Slzy zločinců
Mainstreamová média jásají: Irské referendum bylo pro Církev totálním Waterloo, zničující porážkou, dvě třetiny pro změnu ústavního dodatku zakazujícího potrat – to je tedy pořádný nářez!
To vše se žel dalo předvídat. Jenže co mne nejvíc ranilo, byly jásající davy v ulicích po ohlášení výsledků referenda, a u mnohých dokonce slzy radosti… Radosti nad čím? Nad tím, že teď bude možno beztrestně vraždit nevinné lidské bytosti? Kdo tady dokáže projevit nadšení až k slzám, ten nezasluhuje žádnou úctu, je to amorální zmetek. Jak jinak možno totiž nazvat člověka, který jásavě křepčí nad tím, že teď bude mít možnost legálně zabíjet? Takovou radost projevily snad jenom esesácké kreatury po ohlášení „konečného řešení“ židovské otázky, nebo podobné bestie z řad sovětské komunistické tajné policie po vytyčení hesla „zostřujícího se třídního boje“.
Mezi mladými lidmi od 18 do 24 let činil počet hlasujících pro potrat dokonce 80 procent. Právě těch bylo nejvíc vidět na záběrech z nadšených manifestací po ohlášení výsledku referenda. Děsím se toho, až tato generace bude jednou vládnout Irsku – tito autentičtí nositelé „kultury smrti“.
Jenže kdo je vychoval? Samozřejmě víme o genderismu a neomarxismu, jež prostupují celou výchovu mladé generace v Evropské unii, o tom již na tomto webu bylo napsáno dost. Nemá na tom ale vinu i Katolická církev? V situaci, kdy stále ještě formálně 80 procent Irů se hlásí ke katolickému náboženství? Jak je možné, že irští biskupové nevydali před referendem náležité upozornění věřícím, že kdo hlasuje pro zrušení dodatku ústavy, podléhá exkomunikaci ipso facto a přistupuje poté svatokrádežně ke sv. přijímání? Proč se episkopát omezil pouze na nezávazná prohlášení o ochraně nenarozeného života? A pojďme ještě výš: Proč papež František na téma irského referenda před jeho konáním zarytě mlčel? Proč Vatikán tady nepublikoval jediný závazný hlas?
Objevuje se „vysvětlení“, že Církev v Irsku je zparalyzována a leží na lopatkách kvůli nedávno mediálně propíraným skandálům duchovních zneužívajících sexuálně mladé lidi. Jistěže je toto odsouzeníhodné a pokud někteří irští biskupové tyto případy kryli, hanba jim a nutno je náležitě potrestat. Jenže je toto důvod k mlčení o mnohem závažnější tématice, o životě a smrti? Ne, tady neplatí žádná omluva. Jestliže mlčení nebo nicnedělání vůči sexuálním aférám kněží je trestuhodné, pak kardinál Martin v této linii plně pokračoval, když před lety před referendem na téma „manželství“ homosexuálů řekl, že on sice bude hlasovat proti této zvrhlosti, ale věřícím nebude dávat žádné rady a ponechá jim plnou svobodu. Podobně se chovali irští pastýři i před referendem o potratech. Žádná systematická kampaň ve prospěch prolife ve farnostech, žádné poučování věřících, že hlasovat pro potraty znamená exkomunikaci, prostě nic, jen nezávazné deklarace.
V prvotních dobách křesťanství bránili Kristovi vyznavači každý nevinný lidský život, nenarozený i narozený s tělesným nebo duševním postižením. Stejně si počínali katoličtí představitelé vůči zločinům nacismu a komunismu. Jestli dnes kapitulují ve jménu ekumenismu, tolerance a milosrdenství, pak se nelze divit, že i z katolického prostředí vychází mládež podobná těm 80 procentům irských podporovatelů potratu. Většina jich byla přece katolického vyznání a chodila do katolických škol. Jak je tam vychovali, jaký hodnotový systém jim vštípili? Budou-li v důsledku kapitulantství Církve před tímto světem vycházet z katolických millieu takoví pseudověřící, pak nás chraň Pán Bůh a Panna Maria!
