Kardinál Sarah zopakoval svoji výzvu k celebraci „ad orientem“
.JPG)
Robert kardinál Sarah
Konference o svaté liturgii pod názvem Sacra Liturgia VK 2016 byla zahájena v úterý 5. 7. 2016 v Londýně. Kardinál Sarah, prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti během, během své přednášky řekl : „Je velmi důležité, abychom se tak brzy jak je to možné, navrátili ke společnému směru modlitby věřících a kněží – směrem k východu nebo alespoň směrem k apsidě – k přicházejícímu Pánu.“ Zdůraznil rovněž, že kněží mají důvěřovat tomu, že tato změna je „něčím dobrým pro Církev a pro věřící.“
Kdy a jak změnu uskutečnit, je podle ghanského kardinála otázkou „pastorační moudrosti.“ Kardinál ovšem navrhnul konkrétní časový bod, kdy se změnou začít. Je to datum 27. 11. 2016, což je první adventní neděle následujícího církevního roku.
Britský list Catholic Herald hodnotí vystoupení kardinála Saraha tak, že jde o největší liturgické oznámení od vydání Motu Proprio Summorum Pontificum v létě 2007 papežem Benediktem.
Guinejský kardinál na londýnské konferenci tak znovu zopakoval svoji výzvu všem kněžím o změnu celebrace „ad orientem“. V rozhovoru pro francouzský list Familie Christiéne se tak vyslovil právě před měsícem.
Směr celebrace „versus populum“ byla poprvé zavedena Martinem Lutherem v Münsteru roku 1536, poté, co byly odmítnuty svátosti a svátostné kněžství. Spornou liturgickou reformou napodobila Katolická církev změnu paradigmatu po více než 400 letech. Otočením směru celebrace vedlo ke zřeknutí se obětních oltářů a jejich nahrazením tzv. „lidovými oltáři.“
Původní text: Giuseppe Nardi
Přeložila a pokrátila: Milena Svobodová
Zdroj: Katholisches.info: http://www.katholisches.info/2016/07/06/kardinal-sarah-aufruf-an-priester-ab-erstem-adventssonntag-2016-wieder-richtung-osten-zu-zelebrieren/
Nejlepší komentář k uvedenému prohlášení je beze sporu na http://remnantnewspaper.com/web/index.php/articles/item/2615-on-facing-the-east-for-real
Shrnuto: pokud se v „moderní“ mši sv. provádí daleko podstatnější zlořády, například římský biskup nepokleká před Nejsv. Svátostí, kněží lžou při modlitbách (za všechny…místo za mnohé) aj., pak tato výzva jakéhosi moderního kardinála je pouze jeho vlastní sebe-propagací.
Nebo uvážlivým a uváženým jednáním rozumného člověka, který ví, jak končívají revoluce.
Oceňuji Váš sarkasmus.
Nevšiml jsem si, jestli Svatý Otec před Nejsvětější Svátostí pokleká nebo ne, ale rád bych viděl vás, až vám bude 80. Pokud jde o konsekrační slova, lze o tom diskutovat, ale rozhodně bych nemluvil o lži. Uvědomte si, že nejde o originální znění konsekračních slov, ale o překlady. A každý překlad je nutně interpretací.
Francis nekleká sice před svátostí, ale před muslimkama nemá s klekáním problém. Takže problém ve věku a zdraví nebude. Je to otázka preferencí.
Nevím nic o adorování muslimek na úkor eucharistie a rozhodně tenhle pokus o kritiku (podle mne dost nevkusný) čtu poprvé. Každopádně v 80 klekat nemusí a pokud se někde výjimečně překoná a udělá to, je to jen na jeho rozhodnutí, do kterého mu nemá nikdo co mluvit.
vážený, nic není jeho věc,on je ten který by měl jít příkladem http://www.extra.cz/zacaly-velikonoce-papez-frantisek-klecel-pred-uprchliky-libal-jim-nohy-a-omyval-je https://gloria.tv/video/qSwmZHZehDtY4Za6VUdmZWrAB
Jen drobná oprava: pan kardinál pochází z Guineje, nikoli z Ghany.
Díky, opraveno…
Kéž by se stalo!
Jen v textu omyl, kardinál pochází z Guineje, ne z Ghany. Ale to na věci nic nemění.
Moc se omlouvám se za přehlédnutí.
No to jsem zvědav, jak to dopadne…
Hle, imigrant trousí katolickou víru — to se bude parakatolíkům v KHS hnedle lépe dýchat. Pokud s ním ovšem Buonasera včas nezatočí.
Hádal bych, že dokonce roku se pro něj najde nějaké patřičně bezvýznamné místečo, jako se našlo i pro Burkeho.
Kdy, odkud a kam kardinál Sarah emigroval?
2001, z Guineje, do Vatikánu.
podle mě je kardinál papežova volavka na ty parakatolíky, aby se ještě více přimknuli ke KHS, obdoba toho jak on sám láká bratrstvo do Říma
Pokud Jeho Eminence zůstane v úřadu, pak bude jasné, že je Buonasera režíruje hru na hodného a zlého policajta.
Tak som zvedavý, či do stanoveného dátumu nebudeme mať nového prefekta pre bohoslužbu a sviatosti…
PS: Prinajmenšom sa naši biskupi oddajú náhlej hluchote, ako to bolo v prípade žiadosti opraviť slová premenia zo všetkých na mnohých.
Tento vírus hluchoty je chronický a rezistentný na Vatikánske napomenutia.
Onby mělzačít u sebe…stačí sloužit odvěký ritus . I yak by to pro nomáky byla rána . Jenže ho nikdo neposlechne , hoblponky pofrčí dál .
