Vatikán potvrdil, že papež mluvil o používání antikoncepce v souvislosti s virem Zika
ŘÍM, 19. února 2016 (LifeSiteNews) – Mluvčí Vatikánu P. Federico Lombardi potvrdil, že Svatý otec měl skutečně na mysli „kondomy a antikoncepční prostředky“, když při zpátečním letu z Mexika řekl, že kvůli hrozbě viru Zika se mohou manželé oprávněně „vyhýbat otěhotnění“.
P. Lombardi dnes Vatikánskému rozhlasu řekl: „Antikoncepční prostředek nebo kondom může být v konkrétních nouzových nebo závažných případech předmětem rozlišování z vážných důvodů svědomí. To je to, co papež řekl.“ Podle Lombardiho papež mluvil o „možnosti uchýlit se k antikoncepci nebo kondomům v případech nouze nebo ve zvláštních situacích. Neříká, že tato možnost se akceptuje bez rozlišování, avšak řekl jasně, že ve zvlášť naléhavých případech je možné o ní uvažovat.“ Lombardi zopakoval příklad, který papež František uvedl, podle něhož Pavel VI. údajně „povolil použití pilulky řeholnicím, které byly ve vážném nebezpečí“ znásilnění. „To znamená, že se to zvažovalo v situaci, která nebyla normální.“
Ve čtvrtek v letadle se jedna novinářka papeže zeptala, zda může Církev „vzít v úvahu koncepci menšího ze dvou zel“, když dojde na otázku prevence otěhotnění, aby se zabránilo přenosu viru. Papež svou odpověď zahájil kategorickým odsouzením potratu jako řešení problému, ale k otázce zabránění těhotenství dodal: „Mluvíme o konfliktu mezi pátým a šestým přikázáním.“
„Velký Pavel VI. v obtížné situaci dovolil sestrám v Africe v případě znásilnění použít antikoncepci,“ řekl reportérům. „Bránění otěhotnění není absolutní zlo,“ dodal. „V určitých případech, jako byl ten, který jsem uvedl u bl. Pavla VI., to bylo jasné.“
Papežova odpověď, zejména zjevná paralela mezi použitím antikoncepce u řeholnic a případem viru Zika, vedl k všeobecné interpretaci, že papež v některých případech schvaluje použití antikoncepce.
Papež Pavel VI. ve své slavné encyklice Humanae vitae z roku 1968 potvrdil trvalé a definitivní učení Církve, že umělá antikoncepce je „vnitřně špatná“, totiž že je vždy a v každém případě zlem, neboť odporuje plodivému účelu manželského styku. Někteří morální teologové řekli, že v případech znásilnění by bylo možno použít neabortivní antikoncepce jako prostředek sebeobrany proti agresorovi. To by však v případě dobrovolného sexuálního styku párů obávajících se viru Zika neplatilo.
Kromě zmínky o konžských řeholnicích Lombardi poukázal na výroky papeže Benedikta o kondomech v jeho knižním rozhovoru The Light of the World z roku 2010. [1] Jak řekl Lombardi, Benedikt tam „mluvil o užívání kondomů v případě rizika přenosu AIDS.“
Papež Benedikt řekl novináři Peteru Seewaldovi, že v některých případech, například u mužských prostitutů, může být použití kondomu „první krokem v morálně správném směru, prvním přijetím odpovědnosti na cestě k tomu, aby si člověk opět uvědomil si, že ne všechno je dovoleno a že nemůže dělat, cokoli chce. Ve skutečnosti to však není způsob, jak se vypořádat se zlem infekce HIV. Ten může opravdu spočívat jen v humanizaci sexuality.“ Papež Benedikt dále řekl, že Církev to „nepovažuje za skutečné nebo morální řešení, ale v tom či onom případě tam nicméně může být úmysl snížit riziko nákazy, první krok směrem k jinému, lidštějšímu způsobu prožívání sexuality.“
Vatikánská Kongregace pro nauku víry uvedla na pravou míru dezinterpretace těchto výroků mainstreamovými médii, která je nepravdivě prezentovala jako ospravedlnění antikoncepce. Kongregace ve svém prohlášení uvedla: „Objevila se řada mylných interpretací,“ které „vyvolaly zmatek ohledně postoje Katolické církve k určitým otázkám sexuální morálky.“ „Myšlenka, že by někdo mohl ze slov Benedikta XVI. vyvodit, že je jaksi legitimní v určitých situacích použít kondom k zabránění nechtěnému otěhotnění, je naprosto svévolná a v žádném případě k ní neopravňují ani jeho slova, ani jeho myšlení,“ dodává se v prohlášení. Kongregace pro nauku víry rovněž odmítla názor, že použití kondomu u prostitutů nakažených HIV by mohlo představovat „menší zlo“. Jak říká, je tato interpretace mylná, neboť „skutek, který je objektivně zlý, nelze nikdy dovoleně chtít, i když jde o menší zlo.“ Kongregace pro nauku víry shrnula záměr papežových výroků: „Církev učí, že prostituce je nemorální a musí se s ní bojovat. Avšak jestliže někdo, kdo provozuje prostituci a je HIV pozitivní, usiluje o snížení nebezpečí nákazy i pomocí kondomu, může to být první krok k úctě k životu druhých, i když zlo prostituce zůstává v celé své závažnosti.“
[1] Česky BENEDIKT XVI. Světlo světa: papež, církev a znamení doby. Brno: Barrister & Principal, 2011. Citace z knihy v tomto článku však nejsou citací z českého překladu knihy, ale přímým překladem anglického textu v originále článku. Pozn. překl.
