Protizednářské dokumenty papežů jsou neplatné?
Protizednářské dokumenty papežů jsou neplatné?
Ano, přesně toto se dočteme v knize rakouského katolického kněze Michaela Heinricha Weningera „Lóže a oltář“. Přitom nejde jen tak o běžného patera z pastorace. Weninger je bývalý vatikánský diplomat a člen Papežské rady pro mezináboženský dialog. Ve své 500stránkové knize mimo jiné uvádí, že prý cestuje po celém světě a chudáci katolíci, kteří jsou členy zednářských lóží, se na něj obracejí s prosbou o pomoc, neboť strašlivě trpí ve svědomí, což má negativní vliv na jejich fyzické i psychické zdraví. Nechápou prý, proč by měli být exkomunikovaní kvůli tomu, že jsou zednáři, svědomí jim přece říká, že nic špatného nedělají, zednářský program je přece humánní a identický s křesťanstvím. P. Weninger je ujišťuje, že se nemusejí obávat, exkomunikovaní prý nejsou a ke svátostem mohou s klidným svědomím chodit.
Papežové od 18. století až do II. vatikánského koncilu ostře odsuzovali zednářství a vydali k tomu 20 věroučně a právně závazných dokumentů. Prvním byl Klement XII. r. 1738, jenž v bule „In Eminenti“ mj. ukládá věřícím „neudržovat žádné styky s takovými sdruženími pod trestem exkomunikace….nikdo s výjimkou toho, kdo se nachází na smrtelné posteli, nemůže být z hříchu příslušnosti k zednářské lóži rozhřešen od kněze či biskupa, neboť toto právo přísluší pouze biskupu římskému…“
Všichni nástupci tohoto papeže s výjimkou Klementa XIV. (byl to ten, kdo zrušil r. 1773 jezuitský řád) vydali dokumenty téhož obsahu. Nejradikálnější je v tomto směru encyklika Lva XIII. „Humanum Genus“, v níž tento pontifik jasně říká biskupům: „Žádáme, abyste se především snažili strhnout zednářům masku a a ukázat jejich pravou tvář! Poučujte lid v pastýřských listech o ohavnosti jejich triků a skutků…..Zednáři sledují jeden cíl: důkladné a úplné zničení náboženského a společenského pořádku, zrozeného z křesťanských institucí a jeho nahrazení novým pořádkem zformovaným podle jejich idejí, jehož hlavní zásady a zákony jsou převzaty z naturalismu….První zásadou naturalismu je přesvědčení, že ve všech záležitostech příroda, čili lidský rozum, musí být učitelem a pánem….Zednáři též popírají jakékoliv zjevení ze strany Boha. Podle jejich mínění neexistuje žádná pravda, jež by přesahovala lidský rozum….“ A v encyklice nazvané „25. jubileum“ Lev XIII. mimo jiné uvádí: „Tato temná sekta je zárodkem smrti současné společnosti. Jako trvalé zpřítomnění Francouzské revoluce….spočívá zcela na boji proti naší společnosti….je plná ducha satanova…“
Sv. Pius X., Benedikt XV. i Pius XI. se vyjadřovali v několika dokumentech o zednářství stejným jazykem. Taktéž i Pius XII., který v odpovědi italským biskupům r. 1946 a 1949, tudíž dvakrát, s odvoláním na bulu In Eminenti Klementa XII. připomíná, že každý katolík, jenž se stal členem zednářské lóže, je exkomunikován latae sententiae, tj. již tímto činem, takže není potřeba jeho exkomunikaci zvláštním aktem vyhlásit.
Papež Jan XXIII. (1958-63) se o zednářství nikdy ani jednou nezmínil, stejně tak II. vatikánský koncil (1962-5). Pavel VI. r. 1964 jako první zmírnil protizednářská opatření svých předchůdců tím, že předal právo rozhřešovat kajícníky, které vyhradil Klement XII. pouze papeži, místním biskupům.
