Zemřel biskup Paďour
Mons. Jiří Paďour OFMCap.
Dnes, tj. 11. prosince 2015, zemřel v hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna Mons. Jiří Paďour OFMCap., emeritní biskup českobudějovický. Ať je Bůh milostiv jeho duši, ať odpočívá v pokoji. Podrobnější zprávu o jeho úmrtí naleznete na stránkách diecéze.
Pohřeb se uskuteční v sobotu 19. prosince, zádušní mše sv. katedrále sv. Mikuláše začne v 10:00.
R.I.P.
Jaký byl vlastně profil tohoto biskupa? Jednou jsem s ním mluvil, ale přišel mi jaksi nemastný neslaný. Byl to progresivista anebo spíše tradicionalista? Děkuji znalým za odpovědi.
To bych už neřešil…
Znal jsem ho za totality, potom jsem se s ním prakticky už nestýkal, ale za totality byl odvážný a činný, dál to také nechci rozebírat…
Pokud Vás to zajímá, možná odpovědí bude komentář stránky +traditio+:
„Dle tiskové zprávy ČBK zemřel dnes biskup Paďour, tradičním katolíkům známý především svým, velmi mírně řečeno, svérázným výkladem motu proprio Summorum Pontificum a mírnou šikanou těch, kdo chtěli sloužit Mši svatou Všech věků. Modlíme se za jeho duši. Jelikož ČBK píše, že zemřel zaopatřen svatými svátostmi, doufejme, že k němu Soudce všeho světa bude milosrdný a uráčí se přivést duši i tohoto svého služebníka do radosti věčné. Odpočinutí věčné dej mu, ó Pane. A světlo věčné ať mu svítí. Ať odpočívá ve svatém pokoji. Amen.“
De mortuis aut bonum, aut nihil.
Na to je velice jednoduchá odpověď. Kdyby byl pro tradici, biskupem by se určitě nestal, vlkové by to nepřipustili. Pokud znal život P. Pia, musel žít ve značném rozporu, protože dnes svatý P. Pio odmítl novou mši vysluhovat a papež Pavel VI. si nedovolil mu nevyhovět.
Ale např. biskup Baxant se účastnil tradiční mše, to nevíte? A biskupem se stal… každý máme své dobré a špatné stránky a soud nenáleží nám, ale Bohu, proto o mrtvých jen dobře, ať už jsme si o nich zaživa mysleli cokoli!
Jaroslav, v žiadnom prípade nechcem spochybňovať Vaše slová, ale mohol by som poprosiť o spresnenie, ktorúže to novú omšu odmietal páter Pio? Omša Pavla VI. to zrejme nemohla byť, pretože páter Pio zomrel 23.9.1968, avšak misál Pavla VI. bol zverejnený až v roku 1969 a vydaný v roku 1970. Mohli by ste, prosím, toto detailnejšie vysvetliť a uviesť nejaký spoľahlivý zdroj? V tejto záležitosti sú totiž stále nejasnosti a protichodné informácie. Ďakujem za pochopenie.
Otce biskupa Jiřího jsem poznal ještě jako provinciála kapucínů, když jsem žil v Třebíči ve své rodné kapucínské farnosti Proměnění Páně na Jejkově. Jezdíval k nám za naším Otcem Antonínem Kovářem OFMCap. Už tehdy se mezi mnou a provinciálem vytvořil přátelský vztah. Nu a později byl mým biskupem a já jeho knězem. Vždy jsme spolu vycházeli dobře. Rád na něj vzpomínám a nesu jej ve svém kněžském srdci…
Kéž jeho nesmrtelnou duši doprovodí Panna Maria Andělská z Porciunkule a náš serafínský Otec sv. František z Assisi před trůn Toho, který je velký (Dominus Deus magnus est – biskupské heslo Otce Jiřího)!
Requiem aeternam dona ei, Domine,
et lux perpetua luceat ei.
Requiescat in pace.
Amen.
