Kardinál Burke: Papež musí zasáhnout a očistit Církev od „homosexuální kultury“
Kardinál Burke se vyjadřuje k nedávným skandálům v rozhovoru, který s ním 16. srpna 2018 vedl Thomas McKenna z organizace Catholic Action for Faith and Family. Vysvětluje v něm, že Církev má postupy a kázeňské prostředky, které existují po staletí, je však třeba je uplatňovat. Přinášíme celý rozhovor s panem kardinálem:
Thomas McKenna: Vaše Eminence, najevo vychází nová vlna případů sexuálního zneužívání kněžími, která naznačuje rozšířenost praktikované homosexuality mezi kněžími v diecézích a seminářích po celých USA. Co považujete za základní příčinu této zkaženosti?
Kardinál Raymond Burke: Ze studií, které následovaly po krizi související se sexuálním zneužíváním z roku 2002, bylo jasné, že ve většině případů šlo ve skutečnosti o homosexuální skutky spáchané na dospívajících mladících. Byla snaha toto úmyslně přehlížet nebo popírat. Ve světle nejnovějších strašlivých skandálů se teď zdá zřejmé, že nejen mezi kněžími, ale i v hierarchii skutečně existuje homosexuální kultura, kterou je třeba odstranit od kořenů. Jedná se samozřejmě o nezřízený sklon.
Domnívám se, že to výrazně zhoršuje kultura zaměřená proti životu, v níž žijeme, konkrétně antikoncepční kultura, která odděluje sexuální akt od manželského svazku. Pohlavní styk nemá smysl nikde jinde než mezi mužem a ženou v manželství, protože je svou samotnou povahou určen k plození. Jsem přesvědčen, že je třeba otevřeně uznat, že máme v Církvi velmi vážný problém homosexuální kultury, zejména mezi kněžími a biskupy, a že je třeba ho poctivě a účinně řešit.
Thomas: Vaše Eminence, mnozí lidé tvrdí, že k vyřešení tohoto problému jsou potřeba lepší postupy a struktury, které by se jím zabývaly, a že řešení situace spočívá právě v tomto. Souhlasíte s tímto názorem? Nebo co se domníváte, že je nutno udělat, aby se tato krize beze zbytku vyřešila?
Kardinál Burke: Není třeba vymýšlet žádné nové postupy. Všechny už v disciplíně Církve existují a existovaly po staletí. To, co potřebujeme, je poctivé vyšetření údajných případů těžké nemravnosti následované účinným potrestáním viníků a bdělost nutná k zabránění tomu, aby podobné situace vznikaly znovu.
Myšlenka, že za řešení by měla odpovídat biskupská konference, je scestná, protože biskupská konference nedohlíží na biskupy, kteří jsou jejími členy. Odpovědnost za nápravu těchto situací má papež, Svatý otec. To on musí podniknout kroky vyplývající z postupů daných disciplínou Církve. Jedině tím se situace účinně vyřeší.
Thomas: Vaše Eminence, víra mnohých katolíků v Církev jako instituci svatou, ne zkaženou, byla otřesena. Lidé nevědí, co si mají myslet o svých biskupech a kněžích. Jak mají na tuto krizi reagovat věřící, zejména s ohledem na to, že mnozí se cítí zklamáni a za svou Církev se stydí?
Kardinál Burke: Úplně chápu hněv, hluboký pocit zrady u mnoha věřících, dokonce ho zažívám i já sám. Věřící musejí trvat na tom, aby se situace řešila poctivě a rozhodně. Nikdy nesmíme připustit, aby tyto těžce nemravné skutky, které tvář Církve tolik poskvrnily, způsobily ztrátu důvěry v našeho Pána, který je hlavou a pastýřem svého stáda. Církev je jeho mystickým tělem a tuto pravdu nesmíme nikdy ztrácet ze zřetele.
Máme se hluboce stydět za to, co udělali někteří pastýři, někteří biskupové, ale nikdy bychom se neměli stydět za Církev, protože víme, že je čistá a že je to sám Kristus, který pro nás žije v Církvi. Jen on je naší cestou ke spáse. Existuje velké pokušení, že nás spravedlivý hněv nad těmito těžce nemravnými skutky svede ke ztrátě víry v Církev nebo k tomu, že se budeme hněvat na Církev místo na ty, kteří, přestože jsou nositeli nejvyšší autority v Církvi, tuto autoritu zradili a chovali se nemravně.
