Foto po Mši svaté

Socha sv. Jana Nepomuckého tvoří barokní dominantu historického náměstí v Berouně. Zde se v prosluněnou sobotu 6. září 2014 o 10. hodině sešlo padesát poutníků na prvním ročníku orelské pouti ke sv. Ludmile, přemyslovské světici, která je patronkou rodiny a vlasti. Zásluhou sv. Ludmily byla naše vlast pokřtěna a upevněna moc přemyslovského českého státu na přelomu 9. a 10. století.

Naše trasa směřovala z Berouna do 3,5 km vzdáleného Tetína, poutního místa spjatého s mučednickou smrtí sv. Ludmily. Poutníci přijeli zblízka i zdáli. Pozdravili jsme se s orly a dalšími poutníky z Prahy, Kladna, Plzně, Komárova, Nižbora nebo Všeradic, avšak také ze vzdálených měst Chotěboř na Vysočině či z východočeského Ústí nad Orlicí, ze severočeského Polabí, z Chomutova, Jablonce n. Nisou nebo z jihočeského hraničářského Vyššího Brodu a Českých Budějovic. Z největší dálky doputovala orelka ze Zábřeha na severní Moravě. Měli jsme účastníky ze všech světových stran a všech generací, včetně mladých rodin s dětmi a mladých lidí a dětí obecně. Ocenili jsme, že trasu vedoucí částečně strmým úvozem bez problémů absolvovali i starší sestry a bratři.

Poutníci na cestě

Poutníky uvítal svolavatel br. St. Vejvar z pořádající Svatováclavské župy. Poutnickou modlitbu přednesl Abbé Jakub Zentner, bohoslovec a duchovní vůdce procesí. Po orelské modlitbě Ó, Zdroji pravdy se průvod vydal za křížem a prapory, v čele s krojovanými orly, na Tetín. Pod ochranou hlavního patrona české země sv. Jana Nepomuckého začala orelská pouť ke sv. Ludmile. Zpívali jsme krásnou píseň ke sv. Ludmile a modlili se sv. růženec.

V 11:30 hod. pro nás spřátelený kněz P. Anselm Kříž, O. Praem., sloužil mši svatou v poutním kostele sv. Ludmily v Tetíně. P. Anselm kázal o významu sv. Ludmily pro současnost. V závěru mše sv. věřící zpívali Svatováclavský chorál a modlitbu Ó, Zdroji pravdy. Na varhany zahrál ing. Vít Šobáň z orelské jednoty Chomutov. Mši sv. v kostele vyslechlo na 80 poutníků.

Významným hostem byla starostka orelské jednoty Zábřeh ses. Ludmila Johnová ze Zábřeha, ze župy Stojanovy. Vážila tak dlouhou cestu ze severní Moravy, aby posílila poutnické řady i s praporem své jednoty. Druhým praporečníkem byl br. P. Schiller z plzeňské jednoty, který věrně chodívá na naše poutě s historickým praporem západočeské sušické jednoty. Z Chomutova přijel starosta Orelské župy Trochtovy ing. Lukáš Tomko s rodinou.

Za patnáct let jsme v naší župě v pořádání poutí pokročili. Možno říci až tak daleko, že se některé věci organizují – s Boží pomocí – samy, tj. bez většího lidského přispění. Známkou dobrého díla je dělný duch, solidarita a skutečné bratrství. Organizaci tetínské pouti měl na starosti poutní výbor, jehož členové dobře spolupracovali a každý profesionálně zvládl svoji úlohu (duchovní služba, vedení procesí, varhany, ministrování, zpěvníky, prapory atd.). Naším partnerem byla Česká provincie Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje, jež poutní místo spravuje. Sestry nám vyšly maximálně vstříc. Je naším přáním rozvíjet spolupráci mezi Orlem a kongregací i v budoucnu. Důvodem pro spolupráci je také fakt, že u vzniku této ženské kongregace stál spolu s arcibiskupem A. C. Stojanem i náš otec zakladatel Msgre. Jan Šrámek, jenž patřil k celoživotním podporovatelům sester.

Pozdvihování.

Malebný Tetín se sakrálními stavbami, zámkem a zříceninou hradu na ostrohu nad Berounkou stojí jistě za poutnickou i turistickou návštěvu. Zajímavostí je, že v bezprostřední blízkosti zde stojí tři kostely: sv. Ludmily, sv. Kateřiny Alexandrijské a sv. Jana Nepomuckého. V budově původní fary sídlí dnes sestry cyrilky. Jako farář zde působil katolický kněz P. Václav Hájek z Libočan, který zde od r. 1533 sepisoval svou Kroniku českou.

Orelští poutníci uctili na starobylém hradišti velkou národní světici sv. Ludmilu, babičku sv. Václava. Prosili u ní za české rodiny a zdravé národní společenství, jehož hlavním zdrojem je svatováclavská a cyrilometodějská tradice.

Svatá Ludmilo, matko českého národa, u Slovanů horlivě ctěná, oroduj za nás!

PhDr. Stanislav Vejvar,

starosta Orelské župy Svatováclavské

Děkuji doktoru Vejvarovi za svolení opublikovat zde zprávu o pouti i fotografie z ní. Níže doplňuji odkaz na dvě obsahově související videa z YouTube a vyjadřuji naději, že se pouť uskuteční i příští rok.

Fotky z poutě za doprovodu písně Vzhůru orle slovanský:

Zpívaná Orelská modlitba po dvakráte na pouti zapěná:

Ignác Pospíšil