Krize církve: Tradiční katolík v tekutých píscích
Tento rok to bude sedm let, co papež Benedikt XVI. vydal motu proprio Summorum pontificum, rozšiřující možnosti sloužení tradiční liturgie. Posléze na žádost Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) sňal z jeho biskupů exkomunikace (které ovšem dle FSSPX nikdy neexistovaly!) a začal vést s Bratrstvem jednání o regularizaci jeho kanonického postavení. Zdálo se, že pro Tradici nastávají lepší časy. Ale, jak se ukázalo, je to složitější.
Už tehdy jsem zjistil, že mnozí členové a příznivci FSSPX papežovu aktivitu příliš nevítají, případně z ní mají velké obavy. Říkali mi, že Joseph Ratzinger byl vždy liberálem a nepřítelem Tradice a že tím i zůstal. A to, že je dnes nazýván konzervativcem, je možné pouze skrzeva to, že se dnešní církev posunula tak daleko špatným směrem, že dřívější liberálové dnes vypadají konzervativně. Tehdy jsem s tím nesouhlasil, připadlo mi to přehnané. Dnes si připadám, že jsem byl velice naivní…
Faktem je, že ať už byly úmysly Benedikta XVI. jakkoliv, výsledky jeho aktivit jsou značně obojjaké… Na jedné straně máme mnohem více příležitostí navštěvovat tradiční liturgii a oficiálně působící tradiční kněze. To je pro Tradici obrovský přínos. Na druhé straně tradičně katolická komunita se nejen rychle rozšířila, ale taky roztříštila a rozbujeli se v ní těžké a gradující spory. FSSPX, hlavní sloup katolické Tradice, který navzdory svému kanonickému živoření na pokraji Církve vzkvétal, náhle popraskal a drolí se. A i to je nepopiratelná zásluha Benedikta XVI., který sice zahájil zpočátku slibně nastavená jednání, ale poté konkretizoval své požadavky do takové podoby, že nebyly s odkazem arcibiskupa Lefebvra a Tradicí slučitelné. A na závěr veškeré vyjednávání definitivně shodil, když do čela Kongregace pro nauku víry posadil arcibiskupa Müllera, který je smrtelným nepřítelem Bratrstva a pro své místy svérázné teologické práce se dočkal od jeho kněží obvinění z hlásání explicitní hereze.
Ale bylo by nefér připsat všechny zásluhy Benediktu XVI. Rozklad FSSPX, který rozhovory vyvolaly, je zásluhou především samotného Bratrstva a jeho klíčových členů. Biskup Williamson a jeho příznivci měli možná až příliš málo trpělivosti a taktu. Biskup Fellay a jeho lidé zase proshospodařili důvěru velké části členů a příznivců Bratrstva a přílišným protahováním jednání, kompromisnictvím a nepřiměřenými zákroky proti svým kritikům zpochybnili svoji věrnost odkazu arcibiskupa Lefebvra a Tradici. Nechci zde rozhodovat o tom, která z těch dvou stran má pravdu (či je blíže Pravdě) – jako laik bez dostatečného teologického vzdělání k tomu (bohužel) nejsem způsobilý. Zároveň však jako tradiční katolík musím říci, že je mi líto rozvratu, který toto dění přineslo do tradičně katolické komunity a který je v poslední době posilován naprosto neuváženým a nelegitimním postupem biskupa Fellaye a jeho lidí nejen proti (dle jeho názoru) nedostatečně věrným kněžím Bratrstva, ale dokonce i proti věřícím, co se s vyloučenými (nebo vystoupivšími) členy Bratrstva stýkají.
Jak sami členové Bratrstva přiznávají, oni nemají žádnou jurisdikci, představují pouze východisko z nouze, když nabízejí Mši svatou a svátosti tam, kde nejsou dosažitelné ze strany legitimních církevních struktur. Mohou být u jednotlivců, kteří si je zvolili, nouzovými duchovními vůdci, nikdy ale za stávající situace nebudou skutečnými ordináři těch, co jejich mše navštěvují a přijímají od nich svátosti. Vedoucí Bratrstva nemusí mít rádi Williamsona a jeho lidi, nicméně od okamžiku, kdy je (ať už oprávněně nebo neoprávněně) vyloučili, nemají vůči nim žádné pravomoce. Nemají žádné právo říkat jim, kde mohou či nemohou sloužit mši, nemají žádné právo zakazovat věřícím se s nimi stýkat a přijímat od nich svátosti. Je to stejně absurdní, jako by jezuité zakazovali věřícím přijímat svátosti od salesiánů a chtěli je trestat, když zákaz nerespektují (to vše za situace, kdy je dost těžké se dostat k vůbec nějakým svátostem). Je to nelegitimní a v jistém smyslu i směšné.