Nicméně vídeňský kardinál Franz Koenig, inspirován výzvami koncilu k „dialogu“, začal okamžitě vést rozhovory s rakouskými, německými a švýcarskými lóžemi. Nebyl první, již v 50. a zejména v 60. letech někteří jezuité v USA a dokonce i biskupové hovořili na zednářských shromážděních jako hosté a na oplátku zvali zase na katolické konference vlivné představitele zednářů. R. 1969 prefekt vatikánské Kongregace pro jednotu křesťanů kardinál Johannes Willebrands přijal na audienci členy zednářského tzv. Molayova bratrstva a pronesl tato slova: „Chci vyjádřit svou vděčnost a uspokojení z faktu, že členství v bratrstvu spojuje katolíky, protestanty a židy ve vzájemné spolupráci k dobru lidstva…“ Připomínku trestu exkomunikace za členství v lóži nahradil tak onen vysoký církevní hodnostář a známý „progresista“ koncilu slovy vděčnosti. Opravdu signifikantní obrat!
Rozhovory kardinála Koeniga se zednářskými velmistry vyústily do tzv. „Prohlášení z Lichtenau“ r. 1970, které říká, že svobodné zednářství není žádné náboženství, ale má s Katolickou církví společné přikázání bratrské lásky k člověku. Proto údajně katolíci a zednáři mají úzce spolupracovat. Kardinálu Koenigovi, jednomu z nejvlivnějších hierarchů pokoncilní církve, se podařilo z nového Kodexu kanonického práva (CIC) z r. 1983 vyškrtnout věty o nepřípustnosti členství katolíků v zednářských lóžích a trestu exkomunikace za tento delikt, jak se nacházely ve starém Kodexu z r. 1917. Je tam pouze řeč o členství ve sdruženích, která intrikují proti Církvi, aniž je zednářství jmenováno.
Protože ale římskou Kongregaci pro nauku víry bombardovaly dotazy, jestli exkomunikace za členství v lóži již neplatí, vydala tato instituce 26.11.1983 následující prohlášení: „Negativní soud Církve na téma zednářství zůstává naprosto nezměněn, neboť jeho zásady byly vždycky považovány za neslučitelné s naukou Církve. Proto nadále zůstává v platnosti církevní zákaz vstupu katolíků do zednářských lóží. Katolíci, kteří náleží k zednářství, zůstávají v těžkém hříchu a nesmějí přistupovat ke sv. přijímání.“
Prohlášení podepsal prefekt kongregace kardinál Joseph Ratzinger a schválil je papež Jan Pavel II. Proti dokumentům předkoncilních papežů a také proti Kodexu církevního práva z r. 1917 je zde znatelný posun ke zmírnění. Katolíci, když vstoupí do lóže, již nejsou exkomunikováni, pouze se nacházejí v těžkém hříchu. Weninger však přesto podrobuje toto vyjádření kongregace ostré kritice. Prý nerozlišuje mezi „různými druhy svobodných zednářů“, mezi tzv. „regulérními“ lóžemi, které údajně nebojují proti Církvi, a mezi odpadlými a sektářskými, jež mají ve svém programu mj. i boj proti křesťanství. Jinými slovy tedy: Podle patera Weningera existují tzv. „hodní“ a „zlí“ zednáři, přičemž ti první mají velkou početní převahu. K nim náleží prý většina lóží, zejména tzv. Velká lóže Anglie, která je nadřazená i svobodným zednářům Rakouska s velmistrem Georgem Semlerem, jenž o sobě tvrdí, že je katolík. Zároveň Weninger připomíná, že ve světě existují dva miliony katolíků, kteří jsou členy některé zednářské lóže.
Vyjádření kongregace se brzy ukázalo jako bezzubé. V USA stále častěji biskupové vystupovali jako hosté na zednářských konferencích, ve městě South Bend ve státě Indiana se dokonce od r. 1991 pravidelně setkávají v postním období na tzv. ekumenických snídaních katoličtí duchovní a laičtí intelektuálové s funkcionáři zednářstva. Přátelská setkávání reprezentantů Katolické církve a zednářství se stala čím dál častějším jevem nejen v Americe, ale i v Evropě. Ostatně sám Ratzinger, jak uvádí Weninger, i když podepsal protizednářské prohlášení kongregace pro víru r. 1983, později jako papež Benedikt XVI. se několikrát přátelsky setkal s představiteli lóží. Jeho podpis na protizednářském dokumentu r. 1983 nehrál tady žádnou roli.