V římském pontifikálu (liturgické knize římské Církve obsahující obřady, které vykonává biskup) po staletí existovaly obřady zbavení úřadu kněží a biskupů, kteří v něm těžce selhali. Jsem přesvědčen, že by bylo užitečné si je znovu přečíst, abychom dokonale pochopili, co Církev chápala vždycky: že pastýři mohou sejít z cesty, a to dokonce těžce, a že v takovém případě je třeba je odpovídajícím způsobem potrestat a dokonce propustit z kněžského stavu.
LifeSiteNews staff
————————–
Pozn. překl.:
Papež František v listu Božímu lidu datovaném 21. 8. 2018 za příčinu krize označuje „klerikalismus“: „Klerikalismus, podporovaný jak kněžími, tak laiky, vede k rozkolu církevního těla, který podněcuje mnohé zlo, jež dnes denuncujeme, a napomáhá jeho přetrvávání. Odmítat zneužívání znamená také rozhodně odmítat jakoukoli formu klerikalismu….Vše, co se za účelem vymýtit zneužívání z našich společenství děje bez aktivní účasti všech členů církve, nevede k dynamice nutné k ozdravné a účinné proměně. Kajícný rozměr postu a modlitby nám jako Božímu lidu napomůže, abychom se před Pána a naše zraněné bratry postavili jako hříšníci, kteří vroucně žádají o odpuštění, milost zahanbení a konverze, a tak vypracovali akce, jejichž dynamismus by byl v souladu s evangeliem.“ (Celý list na https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2018-08/list-papeze-frantiska-bozimu-lidu0.html). Slovo „homosexualita“ se v listě vůbec nevyskytuje, třebaže podle zprávy pennsylvánské velké poroty „téměř tři čtvrtiny pachatelů z řad kněží byli homosexuálové; více než tři čtvrtiny byli pederasti, z nichž pětina (21 %) si jako oběti vybírala dospívající děvčata a čtyři pětiny dospívající chlapce (79 %)“. Totéž opakovaně potvrdily studie, které si nechali vypracovat sami biskupové USA.
Překlad Lucie Cekotová
Zdroje:
Výborně, pane kardinále Burku! Nutno ovšem začít od hlavy, papež, lhostejno, jestli František nebo jeho nástupce, musí začít tvrdě čistit kurii a vypráskat odtud všechny, u nichž existuje sebemenší podezření, že třeba jen postupovali liknavě vůči provinilým kněžím. Nejsem ale naivní, neumím si představit, že by k tomuto sáhl rpávě současný papež, nicméně obecně toto je jediná možná cesta.
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/481571-vedel-o-zneuzivani-deti-a-mlcel-vlivny-arcibiskup-vyzval-papeze-k-rezignaci.html
A New York Times ho za to obratem označil za „rozzuřeného konzervativce“ a málem za homofoba. Sám papež, když byl na dopis arcibiskupa Vigana dotázán na palubě letadla cestou zpět z Irska, se k němu odmítl vyjádřit. Doslova řekl: „Přečtěte si to prohlášení sami a udělejte si úsudek. Já o tom neřeknu ani slovo. Jsem přesvědčen, že ten dopis mluví sám za sebe a vy všichni jste dostatečně schopní žurnalisté, abyste z toho vyvodili závěry. Je to akt důvěry.“ https://www.lifesitenews.com/news/pope-francis-i-am-not-going-to-say-a-word-about-archbishop-viganos-statemen Světským médiím se „klerikalismus“ jako příčina této zkaženosti zamlouvá podstatně víc než existence homomafie.
Chystal jsem se právě napsat na téma „Klerikalismus-homomafie“ článek, ale vidím, že nemusím, čtenáři tohoto webu jsou informováni a je jim to jasné. Jen maličkou otázku na adresu papeže Františka: Jakýpak „klerikalismus“? To zneužívání začalo v době, kdy tzv. klerikalismus se stal v Církvi téměř sprostým slovem a byl hromadně odsuzován.
Ta homosexuální struktura vznikla v době papežování Jana Pavla II., kterého pan kardinál považuje za světce. Tak nevím, co se dá dobýt s takovými veliteli.
Ad Contras: Homostruktura nevznikla až za pontif. JPII., ale už za Pavla VI., v USA už za Jana XXIII.
papež bohužel „nic nemusí“
Vazeny pane Maly, Vas planovany clanek „klerikaliamus – homomafie“ bych k lepsimu objasneni celeho tematu uvital. Verim, ze nejsem sam. Jinak velice dekuji za Vase clanky a prispevky do duskuzi.