Nikdo samozřejmě nezabrání FSSPX, aby prohlašovalo věřící, kteří se stýkají s tzv. „kněžími Odporu“ či odkazují na jejich texty, za své nepřátele a vyhánělo je ze svých bohoslužeb. Koneckonců, i kdyby mělo pravdu, je opravdu kritický postoj k FSSPX (či spíše jen kursu jejího aktuálního vedení) smrtelným hříchem a důvodem k vyloučení z nějaké veřejnější participace na bohoslužbě (jako je např. hraní na varhany)? Nemyslím si. Věřící, který není přímo členem, není vázán vůči Bratrstvu poslušností, a proto nemá ani povinnost souhlasit s biskupem Fellayem a jeho způsobem vedení Bratrstva, ani povinnost respektovat jeho negativní náhled na tzv. „kněží Odporu“.
Pokud má FSSPX pocit, že je moc silné a má příliš málo nepřátel, svou zvrhlou svévolí se velice rychle a samo oslabí a vyrobí si nepřátel, co jen bude chtít. Zejména pakliže bude používat takové metody, jako jsou podvody, špehování, pomlouvání a účelové hlásání nesmyslů. Tak velmi snadno zničí vše, co zatím vybudovalo. Nemluvím jen o odchodech nejváženějších kněží Bratrstva, o ztrátě kaplí a poklesu návštěvnosti bohoslužeb. Mluvím o zničení důvěrohodnosti odroleného Bratrstva, o rozkladu celé tradičně katolické komunity, o zničení nanejvýš potřebných vzdělávácích a společenských aktivit, které se povedlo vybudovat a které v této nesmyslné válce až příliš snadno zanikají.
Když jsem loni sledoval prazvlášní konflikt mezi otcem Tomášem Stritzkem a některými politicky aktivními příznivci Bratrstva, měl jsem dojem, že jde o kontroverznost politických aktivit Michala Semína a dalších dosťáckých katolíků. Dnes se obávám, že to byla jen záminka a že hlavním cílem bylo umlčení či „umravnění“ těch, co měli názorově blízko k biskupu Williamsovi a k nekompromisnější obhajobě katolické víry. A s lítostí musím konstatovat, že morálně nanejvýš pochybný postup otce Stritzka v této věci patrně nebyl ani tak hrozným úletem, jako spíše novou pracovní metodou.
Připadá mi, že každý tradiční katolík dnes chtě nechtě tančí mezi vejci na tekutých píscích. Jako by nestačilo, že si musí vybrat mezi (ne)omodernismem a Tradicí, musí si i vybírat mezi nečetnými tradičními kněžími „ty správné“. A aby to neměl tak jednoduché, přichází FSSPX a říká jim, že i ti věroučně správní nemusí být správní, pokud jde o bývalé členy Bratrstva, s nimiž se biskup Fellay rozešel ve zlém. A že takoví jsou vlastně ti nejhorší možní. Je správné mu to takto ztěžovat?
Rád bych věřil, že všichni zainteresovaní dostanou rozum a přestanou vést šílenou a nesmyslnou válku, jejíž destruktivitu snad ani nelze nadcenit. Zejména v České republice, kde zůstává FSSPX stále hlavním sloupem Tradice, kterému vedle „oficiálního“ vyšebrodského kláštera konkurují už jen jednotlivci. Bylo by smutné, kdyby se Bratrstvo vlastní nerozvážností a zpupností postavilo mimo a přitom jen tak mimochodem zničilo většinu toho, co zde zatím tradiční katolíci (většinou s jeho pomocí) vybudovali. A to říkám i přesto, že sám jsem bohoslužby Bratrstva přestal z vícera důvodů pravidelně navštěvovat už dávno a dnes je považuji za jednu z méně lákavých možností, kde splnit povinnost návštěvy nedělní bohoslužby (kterou již dlouho naplňuji výhradně na tradičních bohoslužbách).
Rozvrat se zdá být definitivní. Inu, vše musí být ztraceno, než přijde triumf Neposkvrněného srdce.
Nutno říct, že i tzv. tradiční či intergrální katolíky nakazila jedna protestanská nemoc, a to říkat (a někdy i jednat) kněžím na základě svého vidění světa, jak a co dělat, jak sloužit Mši svatou a co si myslet – a vůbec celkově zda jsou či nejsou dosti tradiční.
Zapomínají ale, že oni se nebudou nést před Pánem Bohem za kněze zodpovědnost, ale kněz za ně ano, a že kněz – zejména v těch opravdu katolických dobách – byl vždy autoritou, ať už jako člověk byl jakýkoliv.