Jaká je ale pravda? Opravdu existuje rozdíl mezi většinovými, tj. regulérními a „hodnými“ zednáři, kteří jsou „přáteli“ Církve, a těmi menšinovými, tj. sektářskými a „zlými“? Nuže, uveďme tedy, jak se samotní zednáři o tom vyjadřují. Velmistr pařížského Velkého východu (Grand Orient), což je obrovská celosvětová zednářská obedience, tudíž regulérní zednářstvo a žádná sekta, jistý Jean Ragache se při návštěvě Moskvy r. 1991 chlubil, že legalizace potratů v Západní Evropě v průběhu 60. a 70. let je dílem zednářských lóží, jejichž členové pronikli do lůna politických stran, které byly původně proti zabíjení nenarozených, a zvrátili jejich původní postoje.
A Pierre Simon, velmistr pařížské Velké lóže, která má blízko právě k Velké lóži Anglie, kterou P. Weninger tolik velebí, čili opět regulérní zednářstvo, napsal r. 1979 ve své knize: „Věřte mi, jen díky nám, díky našim zednářským bratrstvům mohly navzdory odporu zkostnatělých konzervativců projít v Americe a v Evropě zákony povolující interrupce a plánování rodiny…“ A francouzský senátor a významný představitel zednářstva Henri Caillavet se v devadesátých letech vyjádřil takto: „My zednáři jsme se významně zasloužili o změnu sociologického obrazu Francie. Legalizovali jsme rozvody a potraty, odstranili jsme veškerou zákonnou diskriminaci homosexuálů, teď ještě nám zbývá dosáhnout legalizace eutanázie.“ A jak oznámil polský server pch24.pl (17.7.2018), v červenci r. 2018 proběhla ve francouzském Avignonu celosvětová konference nejprominentnějších zednářských lóží (opět regulérních, nikoli sektářských), kde byly postulovány zásady celosvětové legalizace homosexuálních sňatků a adopce dětí jednopohlavními páry, povinná sexuální výchova ve školách a „právo“ na změnu pohlaví. Zároveň reprezentanti zednářů požadovali v celosvětovém měřítku tzv. „laický stát“, v němž by měly být odstraněny všechny křesťanské symboly z veřejných prostranství, a hlásili se k odkazu Francouzské revoluce. Boj proti „klerikálním předsudkům“ je prý součástí „kulturní války“, kterou zednáři údajně vedou proti náboženskému tmářství a klerikalismu.
Podobných dokladů o skutečném smýšlení svobodných zednářů by se dalo z nedávné minulosti i ze současnosti najít obrovské množství. Mezi zednářstvím a katolicismem je nepřeklenutelná propast. Mnoho studií o zednářství a zároveň i svědectví bývalých členů lóže, kteří se s touto zvrhlou ideologií rozešli, poukazuje na její okultní, magický a na nejvyšších stupních zasvěcení dokonce satanský charakter. Ve většině lóží se již v prvním stupni zasvěcení musí adept zřeknout víry v Ježíše Krista, na nejvyšším stupni zasvěcení tzv. skotského ritu probíhá potom obřad, kdy na stole leží lebka ozdobená papežskou tiárou (trojkorunou, papežové ji nosili až do Pavla VI., který se jí zřekl). Velmistr k ní přistupuje, vbodává do ní dýku a kandidát volá: „Pryč s šarlatánstvím! Pryč se zločinem!“
Weninger přesto ve své knize tvrdí, že prý smíření mezi Církví a zednářstvím nestojí už nic v cestě. „Vždyť z církevněprávního hlediska je vlastně už všechno objasněné!“, tak píše. Zbývá podle něho jen škrtnout 20 papežských dokumentů od 18. století do II. vat. koncilu. Všechny jsou prý dnes neaktuální a nepravdivé, nutno proklamovat oboustranně všeobecné smíření. Žádná překážka prý už neexistuje. Weninger věnoval tuto knihu vídeňskému kardinálu Schoenbornovi, několika vysokým vatikánským hodnostářům a také papeži Františkovi. Reakce všech obdarovaných byly podle něho „bez výjimky kladné“. Inu, do jisté míry má P. Weninger vlastně pravdu. Jestli vedení Katolické církve bude pokračovat ve svém zřeďování věrouky a mravouky, potom skutečně je jen otázkou času, kdy se názorově octne na stejné rovině se zednářstvím. Je to smutné, ale pravdivé. Ještě že tady existuje a funguje katolická Tradice!