John-Henry Westen (blogy na LSN.com jsou ZDE)
Přeložila Lucie Cekotová
[…] jako já) doufal, že to v budoucnu papežovi muži nějak „přijatelně“ vysvětlí. Naopak, vysvětlení otce Lombardiho potvrzuje ten nejhorší možný výklad, který je v nepřehlédnutelném a nepopiratelném […]
[…] přesně chtěl říci. Schválení antikoncepce coby ochrany před Zikou to patrně nebylo. (Po vyjádření Lombardiho vyškrknuto jako bezpředmětné.) Posuďte […]
Papež František si sám odporuje. Na jedné straně sice naprosto správně hřímá proti potratu, na druhé straně ale – pokud ospravedlňuje přímo pilulky a hormonální antikoncepci, a ze slov Lombardiho vyplývá, že tomu tak je – potom de facto podporuje potraty, neboť pilulky a nitroděložní tělíska jsou potenciálně abortivní. Papež toto neví?
Nitroděložní tělíska reálně jsou abortivní metoda – fungují na principu, že znemožňují embryu zahnízdit. Hormonální antikoncepce je potenciálně abortivní metoda. Znemožnění zahnízdění je až sekundární způsob fungování, pokud selže hlavní způsob – bránění ovulaci.
Znemožňuje embryu zahnízdit???? Zopakujte si biologii a neplácejte nesmysly.
Tedy znemožňuje blastocystě se zahnízdit, pokud trváte na vědecké přesnosti (ale vzhledem k tomu, že k zahnízdění začíná zpravidla 6.-8. den a jde o delší proces, přičemž o embryu se běžně mluví nejpozději od 2. týdne, nevidím použití pojmu embryo jako nějaký zásadní problém). Každopádně mechanismus působení nitroděložního tělíska je jasně abortivní – znemožňuje zahnízdění nového člověka v děloze, čímž ho přímo zabíjí.
Ve kterém výroku ospravedlňuje papež pilulky? Nikde jsem to nenašel.
Panu Froggymu: Přečtěte si pozorně v článku toto: „Podle Lombardiho papež mluvil o „možnosti uchýlit se k antikoncepci nebo kondomům v případech nouze nebo ve zvláštních situacích. Neříká, že tato možnost se akceptuje bez rozlišování, avšak řekl jasně, že ve zvlášť naléhavých případech je možné o ní uvažovat.“
Papež mluvil obecně o antikoncepci, která ovšem zahrnuje antikoncepci jak abortivní (potenciálně nebo fakticky, to už je jedno) – tj. pilulky nebo tělíska – nebo neabortivní, tj. kondom, sterilizaci nebo přerušovanou soulož. Lombardi svou fomulací „antikoncepce a kondom“ přímo říká, že papež počítá mj. i s pilulkami, to přece z textu logicky vyplývá.