Pokud vím, pan kardinál Mši sv. všech věků alespoň občas slouží.
právě proto je nedůvěryhodný, s nomu nikdy pravý ritus nebude, je to jenom další mystifikace pro rádoby katolíky v KHS
Je to rebel!
Vaše nadšení z toho, že kardinál slouží odvěký ritus aspoň občas mi připomíná jásot manželky nad tím, že její manžel jednou za čtvrt roku přijede domů střízlivý, případně jí aspoň jednou za čtvrt roku nezahýbá.
Ne opravdu nejsem unešen z různých paterů ba i kardinálů mimořádných forem, kteří se jednou za čas předvádějí ve vlečkách a basičkách, aby pak nadále sloužili lutherský cirkus a pomáhali upevňovat autoritu koncilní humanistické sekty.
Obdobné,jako hasit požár padákem na kořalku. Tyhle kosmetické změny neřeší absolutně nic.
Ne nadarmo se říká tomuto období okurková sezóna. To je zpráva co polechtá uši jedněch a druhé nadzvihne ze židlí, ale výsledek bude nulový.
pozorujem, že komentáre sršia „optimizmom“
Jen citát, myslím, že od Chestertona: „Optimisté jsou neinformovaní pesimisté“. Vy na zprávě visíte něco optimistického?
Víte Františku, také jsem byl před lety optimističejší, když Benedikt XVI. nařídil, že se má v konsekračních slovech říkat „za mnohé“, místo „za všechny“, měl jsem radost, když vyšlo Summorum Pontificum, ostatně 7.7. to bylo sedm let…
A vidíte, jak to všechno dopadlo.
Můžete, prosím, napsat, jak konkrétně k tomu nařízení ohledně konsekračních slov z B16 došlo?
A je to tu, papa uz mal k. Saraha na koberci a ho stopol:
Vyjadrenia kardinála Saraha v Londýne neoznamujú reformu liturgie
P:3, 11. 07. 2016 22:21, ZAH
Vatikán 11. júla (RV) Neočakáva sa reforma liturgie, ako mylne informovali niektoré médiá. Riaditeľ Tlačového strediska Svätej stolice P. Federico Lombardi publikoval vyjadrenie k vzniknutým dezinterpretáciám nedávnych vyjadrení kardinála Roberta Saraha ohľadom formy liturgického slávenia, najmä čo sa týka smeru slávenia eucharistie. Kardinál Sarah, ktorý je prefektom Kongregácie pre Boží kult a disciplínu sviatostí sa v sobotu 9. júla osobne stretol s pápežom Františkom na súkromnej audiencii.
Uvádzame vyjadrenie vatikánskeho hovorcu P. Federica Lombardiho v plnom znení:
„Žiada sa upresnenie ku správam kolujúcim v tlači po konferencii, ktorú mal pred niekoľkými dňami v Londýne kard. Sarah, prefekt Kongregácie pre Boží kult. Kardinál Sarah bol vždy správne starostlivý o dôstojnosť slávenia omše, tak aby adekvátne vyjadrovalo postoj úcty a adorácie voči eucharistickému tajomstvu. Niektoré jeho vyjadrenia boli však zle interpretované, ako keby oznamovali nové usmernenia odlišujúce sa od doposiaľ daných v liturgických normách a v slovách pápeža o slávení smerom k ľudu a o riadnom omšovom ríte.
Je preto dobré pamätať, že v Institutio Generalis Missalis Romani (Všeobecných smerniciach Rímskeho misála), ktoré obsahujú normy týkajúce sa eucharistického slávenia a sú stále plne v platnosti, sa v č. 299 uvádza: „Altare extruatur a pariete seiunctum, ut facile circumiri et in eo celebratio versus populum peragi possit, quod expedit ubicumque possibile sit. Altare eum autem occupet locum , ut revera centrum sit ad quod totius congregationis fidelium attentio sponte convertatur“ (t. j. „Oltár treba postaviť oddelene od steny, aby ho bolo možno ľahko obchádzať a aby sa na ňom mohla bohoslužba konať tvárou k ľudu, čo treba zabezpečiť všade tam, kde je to možné. Nech je však na takom mieste, aby bol skutočne stredom, ku ktorému sa spontánne zbieha pozornosť celého zhromaždenia.“)
Zo svojej strany pápež František, pri príležitosti svojej návštevy dikastéria pre Boží kult výslovným spôsobom pripomenul, že „riadna“ forma slávenia omše je tá, o ktorej hovorí Misál promulgovaný Pavlom VI., kým „mimoriadna“, ktorú povolil pápež Benedikt XVI. s účelmi a modalitami, ktoré vysvetlil v motu proprio Summorum Pontificum, nemá prebrať pozíciu „riadnej“.
Neočakávajú sa preto nové liturgické smernice od najbližšieho Adventu, ako to niekto nenáležite vydedukoval z niektorých slov kardinála Saraha, a je lepšie vyhnúť sa používaniu výrazu „reforma reformy“ ohľadom liturgie, vzhľadom na to, že bola svojho času zdrojom nejednoznačnosti.
Všetko toto bolo zhodne vyjadrené v priebehu nedávnej audiencie, ktorú pápež poskytol kardinálovi prefektovi Kongregácie pre Boží kult.“
https://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20160711030
zednářské divadlo
A je vymalováno! Vice slov již netřeba.
Takže výsledky Sarahova vyhlášení:
1) kardinál Nichols, ve stejný den, co se s ním setkal a házel po něm úsměvy, vydal výhružnou instrukci svým kněžím, aby se neopovažovali sloužit ad orientem;
2) Spadaro zaspamoval Twitter a myslí si, kdovíjak není invenční;
3) Sarah hned v pátek, po příletu z Londýna, šupajdil za papežem, kde dostal zjevně velmi vynadáno;
Měl počkat. Měl počkat. Buď na svůj pontifikát nebo nějaký normální pontifikát. Je statečný, ale zavařil si už teď a do budoucna taky. Je mi ho líto, ale třeba konečně přestane stavět na roveň Pia XII., o kterém si jako malý černoušek z buše myslel, že je to anděl, se současným dopuštěním. Už na Slovensku mi přišlo, že právě tímto procesem poznávání pravdy prochází.