PhDr. Radomír Malý
Zpracováno podle kath.net 12.2.2020, dále byly použity: Fisher Paul: Szatan jest ich bogiem, Poznań 1995; Malý Radomír: Humanisté nebo satanisté?, Brno 1997; Lassus Arnaud: Masoneria, intrygujaca tajemniczość, Paris 1993;
Zdravím vás, přátelé v Kristu.
Především děkuji panu dr. Malému za dobrý článek.
Než však začne diskuse k tomuto tématu, rád bych doporučil všem, kteří budou chtít diskutovat, aby si nejprve přečetli v „Modré knize“ dona Gobbiho kapitolu:
Dongo (Como), 13. června 1989
Výročí druhého fatimského zjevení
Zvíře podobné beránku
Tam přímo ze slov naší nebeské Matičky se můžete poučit o pojmech zednářství a ekumenismu.
Je smutné pročítat mnohdy až hloupé komentáře těch, kteří, sami neznalí, se snaží poučovat ty, kteří hovoří pravdu takovou jaká je. Bude to jistě dobrým poučením i pro ty, kteří i dnes přispěli komentářem k článku dr. Malého „Pravá tváře ekumenického dialogu“. Poučme se všichni a neplácejme voloviny.
Sám jsem několikrát na téma zednářství přispěl svým komentářem, který je principiálně shodný s výkladem Matky Boží.
s výkladem Matky Boží, kde?
ad Josef: tamtéž
Proč se na těchto stránkách neustále dává průchod komentářům prosazující všelijaká neschválená a falešná „zjevení“? To není katolický přístup.
ad Realista: chcete tím nepřímo říci, že svatý Jan Pavel II., který se vícekrát s donem Gobbim setkal a měl ve velké úctě poselství Panny Marie, která don Gobbi přijímal, se setkával a představitelem falešných, podle vás, „zjevení“? Znamenalo by to, že by byl postoj sv. Jana Pavla II. heretický!! To tím chcete říct? Chcete říct, že všichni kněží, kteří vnitřně v moci Ducha Svatého, se ve velkém počtu zúčastňovali večeřadel setkávání s donem Gobbim byli méně svatí než vy? Chtěl byste je poučovat? Být svatější než svatý papež?
Vzpamatujte se, člověče!
S odvoláváním se na svatořečení Jana Pavla II. bych byl opatrný. Povýšení k úctě oltáře není neomylné, a to především v době po Druhém vatikánském koncilu. Je třeba pozorovat ovoce jeho pontifikátu v integrální rovině (ne pouze v oblasti morální) a s odstupem času.
To ale samozřejmě nemá vliv na Modrou knihu a celkovou mystiku Dona Gobbiho. Podle vyjádření tradičně-katolického kněze zde nic proti pravé víře není.
Je třeba usilovat o poznání. To samo nepřichází. V prorockém poselství MBM z Irska je jasně řečeno, že JPII je jako svatý v Nebi.
Usilovat o poznání neznamená pouze pasivně klečet. Je třeba hledat v moci Ducha Svatého. On dává dary těm, kteří jsou jich hodni. Lenochům v jakémkoli směru nedá nic.
Proto Bůh ústy proroka Ozeáše v kapitole 4, verš 6, říká:
Můj lid hyne bez špetky poznání.
Protožes odmítl poznání,
i já tě odmítnu od kněžství;
na Zákon svého Boha nedbal jsi,
ani já nebudu dbát na tvé potomky.