Pane Dučáku, poprvé jsem o P. Piovi četl v časopisu Katolický Report. Ten už bohužel nemám, někomu jsem ho půjčil, a nebyl vrácen. Podruhé v časopisu Te Deum 2/09 v životopisném pojednání o. Jeana OFMCap „Lekce“ otce Pia. Z kapitoly Otec Pio a nový mešní řád:
„Otec Pio byl vzorem podřízenosti a úcty ke svým řádovým a církevním představeným, zejména v době, kdy byl pronásledován. Nicméně nemohl mlčet, když viděl, jak zhoubné novoty ničí Církev. Ještě před skončením II.VK mu bylo v únoru 1965 sděleno, že brzy bude muset sloužit ad experimentum, tedy na zkoušku, mši v novém ritu v italštině, která bude podle směrnic liturgické komise více vyhovovat „potřebám moderního člověka“. Ihned, aniž ještě spatřil text nového mešního ritu, poslal papeži žádost o vyjímku z tohoto experimentu a možnost sloužit tradiční mši. Když mu kard. Bacci přivezl souhlasnou odpověď, dovolil si P. Pio v přítomnosti papežského vyslance postěžovat: „Pro lásku Boží, rychle ten koncil ukončete!“
V tomto případě šlo o tridentský ritus zmodifikovaný některými úpravami, které potom přešly do Novus Ordo. Toho se P. Pio nedožil.
Nejasnosti jsou v tom, že v r. 1969 byla vydána instrukce Constitutione apostolica, která kněžím, kteří nechtěli tyto změny přijmout, umožňovala za jistých podmínek celebrovat v tradičním ritu. Povolení nebylo generální, dával ho vlastní ordinář nebo kongregace. To však nebyl případ P. Pia.
Jaroslav, ďakujem pekne. Teda sa mýli Libor Halík, ktorý vo svojom článku tvrdí, že páter Pio odmietol dnešnú omšu Pavla VI. (https://gloria.tv/media/D2rd9mgL3hc )
Stigmatik sv. Pio zomrel skôr, ako bol vydaný misál Pavla VI.
V tejto súvislosti sa natíska otázka: musí Katolícka cirkev za každú cenu odmietať nové prvky? Je všetko nové a priori zlé? Nemôže Katolícka cirkev prijať určité idey aj od nekatolíkov?
Liturgii Pavla VI. sa často vyčíta jej Offertorium, ktoré má starožidovské korene. Lenže aj v liturgii Pia V., ktorá sa nie celkom správne nazýva tridentskou svätou omšou, Boží ľud vyznáva tesne pred svätým prijímaním: „Pane, nie som hoden, aby si vošiel pod moju strechu, ale povedz iba slovo a uzdravená bude duša moja.“
Pritom tieto slová vôbec nepochádzajú od katolíka. Sú nepatrne upraveným výrokom pohana,
rímskeho stotníka v Kafarnaume, ktorý povedal Ježišovi: „Pane, nie som hoden, aby si vošiel pod moju strechu, ale povedz iba slovo a môj sluha ozdravie.“ (Mt 8, 8)
Boh často osvetlí svetlom Pravdy aj nekatolíkov, preto odmietam tvrdenie, že všetko, čo pochádza z prostredia mimo Katolíckej cirkvi, musí byť a priori dielom Satana. Ostatne adventný veniec s adventnými sviečkami sme tiež prevzali od nekatolíkov. Túto obyčaj zaviedli nemeckí luteráni v 19. storočí. Ak teda ide o nový prvok v Katolíckej cirkvi, zásadne neskúmam jeho pôvod. Relevantné sú pre mňa jedine 2 kritéria:
1. Či je nový prvok plne kompatibilný s katolíckym učením.
2. Či prospeje spáse katolíckych dusí.
Všetko ostatné je pre mňa irelevantné. Napriek tomu si ctím tradíciu Katolíckej cirkvi, ale neabsolutizujem ju. Nie všetko z tradície Katolíckej cirkvi bolo dobré. Aj v rámci tradície sa mnohé veci menili. Za všetko spomeniem modlitbu k svätému Michalovi archanjelovi po skončení tichej omše, ktorú zaviedol pápež Lev XIII. až v roku 1884. Alebo rozhodnutie pápeža Pia X. umožniť sväté prijímanie deťom v rozpore s ustanovením Tridentského koncilu. Pápež teda môže meniť rozhodnutia predchádzajúcich koncilov aj svojich predchodcov na pápežskom stolci.