Chudák, teď mu musí být těžko.
http://m.ncregister.com/blog/edward-pentin/father-lombardi-cardinal-sarahs-ad-orientem-suggestion-misinterpreted/#ixzz4E81rrPik
Počkat? Na co? Na svůj pontifikát? Já myslím, že o něm jeho kolegové kardinálové vědí, co a jak vidí, nějaké taktizování by tudíž bylo zbytečné a taky falešné. A normální pontifikát? V situaci, kdy 2/3 prelátů na synodě hlasují pro změny, se těžko dočkáme jiné než „progresivní“ volby.
Nevím, asi máte pravdu, ale tohle mi přijde prostě kontraproduktivní, hlavně proto, že nějaké vyhlášení na konferenci si k srdci stejně nikdo nevezme a na Saraha to má stejné důsledky, jako kdyby to dal příkazem. Jinak si myslím, že kardinálů, co z Franty nekvetou, je relativně dost – ale protože většina z nich jsou „hodní chlapci v mezích zákona“, raději si zvolí další podobný hnusopontifikát, než by se měli vzdát svého protestantského výtvoru – NOMu.
Měl jsem dojem, že kardinál zahájil odvážným „trumpováním“ předvolební kampaň pro ty S.R.E. KHSáky, pro něž je František příliš silná kává a upřednostňují mírný pokrk v mezích zákna – NOMík – vlečka a trdientík -zase NOMík a tak dokola. Ale omyl, černý papež asi nebude i když co víme.
Ad Contras
Byť uštipačný je iste tiež nejaká reakcia na súčasnú zúfalú situáciu, v ktorej sa Cirkev nachádza. Chápem to ako spôsob ventilu.
Dovoľte byť uštipačný aj mne. Viete, nie každý hneď dostal vliate svetlo o tom, ako sa veci majú. Nie všetci sme sa narodili pri kaplnke nejakého tradicionalistického Bratstva. My bežní katolíci z NOM-u sa musíme dopracovávať k pravde, kde sa dá. Ešte nedávno som mnoho nevedel, a pýtam sa – akú som mal na tom vinu?
Túžil som poznať pravdu, vedieť prečo ide Cirkev dolu vodou a Pán Boh mi dal odpoveď až po desaťročiach.
PS: Vari má Slovensko vinu na tom, že sa napríklad Bratstvu sv. Pia X. neráčilo unúvať sa do našich „zapadlých“ a nezaujímavých krajov, kde ešte kostoly na NOM sú pomerne plné ľudu, ktorý dal dôveru súčasným pastierom, tak ako to koniec koncov robieval vždy, lebo vedel a mal národnú historickú skúsenosť, že katolícki kňazi vždy stáli za nimi a keď bolo najhoršie, zastala si nás (Slovákov) iba Katolícka Cirkev?
Veríte, že tieto uštipačné a podpichovačné postoje ma občas znovunavlečú do pochybností, že či som sa náhodou predsa len nešliapol vedľa?
Kdeže je to zo Skutkov Apoštolov: Pozrite, ako sa milujú? Poznáte presvedčivejší argument?
Bohužiaľ na pýchu a ješitnosť nie sú imúnni ani tradicionalistickí veriaci, či kňazi.
Přesně tak. Je k pláči, jak i té hrstce statečných jsou házena polena pod nohy právě od těch „nejvěrnějších“. Sarah je zbožný člověk, a pokud se díky hnusopontifikátu postupně propracovává k tomu, že průšvih nastal mnohem dřív, byť to v Africe tak necítil, pak je to jedině dobře. A nezaslouží si výsměch, chtě-nechtě musí myslet i jako politik a salámová metoda je vesměs účinná metoda.
v mých hodnotách zbožný člověk nechodí na nom a ne tak ho ještě slouží, slečno
Jo, ve vašich hodnotách chodí člověk pouze do kaplí a salonků Bratrstva, přičemž „indulťáky“ ostentativně pohrdá.
chodím tam co nesmrdí NOMem a to že bratrstvo je to které zachovává tradici nejvěrněji je výhodou, nemůžu za to že vy máte mindrák s priora
Nenarodil jsem se k žádnému tradicionalistickému bratrstvu. Byl jsem pokřtěn jako děcko, protože to chtěla babička, a k praktikování víry přišel poznenáhlu přes zájem o varhany. Léta jsem byl aktivním NOMáckým varhaníkem a ministrantem, jehož iritoval salesiánský primitivismus a kytary. Hltal jsem Medjugorje, a byl aktivním KHSákem domnívajícím se, že náboženství KHS je katolicismus.
Takže chápu, že někdo může být nevědomý, ale zároveň musí konstatovat, že já byl nevědomý v zakonzervované tomáškovské realitě začátku 90. let, která ještě nebyla v tom stavu, v jakém se plně rozvinulo koncilní svinstvo dnes.
Že k vám dosud nezavítala Brněnské misije FSSPX nebudu komentovat, nejsem frekventantem jejich kaplí již několik let.
jak to zpívá pan Kryl?