Teď už nezbývá, než spoléhat na jejich zásah. Ten ale nepřijde, když budeme sedět a čekat. Čím více se budeme ozývat a statečně bojovat proti všem genderistickým zlům – a podepřeme to účinnoui modlitbou – tím rychleji tento zásah přijde. K tomu nám Pán pomáhej!
PhDr. Radomír Malý
Od papeže žádná podpora prolife , žádné varování. Nešlo o migraci , ekologii.
Papez se priklonil k „ochrane celeho zivota“.
Severoamericti jezuite to uvedli do pastoracni praxe za pomoci multiclanku (ci jak to nazvat) o „liberalizaci irskeho potratoveho zakona“ a o zvrhlosti americkeho „rezimu podrizujiciho dustojnost lidskeho zivota politickym cilum, a to i tam, kdyz ho nechtene chrani“. Krome financovani Planned Parenthood se tim neprekvapive mysli rozdelovani rodin migrantu „na hranicich“ a kritika „temer neexistujici zachranne site“ pro mlade matky.
027. Poselství Ježíše ze dne 16. prosince 2010 v 13:10.
VÝZVA K ZASTAVENÍ VRAŽDĚNÍ POTRATY
Napiš toto, moje dcero. Smrt, páchaná na nevinných obětech, je jeden z největších hříchů, které může člověk způsobit svému bratru. Je to nejzávažnější hřích těla a způsobuje Mi hlubokou bolest. Nedostatek úcty k lidskému životu, která dnešnímu lidstvu chybí, je ve světě stále zřejmější.
Život je vzácný dar od Boha. Nikdo nemá právo brát jinému život. Nikdo nemá právo vzít život dítěti dříve, než v čase narození poprvé vdechne. Tento zločin je ohavností a je neodpustitelný. Všechny duše mají svůj původ u mého Věčného Otce a jsou stvořeny v okamžiku početí. Malé děti, nevinné duše, jsou vražděny právě těmi, kteří se o ně mají starat – jejich vlastními matkami, které jsou zodpovědné za jejich bytí a odpírají jim právo narodit se.
Proč stojí moje děti v pozadí a nic nedělají? Ve jménu svobody jsou tito malí andělé z království mého Otce vzati z této země a to dříve, než pro ně, jako děti Boží, nadejde čas. Cožpak nechápou tyto ženy, že životy, jimž připisují tak málo hodnoty, patří Bohu? Tyto děti trpí. Během jejich vraždění podstupují nepředstavitelnou agónii. A toto je legalizováno vládou, lékaři a rodinami těchto žen. Cožpak necítí ve své duši žádné výčitky svědomí?
Neuvědomují si, že jejich ohavný čin není odlišný od jednání, kdy člověk vraždí člověka?
Ve skutečnosti je to ještě větší hřích, protože tyto děti jsou bezmocné. Tyto ženy musí prosit o milost, když se provinily, nebo Mě musí prosit o vedení, když zvažují podstoupit potrat. Tak či onak je bude soudit jejich hřích. Hříchy těla jsou v očích mého Otce nejurážlivější. Neexistuje žádný stupeň omluvy za vraždu spolubratra, který by byl v mých očích, nebo v očích mého Věčného Otce, přijatelný.
Probuďte se teď, děti moje, a pochopte, že odejmutí života dovede pachatele do věčného, pekelného ohně. Z této propasti plné démonů není návratu. A to těch démonů, kteří skrze práci mistra klamu – Satana – přesvědčují vrahy, že to, co dělají, je správné! Například lstivě přesvědčí matky, že dělají „správné rozhodnutí“. Použijí jakýkoliv trik, spojený s lidským uvažováním k tomu, aby člověk tuto věc obhajoval, i když je zlá. Budou používat lež, aby si vrah myslel, že má svoje vlastní práva. Že v prvé řadě musí mít na zřeteli svoje vlastní zájmy. Ve jménu lidských práv se tato lež projevuje tak, že právo matky na její svobodu žít takovým životem, jakým se sama rozhodne, je hodné obdivu. Lež ji potom přesvědčí, že je oprávněné a správné zavraždit svoje dítě.
Pochopte prosím, že eskalace genocidy ve světě byla předpověděna. Je to jen jedno z mnoha znamení, o nichž se mluví v souvislosti s koncem časů.
