Letošní šestý ročník Setkání katolických dětí úspěšně proběhl 12.-21. srpna na tábořišti  na Losí řece u Herbertova – po tříleté přestávce se tak opět vracíme na Vyšebrodsko, odkud jsme vzešli. Snad tam už zůstaneme. Počet dětí byl oproti minulému rekordnímu táboru poněkud  nižší, původně byl sice opět dosažen strop přihlášek představovaný 29 dětmi, ale následně nemoci a další závažné důvody vedly k tomu, že počet účastníků klesl na 24.

Duchovně setkání doprovázel  stejně jako loni P. Jakub Zentner FSSP, který vysluhoval svátosti, sloužil Mše svaté a pravidelně poskytoval  dětem kvalitní katechezi. Velký dík mu za to, že vydržel až do konce, tím spíše, že jsme vyhověli četným žádostem účastníků a prodloužili setkání z 8 na 10 dnů. Další velké zásluhy mají pan Krutský, který vyrobil stupínek, klekátko a další propriety, které změnily velký táborový stan v luxusní polní kapli, a pomocná kuchařka Štěpánka, která organizovala liturgický zpěv.

Prodloužení tábora si samozřejmě vyžádalo zvýšení cen, které se ale podařilo udržet v rozumných mezích jednak díky našim váženým sponzorům, jednak protože pronájem tábořiště někteří vedoucí na místo zaplacení odpracovali při jeho stavění a bourání.

Zhodnocení

Řada vedoucích i táborníků tvrdí, že toto setkání, jehož téma bylo vystavěno kolem Lewisovy knihy Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, bylo zatím daleko nejlepší a nejpovedenější. Já bych si tím tak úplně jist nebyl, ale rozhodně nemohu popřít, že se leccos velmi povedlo a leccos zlepšilo. Velmi tomu pomohlo angažování tří pomocných vedoucích, jejichž počet se snad podaří do dalších ročníků ještě zmnožit. Nadějných jedinců je v dohledu vícero.

Osvědčilo se prodloužení tábora i částečné (dopolední) rozdělení programu na dívčí a chlapeckou část, pravděpodobně budeme tímto směrem pokračovat i nadále (tento cíl jsme ostatně měli již od počátku, jeho realizaci ale překážel nedostatek dívčích účastníků). Pozitivní je stálá přítomnost kněze a Mše svatá slavená v důstojných podmínkách přímo na tábořišti.

Rád bych poděkoval i všem ostatním, dosud nezmíněným, bez nichž by tento tábor nemohl existovat, případně fungovat tak, jak funguje. Našim vedoucím (zejména těm z rodu Krutských), paní Krutské za vaření a sponzorům za finanční podporu akce.

Boj pokračuje

Abych nezapomněl – po roční přestávce jsme opět obnovili vřelé vztahy s naším „konkurenčním“ moderním křesťanským táborem na Pírkáči. 🙂 Stálo nás to mnohé přemáhání, páč jsme byli celodenním bouráním tábora dosti znavení, přesto jsme ve středu 22. 8. v noci sebrali pár spojenců a vydali se ve dvou autech na čtyřicetikilometrovou cestu, abychom naše staré rivaly navštívili. I tentokráte jsme hráli fair play a přijeli k jejich tábořišti okolo půl jedné (po první živelné výměně zdvořilostí, kdy nám oni v roce 2015 ve čtyři ráno ukradli nehlídanou vlajku a my jim o rok později cca ve 22:30 během večerní porady vedoucích uzavřeli jejich nevábné kadiboudy – viz ZDE, jsme se přátelsky dohodli, že se hlídá a přepadá do 02:00).

Měl jsem zpočátku jisté pochybnosti, protože ne všichni účastníci výpravy to podle mne vzali dostatečně vážně (bílé tričko opravdu není vhodné vybavení pro noční přepad), nicméně všechny mé obavy byly zcela zbytečné. Naše akce byla předem odsouzena k naprostému úspěchu, protože naši milí přátelé z Pírkáče se navzdory svým deklaracím s nějakým hlídáním neobtěžovali – spali všichni jako zařezaní. Až na psa kuchaře, který byl ale přivázán a ačkoliv štěkal jak zjednaný, nikoho v táboře tím nezaujal. Obávám se, že ani kdyby se s námi táborem prodíral chromý slon hrající na činely, naše akcie by to nikterak nesnížilo.

Pamětlivi biblického „kdo po tobě kamenem, ty do něj chlebem“ jsme využili příležitosti a nezištně se podělili s našimi přáteli o hojné množství plodů naší úrodné země – strdí, hořčici a vodu s  medem a cukrem. Bohužel se nám nepodařilo nalézt vlajku, kterou měla hlídat  parta táborníků spící u ohniště, tak jsme alespoň tyto poněkud uondané strážce podarovali zvláštními porcemi.

Naše ekologické cítění, podrážděné neskutečným plýtváním v podobě plně rozsvíceného tábora, jsme uchlácholili redukcí jím produkovaného světelného smogu (vždycky je dobré vědět, kde jsou jističe), čímž jsme nepochybně ušetřili spoustu elektrické energie a uchránili okolní zvěř před zbytečným stresem alespoň pro tuto noc. Na závěr samozřejmě něco petard a hluku.

Pírkáč se samozřejmě probudil a vyhlásil poplach, ale jejich reakce se nám zdála poněkud mdlá, takže jsme se cca po dvaceti minutách vrátili z jiného směru, načež jsme zjistili neuvěřitelnou věc – že už zase všichni bez hlídky chrní. Tak jsme provedli ještě jeden nájezd, aby si byli skutečně jistí, že se jim to nezdálo. Bylo to legrační a ještě legračnější byla následná komunikace přes mobily a facebook s jejich vedoucími. Nu, vypadá to, že nás příští rok čekají zajímavé časy…

Příští akce

Předběžně plánujeme setkání na léto 2019 na Vyšebrodsko, přesnější termín bude ještě uveden, raději bychom ho přesunuli do července. Pevně věříme, že udržíme délku 10 dnů i současné ceny (včetně množstevní slevy i možnosti speciálních úlev pro finančně slabší rodiny). Zároveň Krutští plánují pořádat různá setkání a výlety i mimo letní prázdniny – o víkendech a menších prázdninách.

Sbírka

Jelikož pronájmy tábořišť a vybavení nejsou zrovna levné, vážně uvažujeme vybudovat ve spolupráci s dalšími tradičně katolickými organizacemi vlastní tábořiště a získat vlastní vybavení, což by značně zlevnilo celý projekt, který se zatím daří držet mimo červená čísla jen pomocí velkorysých příspěvků sponzorů.

Jako první cíl volíme pořídit si alespoň dvě teepee (pro letní i zimní táboření) a pár stanů s podsadou. Velmi by nám pomohl finanční příspěvek na toto vybavení, případně i poskytnutí tohoto vybavení. Příspěvky posílejte na účet 000000-0936319123/0800 s poznámkou „na vybavení“, případné nabídky vybavení na email cinik@centrum.cz. Děkuji předem všem dárcům.

Ignác Pospíšil