Pokud se podíváte na přepis tiskové konference z letadla na http://www.catholicnewsagency.com/news/full-text-of-pope-francis-in-flight-interview-from-mexico-to-rome-85821/, najdete tam formulaci „Paul VI, a great man, in a difficult situation in Africa, permitted nuns to use contraceptives in cases of rape“. Contraceptives – v množném čísle – se do češtiny překládá „antikoncepční prostředky“. Ty jistě mohou zahrnovat i kondom a jinou neabortivní antikoncepci, avšak pokud to není uvedeno výslovně, je nutno mít za to, že mluvčí přinejmenším nevylučuje i tu abortivní. Naopak v běžném hovoru se často slovo „contraceptives“ používá přímo jako synonymum hormální antikoncepce, tedy pilulky. – Ještě zřejmější je to ve výrocích P. Lombardiho, který již přímo říká „condoms and contraceptives“, kondomy a antikoncepční prostředky, a v souvislosti s Pavlem VI. používá i slovo „pill“, tedy pilulka. Domnívám se tedy, že podle všech dostupných zdrojů není pochyb, co měl papež a jeho tiskový mluvčí na mysli.
Když už někdo něco kritizuje a odsuzuje, tak by měl vědět, co vlastně kritizuje a odsuzuje, tedy mít aspoň základní znalost věci.
Pro informaci zcela ve stručnosti (méně stručně je to téma na minimálně dvouhodinovou přednášku):
1) Existují dva typy hormonálních tabletek, tzv. „gestagenní“ (obsahující pouze jeden typ hormonu) a tzv. „kombinovaná“ (obsahující jak estrogen, tak gestagen), která se dále dělí na tzv. „monofázovou“, kdy pilulky po celý cyklus užívaní obsahují stále stejné množství i poměr těchto dvou hormonů (dnes zpravidla obvyklejší) a tzv. „třífázovou“, kde jedno balení obsahuje 3×7 tablet, přičemž každá tato „sedmička“ má jiné množství i poměr obou hormonů (vzhledem k jisté větší komplikovanosti při užívání zejména ve formě tabletek je méně oblíbená a tedy i méně vyráběná).
S účinky na růst děložní sliznice (tedy potenciálně abortivní) je jen HA kombinovaná, gestagenní pouze zabraňuje ovulaci a (coby podpůrný účinek) též zneprůchodňuje pro spermie hlen v děložním hrdle, ale již nemá účinky na růst děložní sliznice, tedy nezabraňuje uhnízdění v případě, že přece jen náhodou k ovulaci a současnému průchodu spermií přes děložní hrdlo dojde. Gestagenní antikoncepce v podstatě v organismu ženy uměle simuluje hormonální situaci shodnou s tou, kdy žena plně (tedy po 2-3 hodinách včetně noci) kojí.
Dále je třeba si uvědomit, že oba dva tyto typy hormonální antikoncepce (jak tu potenciálně abortivní, tak i tu neabortivní) lze užívat různými způsoby – nejen ve formě tabletek, ale také injekcí (v dnešní době metoda nepříliš oblíbená a tudíž dosti na ústupu), ve formě podkožního implantátu vkládaného na určitou dobu (nejméně rok, nejobvyklejší je ovšem 3-5 let, i tato metoda však velmi rychle ztrácí na oblibě, protože zanechává sice nepatrné, ale přece jenom jizvičky) a také (což je nyní stále populárnější) náplastí aplikovaných 1x týdně.
Je tedy docela dobře možné, že slovem „pill(s)“, byly míněny právě gestagenní tabletky a pojmem „condom and contraceptives“ bylo míněno to, že neabortivní hormonální antikoncepci lze užívat (aplikovat) i jinými formami než jsou pouze tabletky.
2) Kromě všech výše popsaných typů i metod užívání hormonální antikoncepce (ale samozřejmě též obecně známých kondomů, nitroděložních tělísek, trvalých a dočasných sterilizací a pochopitelně také tzv. „přerušované soulože“) existují i další antikoncepční metody, o kterých se ale dost málo ví mezi běžnými lidmi – není však vůbec vyloučeno (spíše je to dosti pravděpodobné), že o nich ví Svatý otec.