Na druhej strane sa však pýtam: Je nutné meniť za každú cenu osvedčenú tradíciu Katolíckej cirkvi? Pokiaľ to bolo opodstatnené – ako napríklad v prípade rozhodnutia pápeža Pia X. umožniť sväté prijímanie deťom – prečo nie? Lenže búrať tradíciu za každú cenu a potom stavať na zelenej lúke je tiež barbarstvo!
Z tohto uhla pohľadu súhlasím s úpravou omše Pavla VI. tak, aby jej Offertorium bolo zhodné s Offertoriom misála Pia V. Navyše hodlám navrhnúť liturgickej komisii prevzatie Confiteor z liturgie Pia V. do omše Pavla VI. v mierne vylepšenej podobe. Confiteor gregoriánskej omše znie: „Vyznávam všemohúcemu Bohu, blahoslavenej Márii, vždy Panne, Svätému Michalovi archanjelovi, svätému Jánovi Krstiteľovi, svätým apoštolom Petrovi a Pavlovi, všetkým svätým i vám, bratia, že som veľmi zhrešil myšlienkami, slovami a skutkami, moja vina, moja vina, moja preveľká vina. Preto prosím blahoslavenú Máriu vždy Pannu, svätého Michala Archanjela, svätých apoštolov Petra a Pavla, všetkých svätých a vás, bratia, modlite sa za mňa k Pánu, Bohu nášmu.“
Hodlám navrhnúť liturgickej komisii prevziať do misála Pavla VI. toto znenie Confiteor, vylepšené o niektoré nové prvky z Confiteor omše Pavla VI., ktoré sú vyznačené veľkými písmenami. Môj návrh v konečnej podobe by vyzeral takto:
„Vyznávam všemohúcemu Bohu, blahoslavenej Márii, vždy Panne, Svätému Michalovi archanjelovi, svätému Jánovi Krstiteľovi, svätým apoštolom Petrovi a Pavlovi, všetkým svätým i vám, bratia, že som veľmi zhrešil myšlienkami, slovami, skutkami A ZANEDBÁVANÍM DOBRÉHO, moja vina, moja vina, moja preveľká vina. Preto prosím blahoslavenú Máriu vždy Pannu, svätého Michala Archanjela, SVÄTÝCH ARCHANJELOV A ANJELOV, svätých apoštolov Petra a Pavla, všetkých svätých a vás, bratia a sestry, modlite sa za mňa k Pánu, Bohu nášmu.“
Navrhované Confiteor je akousi syntézou pozitívnych prvkov oboch verzií Confiteor.
Taktiež s uznaním kvitujem, že veriaci mnohých farností na Slovensku sa modlia po skončení svätej omše modlitbu k svätému Michalovi archanjelovi, ktorú zostavil pápež Lev XIII. Zásluhu na tom majú rehoľníci, ktorí počas ľudových misií naučili veriacich modliť sa túto modlitbu. Panuje tu však istá živelnosť, pretože niekde sa ju veriaci modlia pred svätou omšou, inde po svätej omši. Žiada sa vydať jednotnú úpravu tak, aby sa ju veriaci vo všetkých farnostiach modlili po svätej omši tak, ako to žiadal pápež Lev XIII.
Nie som síce členom liturgickej komisie, ba nie som ani kňaz, ale keďže dopisujem do viacerých odborných katolíckych časopisov, môžem sa verejne vyjadriť k určitým záležitostiam. Využijem tento vplyv na to, aby som napomohol maximálne možnej kompatibilite oboch rítov latinského obradu, teda liturgie Pia V. aj liturgie Pavla VI.
Pane Dučáku, docela Vám závidím :-), jak si to vyvětlujete. P.Pio se mše Pavla VI. nedožil, ale kde berete jistotu, že by s ní souhlasil, když odmítl úpravy, které potom byly součástí nové mše. V tom se Libor Halík určitě nemýlí. Závidím 🙂 Vám i Vaši oblibu této nové mše, když je jasné, že by ji P.Pio odmítl, jak se v průběhu koncilního nadšení slibujícího nové jaro v Církvi svěřil jednomu ze svých duchovních synů: „V těchto časech temnoty se modleme a čiňme pokání za našeho papeže.“ Zcela pomíjíte skutečnost, že sám Pavel VI. prohlásil, že dým satanův se uhnízdil pod kopulí sv Petra.