Má především na mysli kněžstvo, jak plyne z textu, ale potažmo jeho lid je rovněž povinen pravdu aktivně hledat a žít.
Katolík není povinen věřit žádnému soukromému zjevení – dokonce ani když je oficiálně uznané…
Jistě že ne. Ale za pomoci darů Ducha, což je i dar rozlišování dokáže poznat co je co a může v pravdě růst. Ten, kdo nehledá, asi těžko. A právě na ně platí onen Ozeášův citát.
Tohle se sice na jednu stranu říká, ale na druhou stranu tu máme třeba liturgické slavení Panny Marie Lurdské (11.2.), byť jen jako nezávaznou památku. Takže je otázka, jak se katolík, co tomuto soukromému zjevení nevěří, může zúčastnit toho dne mše sv. k poctě P.M.L. nebo se modlit breviář.
@Vladimír M.
Nikoli „liturgické slavení Panny Marie Lurdské“, ale mše sv. s formulářem ze Zjevení Neposkvrněné Panny Marie. A toho se může účastnit každý, kdo nepěstuje koníček neuznávání dogmat.
@jl
Pardon, neznám žádné dogma o zjevení Neposkvrněné Panny Marie.
A ta památka se skutečně oficiálně jmenuje Panny Marie Lurdské a má svůj vlastní mešní formulář i formulář v breviáři, kde se v duchovní četbě čte z dopisu sv. Bernardetty o tom, jak s ní mluvila Panní.
Takže námitka se odmítá a otázka zůstává.
Ad Vladimír M.: Jestli nebude část problému náhodou v tom, že drtivá většina účastníků slaví podle starého kalendáře, to znamená skutečně svátek Zjevení Neposkvrněné Panny Marie, latinsky In apparitione B. Mariae Virg. Immac., a to jako svátek 3. tř., nikoli jako „nezávaznou památku“.
Jde o to, že svátek je postavený na dogmatu vyhlášeném v Ineffabilis Deus. Zbytek je takový slovesný ping-pong – tedy ztráta času.
Pokud někdo nejde tento den na mši sv. s odůvodněním, že se „liturgicky slaví Panna Maria Lurdská“, tak se mi to spíše jeví jako otázka psychického zdraví.
Jedna věc je „povinnost katolíka“ a věc zcela jiná hořící srdce, které má být schopno zapalovat všechno kolem sebe. K tomu, abychom rozehřáli ledy v hrudi jsou soukromá zjevení nesmírně prospěšná. Pokud vám k udržování vnitřního ohně v těchto duchovně sychravých dobách stačí jen to „k čemu jste povinen“, pak není co dodat. Snad jen přání, abyste hojně zapaloval.
Připadá mi, jakoby nikdo z diskutujících nečetl, či spíše vůbec nepochopil, o čem mluví slova Skutků 2; 17-18. Nevidíte nikdo, že jsme v těch časech? Od koho byste tak asi chtěli, aby vám potvrdil pravost tolika zjevení Božích? Od Bergoglia?
Uvedená část se vtahuje na seslání Ducha, tedy ony „časy“ jsou zde již 2000 let. Vykládat to jinak je problematické.
Máte zvláštní a neobvyklou logiku uvažování. Nikdy by mě nenapadlo, zvláště ne v souvislosti vyjádření Matky Boží o Konci časů, že poslední dny by měly trvat 2000 let, ale právě jen léta v Konci časů. Pokud takto uvažujete nad texty Bible, těžko můžete dojít k poznání, jak je míněno Duchem Svatým. Zkuste Ho, alespoň občas, poprosit o spolupráci … 😉
Směšujete různé věci. Jedna věc jsou apoštolové hovořící o posledních časech, kdy vyvrací údajné požití sladkého vína poukazem na svatodušní ustavení Církve. A tyto poslední časy, tedy doba Nového zákona, jsou zde již 2000 let.
