn.: názorově shodný se stanoviskem ČBK a FSSPX) za obzvláště zákeřný nejen proto, že analyzoval pouze vzdálený aspekt složení „drogy“ (bez ohledu na morální legitimitu akce, která neztrácí závažnosti s postupujícím časem), ale tím, že záměrně ignoruje, že za účelem „osvěžení“ původního materiálu z plodu je nutné pravidelně dodávat nové plody získané z ad hoc vyvoláváním potratů ve třetím měsíci a že tkáně musí být odebrány tvorům, kteří jsou stále ještě naživu s tlukoucím srdcem.
Svatý stolec (pozn.: a shodně s ním ČBK a FSSPX) opomenul vzít v úvahu genetické manipulace vyvolávané některými vakcínami, které působí na buněčné úrovni, se záměry, které farmaceutické společnosti netroufají přiznat, ale které vědecká komunita široce odsoudila, a u nichž jsou stále nejsou známy dlouhodobé důsledky.
Svatý stolec (pozn.: a shodně s ním ČBK a FSSPX) se úzkostlivě vyhýbá vyjadřování k morálce experimentování na lidech, kterou připouštějí samotní výrobci vakcín, když si vyhrazují právo poskytovat údaje o tomto masovém experimentování až za několik let, kdy už bude možné prokázat, zda je vakcína efektivní i za cenu toho, jaké má trvalé vedlejší účinky.
Svatý stolec (pozn.: a shodně s ním ČBK a FSSPX) mlčí o morálce a hanebných spekulacích s očkováním, prezentovaným jako jediná obrana proti chřipkovému viru. Faleš doložená nejen téměř náboženským důrazem, s jakým je spásná role takzvané vakcíny prezentována, ale také tvrdohlavým odmítáním světových zdravotnických úřadů uznat prokazatelnou platnost, účinnost a nízké náklady na existující léčbu hyperimunní plazmou na základě hydroxychlorochinu a ivermektinu (pozn. a rovněž isoprinosinu), od příjmu vitamínů C a D ke zvýšení imunitní obrany až po včasnou léčbu prvních příznaků.
K tomu mohu za sebe doplnit, že nám prezentované církevní autoritativní stanovisko rovněž ignoruje skutečnost, že odborná lékařská veřejnost v žádném případě nestojí v jednotné názorové frontě na straně vakcinace, ale že oponenti z jejích řad jsou cenzurováni, ostrakizováni apod., jako např. v ČR byl Ministerstvem zdravotnictví dezinformátora označen imunolog prof. Jiří Beran (srov. https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/01/562-A.pdf) za to, že doporučoval aplikaci Isoprinosinu k prevenci těžkého průběhu covidu. Isoprinosine vyrábí řada firem už desítky let, v Maďarsku a v Polsku s ním úspěšně léčí. Prof. Beran má profesuru v oboru epidemiologie a lékařské mikrobiologie (vydanou paradoxně právě Ministerstvem zdravotnictví), pracoval v terénu jako epidemiolog. Vyučuje v tomto oboru na vysokých školách, je autorem mnoha studií, je citován po celém světě a není u nás srovnatelného odborníka (ani plukovník ani dětský hematolog mu odborností v oboru epidemiologie a lékařské mikrobiologie poněkud nestačí…). Beranovo simplifikované pojednání o isoprinosinu čtěte zde: https://www.orthodont-cz.cz/data/files/Isoprinosine-informace%20pro%20zdravotn%C3%ADky.pdf
Je dobré číst bez předsudků různorodé postoje
https://www.staci-malo.cz/detail/rozhovor-s-virologem-borisem-klempem-z-bmc-sav-o-ockovani-proti-covid-19-vedlejsich-ucincich-a-efektivite-vakcin
Ad Lenka: odborné články i ty, co se snaží vypadat jako odborné, je vhodné číst nejen bez předsudků, ale také s nějakým základem znalostí. V článku, který uvádíte (na „stačí-málo“) je běžné (obrovské) množství nesmyslů a protimluv. Už jen to, označit situaci za „pandemii“ a dále s termínem takto manipulovat ukazuje, že autoři článku se věnují politice daleko více než profesionálnímu lékařství.
Obdobně, označovat látku s „mRNA“ za vakcínu je další znak převahy politiky/propagandy nad medicínou.
Stačí si vyhledat obecnou definici, co je to vakcína. Nebo třeba jen článek http://otevrisvoumysl.cz/david-martin-vakcina-proti-covid-19-neni-podle-definice-vakcina/
Tím Vás samozřejmě vůbec nechci přesvědčovat, abyste se tou nedokonale testovanou látkou nenechala píchnout třeba i opakovaně.