Jsou jimi tzv. „dámský kondom“ (vkládaný do pochvy), pesar (rovněž vkládaný do pochvy), klobouček nasazovaný přímo na děložní čípek (na rozdíl od pesaru, který si žena může zavádět sama, zde je nutné, aby jej „přesně na místo“ umístil gynekolog) a tzv. „makromolekulární kondom“ neboli spermicid, který je pak možné aplikovat velmi rozličnými formami – jako vaginální čípek, jako mast nebo pěnu (zpravidla s aplikátorem podobným aplikátoru u některých tampónů – např. Tampax – který napomáhá jejich zavedení co nejhlouběji do pochvy) a také jako houbičku napuštěnou spermicidem. Je samozřejmě možná i varianta pesaru nebo kloboučku na děložní čípek, který je současně napuštěn sprmicidem a tedy po celou dobu, kdy je zaveden, tento spermicid uvolňuje. Většina spermicidů je v lékárnách volně prodejných bez lékařského předpisu.
Všechny tyto vyjmenované metody jsou pochopitelně zcela neabortivní, protože jejich funkcí je pouze a jen to, aby buď mechanicky nebo chemicky (případně mechanicky i chemicky současně) bránily průchodu spermií přes děložní hrdlo směrem k potenciálně oplodnění schopnému vajíčku.
Tedy opět velmi široká škála neabortivních metod, které všechny lze zahrnout pod pojem „antikoncepční prostředky“.
Pokud tedy lidé zásadně směšují pojem „antikoncepce“ s pojmem „hormonální antikoncepce“, jedná se o totální neinformovanost, nevzdělanost, intelektuální lenost nebo docela obyčejnou hloupost. To samé samozřejmě platí pro případ, kdy si lidé pod pojmem „antikoncepce“ či „antikoncepční metody“ nedovedou představit nic jiného než kondom a tabletky, případně tak maximálně přerušovanou soulož (kterou ale žádný gynekolog se zdravým rozumem za antikoncepční metodu nepovažuje a už vůbec by ji jako „antikoncepci“ neradil) a možná (někteří) ještě i nitroděložní tělísko.
Mimochodem – nejsem profesí lékařka, natož pak gynekoložka.
V souvislosti s naukou Církve je to ovšem úplně jedno. Církev zapovídá jakoukoli umělou antikoncepci. Ta abortivní je z mravního pohledu jistě ještě horší, nicméně hříšné jsou všechny Vámi popsané metody.
V této konkrétní diskusi to naopak vůbec není jedno, protože začala obviněním maximální závažnosti, že totiž papež podporuje potraty.
Tak snad by bylo lépe to obvinění konečně doložit, nebo je vzít zpět. Nebo katolík může takto vážně hanět, koho se mu zamane, bez jakéhokoli ohledu na pravdu?
To je, jako když vedle v diskusi šéfredaktor argumentuje, že mentálně zdravému člověku stačí max. deset minut, aby pochopil, co přesně znamená nerozlučné manželství. Stejně tak by si člověk myslel, že mentálně zdravý člověk ze spojení výroku A o antikoncepci a B o naprosté nepřípustnosti potratu max. do deseti minut vyvodí, že tedy A zjevně mluví o neabortivní antikoncepci. Pokud to někdo, o jehož mentálním zdraví nemohou být pochyby, přesto označí za kontradikci, může to mít jiné vysvětlení než úmysl?
Nezdá se mi. První diskutující řekl, že „pokud ospravedlňuje přímo pilulky a hormonální antikoncepci, a ze slov Lombardiho vyplývá, že tomu tak je – potom de facto podporuje potraty, neboť pilulky a nitroděložní tělíska jsou potenciálně abortivní.“ Pokud měl papež na mysli pouze a jedině antikoncepci neabortivní, mohl to říci. I pak by to bylo nepřijatelné, protože dovolená není žádná antikoncepce, ale těžko by ho někdo mohl nařknout z obhajování potratu. To se ovšem nestalo, takže názor dr. Malého je naprosto pochopitelný.
Ale no tak, to „pokud“ zjevně není myšleno vážně, to by totiž celý příspěvek nemohl začínat „Papež František si sám odporuje“, ale právě nějakým tím „pokud“. Kdyby to „pokud“ skutečně vyjadřovalo nejistotu a měly se brát v úvahu obě možnosti, čím tedy „si papež František sám odporuje“ při uvážení, že „pokud“ neplatí? To by přece ten příspěvek přestal dávat smysl.