Jiná věc věc je potom otázka posledních, předapokalyptických časů Církve. Tam je spíš dobré poukázat na sv. Pavla a jeho poznámku o příchodu člověka hříchu. V modrém Katechismu se hovoří o „poslední zkoušce, kdy mnoho věřících ztratí víru…“
Vytrhnout část věty ze seslání Ducha, vztáhnout to na dnešní dobu a to jen pro obhajobu nějakých zjevení připsaných Panně Marii, navíc průběžně rušených a opravovaných – tomu říkáte logika? Nebo úcta k Písmu, a to navíc vyprošená na Duchu svatém?
Vytváříte rádoby hlubokomyslné teologické konstrukce, které ve své podstatě dělají to, co Pán nejvíc „nemá rád“, protože jde o překrucování a směrování Božího Slova, kde je viděno jen vámi. Hezky česky se tomu říká „pro stromy nevidět les“.
Ze kterého JPII udělal kardinála.
Poselství z Irska je tedy v této části lživé.
Papež Wojtyla měl ke svatosti hodně daleko – vizme jeho nepřátelský postoj k tradiční liturgii a především monsM Lefebrovi a je jasné, jakým hlasem hovořil.
A to nezminuji zrudne setkání v Assisi a další velká pohoršení.
V případě Jana Pavla II. se nejedná o popírání jeho odchodu na věčnost v milosti posvěcující, příkladu osobní zbožnosti, vysoké úrovně ctností a přítomnosti v Církvi vítězné. Ale o pochybnost v tom, že má být kanonizací dán za vzor správného a příkladného výkonu papežství, tj. jeho stavovských povinností. Svatořečení papežové byli kanonizováni především pro vzorné naplnění poslání Petrova stolce. Tohoto jsou si vědomi nepřátelé Církve. Proto také obdržel don Luigy Villa (kněz pověřený P. Piem z Pietrelciny a papežem Piem XII. vyšetřit zednářství v Církvi) anonymní telefonát se zprávou, že až zemře, bude zajištěno svatořečení Pavla VI.
Zda je lživé nebo ne, může posoudit jen ten, kdo zná pozadí té události. A to ví jen dvě bytosti JPII a Bůh. Nebo že by byly tři a ta třetí jste vy?
Zřejmě nevíte, že všichni papežové od IIVK nezemřeli přirozenou smrtí. A to je dostatečný motiv pro toho, kdo věděl, jak zemřel jeho předchůdce. Kdo ví, jak byste pod takovou hrozbou jednal vy. Tak se nedělejte svatějším, než svatý papež.
Neodsuzujte, abyste nebyl odsouzen.
největší neštěstí je srážka s charismatikem
Svatý? Za normálních časů by ho čekala min. suspenze.
Vážený pane realisto. Já jsem dvě třetiny života prožil jako nevěřící. K víře mě přivedla právě mariánská zjevení. S odstupem let jsem však zjistil, že se skutečně dělí na ta církví schválená a neschválená. Ale také jsem začal používat rozum a zjistil jsem, že katolická církev není tak jednoznačná a kompaktní, jak jsem si myslel v prvotním nadšení z víry. Je to Církev Kristova založená na apoštolech. A proto se jí Satan snaží zničit, ale z Písma víme, že pekelné mocnosti ji nepřemohou. V tom je naše síla. Ale dnes má satan věrné služebníky na nejvyšších postech Vatikánu a tak šíří zmatek v Božím lidu s cílem získat duše do svého království temnoty. A protože už v Garabandalu mezi lety 1961 a 1965 se panna Maria zjevovala dětem a dala jim vidění velké výstrahy, velkého zázraku i velkého trestu. Církev to neuznala. Když jsem byl na národní pouti do Fatimy, tak nám v autobuse pustili dokument o tomto zjevení. Vystoupil v nem i tehdy už emeritní biskup diecéze. Ten nemohl věřit tomu, by klérus ztratil víru. Dnes s odstupem let vidíme, že se pan biskup hluboce mýlil. V německé diecézi Limburk už v roce 2016 vyloučili ze mše proměnování. Udělali z ní protestanskou večeři páně, ke které může přistoupit každý. Schváleno Vatikánem. V jednon pořadu na televizi NOE věnovaného mariánským zjevením se v živém dotazu, podle hlasu starší paní, ptala na zjevení v Garabandalu.P. Daniel Vícha měl pohotovou odpověď, že je to tak děsivé proroctví, že nemůže být od Panny Marie.Skutečně odpověď hodná nové generace