Krista i sebe zapíráme
Nezapíráme, jen nechodím do salonků, kde je různými prohlášeními pravidelně dekretováno co si mám myslet a od koho se distancovat. Nehodlám být členem nějaké sekty. Věrouka a mravouka je daná, ale nikdo mně nemůže zavazovat ve svědomí podporovat vyjednávání +Fellaye s koncilní sektou.
vy si to berete moc tragicky
jestli to není tím že slovenský“katolík“ má dojem že si z vírou novus ordo vystačí, kaple dostupné pro ně jsou na Moravě i Polsku a ví o nich a nechodí tam
Také mě to mrzí a je škoda, že doposud F.S.S.P.X. na Slovensku nepůsobí.
Nevím, zda je to z personálních či jiných důvodů (český web FSSPX uvádí (cituji): “ České země přináležejí v rámci Kněžského bratrstva sv. Pia X. k „Rakouskému“ distriktu,“ tudíž kam by pak patřilo Slovensko? K maďarskému distriktu? Netuším.
Otázku, proč není F.S.S.P.X. na Slovensku je třeba směřovat na nejdůstojnějšího Otce priora P. Tomáše Stritzka FSSPX: mail[zavinac]fsspx[tecka]cz Určitě nejste první ani poslední, koho by zajímala odpověď na tuto otázku…
V seminářích Bratrstva není žádný slovenský seminarista . Tři kněží nebudou ještě jezditna wojtyliánské Slovensko .
No, tiez nie je pravda smerovat kritiku na neviem koho vonku. Slovaci nie su ochotni bojovat za vieru, veriaci v Cesku a na Morave, ale i inde, boli cele dejiny viac zvyknuti bojovat a trpiet za vieru, a tym padom zit ju i plne, kym u nas su ludia pohodlni a prklis naviazani na tento svet. Takze ano, je aj nasou vinou vztah, ktory tu panuje k historii, kulturnym pamiatkam, dedicstvu, celkova apatia a nezaujem. Dovolim si tvrdit, ze mozno milion katolikov v Cesku je vacsej kvality a vyznamu, nez tri miliony na Slovensku. Mam aspon taky pocit.
https://gloria.tv/video/orm2E1utYgeU2QjS3yn8PjjVr/postings/
1.
P. Sarah nevyzýval jen ke sloužení ad orientem, ale i k přijímání vkleče. O tom druhém se kvapné dementi odstupujícího tiskového mluvčího vůbec nezmiňuje. Dá se tedy snad usuzovat, že tato část výzvy P. Saraha zůstává ještě v tuto chvíli v platnosti ?
Srov.: http://rcmonitor.cz/svet/7476-Sarah-sluzme-msi-celem-k-vychodu-a-prijimejme-eucharistii-vklece
Srov. celou přednášku P. Saraha v AJ: https://drive.google.com/file/d/0B8CZzED2HiWJNzdaOE9ycVI4ekU/view
2.
Čl. 299 Institutio Generalis Missalis Romani, na který se odstupující tiskový mluvčí odvolávám, mi nepřipadá jako jednoznačný, tzn. dostatečný příkaz sloužit versus populum. Je to příkaz oddělit (jen) ty oltáře, které jsou u zdi (a to jen tehdy, kdy je takové oddělení možné), aby bylo možno sloužit (také) versus populum. Copak když vyjde právní předpis, aby se v autech vedle volantu vlevo namontoval (také) volant vpravo, že se musí od té chvíle povinně jezdit pouze vlevo? Pokud se mýlím, opravte mne.
A ještě k tweetu P. Antonia Spadara @antoniospadaro
The priest, FACING THE PEOPLE and extending and then joining his hands, invites the people to pray -INSTITUTIO GENERALIS MISSALIS ROMANI 146
Takový argument neobstojí, když v tradiční mši kněz činí právě toto (obrací se k lidu roztahujíc a spínajíc ruce s výzvou k modlitbě) a nijak mu to nepřekáží v celebraci ad orientem.
Máme sa vraj obrátiť k Bohu (reakcia)
https://svetkrestanstva.postoj.sk/15435/mame-sa-vraj-obratit-k-bohu-reakcia
Člen liturgickej komisie pri KBS Štefan Fábry reaguje na články o kardinálovi Sarahovi a liturgii.
Štefan Fábry
doktor teológie a člen liturgickej komisie pri KBS
Už niekoľko rokov pozorujem čosi zvláštne: najprv sa objavili stredoveké liturgické rúcha, aké som dovtedy poznal len z múzeí a starých kostolných skríň. Potom prišli diskusie o tom, ako vraj pápež Benedikt XVI. znovu dovolil sláviť liturgiu podľa tzv. misálu pápeža Jána XXIII.
Nasledovali kňazi, ktorí vraj ponúknutú možnosť využili, lebo táto „nová liturgia“ je plná neporiadku, kým tá stará je zbožnejšia a vernejšia tradícii. Najnovšie sme svedkami výzvy, aby sme sa obrátili k Bohu. A vraj treba vnímať ducha koncilu, nie to, čo sa dialo po ňom. Nedá mi ostať ticho. Preto mi dovoľte aspoň pár slovami zareagovať.
Vzkriesený stredovek
Druhý vatikánsky koncil sa nezrodil v roku 1962, ale z mnoho rokov pred ním prebiehajúcej diskusie a na základe žiadostí biskupov celého sveta, ktorí si jasne uvedomovali, že stredoveká liturgia v polovici dvadsiateho storočia už skrátka nemá opodstatnenie.
Ak si niekto myslí, že liturgická reforma spočívala v zavedení národných jazykov do liturgie (napokon, túto otázku vyriešili ešte v 10. storočí naši svätí otcovia Cyril a Metod) a v otočení sa „k západu“ (všetci vieme, že samotná bazilika sv. Petra má apsidu otočenú nie na východ, ale na západ), tak nikdy nepochopil, o čom koncil hovoril.