Z toho, že někdo něco neřekl právě tak, jak by to někdo jiný chtěl slyšet, jistě nelze dovozovat podporu potratů, ta z řečeného prostě nijak nutně neplyne. Tedy padlo vážné obvinění a nezdá se, že by bylo možné je doložit. Abych citoval jednoho zdejšího přispěvatele „Nepřestává mne fascinovat, jak ochotně někteří „katolíci“ šíří pomluvy a nactiutrhání – to se nebojíte Boha?“ [http://www.duseahvezdy.cz/2017/01/21/lzi-a-manipulace-prof-halika/#comment-60120]
Jenže dr. Malý se zcela zjevně mýlí v tom, že KAŽDÁ hormonální antikoncepce je abortivní. Existují „pilulky“, které nejsou.
Svatý otec zcela zjevně (možná vzhledem ke svému přírodovědnému vzdělání) toho o antikoncepci ví daleko více než téměř všichni zdejší diskutující – proto taky není žádný rozpor v jeho tvrzení, že potrat je absolutní zlo, ale použití kondomů či jiného druhu antikoncepce může být za jistých okolností menším zlem. Mentálně zdravý člověk by opravdu měl pochopit, že Svatý otec myslel pochopitelně výhradně antikoncepční prostředky neabortivní – a měl by to pochopit zvláště poté, co je mu objasněno, jak široká škála neabortivních antikoncepčních metod a prostředků existuje.
Mentálně zdravý člověk, který se chce považovat za křesťana, chápe především učení své církve a nepodléhá pak emotivním a humanitárním tlakům, které nemají základ v Bohu. Pan papež je už dlouho se svojí osobitou věroukou hodně vzdálen katolické církvi. Možná o tom neví, možná tak byl vychovávaný a dnes poslouchá protestanty na slovo.
Nástroj, o němž mluví tento článek http://www.duseahvezdy.cz/2016/06/24/nova-sluzba-pro-novinare-obiter-dicta-inzerce/ bohužel dosud není k dispozici. Proto by papež měl to, co chce říci, také skutečně říkat. Pokud tak nečiní, nelze se divit, že si různí lidé jeho slova vykládají různě. A nejen jednotlivci: dvě vatikánská dikasteria (Papežská rada pro rodinu a Papežská rada pro výklad právních textů) obě vydala pomůcku pro výklad Amoris laetitia, ovšem jejich stanovista si vzájemně odporují. Proto v případě Svatého otce „mentálně zdravý člověk“ nemusí chápat vůbec nic – hlavy si nad tím lámou biskupské konference a další grémia mentálně nepochybně zcela zdravých jedinců.
No to ano, chcete-li říct, že normálně by to mentálně zdravému člověku mohlo být jasné, ale v případě tohoto konkrétního zdroje výroků je třeba uvážit i jeho celkovou zmatečnost a nejasnost dosahující takové míry, že mentálně zdravý člověk ji naopak musí připočítat i k jeho výrokům, které by samy o sobě mohly být jednoznačné — s takovým argumentm nemohu nesouhlasit, bohužel. 🙂 Ovšem tím spíš bych byl opatrný ve vyvozování toho, co si papež myslí či podporuje ap., to je holt za mlhavou clonou, jakkoli je její existence pobouřlivá a špatná.
ad Irena a udajná „neabortivní hormonální antikoncepce“: problematika je poměrně dobře shrnuta v článku Karla Skočovského „Abortivní účinek antikoncepce“. Svá tvrzení (včetně toho, že ani u gestagenních preparátů není na 100% jisté, že by abortivní účinek neměly) má celkem hojně podepřená citacemi odborných prací. Můžete pro podepření vašich tvrzení také uvést nějaké odborné citace?
Vrtá mi hlavou následující: podle všeho se zdá, že z veřejně dostupných zdrojů se nedá dohledat žádný věrohodný doklad o tom, že by Pavel VI. někdy nějakou antikoncepci řeholnicím v Belgickém Kongu povolil (podobně je tomu i s obdobnými spekulacemi ohledně údajného povolení Jana Pavla II. pro řeholnice v Bosně). Pokud se nyní papež se tuto kauzu odvolává (teď nechávám stranou samotnou neudržitelnost jeho argumentace), pak jsou jen dvě možnosti: buď disponuje nějakými neveřejnými informacemi (což by samo o sobě nebylo nic podivného), nebo zcela nezodpovědně v diskusi používá smyšlenky.