kněží ze seminářů pod taktovkou zednářů. Další problém Fatima. Kam se poděla sestra Lucie z Fatimy? Ta představané světu Vatikánem se vůbec nepodobala té z Fatimy. Pokud porovnáte fotografii ženy ve věku 40 let se stejnou ve věku 90 let, určitě se změní v pohledu. Ale nemůže se změnit v zásadních rysech. Koho představili vatikánští úředníci sv. otci J.P.II jako sestru Lucii? Kde zemřela a kde je pochvána. Kdo je vlastně pohřben jako setra Lucie vedle Hyacinty, od jejíž smrti uplynulo 20.2. 100 let.Otázek je mnohem více. Jednou na ně budeme znát odpověď. Ale na této zemi to s největší pravděpodobností nebude. Vatikánu dnešních dnů vládnou zednáři, jak to už věděl sv. mučedník Maxmilián Kolbe. Snaha dřívějších papežů byla nevyslyšena a současný římský biskup s nimi zřejmě táhne za jeden provaz proti Církvi. Neočekávám, že by se proti nim veřejně vyjádřil jako někteří jeho předchůdci, zvláště z přelomu 19 a 20 století. Prostě žijeme dobu janovy apokalypsy, jak to Panna Maria oznámila v některém poselství „vstoupili jste do mých časů“. Kéž nás naše Nebeská Matka provede touto těžkou dobou až k setkání s naším Pánem Ježišem Kristem.Amen
Je zajímavé , že Panna Maria kritizuje v Modré knize to , co dělal její “ milovaný syn“.
Známá mně svědčila o své spoluúčasti jako přímluvce při rozvazujících modlitbách exorcisty nad lidmi, kteří měli svobodné zednáře ve svém rodu. Tito lidé trpěli útoky zla na základě rodové svázanosti. Vyvobodit je z toho bylo, dle jejich slov, velmi obtížné. Okultismus svobodných zednářů musí být opravdu vysoké úrovně.
Rodové koreny a jejich léčení je sarlatanstvi nejhrubsiho zrna.
Liečenie rodove svazanosti je blud, prevzaty z Hinduizmu. Vid Freeman – Pribeh Boha, 1. diel
Ale poznam ludi v Bratislave, ktori chodia na tradicne omsu a tento blud obhajuju.
Nevím, kde jste na takovou hloupost došel. Zřejmě studujete víc hinduismus než Bibli. Pokud by neexistovala rodová vazba/rodové, proč by potom dával Bůh výstrahu izraelitům:
Exo 34; 7 Hospodin, Hospodin … který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení.
Myslíte si, že si Mojžíš toto všechno vymyslel, když přinášel Slovo Boží Jeho lidu?
Takové stíhání duchovní nevěry do pokolení by se pro Čechy dalo znázornit tzv. sociální spravedlností od Masaryka do dneška.
Otázka ovšem je, v jakém poměru k těmto problémům je uzdravování rodových kořenů…
Zajímavé, že tato praxe – rozvazovani kořínků, se začala prosazovat až v poslední době. Před koncilem byste ji hledal marně.
Protože lidé i Církev dobře věděli, že nic takového neexistuje a křest svatý spolehlivě ruší všechny tyto potenciální potíže.
Zkuste méně arogance, MIVAS. Sám jste slepý a chcete vést slepé. Jak to asi skončí?
… rodová vazba/rodové kořeny …
Pokud vím, tak Modrá kniha dona Gobbiho má biskupský imprimatur. Co mě však zaráží, je negativní vztah MKH k FSSPX. Podle textů v Modré knihy by spíš měli táhnout, svým způsobem, za jeden provaz.
To nás nemusí zařazet.MKH slouží konzervativním kněžím k odvedení pozorností od skutečné příčině krize. Pohádky o hodnem papeži a zlé hierarchii.Kterou papež jmenuje , schvaluje.R.2000 se nic nestalo.