Teď se všichni zastavte. Naslouchejte. Vražda je velmi vážný přestupek. Když ji vykonáte, nebudete spaseni. Není cesty k návratu. Těm, kteří spáchali tento strašný hřích, říkám – konejte pokání. Proste teď o odpuštění. Já, skrze své milosrdenství, vyslechnu vaši modlitbu. Můžete být, a i budete spaseni, když budete upřímně litovat svého těžkého hříchu. Vyslechnu vás. Odpustím. Avšak čas není na vaší straně.
Věřící, modlete se vytrvale za tyto moje ztracené a bloudící děti, které byly svedeny mistrem klamu a jeho přisluhovači v mocenských pozicích. Teď potřebují vaše modlitby. Vy všichni musíte bránit právo na lidský život, jenž za žádných okolností nesmí být poškozován lidskýma rukama.
Modlete se ke Mně každý den. Obětujte každé utrpení, které snášíte, za nevinné oběti.
Váš milovaný Spasitel
Ježíš Kristus
Jako dcera nevypadáte, tak odkud to máte?
To se mýlíte. Vzít život, co trest smrti, je zcela legitimní a Církev toto vždy učila.
Nemyslím, že se příspěvek týká tohoto tématu…
Jste skvělý pozorovatel, pane Ignáci, opravdu adresátem nejsem, je to z Poselství Pána Ježíše, dávané celému světu od roku 2010 přibližně do roku 2015. Domnívám se, že obsah zveřejněného textu je srozumitelný a pochopitelný, navíc člověk intuitivně vnímá pravdivost těchto „inspirovaných slov“, které by si málokdo mohl vymyslet. I dnes, stejně jako tomu bylo ve všech stoletích církevních dějin, se objevují tzv. soukromá zjevení, kdy by mělo být povinností církve podle CIC 1983 /Kodexu církevního práva/ je podrobněji prozkoumat podle daného postupu- určí se odborná teologická komise z řad fundovaných odborníků, kteří by jev zkoumali a pak jednoznačně určili, zda se může jednat o dílo Ducha svatého či se jedná o falešné zjevení. V případě, že by se jednalo o dílo Ducha svatého, pak by bylo neomluvitelným hříchem proti Duchu svatému, /rouháním vůči Duchu svatému/, popírat tato zjevení nebo „omezovat“ působení Ducha svatého a upírat mu Jeho výsostnou Božskou vůli a záměr, týkající se stvoření a bez příslušného zkoumání je zakázat s tím, že se jedná o dílo Božího nepřítele, přestože se předem předpovězené události podle tohoto soukromého zjevení průběžně naplňují. A v současné
době 21.století, je toto konkretní Poselství určeno celému lidstvu s jediným cílem, aby se co nejvíce lidí mohlo zachránit před peklem a mohlo dojít spásy, také aby i ostatní věřící udělali pro záchranu svých /ne/věřících bližních všechno to, co se jim skrze texty Poselství říká, tedy se modlit speciální přímluvné modlitby, být Kristovými následovníky a zůstat věrnými pravé katolické nauce, odevzdané naším Pánem církvi, kterou založil.
Již několikrát jste bez zábran otiskl některé texty tohoto „Poselství“ díky komentářům kteréhosi čtenáře DaH, /jméno si nevybavuji/, aniž byste se nějak podivil, proto jsem se domníval, že víte, oč se jedná. Nicméně, ať už si o textu myslíte cokoliv, či dokonce připustíte, že tato slova by mohla skutečně pocházet od Pána Ježíše, pokud byste si přál, rád zveřejním odkaz na příslušný web.
Milý Františku!
Keby ste sa radšej pridŕžali klasického poctivého Katolíckeho katechizmu, vykonali by ste pre svoju dušu oveľa záslužnejšiu činnnosť.
Nechci se tady „vměšovat“ do tématu „Irsko a potraty“. Nejsem „poradce nebo kritik irských otců biskupů“. Jen se domnívám, že celá věc měla být snad řešena dříve, jasně, otevřeně.
Neměli se bát „zahnání do kouta“ skrze nějaké skandály či „skandály“.
Jít do sdělovacích prostředků. Napsat jednotný patýřský list, kde měli přiblížit jasně o co jde v otázce „ústavního dodatku“. Apelovat na to, že Irsko je svým způsobem nositelem idejí „ostrova svatých“, zachránkyní kultury a civilizace už z prvního tisíciletí. Taktně v něm upozornit i na eventuální církevní sankce….