Tak jsem si bez předsudků přečetla rozhovor s panem Klempem, který je od začátku do konce plný předsudků. Vůbec mi nevadí, že je to jedna velká óda na očkování, pan Klemp má právo si to myslet. Ale vadí mi, že míchá dohromady vědecká zdůvodnění a svá zbožná přání a záměrně ignoruje spoustu otázek a nejasností s celým procesem spojených. Vzniká z toho pak pseudovědecké nadšení pro očkování, okořeněné pohrdáním čehokoliv/kohokoliv jiného.
Prospěšnost otevřeně bezpředsudečné četby různorodých postojů je sporná.
Různorodý postoj: „Používá se adenovirus, který je pro člověka úplně neškodný a nanejvýš upravený tak, aby nebyl schopen vytvořit nové virové částice, tedy žádnou informaci do nitra buňky.“
(https://www.staci-malo.cz/detail/rozhovor-s-virologem-borisem-klempem-z-bmc-sav-o-ockovani-proti-covid-19-vedlejsich-ucincich-a-efektivite-vakcin)
Skutečnost: Brazílie v těchto dnech zvažuje, zda povolit očkování laboratorně modifikovanými adenoviry, protože se ukazuje, že se i tyto vakcinační viry – podobně jako tak či onak všechny dosavadní – budou cirkulovat v populaci.
Bonus: Klinické zkoušky adenovirové vakcíny proti HIV (V520) byly po letech pozastaveny, protože se ukázalo, že namísto poskytnutí ochrany v některých případech naopak zvyšují šanci k nákaze. Kovidové vakcíny se nemohou letitou zkušeností prokázat, namísto toho byla vyvinuta snaha o teoretické překonání těchto známých problémů – Sputnik a Johnson & Johnson používají směs vícero virů, Astra-Zeneka používá dokonce virus zvířecí.
Trošku mi to připadá, jako bych dostal otrávené jídlo (covid) a já přemýšlel, jak ho sníst, abych se neotrávil (vakcína), místo toho, abych přemýšlel, jak docílit, abych otrávené jídlo vůbec nemusel jíst. Všichni přemýšlí, jestli vakcíny ano či ne. Ale ještě nikdo z katolíků neřekl jasným hlasem „Kristus, svátosti, svátostiny…“. Více věřme Boží moci skrze Svátost smíření, Eucharistii, exorcizované předměty (vodu, olej, kříže, obrazy…). A i když na ten vir budeme umírat, umírejme v pokoji, ne v hrůze a strachu, že jsme něco podělali. Usilovně se ponořovat pod moc Ducha Svatého a nechat se vést Jeho radou a radou Matky dobré rady, Panny Marie. A nenechme na sebe házet zodpovědnost světovládců, kteří jen zneužívají naší „křesťanské dobroty a lásky“ s úmyslem „požehnání zlu“.
I podle církevních dokumentů, které podávání vakcín vyrobených s použitím buněčných linií z potracených dětí v zásadě připouštějí, je pro katolíky podmínkou jasné vyjádření nesouhlasu s potraty. Tím může být i podpis pod peticí, již by měl podpořit každý katolík včetně těch (nebo především ti), kteří v diskusích na Duších a hvězdách zmíněnými církevními dokumenty argumentovali. https://www.petice.com/pestate_pouivat_bunne_linie_potracenych_dti_k_vyrob_vakcin
http://otevrisvoumysl.cz/dr-palevsky-spike-protein-v-covid-vakcinach-je-umele-vytvorena-biologicka-zbran/
V Desateru je 5.přikázání – NEZABIJEŠ –
proč si nedáte tu práci a nedohledáte si všechny možné relevantní a fundované zdroje světových kapacit z řad vakcinologů a lékařů z oblasti virologie, imunity a výroby vakcín? Pakliže se i přes velká varování těchto kapacit dáte strhnout důvěřivými a naivními ovečkami z řad svých spolubližních, které se 24 hodin krmí mainstreamovými médii, pak za možné katastrofické a především NEZVRATNÉ důsledky lehkomyslného očkování životu nebezpečnými pseudovakcínami, si můžete jen a pouze sami, zvláště při vědomí, že firmy, vyrábějící vakcíny předem deklarují, že se zříkají veškeré zodpovědnosti a náhrady újmy na zdraví či životě, pokud k nim dojde.
Lék proti malárii chlorochin byl vyvinut díky nacistickým válečným pokusům à la Mengele. Znamená to, že se nesmí používat? Ty linie jsou nesmrtelné, mohly by existovat sto let po zrušení potratů. Abyste udržel linii naživu a mohl používat, nemusíte zabít další dítě. Co je správně? Jaký je rozdíl mezi chlorochinem a vakcínou vyvinutou nebo testovanou na těchto liniích?