Nechápu, jak chce církev vůbec někoho moralizovat. Ukazuje se, jak nesmírně pokrytecké to všechno je. Kdyby na své členy nekladla nesmyslné nároky celibátu, možná by na tom byli po psychické i fyzické stránce líp. PS: Pokud nějaká homomafie existuje, tak očividně právě jen v církvi. Poněkud paradoxní.
Homomafie infiltrovala i církevní struktury, ovšem nedá se říci, že by v nich měla své základní sídlo. Ještě lépe se jí bují mimo církev, kde vytváří různé otevřeně sodomitské organizace, které napadají a pronásledují všechny, co odmítají sodomii oslavovat a podporovat.
Pan Mandeville opět nezklamal. Nechápu, proč sem tento pán musí stále psát své nesmysly.
Možná proto, že to nejsou nesmysly.
Pan Pospíšil: Jistě, co týden si zapronásleduji a zanapadám, když si zrovna najdu chvíli ve svém bohatě nabitém rozvrhu zednářských, iluminátských a rozenkruciánských schůzek.
Ad pan Malý: iluze si rozhodně nedělám, ale řekl bych, že požadavek života bez sexu (který požaduje jen katolická církev, u jiných myslím není) může ledacos zhoršit. Ale spíš mě zajímá, jak je katolická církev permanentně nabroušená proti gayům (zbytečně, neoprávněně a bezdůvodně) a přitom sama obsahuje očividně jednu z nejrozsáhlejších „homomafií“. To je to, co je poněkud hořké. To neoprávněné vyrábění pseudoproblémů…
„řekl bych, že požadavek života bez sexu (který požaduje jen katolická církev, u jiných myslím není)“ – máte tedy hodně velké mezery ve vzdělání…
Vy toužíte po rozvolneni, liberalisaci morálky a mravů a poté se nad následky tohoto opuštění mantinelu pohorsujete.
Ale hledat konsistenci ve vašem myšlení bychom asi stejně neměli, viďte.
Za pokus to stojí 😉
Minimálně to, na co David reagoval, je nesmysl na první pohled: nesmírně pokrytecké to všechno … nesmyslné nároky … možná. Takže možná jo, možná ne, normální člověk by řekl, že tedy z toho těžko dělat jakýkoli silnější závěr, zatímco Mandevillovi jasně vyjde nesmírně pokrytecké a nesmyslné. Inu, takové „uvažování“ skutečně těžko neoznačit za nesmyslné.
Církev nepožaduje život bez sexu (v manželství), ale život bez homosexu, anžto je to smrtelný hřích – do nebe volající a mimořádně těžký, a matka Církev na paměti věčnou spásu homodějů, kteří musí činit pokání aby nepřišli do pekla.
Ad Mandeville: Myslíte, že mimo Kat. církev, kde povinnost celibátu neexistuje, se případy zneužívání – hetero nebo homosexuálního – nevyskytují? V daleko větší míře než u katolíků, jenže to pro mainstreamová média není zajímavé. Hodně je toho u protestantských denominací, ještě více pak u trenérů sportovních odddílů, lékařů apod., divil byste se rovněž, kolik případů zneužívání (homo i hetero) je přímo v rodinách ze strany nových partnerů matky dítěte, přibývá dokonce případů zneužívání přímo ze strany biologických otců, měl jsem před léty možnost číst tady neveřejné statistiky, jenže to se nemedializuje, proč asi? Pouze případy katolických duchovních se maximální měrou publikují.
Ad Mandeville: Ještě jsem zapomněl na učitele, je hrůza, kolik případů tady je, poznal jsem to zblízka. Na vině je celá sexualizovaná kultura této společnosti a ti, kdo za ní stojí, nikoli kněžský celibát.
Bývalý nuncius v USA arcibiskup Vigano zveřejnil další dokumenty, aby prokázal pravdivost svých tvrzení ve výbušném listě, v němž vyzval papeže Františka k rezignaci. https://www.lifesitenews.com/news/vigano-issues-new-statement-documents-to-clear-his-name-of-false-charges Vigana se zastali a jeho slova potvrdili další vysocí církevní představitelé, mezi nimi tehdejší první rada washingtonské nunciatury Mons. Lantheaume, filadelfský arcibiskup Chaput a biskup Strickler z Tyleru v Texasu. Biskup Schneider vydal prohlášení, v němž konstatuje, že tvrzení ve Viganově dopise jsou důvěryhodná (https://www.lifesitenews.com/news/bishop-schneider-no-reasonable…cause-to-doubt-truth-of-vigano-revelations).
Pápež už zasiahol…..