Pro pana Františka:
upozornění:
Pokud vaše „číslovaná poselství“ jsou z tohoto zdroje, upozorňuji:
https://nebezpecenstvo-posolstiev-mbm.webnode.sk/
To opravdu není don Gobbi, o němž …
„V pátek telefonoval Mons. Giovanni D `Ercole, bývalý pracovník Státního sekretariátu Vatikánu, který se koncem loňského roku stal pomocným biskupem v Aquile, že kardinál Dias při setkání kardinálů s Benediktem XVI.., informoval Svatého otce o smrti dona Gobbiho, a že papež na tuto informaci reagoval slovy : „On šel rovnou do nebe.“
http://www.mkh.sk
….
Zjevení „údajné vizionářky“ je v podstatě sedevakantistické. Nepřidružujme se k lidem, kteří považují za sv. otce posledního např. Pia XII., Benedikta XVI. a podobně. Není to pravda. Duch schismatu. Podobně Antonín „exkomunikačka“ Dohnal-Pidhirecký…:))) :(((( a další.
Tuším, že zde není „platforma“ na takovou diskusi. Zde Vás budou přesvědčovat, že buď všechno je špatně, či všelijak, popř. po koncilu (2Vat) špatně.
Ale to jste zde už zažil.
Ještě Miravalle
https://gloria.tv/article/4JMReizxN4MV4gu93HAf1Mp7q
https://hriechyokultizmus.wordpress.com/2013/05/15/prof-mark-miravalle-mariolog-varovanie-extremne-nebezpecne-falosne-proroctvo/
Upozorňuji, že vložením odkazů (a odkazů z odkazů:) se neztotožňuji se všemi texty co obsahují..:)
Jan
Požehnaný měsíc Nejsvětějšího Srdce Páně
Kdyby se „jednalo o dílo Ducha svatého“ potvrzené Církví, jistě by bylo hříchem stavět se proti. Sám píšete, že výstupem komise může být, že „se _může_ jednat o dílo Ducha svatého“, nikoli tedy, že se jistě jedná, závaznost něčeho takového by jistě byla menší.
Jak je to tedy v tomto konkrétním případě? Kdy to bylo hodnoceno komisí dle zmiňovaných nařízení CIC a jaký byl výsledek? Je to určitě pravdivé, nebo jen může být? Nebo to snad žádná patřičná komise neprozkoumala (jinak byste ji asi rovnou zmínil a nedělal kolem toho takové tanečky)? Pake je ovšem jedině správné, že skuteční katolíci k tomu budou přinejmenším obezřetní, aby nesedli na lep Zlému, který jistě mezi první splňuje to „málokdo mohl vymyslet“ a jistě by neolitoval hlásat i pravdu, kdyby se mu do ní podařilo zamíchat trochu jedu lži, stejně jako třeba moje pravdivé tvrzení 1+1=2 nebude znamenat, že i všechna má ostatní tvrzení jsou nutně pravdivá. Takže to, že v konkrétním případě text říká pravdu, nijak neznamená, že se nemůže jednat „o dílo Božího nepřítele“. To má právě posoudit ta „odborná teologická komise z řad fundovaných odborníků“, ne nějaký František. Jaký tedy byl výsledek „příslušného zkoumání“?