K téme:
Kardinál Sarah vyzval, aby sa od adventu slúžili omše k východu
Hovorca Vatikánu: Žiadna reforma reformy, kardinála Saraha zle pochopili
Liturgická reforma v prvom rade vychádza z ekleziológie, zjednodušene povedané z toho, ako Cirkev vníma samu seba. A z tohto kontextu jasne vyplynula koncepcia jediného spoločenstva, ktoré sa v chráme schádza predovšetkým nie na adoráciu, ale na slávenie Eucharistie, ktorá sa rodí na oltári, pretože on je symbolom Kristovho kríža, ale i hrobu, teda smrti a vzkriesenia, a práve toto tajomstvo je ústredným v celom slávení, a teda aj v celom spoločenstve.
Preto je oltár centrom chrámu.
A mám obavu, že všetci, ktorí sa oháňajú akousi „lepšou“ zbožnosťou, pretože tá dnešná je vraj zlá, v skutočnosti len zakrývajú túžbu vrátiť sa k Cirkvi, ktorá sa delí na tých, ktorí majú moc, a tých, ktorí majú len ticho sedieť v kostolnej lavici, a navyše, možno ešte raz aj za mrežou.
Birmingham Oratory. Omša slávená „mimoriadnou formou“ (Foto: Flickr.com/Matthew Doyle)
Mimoriadna forma slávenia
Kroku pápeža Benedikta XVI. som rozumel. Povolenie sláviť Eucharistiu formou, ktorú on sám nazval mimoriadna (teda nie riadna), vysvetlil predovšetkým v druhom a piatom článku apoštolského listu Summorum pontificum: ide buď o kňaza, ktorý slávi omšu bez účasti ľudu, alebo o farnosti, v ktorých „nepretržite jestvuje skupina veriacich, ktorá sa pridŕža predošlej liturgickej tradície“… a vtedy má farár ochotne prijať túto ich žiadosť.
Je však zaujímavé, že ani jeden z tých, ktorí sa oháňajú týmto apoštolským listom, nespomína, že dovolenie sa týka len žiadosti veriacich (teda nie farára, ktorému sa zachcelo vyskúšať čosi iné; ak chce, má sláviť bez účasti ľudí) a len v tých farnostiach, kde jestvuje nepretržitá tradícia takéhoto slávenia.
Na Slovensku na sto percent neexistuje ani jediná takáto farnosť, preto sa dovolenia pápeža Benedikta de facto nijakým spôsobom nedotýkajú územia Slovenska.
Tradičná omša
Toto slovné spojenie je znovu zavádzajúce. Pojem tradícia je odvodený od latinského slova tradere, ktoré znamená odovzdávať, a v súvise so slávením Eucharistie ho po prvýkrát nájdeme v Prvom liste Korinťanom: „Veď ja som od Pána prijal, čo som vám aj odovzdal, že Pán Ježiš v tú noc, keď bol zradený, vzal chlieb…“ (1 Kor 11, 23n).
Obsahom tradície je teda v skutočnosti to, že Pán Ježiš vzal chlieb a víno, že vzdával vďaky, že ich odovzdal apoštolom, že o tom chlebe povedal, že je jeho telom a víno krvou, že ich máme jesť a piť, a že prikázal, aby sme toto konali na jeho pamiatku.
Nie je obsahom tradície, či sa tento obrad má konať v latinskom jazyku alebo nejakom inom, ani to, čo má mať ten, kto ten obrad koná, oblečené a pod. Obsahom tradície je podstata slávenia, nie jeho vonkajší prejav, ktorý podľa vôle Cirkvi vždy odpovedá dobe a prostrediu, v ktorom sa koná.
V tomto zmysle je tradičnou každá omša, ktorá zodpovedá tomu, čo konal sám Ježiš, a nie len jedna jej forma.
Obrátiť sa k Bohu
Zarážajú ma výpovede, v ktorých sa postoj človeka „k Bohu“, a teda logicky aj „od Boha“ orientuje kompasom. Zarážajú ma o to viac, že verím a chcem veriť, že tým, ktorí o tom hovoria, nejde o vonkajší, telesný postoj človeka, kňaza, celebranta, ale o jeho vnútornú dispozíciu pre vzťah so živým Bohom, a tá je predsa vždy spojená so stavom milosti.
Pretože len človek s otvoreným a čistým srdcom je „schopný Boha“, ako zdôrazňuje Katechizmus Katolíckej cirkvi. A preto som presvedčený o tom, že jediné, čo môže viesť k prehĺbeniu viery, obnoveniu dôstojnosti slávení, či ku skutočnému posväteniu človeka, je jedine „reforma sŕdc“, nie otáčanie sa zo strany na stranu.
Navyše, ak sa neustále zdôrazňuje len „východ“ ako svetová strana, pre súvis s vychádzajúcim slnkom (bez ohľadu na to, že vychádzajúce slnko je síce symbolom Krista, darcu života a pravého svetla, ale nie iným ani väčším ako napríklad veľkonočná svieca, baránok, či samotný oltár), zaváňa to pohanským kultom slnka.
Rímsky misál z roku 1911. (Foto: wikipedia.org)
Duch koncilu
Za prijatie Konštitúcie o posvätnej liturgii hlasovalo 4. decembra 1963 celkovo 2 151 koncilových otcov. Veľká väčšina z nich sa po skončení koncilu vrátila domov, do svojich diecéz a ako prvé, čo začali uskutočňovať, bolo slávenie v reči miestnych ľudí a tvárou k nim.
Po celom svete sú v chrámoch postavené oltáre, ktoré takéto slávenie umožňujú. Ako môže dnes niekto tvrdiť, že nič takéto konciloví otcovia nechceli? A ak sa treba vrátiť k pozornému čítaniu samotných dokumentov, tak sa zastavme pri prvom článku prvého dokumentu (SC 1).
