7 důvodů, proč obhájci života nemají radost z pontifikátu papeže Františka
František I.
V minulosti byste mezi aktivisty hnutí pro život – katolíky i nekatolíky – našli největší příznivce papeže. Jan Pavel II. byl často vyzdvihován jako přední světový obhájce života a Benedikt XVI. významně přispěl k obraně života po intelektuální stránce. Po pěti letech pontifikátu papeže Františka je však situace velice odlišná. Aktivisté hnutí pro život všude na světě vám dnes řeknou, že i když se za papeže nepřestávají modlit, nemají vůbec radost ze směru, jímž Církev vede.
Zde je několik důvodů, proč tomu tak je:
1) Hned od počátku jeho tohoto pontifikátu došlo k neskrývanému přesunu pozornosti od obrany života na jiné zájmy. („Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci… Názor církve je ostatně znám a já jsem synem církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“)[1]
2) Tento postoj, který papež zastává konzistentně po celou dobu svého pontifikátu, se z pouhých rozhovorů s novináři dostal i do oficiální nauky Církve v nejnovější apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate. V tomto dokumentu papež, v rozporu s výroky svých předchůdců, klade rovnítko mezi otázky, jako je imigrace a chudoba na straně jedné a potrat na straně druhé.
3) To vysvětluje nepochopitelnou chválu, kterou papež František zahrnul Emmu Boninovou, nejprominentnější italskou zastánkyni potratů, již nazval jedním ze „zapomenutých velikánů“ národa kvůli jejímu působení v souvislosti s imigrací. Přestože jde o potratářku, proti které i prezidentka Planned Parenthood Cecile Richardsová vypadá jako břídilka, a přestože se rozhodně nekaje, chvála od papeže vedla k tomu, že přes protesty obhájců života vystupovala v řadě katolických kostelů.
4) Krátce po zvolení papeže Františka začal neutuchající proud propagátorů kontroly populace, kteří promlouvají ve Vatikánu. Patří k nim Paul Ehrlich, otec hnutí za kontrolu populace; John Bongaarts, místopředseda propotratové organizace Population Council; propotratový generální tajemník OSN Pan Ki-mun; propotratový poradce OSN Jeffrey Sachs a německý profesor John Schellnhuber, zastánce světové vlády a propagátor teorie o změně klimatu. Kancléř Papežské akademie věd, biskup Marcelo Sorondo, který většinu těchto vystoupení pořádal, je sám zastánce kontroly populace. Při jedné takové konferenci ve Vatikánu řekl Sorondo na kameru, že omezování porodnosti je povinností Církve, což je něco, čeho by se za předchozích papežů neodvážil.
5) Došlo k mnoha jmenováním a povýšením biskupů a kardinálů nepřátelských k životu a zároveň k sesazování prelátů, kteří jsou důrazně pro život. Mezi příklady můžeme uvést Blase Cupicha, který se stal chicagským arcibiskupem a kardinálem, třebaže proslul tím, že žádal kněze, aby se nepřipojovali k akci „40 dnů pro život“, belgického kardinála Danneelse, německého kardinála Kaspera a Jozefa de Kesela z Belgie. Mezi sesazené a odvolané biskupy a kardinály, kteří jsou silně pro život, patří kardinálové Burke a Müller, biskup Finn a biskup Nienstedt.
6) Papež zrušil povinnost členů Papežské akademie pro život podepsat závazek, že budou zastávat katolickou nauku. Nyní jmenuje propotratové členy Akademie, z nichž jeden, rabín Fishel Szlajen, nedávno prohlásil, že Bible v některých případech vyzývá k potratu.
7) Papež František prosazoval přijetí Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a bez výhrad ho chválil. Skupiny pro život v OSN včetně mise Svatého stolce proti SDGs dlouhá léta bojovaly, protože Cíl 3.7 výslovně vyzývá k „všeobecnému přístupu k sexuálním a reprodukčním zdravotním službám“, které OSN na konferenci v Káhiře v roce 1994 definovala jako poskytování „moderní antikoncepce“ ženám pro „plánování rodičovství“ a „bezpečný potrat“ tam, kde je legální.
John-Henry Westen (blogy na LSN.com jsou ZDE)
Přeložila Lucie Cekotová
Zdroj:
https://www.lifesitenews.com/blogs/7-reasons-why-pro-lifers-are-unhappy-with-pope-francis-leadership
Poznámky:
ľudský život je dar a treba ho chrániť od počiatku až po prirodzený koniec. To je základná hodnota na ktorej treba stavať ďalšie.To je úloha prirodzená a naše kresťanstvo ju posilňuje prikázaním Nezabiješ. Hneď nasleduje úloha hlásať evanjelium zo všetkých síl. Ak si mi dáme iné priority než nám dal Boh pri stvorení sveta v dekalógu a Ježišovom evanjeliu, tak sa zbytočne čudujeme že svet prestáva fungovať a je treba sa pýtať komu záleží na tom. Ľudovít
Asi se zde bude opět aplikovat stará známá taktika již od 60. let. Katolická nauka se expressis verbis nepopře, ale nebude se tak zdůrazňovat a její odpůrci uvnitř Církve se přestanou stíhat. To bylo uplatněno již v oblasti sexuální morálky. To, že každý mimomanželský sex je objektivně těžký hřích, se sice tu a tam ve vyjádřeních magisteria objevilo, ale nebylo již tolik zdůrazňováno, jako předtím (výjimku tvořil papež Jan Pavel II., který – všechna čest – o těchto věcech hovořil a psal opravdu často a důrazně). Vnitrocírkevní disent, jenž hlásal opak a přimlouval se za zavírání očí např. vůči předmanželskému soužití párů, nebyl ale vůbec stíhán a měl široký prostor, což vedlo k tomu, že kněží ve zpovědnici tyto páry klidně rozhřešovali – šesté přikázání se tak tiše a plíživě vytratilo z povědomí katolíků.
Je mi jasné, že něco podobného se děje s antikoncepcí a potratem. Od církevních autorit včetně papeže Františka samozřejmě nikdy neuslyšíme, že potrat je „za určitých okolností“ dovolen, naopak sem tam řeknou i něco jednoznačného na obranu nenarozeného života, ale přívrženci potratů již teď nejsou vůbec postihováni. V Dominikánské republice, kde je dosud potrat zakázán, tamní jezuita Serano požadoval jeho legalizaci a dokonce povinnou účast katolíků „ve jménu milosrdenství“ na demonstraci pro potraty, pořádané Planned Parentood – a výsledek? Místní arcibiskup pouze prohlásil, že se jedná o soukromý názor tohoto jezuity, který neodpovídá postoji Církve, jinak vůbec žádný postih. Naproti tomu v Irsku když jeden kněz po známém referndu ve prospěch potratů prohlásil, že všichni, kdo hlasovali po potraty, by měli jít ke zpovědi, neboť upadli do exkomunikace, byl za trest ze své farnosti přesunut kamsi do zapadákova. Opět plíživá cesta, jak dosáhnout toho, aby se potraty a antikoncepce tiše a nenápadně kodifikovaly v mysli katolíků jako něco normálního, s čímž prý „už se nedá nic dělat“ – podobně jako s hříchy proti 6. a 9. přikázání.
Netyka se to sice tematu, ale chci autorum tohoto webu sdelit, ze pro mnoho lidi je jejich dilo velice prospesne. Preji Bozi pozehnani a silu, at vytrvaji navzdory utokum proti nim ze strany „uzitecnych idiotu satana“.