ad Matěj
Přečtěte si můj komentář vícekrát – a nepřiřazujte mi vaše zmatečné nesmysly o posuzování Františkem…cituji: „To má právě posoudit ta „odborná teologická komise z řad fundovaných odborníků“, ne nějaký František“…
Mrzí mě, že mou obecnou zkušeností z komentářů je, že lidé si přečtou snad každé třetí slovo, či pátou větu a pak si pochopitelně vyvodí mylné premisy, s kterými šermují a přou o nesmysly, o kterých původně nebyla řeč, místo aby si důkladně přečetli text a chvíli přemýšleli, než jim docvakne smysl napsaného. Na hloupé otázky neexistují odpovědi, ale – zmírním – a pochválím váš dotaz, který je velmi na místě:
„Jak je to tedy v tomto konkrétním případě? Kdy to bylo hodnoceno komisí dle zmiňovaných nařízení CIC a jaký byl výsledek?“
Budete se divit, Matěji, ale v tomto případě pan biskup Sečka ze Slovenska, který Poselství znal jen podle nadpisů kapitol, neměl nic lepšího na práci, než šmahem toto Poselství odsoudit, aniž by text skutečně četl, naprosto obešel jakékoliv církevní právní normy, o kterých snad ani netušil, že existují – a zneužil autoritu biskupa, aby Poselství trapně dehonestoval, pošpinil a okamžitě přiřadil ďáblu jako původci tohoto soukromého zjevení. A přikázal pod jakousi pseudoposlušností, aby všechny slovenské diecéze přijaly jeho zákaz. Náš pan arcibiskup Graubner jeho odsuzující pamflet přeložil slovo od slova ze slovenštiny /sám nebo skrze své lidi/ naprosto stejnými slovy, přeloženými do češtiny, totéž učinil v českých a moravských diecézích a tak zneužil svého postavení autority předsedy ČBK, které v těch letech předsedal, aniž by zalistoval jedinou stránkou Poselství. Teprve poté, když se mu v on-line diskusi věřící snažili vysvětlit, že texty nemohl číst, jinak by o nich nenapsal takové lživé nesouvisející bláboly, začetl se zřejmě do kapitoly o falešném proroku, /asi to bylo pro něj příliš silné kafe/, navíc vytržené z kontextu. Samozřejmě pak na nic nečekal,o to víc si přisadil a označil Poselství jako naprosto „jasně poznané“ veledílo Božího nepřítele. Avšak o povinné ustanovení řádné teologické komise z řad fundovaných teologů, kteří by zkoumali toto rozsáhlé soukromé zjevení, určené celému lidstvu, kdy se vyřčená proroctví naprosto přesně za nějakou dobu plnila, ba ani o církví vyžadovaném postupu podle norem církevního práva se kupodivu ani nezavadilo. Zřejmě v domnění, že může jako církevní autorita vše, docela jednoduše tento postup obešel, asi předpokládal, že prostý věřící se nebude bránit, protože neví, jak se má církev chovat podle Kodexu při podobném jevu soukromého zjevení takového formátu. Avšak když se někteří věřící, znalí církevního práva, ohradili a přímo se pana arcibiskupa zeptali, proč obchází tento povinný postup, odpovědí bylo vydání dalších a dalších ostřejších, skoro bych řekl „soptících“ hrozeb, které vyhrožovaly málem exkomunikací pro věřící a suspenzí pro kněze, kteří by chtěli jen toto Poselství číst a seznámit se s ním.
Divné, že? A ustrašení kněží, aniž by si uvědomili, jaký je správný postup podle CIC z r.1983, začali plánovitě a cíleně bojovat proti Poselství a odrazovat od něj věřící, aniž by z Poselství četli jedinou řádku, aniž by vlastně tušili, co činí a proti komu vlastně brojí. Možná by je ani nenapadlo, že se mohou svou tupou poslušností stavět proti Duchu svatému, mařit jeho Dílo a odvádět věřící od nabízené možnosti záchrany, kterou jim Pán skrze toto Poselství nabízí.
Ale nemám v úmyslu toto Poselství hájit, Bůh si je obhájí sám. Nebudu zde uvádět odkaz, to nechám na každém, ať se ptají, ať se informují, ať zkoumají,rozlišují, dobrého se přidrží a zlé odmítnou. A místo slepé poslušnosti, která je neprávem vyžadována tam, kde se obchází obloukem církevní normy a zaužívané povinné postupy, ať se snaží žít plně s Duchem svatým, Duchem pravdy, aby se nestalo, že se spolu s ostatními slepými vůdci a svévolníky zbytečně dopustí hříchu rouhání se Duchu svatému, aniž by tušili, proč to vlastně dělají.