Začína sa slovami „Posvätný koncil“ a hovorí o tom, aké sú jeho ciele. Tento článok ich zhŕňa v štyroch bodoch:
1. rozvíjať kresťanský život medzi veriacimi; to je prehĺbenie duchovného života aj cez aktívnu účasť na liturgii, poznanie Písma, spoločnú modlitbu, a pod.,
2. lepšie prispôsobiť potrebám našich čias to, čo podlieha zmenám; známe aggiornamento, teda aj odvahu vzdať sa toho, čo už zostarlo,
3. zveľaďovať to, čo prispieva k jednote všetkých veriacich v Krista, teda ekumenický dialóg,
4. upevňovať to, čo pomáha povolať všetkých do lona Cirkvi, teda misie.
Som presvedčený o tom, že všetky tieto štyri body oveľa lepšie napĺňa liturgia, ktorá je slávená v reči, ktorej všetci prítomní rozumejú, ktorá upevňuje spoločenstvo prítomných aj vonkajším usporiadaním, kde práve oltár, a teda Kristova obeta, je jasným stredom zhromaždenia a ktorá je prispôsobiteľná poznaniu a vnímaniu tých, čo nežijú v prostredí európskej kultúry.
A preto som presvedčený o tom, že každý, kto túži po skutočnom prehĺbení viery a posvätení sveta, v ktorom žijeme, sústredí svoje sily na to, aby si uchránil čisté srdce pre Pána a podľa starej zásady „sancta sancte tractanda sunt“ bude robiť všetko pre to, aby sväté veci sväto „bral do rúk“ a slávil, a nebude strácať energiu diskusiami o tom, či sa zakázalo alebo nezakázalo používanie barokových ornátov, či sa treba otočiť na východ, na západ, na sever či na juh a či môžem používať stáročné liturgické knihy, napriek tomu, že mi Cirkev podala do rúk nové.
ad) článek P. Štefana Fábryho, člena liturgické komise při KBS Máme sa vraj obrátiť k Bohu (reakcia)
Tak povrchní, urážlivý a hloupý článek jsem už dlouho nečetla.
Minimálně by si měl přečíst tzv. „Ottavianiho intervenci“ (Googl napoví) a možná by mu bylo jasnější, proč mnoho katolických věřících právem kritizuje pokoncilní mši neboli NOM (Novus Ordo Missae).
A kravinu o tom, že lze při NOMu (pokoncilní mši) stát a ve svém srdci přitom klečet a klanět se, mám dávno za sebou… Nikdo z NOMáckých kněží mi nikdy neřekl, že je to nesmysl a že je to proti naucce svatého Tomáše Akvinského, který hovoří o tom, že vnější postoj musí být vyjádřením vnitřího stavu.
Žádné změny oltářů
12.7.2016
K návrhu kardinála Saraha týkajícímu se orientace celebranta směrem k východu, se papež František přímo osobně nevyjádřil, ale postaral se o to, aby nikdo nepochyboval o jeho nelibosti, s jakou se staví k takovému podnětu. Papež si kardinála pozval k rozhovoru, o jehož obsahu není nic známo.
Bergoglio ovšem není sám, kdo návrat k dvoutisícileté tradici odmítá. Sarahův podnět vyvolal velký rozruch a představoval v církvi něco jako píchnutí do vosího hnízda. Papežův vatikanista Tornielli napsal hned v pondělí: „Celebrování mše: žádné změny oltářů“. Sám kardinál Nichols z Westminsteru, v jehož diecézi se liturgická konference s kardinálem Sarahem konala, napsal ihned svým kněžím, aby na Sarahovu výzvu nedbali a řídili se platnými směrnicemi. P. Lombardi se vyslovil v tom smyslu, že Sarahovu výzvu František ani nepodporuje, ani si nepřeje.
Tornielli nezapomněl odmítnout i rčení „reforma reformy“, které pochází od Benedikta XVI., jak na to Františkův vatikanista výslovně poukázal. Celý případ nicméně ukazuje, jak hluboké kořeny zapustila protestantská deformace katolické liturgie.
KI
Polemika o liturgii:
Kardinál Sarah – profesor liturgiky Andrea Grillo.
http://salve.op.cz/archiv/liturgie-a-liturgika-12016/aktualni-polemika-o-liturgii
Chudák kardinál Sarah, ten to dostal, ale zřejmě mu to tehdy nestačilo k tomu, aby prohlédl, že na Druhém vat. koncilu nebylo dobré vůbec nic. Už základní myšlenka byla špatná, proto ten šílený disharmonický konec…snad po lekci od papeže konečně prohlédne, za to se modleme.
Nasiel som nieco zaujímavé. Som cítal niekde, ze papez Jan XIII na smrtelnej posteli ziadal, aby koncil zrusili, ked zistil, ze koncil sa uberá spatným smerom:
Pope John XXIII Regretted Vatican II?