Pane Dučáku, srovnávat Domine non sum dignus s tzv. modlitbou nad dary z NOM si myslím není zrovna šťastné. To první má základ v biblickém textu, který zachytil slova pohana, který přijal Krista, zatímco to druhé má původ v molitbě (birkot) talmudských židů, tedy těch, kteří Krista odmítli.
To, co sv. Pio odmítl, byla myslím tzv. pětašedesátka, tzn. upravený (seškrtaný) MR 1962 s možností širšího (nikoliv výhradního) užití lidového jazyka a s možností sloužit mši katechumenů čelem k lidu, což byl pokus o „implementaci“ Sacrosanctum concilium. Těžko spekulovat, jak by se sv. P. Pio postavil k Misálu 1970, když odmítl už tyto změny (které, na rozdíl od NOM, byly ještě jakž takž se SC v souladu).
Nejpodstatnější je příklad P. Pia, který se neuchýlil ke kompromisům. Biskup Baxant, to už je jiná kapitola, srovnání s b. P., jmenovaným v r. 1997, je nesouměřitelné. Byl ustanoven za papeže Benedikta v r. 2008, co je mně známo, Tridentskou mši celebroval v r. 2009, pokud se jí účastnil dříve, věděl proč. I tak se podle mne bez kompromisů neobešel. Biskupa P. se neodvažuji soudit, jen konstatuji. Historií bude posuzován tak jako tak, ta už začíná dneškem. Měl jsem s ním osobní zkušenost ze St. Boleslavi, nevěřil jsem mu. Není potřeba to dopodrobna rozebírat, kdo se v církevněpolitickém dění orientuje, dokáže si na souvisejicí otázky a skutečnosti odpovědět.
Jaroslav, Váš príspevok je nepravdivý, ale ja to pripisujem neznalosti situácie, nie Vášmu zlému úmyslu. Preto považujem za správne uviesť veci na pravú mieru.
Pýtate sa ma, kde beriem istoty, že by páter Pio prijal omšu Pavla VI., ak by sa jej bol dožil.
Odpovedám: Nikde. Ja som totiž vôbec netvrdil, že by páter Pio bol ochotný slúžiť omšu Pavla VI. Nezaoberám sa hypotézami, čo by bolo, keby bolo. Páter Pio by s najväčšou pravdepodobnosťou, hraničiacou takmer s istotou, odmietol slúžiť omšu Pavla VI., ak by sa jej bol dožil. Ale nedožil sa a ja nechcem dávať priestor špekuláciám. Ide mi o to, aby sme neprekrúcali fakty tak, ako nám to vyhovuje. To je všetko.
Vytýkate mi: „Zcela pomíjíte skutečnost, že sám Pavel VI. prohlásil, že dým satanův se uhnízdil pod kopulí sv. Petra.“
Ak by ste si preverili fakty skôr, než sa pustíte do písania, zistili by ste, že na túto skutočnosť poukazujem vo viacerých svojich článkoch. Za všetky aspoň tieto dva:
http://www.priestornet.com/2015/11/dialog-katolickej-cirkvi-so-zidmi.html#more
http://www.priestornet.com/2015/03/pavol-vi-novator-trpitel-na-papezskom.html
Ad Jaroslav: K tomu jen dodám, že žádný biskup na světě se neobejde bez určitých kompromisů, ale psal jsem jen, že se biskupem může stát i ten, kdo se účastní tridentské mše…
Ach, moc děkuji za odpovědi. Kéž je mu země lehká.
Pane Dučáku, opět si to vysvětlujete po svém. Já jsem jen reagoval na Vaši zmínku, že se P. Halík mýlil. V posledním příspěvku sám sebe vyvracíte: Nezaoberám sa hypotézami, čo by bolo, keby bolo. Páter Pio by s najväčšou pravdepodobnosťou, hraničiacou takmer s istotou, odmietol slúžiť omšu Pavla VI., ak by sa jej bol dožil. Nechápu proto, v čem je můj příspěvek nepravdivý. Beru Vás s nadhledem a s pochopením:-)
Omlouvám se Vám za to, že nemám sílu Vaše obsáhlé články číst, a proto se můžete cítit dotčen, ale Vaše poslední reakce mne přesvědčuje o tom, že u Vás převažují dojmy, jak už Vám někdo připomněl.