Škoda že v celé dlouhé reakci není ani náznak odpovědi na mou otázku, přestože jste ji dokonce ocitoval: kdy to bylo hodoceno komisí a jaký byl výsledek? Protože pokud to (z)hodnoceno nebylo, je potřeba počítat s možností, že může jít o dílo úplně jiného ducha než Ducha svatého, a zachovávat patřičnou obezřetnost. Pokud Vám tedy nemám přisuzovat nesmyslné (s tím zcela souhlasím) posuzování Františkem, zajímám se, která skutečná církevní autorita to pozitivně posoudila. Na to jste neodpověděl.
ad Matěj
Cituji ze svého předchozího komentáře:
„Avšak o povinné ustanovení řádné teologické komise z řad fundovaných teologů, kteří by zkoumali toto rozsáhlé soukromé zjevení, určené celému lidstvu, kdy se vyřčená proroctví naprosto přesně za nějakou dobu plnila, ba ani o církví vyžadovaném postupu podle norem církevního práva se kupodivu ani nezavadilo.“
Domnívám se Matěji, že tím bylo řečeno, že se neuskutečnilo. Stačí?
Stačí, pak se snad již snadno shodneme, že v takovém případě, bez řádného posouzení Vámi zmiňovanou komisí, je například tvrzení, že „je toto konkretní Poselství určeno celému lidstvu s jediným cílem, aby se co nejvíce lidí mohlo zachránit před peklem a mohlo dojít spásy“, až příliš odvážné, protože stejně tak dobře by tomu mohlo být i naopak — a pak by byla velká vina i na tom, kdo něco takového neuváženě šířil, aniž zároveň vybízel k obezřetnosti a ostražitosti.
Předpokládám ostatně, že ustanovování příslušné komise není záležitostí zrovna slovenského či českého episkopátu, ti mohou leda nějak reagovat na situaci, kdy zkrátka žádné řádné církevní posouzení není k dispozici. No a protože existující učení Církve je pro spásu postačující, plyne z toho celkem jasně, že stran dosud neposouzeného zjevení je zákaz jeho šíření sázka na jistotu, kde případné ztráty jsou spíše marginální a dočasné. Nedivím se, že v dnešní liberální, charismatické a „santo subito“ době je taková zdrženlivost pobuřující, ale překvapí, že i zde, tady bych pro ni čekal naopak pochopení. 🙂
http://www.tedeum.cz/2018/06/07/semin-papezske-zastoupeni-na-sjezdu-elitaru-z-bilderbergu/
zřejmě možný strach z odhalení falešného proroka v církvi, který byl předpovězen ještě dříve, než byl „násilně“ ukončen Benediktův pontifikát, vyděsil jmenované biskupské autority natolik, že se dopustily vůči tak rozsáhlému soukromému zjevení nepřípustnému a podle kodexu neregulérnímu postupu. Kdy oba biskupové nejednali podle kodexu církevního práva a povinnosti z něj plynoucí /pro každého věřícího, natož biskupa/, aby dali prostor komisi, kterou měli povinnost ustanovit, aby se tak toto nadpřirozené soukromé zjevení podrobněji skrze odborníky zkoumalo natolik, aby se mohl spolehlivě a fundovaně vyloučit možný původ a inspirace od Ducha svatého. Místo toho celé zjevení bez zkoumání zbrkle označili za ďáblem vytvořené a tak se provinili neodpustitelným hříchem rouhání se Duchu svatému. Události, které současně probíhají, byly předpovězené s několikaletým předstihem, a žel, začínají se nyní podle Poselství plnit jedna za druhou, naprosto přesně… 🙂
Americký autor Rod Dreher v knihe Benediktova voľba píše, že v blízkej budúcnosti nemožno očakávať obrat k lepšiemu, naopak, prichádzajú temné časy, kresťania budú „bezmocnou a opovrhovanou minoritou“.
Dokonca tvrdí: „Ak veriaci neodídu z Babylonu a neoddelia sa, niekedy metaforicky, niekedy doslova, ich viera v tejto kultúre smrti neprežije viac ako jednu alebo dve generácie.“
Kresťania sa podľa neho musia zamerať na prežitie, nepúšťať sa do vopred prehraných bitiek, ale budovať inštitúcie, paralelné štruktúry, archy záchrany i siete odporu, v ktorých môže prežiť ortodoxná viera.
Myslím, že to stojí za úvahu.
(Mimochodom, spomínaná kniha vyšla i v češtine – pod názvom Benediktova cesta.)
Ponúkam recenziu spomenutej Dreherovej knihy (slovenské vydanie):
http://www.priestornet.com/2018/06/zanikne-u-nas-krestanstvo-navod-na.html