Pope John XXIII ľutoval Druhý vatikánsky koncil?
http://www.ewtn.com/v/experts/showmessage.asp?number=296979
Malcolm Muggeridge, ktorí hlásené z Ríma na Druhom vatikánskom koncile pre British Broadcasting Corporation považovaný Jan „politicky naivný a príliš ovplyvnený hŕstka“ liberálne „duchovnými, s ktorým je v tesnom kontakte.“ V 1985 rozhovore, on dával jeho posúdenie pápeža teda: Naozaj Pope John – ktorý bol vybudovaný ako svätca a dokonalého pápeža, dobrého človeka našej doby – či už vedome alebo nevedome, urobil viac škody do kostola než prípadne akýkoľvek iný jednotlivec muž nikdy neurobil v celej svojej histórii …. zdalo sa skoro, ako by Pope John pôsobila menom diabla, aby akýmkoľvek spôsobom vedomý. Nech pápež Ján dispozície však bola pred druhým zasadnutím rady mohol otvoriť, zomrel. Jeho posledné slová na smrteľnej posteli, ako informoval Jean Guitton, jediný katolíckeho laika slúžiť ako peritus v Rade, bola: „Zastavte Radu; zastaviť Radu.“ V každom prípade, to je fakt, že Pope John podpísal ani jeden dokument Druhého vatikánskeho koncilu.
spíše byl blbě naivní, když strkal vlkovi beránka přímo do zubů a myslel si že ho nezežere
Tak to je všeobecně známé, že papež Jan XXIII. žádal na smrtelné posteli: „Zastavte koncil, zastavte koncil!“ Ovšem NOM katolíkům to asi nikdo neřekne… Kapři si taky nevypustí rybník, že?
Grillo se kvalitně přiznal, že vidí rozpor mezi Mediator Dei a Sacrosanctum concilium – skutečně tam je. Mentalita celebrujícího společenství, femin za ambony, femin s kytarou a Koinonií, trapných mimořádných udělovatelů, bavičů při dětských „mších“, hoblponků, keramickcýh kalichů a lutherských misek, Olivova šrotu a další kreténizmy jsou naprosto v rozporu s Mediator Dei.
Na Olivu mi nesahejte. Vetřelec je můj oblíbený film.
Vyplody Grila sa vobec nedajú cítat, to bude cirkevný zednár.
„Drazí Otcové, měli bychom znovu zaslechnout nářek Boha vyjádřený prorokem Jeremiášem : „Obracejí se ke mě zády, nikoli tváří“ (2, 27).
Obraťme se znovu k Pánu. Ode dne svého křtu křesťané znají pouze jediný směr : Východ.“ (K. Sarah, Londýn, 5. 7. 2016)
Kromě obrácení modlitby k Pánu (který přijde od Východu),
pan kardinál pokorně požádal v liturgii o :
preferenci g. chorálu
znovuobjevit latinu, zvláště při mezinárodních shromážděních
návrat ticha
klečení při konsekraci a sv. přijímání
správné oblečení všech přisluhujících, včetně lektorů
Tedy věci, které musí přivítat každý katolík, který to myslí s Boho – poctou vážně. Leč vatikánské oficiální kruhy si to zjevně nepřejí. Komu vlastně slouží?
Měli bychom podpořit pana kardinála nějakým otevřeným dopisem nebo peticí.
Jan 12, 40‚Oslepil jim oči a zatvrdil jim srdce, takže neuvidí očima a srdcem nepochopí, neobrátí se a já je neuzdravím.‘
A zejména pak lajkem na facebooku. Tím to Buonaserovi natřem!
Pro doplnění článků o výzvě kardinála Saraha k celebraci „ad orientem“ předkládám výňatek z reakce arcibiskupa Jana Graubnera (celý článek viz. časopis Světlo č. 39\2016).
„Některé časopisy ochotně informovaly o přednášce kardinála Roberta Saraha, v níž vyzývá biskupy a kněze, aby se při mši sv. obrátili k východu, ke Kristu, aby častěji sloužili latinsky a věřící aby přijímali Eucharistii vkleče. Má se prý začít od letošního adventu. Nemám problém celebrovat zády k lidu po většinu všedních dní, protože v biskupské kapli není místo pro oltář tváří k lidu. Některé části mše sv. říkám vždy latinsky, protože jsem se je ani česky nenaučil. Nemám problém podávat sv. přijímání jak těm, co stojí, tak těm, co klečí. Mám však problém něco měnit v liturgii podle novinářských informací. Pan kardinál Sarah je prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. On jediný je kompetentní vydat se schválením Svatého otce závazné rozhodnutí pro celou církev. Když ho vydá, poslechnu a budu to vyžadovat i od kněží. Dělat ale změny v liturgii jen na základě novinových zpráv či rozhovorů, byť s prefektem Kongregace pro liturgii, považuji za nepřípustné a ohrožující liturgickou kázeň, kterou církev pečlivě střežila od apoštolských dob.
Rozumím těm, kteří jsou pohoršeni liturgickými výstřelky některých kněží, i když v naší zemi se téměř nevyskytují. Snahu některých věřících navrátit se ke tridentské mši však považuji za nedomyšlenou. Pokud bychom chtěli mít opravdový užitek z jejího slavení, museli bychom přijmout i další tehdejší pravidla. Nejde totiž jen o latinu a kněze zády k lidu, či přijímání Eucharistie vkleče u mřížky. Připomeňme jen, že před svatým přijímáním byl přísný půst od půlnoci a před každým přijímáním se doporučovala zpověď. Proto většina lidí chodila k přijímání jen jednou za rok, což bylo minimum, aby se člověk nedopustil těžkého hříchu neúcty k Eucharistii a zanedbání svého duchovního života. Tato náročnost tehdy přinesla obnovu náboženského života, jak můžeme číst např. u sv. Františka Saleského v jeho knize Úvod do zbožného života, kde kromě jiného radí, jak se od večera duchovně připravovat na ranní mši svatou v rozjímání a tichu, aby v nás rostla touha po Kristu. Když se časem duchovní náročnost oslabila, docházelo k úpadku a mnozí zbožní kněží a věřící volali po obnově, jak si jistě musí pamatovat i naše starší generace.