Sám nevím, která z těchto variant je horší. Ta první totiž obsahuje jeden závažný háček: P. Lombardi tvrdí, že Pavel VI. povolil řeholnicím „pilulku“ a naskytá se tedy otázka, co by to vlastně mělo být za „medikament“. V 60. letech byla intercepce teprve v úplných počátcích, navíc založena výhradně na mechanismu zabránění implantace, takže takové povolení by bylo jasným podílem na cizím těžkém hříchu. Pokud by se jednalo o preventivní používání hormonální antikoncepce, pak je zde zásadní otázka, zda v té době již byly známy postfertilizační účinky tehdy dostupných přípravků.
Přesvědčivé vyvrácení tvrzení, že kterýkoli z předchozích papežů „dovolil antikoncepci“, ať už Pavel VI. v Kongu nebo Jan Pavel II. v Bosně: http://wdtprs.com/blog/2016/02/its-not-an-urban-legend-its-a-lie-paul-vi-did-not-give-permission-to-nuns-to-use-contraceptives/ Stopy vedou k několika článkům v médiích a diskusi morálních teologů, toť vše. Nikdo není schopen citovat skutečný výrok některého z papežů v tomto smyslu, byť i jen vyjádření v nějakém projevu či při tiskové konferenci. Blog P. Zuhlsdorfa krom jiného připomíná z dnešního pohledu téměř idylické doby, kdy tiskový mluvčí Svatého stolce pronesl (na dotaz novinářky) tato slova: „Svatý stolec nikdy nevydal text opravňující řeholnice k užívání antikoncepčních prostředků, a to ani když jsou v nebezpečí znásilnění.“ (P. Piero Pennacchini, zástupce ředitele Tiskového střediska Svatého stolce, 1993). Doby, kdy představitelé Církve byli schopni na jasně položenou otázku jasně odpovědět, tedy nejsou tak vzdálené. Pravda, nevyhrávali tehdy ankety o osobnosti roku.
Není tak úplně pravda, že by dnes hlava Církve nemluvila jasně, viz pelagiáni atd.
Ano, je to tak, jak říkáte. Rychlost, s jakou v posledních desetiletích upadla úroveň vyjadřování prelátů a jejich schopnost argumentovat, je zarážející. Otázka je, zda příčiny jsou přirozené (podobně jako pozorujeme u světských politiků), či nadpřirozené (ztráta milostí).
K samotné kauze „povolení pro řeholnice“ lze najít shrnutí ještě zde a zde, oba články víceméně potvrzují to, co píšete.
Je ale potřeba vidět, že jakýkoliv vnější důkaz, že nelze najít doklady o podobném povolení, ještě neznamená, že nebylo uděleno. Pavel VI. navštívil Kongo ještě jako kardinál r. 1962 (v Africe pak jako papež navštívil jen r. 1969 Ugandu, v té době ale už byl v sousedním Kongu relativní klid). Nelze vyloučit, že nějaké povolení mohlo být uděleno neveřejným způsobem. Proti tomu je však silným důkazem Vámi zmiňované svědectví P. Pennacchiniho z r. 1993. Teoreticky je ale možné, že v dalších letech (třeba v souvislosti s procesem blahořečení) byly objeveny nějaké nové skutečnosti. Nelze ani vyloučit variantu, že doklady o inkriminovaném povolení sice existovaly, ale Svatá stolice se je z pochopitelných důvodů snažila zatajit (jednak tehdy neměla zájem v této věci vyvolávat mezi věřícími zmatek, jednak, pokud by povolení bylo morálně pochybné, by jistě neměla zájem vrhat stín na papeže, tak úzce spjatého s IIVK).
Nakonec ale tou největší katastrofou není to, že nešťastnými výroky o údajném povolení antikoncepce pro řeholnice dal papež do rukou propagátorů antikoncepce novou munici (resp. zvěrohodnil tu, kterou dosud sice tu a tam používali, ale neměli pro ni důkaz). Největší ničivá síla se skrývá v samotném způsobu argumentace Svatého otce (pokus o analogii mezi obranou sexuálně abstinující ženy před následky znásilnění a použitím anikoncepce z eugenických důvodů u žen sexuálně aktivních) a ve způsobu, jak jeho tiskový mluvčí následně rozhovor „upřesnil“.