Měl(a) byste trochu dbát na to, jak a co píšete, aby vám bylo lépe rozumět ;-).
Jak víme z poselství Marie Božího Milosrdenství, události, jejich řazení a okolnosti se v novém plánu Boha Otce pro Konec časů liší oproti původnímu úmyslu pro Konec časů, jak byl předán Ježíšem v Prorockém poselství lidu skrze dnes již zemřelou amer. profesorku Mary Jane Even počátkem roku 1997. Blahoslavená Panna Maria nám tehdy, na prosby a modlitby božího lidu, u Boha Otce vyprosila odklad na dobu asi dvaceti let. V onom poselství pro M.J.E. jsou velmi závažné informace, které sdělují, jak se připravit na přicházející Varování (Garabandal), které také mělo přijít logicky před rokem 2000. Jsou tam také velmi vážné informace o 3 dnech temnoty, které budou událost varování doprovázet. Ty najdete uvedené v prorockém poselství Efraina Rodrigueze.
Obecně lze jen říct, že kdo se nepídí po informacích, tomu samy do hlavy nevlezou.
Platí to samé, co jsem uvedl pro Jana Bílka. Lenost si podává ruce s hloupostí.
Yves Marie Marsaudon (1895 – 1985), vysoko postavený slobodomurár, (svobodný zednář), ponúka vlastné svedectvo o význame Druhého vatikánskeho koncilu (1962 – 1965) pre slobodomurárov. Svoju knihu Ekumenizmus z pohľadu tradičného slobodomurára, vydanú v roku 1965, venoval pápežovi Jánovi XXIII., s cieľom budovať most medzi Cirkvou a slobodomurárstvom. Yves Marie Marsaudon konštatuje v tejto knihe:
„V tieto dni náš brát Franklin Roosevelt požadoval, aby všetci ľudia mali možnosť klaňať sa Bohu podľa svojich zásad a svojich presvedčení. Toto je tolerancia a zároveň ekumenizmus. My, tradiční slobodomurári, dovoľujeme si parafrázovať a transponovať túto radu slávneho štátnika, prispôsobiac ju súčasným okolnostiam: katolíci, pravoslávni, protestanti, izraeliti, moslimovia, hinduisti, budhisti, voľnomyšlienkári, sú pre nás len dané krstné mená, slobodomurár je spoločné priezvisko. Nemyslíme si, že by sa našiel slobodomurár hodný tohto mena, usilujúci sa praktizovať toleranciu, ktorý by sa nevedel úprimne tešiť z nezvratných výsledkov koncilu, nech momentálne závery budú akékoľvek.“.
Zhrnutie niektorých skutočností týkajúcich sa vzbury v Cirkvi a vo svete proti spoločenskej vláde Ježiša Krista ponúkam vo svojom článku:
https://blog.postoj.sk/51413/spolocenska-vlada-jezisa-krista-a-vzbura-ludu.
Tři odkazy:
https://www.kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-vatikanskych-uradov/c/slobodomurarske-zdruzenia-zakaz
https://www.kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-vatikanskych-uradov/c/deklaracia-o-slobodomurarskych-zdruzeniach
https://www.kbs.sk/obsah/sekcia/h/dokumenty-a-vyhlasenia/p/dokumenty-vatikanskych-uradov/c/nezlucitelnost-krestanskej-viery-a-slobodomurarstva
———————
Víc v tomto oddílu netoužím diskutovat. Pouze vás prosím, nesměšujte „locutio interna“-(dle jeho vlastních slov)- dané donu Stefanu Gobbimu, které vychází s církevním schválením
-s evidentně nepravými „vizemi“ jakési „irské vizionářky“, která aniž si to uvědomuje(?), vlastně působí, dle mého názoru proti požehnané snaze Mariánského hnutí dona Gobbiho. (podporovaného více otci biskupy po světě).
https://gloria.tv/post/4JMReizxN4MV4gu93HAf1Mp7q
„vkladatel textu“ neručí, za další absurdity z tzv. „gloria.tv“od různých autorů – tento text však pochází od M. Miravalleho – solidního autora.
Jan