Současná liturgie přinesla velkou duchovní obnovu tam, kde byla přijata s požadovanou náročností, protože současná obnova není uvolněním, jak si někteří myslí, ale prohloubením. Dnes máme půst před sv. přijímáním sice jen 1 hodinu, protože často jdeme na večerní mši brzy po práci, ale máme jít na mši svatou se všemi smířeni a s připraveným duchovním darem, který dáme na obětní misku. Nejsme za zády kněze, ale spolu s ním tvoříme svaté společenství církve a žádá se od nás, abychom očima víry viděli v knězi Krista, protože on jedná v Kristově jménu, když proměňuje chléb v Kristovo tělo. On přece neříká „toto je Kristovo tělo“ , ale „toto je moje tělo“. Žádá se od nás, abychom viděli Krista v každém účastníku bohoslužby a milovali ho jako Pána Ježíše.
…..
…..
Souhlasím se všemi, kteří volají po prohloubení liturgického slavení, ale prohloubení není v návratu k starým formám, nýbrž v náročnosti a pravdivosti, v jednotě slavení a života, v ponoření se do tajemství Kristova mystického těla a otevření se Duchu svatému. Zbožná soustředěnost jednotlivců je velká věc, ale společenství církve můžeme zakoušet jen tehdy, když si navzájem dáváme lásku Ducha svatého. Jako působením Ducha se proměňuje chléb a víno, tak i jeho působením se proměňuje zástup věřících ve svaté společenství církve.“
….
Obávám se, že reakce arcibiskupa Graubnera není zrovna na výši, neboť obsahuje místy velmi nepovedenou či nehoráznou demagogii a rovněž tvrzení až úsměvná (mimo jiné tvrzení, že u nás se liturgické výstřelky téměř neobjevují).
Některé argumenty (sv. přijímání jednou za rok, eucharistický půst od půlnoci) platily tak někdy začátkem 20. století (před sv. Piem X.), ale určitě ne v roce 1962, což je rok, kdy vyšel misál, podle něhož se tridentský ritus celebruje teď. Pokud jde o neexistenci liturgických výstřelků, záleží na definici výstřelku: 5 promluv na různých místech Mše sv. není výstřelek? Obětní stůl (oltář zmizel už dávno) bez krucifixu není výstřelek? Mimořádní udělovatelé na ranní Mši sv. ve všední den, kdy je v kostele cca 20 lidí, výzva věřícím (všem, nejen dětem), aby se při Otčenáši v lavicích drželi za ruce… To vše se běžně dělo v našem farním kostele (v olomoucké arcidiecézi) ještě před rokem, kdy jsem tam byla naposledy, než jsem se definitivně zařadila mezi nerozumné věřící navrátivší se ke staré Mši. Mnozí z nás ostatně za výstřelek par excellence pokládají podávání sv. přijímání do ruky, ale jak říkám, záleží na definici.
Je v těchto diskusích zvláštní zvyk pomíjet podstatné a točit se na slovíčkách. Zde se této neobyčejné pozornosti dostalo slůvku „výstřelek“, zatímco zcela bez povšimnutí zapadlo klíčové tvrzení celé reakce, že totiž J.Em. kardinál Sarah místo závazného stanoviska šíří své názory prostřednictvím rozhovorů s novináři. Přitom by se zdálo, že zrovna zde vyvolá právě tento aspekt největší pozdvižení, když za přesně totéž je pravidelně tepán jiný vysoký církevní hodnostář, naposledy před pár dny: http://www.duseahvezdy.cz/2016/09/27/rozvraci-papez-frantisek-umyslne-papezsky-ucitelsky-urad/
Neptám se, proč se závazná stanoviska stejně tak nechtějí i po J.Em. kardinálovi, snad co je dovoleno Jovovi a tak dále, ale proč vlastně alespoň on místo rozhovorů nevydává jasné pokyny?
Kradinál Sarah jen jasně zopakoval to, co liturgické předpisy říkají už od zavedení NOMu, a vyzval kněze, aby v rámci těchto pravidel nějak jednali. Problém s papežem je ten, že on naopak podává pokyny a rady, které jsou v rozporu s katolickým učením a které jsou nelegitimní.
Proč nedá pan kardinál Sarah jasné pokyny písemně?
Inu asi správně tuší, že by mu to papež František nepodepsal. A tak volí strategii rozhovorů a konferencí, pokorně prosí své pastýře a doufá,že alespoň malá část z nich poslechne jeho volání. Je to hlas Ducha svatého, který touží obnovit křižovanou Kristovu Církev.
To mám radost, že jste se také zařadila mezi nerozumné věřící, i já mezi ně už víc jak dva roky patřím, a pocházím z farnosti, o které píšete. Bylo pro mě velké utrpení navštěvovat tam bohoslužby. Kéž dá Bůh, aby v onom městě více lidí prohlédlo v čem je pravá zbožnost, která se líbí Bohu.
Tak se známe? Nechcete mi napsat soukromě? Můj mail je veřejně dostupný leckde, mj. na stránkách k návštěvě kardinála Burkea. Bylo by hezké vědět o spřízněné duši někde blízko.
„Současná liturgie přinesla velkou obnovu…“
😀
Kde ten člověk žije?
Říkal jsem si, kde se asi vzal pojem „liturgické porno“ a ejhle! On hned veřejný fetišismus:
„V Marii vidí Církev svrchovaný výraz ženského génia a nachází v Ní pramen nevyčerpatelné inspirace.“
Kdo nevěří, ať tam běží, přímo na bod 10:
http://www.pastorace.cz/Tematicke-texty/List-Jana-Pavla-II-zenam-1995.html
„Ženský génius“ je přece jasný výraz pro zbožňování ženy. A Panna Maria si přece nic tak nízkého nezasluhuje! Ale když takový blud zasáhne plochu o velikosti NOM, je to vážně síla. No, tak tohleto zastavit, na to nestačí žádný Don Quiotte s větrnými mlýny. To chce kalibr hodný přinejmenším úrovně sv. Václava. Co na to pan kardinál?