K mýtu o tom, že Pavel VI. „povolil antikoncepci“: http://www.catholicworldreport.com/Blog/4596/misunderstanding_the_alleged_congo_contraception_case.aspx Potíž je v tom, že poté, co danou záležitost zaktualizovanou o virus Zika proprala světská média, se toto značně pochybné tvrzení bude brát jako fakt.
„….se toto značně pochybné tvrzení bude brát jako fakt“ – to je přece účel a cíl vnitrocírkevních zednářů a rozvracečů, když to nejsou schopni prosadit řádnou cestou, tak to prosadí mimořádnou cestou pomocí manipulace a lži, jakoby to už dříve papež povolil.
Tak záhada údajného „povolení antikoncepce“ papežem vysvětlena. Uvádím citaci z dnešního katholisches.info, které cituje vyjádření vatikanisty Sandra Magistera:
Sandro Magister versuchte die Entstehung dieser Legende zu rekonstruieren. Dazu ist es notwendig, bis ins Pontifikat von Johannes XXIII. zurückzugehen.
„Es war das Jahr 1961 und die Frage, ob Ordensfrauen in Gefahr einer Vergewaltigung auf Verhütungsmittel zurückgreifen könnten, beispielsweise in einem Krieg wie jenem, der gerade im Kongo wütete, wurde drei bekannten Moraltheologen vorgelegt“, so Magister.
Die Jahreszahl weist auf die Einführung der Pille und die damit verbundene Propaganda hin.
Die drei Theologen waren:
Pietro Palazzini, damals Sekretär der Konzilskongregation und späterer Kardinal;
Franz Hürth, Jesuit und Professor an der Gregoriana;
Ferninando Lambruschini, Professor an der Lateranuniversität.
Die drei Theologen veröffentlichten ihre Stellungnahme gemeinsam in der dem Opus Dei nahestehenden Zeitschrift Studi Cattolici (27/1961, S. 62-72) unter dem Titel: „Una donna domanda: come negarsi alla violenza? Morale esemplificata. Un dibattito“ (Eine Frau fragt: Wie kann man sich der Gewalt verweigern? Moral am konkreten Beispiel. Eine Debatte).
„Alle drei sprachen sich dafür aus, wenn auch mit unterschiedlichen Argumenten, daß es in einer solchen Situation zulässig sei, Verhütungsmittel zu gebrauchen. Das Heilige Offizium legte keinen Widerspruch ein und diese Position wurde allgemeine Lehre aller moraltheologischen Schulen“, so Magister
Zde je český překlad: Sandro Magister se pokusil vznik této legendy rekonstruovat. K tomu bylo nutno vrátit se až k pontifikátu Jana XXIII.: „Bylo to v roce 1961, kdy třem morálním teologům byl předložen problém, jestli řeholní sestry mohou ve válce, např. v té, která tenkrát zuřila v Belg. Kongu, při nebezpečí znásilnění použít antikoncepční prostředky. Těmi teology byli: Pietro Palazzini, tehdy sekretář kongregace koncilu a pozdější kardinál, Franz Huert, jezuita a profesor na Gregoriáně, a Fernando Lambruschini, profesor na Lateráně. Tito tři teologové zveřejnili své studie v časopise Opus Dei Studi Cattolici (27/1961). Všichni tři se vyjádřili, byť s rozdílnými argumenty, že v takovém případě lze použít antikoncepci. Protože Sv. Officium nekladlo žádný odpor, bralo se to jako všeobecná nauka morálně teologických škol.“ Dále Magister ovšem připomíná zlomovou situaci, k níž došlo vydáním encykliky „Humanae Vitae“ Pavla VI. Když vypukla válka v Bosně, objevily se r. 1993 rovněž teologické názory, které hlásaly totéž co tito tři teologové r. 1961. Nejedná se tedy o tehdejší „povolení papeže“, jak sugerují papež František a jeho mluvčí P. Lombardi, ale pouze o názory jednotlivých teologů.
Asi si sedím na vedení: čemu konkrétně odporuje preventivní použití neabortivní antikoncepce mimo manželství, a aniž by dotyčná vůbec zamýšlela jakýkoli pohlavní styk realizovat, ale právě naopak? HV se týká primárně manželství a argumentuje manželstvím, jak lze její tvrzení z tohoto zjevného kontextu vytrhnout a použít absolutně?
Jakože se poctivá žena smí před násilníkem zamknout v pokoji, ale nesmí před ním „zamknout“ svou dělohu? Co je „vnitřně špatného“ na cervikálním kloboučku?
V článku nejde o násilníky. Jde o manželské páry bránící otěhotnění v souvislosti s virem Zika. U těch je snad jakákoli umělá antikoncepce včetně neabortivní nepřípustná zcela neoddiskutovatelně.
Nikdy mi nebylo jasné, co je přirozeného na dennodenním strkání si teploměru do vagíny, a navíc z pouhé představy pravidelného podrobného zkoumání svého poševního sekretu se mi dělá silně nevolno. Nedovedu si představit, jak cudná a citlivá žena něco podobného vůbec může praktikovat.
Opravdu? Patrně jsem tedy špatně porozuměl slovům „problém, jestli řeholní sestry mohou ve válce, např. v té, která tenkrát zuřila v Belg. Kongu, při nebezpečí znásilnění použít antikoncepční prostředky“ ap., což je obsaženo v příspěvku, na který jsem reagoval. Pokud tato slova Vy chápete tak, že nešlo o násilníky, ale o manželské páry, opravdu se míjíme. Ale trochu se obávám, že ve skutečnosti velmi dobře rozumíte, na co se ptám, jen se divím, že tohle máte zapotřebí.
Řekla jsem, že v článku (nikoli v jednom z příspěvků této diskuse) jde o manželské páry. První odstavec končí „…když při zpátečním letu z Mexika řekl, že kvůli hrozbě viru Zika se mohou manželé oprávněně „vyhýbat otěhotnění“.“ Papež tedy mluvil o antikoncepci v kontextu manželství, nikoli o jakýchsi ženách zamykajících se před násilníky.
Ale já jsem přece nereagoval na článek, ale na konkrétní reakci, jejíž těžiště bylo už jinde, jakkoli s článkem samozřejmě má průnik. Copak to z uspořádání toho stromu reakcí a umístění mého příspěvku není zcela jasně patrné?
Ještě jednou tedy: co je špatného na preventivním použití neabortivní antikoncepce mimo manželství, a aniž by dotyčná vůbec zamýšlela jakýkoli pohlavní styk realizovat, ale právě naopak? Proč by se vůbec k tomu měli vyjadřovat tři kardinálové a proč by vůbec měla být diskuse, jestli to papež dovolil? Vůbec by mě nenapadlo, že by to mohlo jakkoli odporovat učení Církve. Je dost dobře možné, že něco zásadního přehlížím ap. (proto se ostatně ptám, snad mou neznalost alespoň částečně omluví, že tento praktický problém řádových sester v násilnické Africe je přece jen značně vzdálený praktickým problémům ženatého muže v ČR), ale jistě odpovědí nemůže být cokoli s manželskými páry ap., když to s problémem naprosto nesouvisí. Je to takto jasnější, nebo se opět najde něco, proč je špatně otázka a/nebo tazatel?
LifeSite uveřejnily reakce řady představitelů pro-life hnutí na papežovy výroky: https://www.lifesitenews.com/news/pro-life-and-catholic-leaders-voice-grave-concern-over-popes-contraception
Zde je pak reakce Dr. J. E. Smithové, obsahující i kritiku nesmyslného tvrzení o údajném konfliktu mezi 5. a 6. přikázáním: http://www.catholicworldreport.com/Item/4594/contraception_congo_nuns_choosing_the_lesser_evil_and_conflict_of_commandments.aspx
Zdá se, že papežův rozhovor začíná přinášet své plody i uvnitř katolické církve. Předseda filipínské BK arcibiskup Villegas vydal prohlášení „Pravda s láskou a milosrdenstvím“, kde tvrdí, že papežova pozice je plně v souladu katolickou morální teologií a patří do pokladu církevního dědictví zdravotnické etiky. Kromě opěvování papežovy citlivosti pro složité životní situace tam rozvíjí teorii o menším zlu (antikoncepce vs. potrat) přirovnáním k rozdílu mezi krádeží několika pesos a loupeží a dále pak obhajuje tezi, že mohou existovat okolnosti, které vedou k přehodnocení soudu o umělé antikoncepci podle hlasu svého svědomí.
[…] [2] http://www.duseahvezdy.cz/2016/02/21/vatikan-potvrdil-ze-papez-mluvil-o-pouzivani-antikoncepce-v-sou… […]