To, že jsou tradiční katolíci rozděleni je smutné – ale je to prostě výsledek toho, že hodně lidí nemá možnost pravidelně se s knězem stýkat k duchovnímu rozhovoru a k řešení problémů. Hodně lidí sice čte knihy a modlí se, ale také hodně z nich, co jsou třeba i vidět na české scéně v různých fórech, je otráveno oním ‚ovzduším‘ negativního smýšlení, které na fórech obvykle panuje. Ještě jsem nenašel fórum či fb kde by se diskutovalo o tom, jak se zlepšit ve ctnostech, v modlitbě a podobně, ale většinou jen, kdo co špatně udělal, jak moc je všechno špatně a jak jsou všichni heretici, případně se někomu posmívat. Tedy většinou jen negativní stránky smýšlení trad. věřícího.
Chybí to positivní. Snaha vybudovat a vytvořit novu generaci věřících, kteří nejsou tímto zatíženi a nesledují kdejaký skandál a podobně, ale snaží se budovat na tom dobrém, co trad. katolíci chtějí: liturgii a vysluhování svátostí ve vší důstojnosti podle liturgických knih z roku 1962 a zdravé katolické učení (pod vedením kněze). Zároveň k tomu hned dodávám, že u nás k tomu nejsou bohužel zatím podmínky 🙁 (snaha vytvořit např. v Praze trad. farnost je super, ale bez kněze, který by tam pro lidi byl nastálo, to prostě nebude fungovat, stejně tak, jako když věřící do Prahy jezdí jen a pouze na Mši svatou, bez dalšího…) Neboť i věřící potřebují být dále vzděláváni (nejen v katechismu), také oni potřebují kontakt s knězem. Věřím, že až se podaří někdy i u nás mít kněze, kteří začnou něco tvořit, kterým půjde především o spásu duši, pak se něco změní…
Chceme-li něco změnit, musíme začít u sebe a mnohdy odbourat tu falešnou pýchu (která často skrytě vykukuje), že když jsem už našel Pravdu, tak nic a nikoho nepotřebuji a Já jediný mám pravdu. (Omyl! Katolická Církev ke svému očišťění potřebuje právě Tebe, právě každého z nás, a zvláště teď!! )
Do té doby – bohužel – nás budou mít kněží a biskupové většinou jen za bandu protivných a provokujících podivínů, kteří narušují „jednotu“ a jen otravují, a ne jako za rovnocenné partnery, jejichž požadavky by stály vůbec za zvážení.
Dobrý den, to jste formuloval velice výstižně to, co by mohlo být lékem tradice a její roztříštěnosti. Chtěl bych poděkovat p. Pospíšilovi za tento článek a přimlouval bych se za to, aby duše a hvězdy zpracovaly toto téma hlouběji a z obj. hlediska (tím nechci podsouvat, že by toto bylo neobjektivní), protože sám jsem netradiční a přijít do nějaké takové diskuse s touhou integrovat se mezi integrální katolíky se nemohu, když není, jak je napsáno v článku, jednoduché rozhodnout se ke komu se tzv. ‚přidat‘. Přesně jak píše mog, na tradici narazím v diskusích, které se vedou ne příliš křesťanským způsobem a možná neobratně, přesto důrazně jsem tu na to již dříve upozorňoval. To není kritika, pokus tento argument zvýraznit. Totiž že většina diskusí lidi odhání a tradiční rozděluje. Možná je to odporem k samotné instituci moderní církve, nicméně by stála za zvážení orientace ven, tzv. tradiční evangelizace, popřípadě různé akce pro mládež a pdobně. (nemyslím tím kytarové mše samozřejmě) Děkuji za čtení až sem.
S tím počtem, kolik nás je, jsme rádi, že dejcháme.
Někomu možná drsnější diskuse vadí – chápu. Mně svého času naopak nakoply správným směrem. Čím veřejně vyslovuji uznání Honzovi Vorkovi a jeho bitkám na Chá netu.
Je smutné, že katolíci dávají svým jednáním pohoršení a lidi odhání. Copak diskuse, to je ještě to nejmenší, ale když někdo vyloučí 72letého biskupa, který celý život Bratrstvu, Církvi a Pravdě sloužil, za to, že to chce dělat i nadále, a který se tím ocitne na ulici a bez jediné pence důchodu, nad tím zůstává rozum stát…
Akce pro mládež FSSPX pořádá, Bohužel jeho hlavní představitel u nás v posledních měsících poslední zbytky své důvěryhodnosti prošustroval (podrobnosti zde nebudu rozvádět) a sobě podřízené kněze má pevně pod kontrolou, takže už nemohu doporučit se na ně spoléhat, což bych ještě před rokem udělal.
Selhání „tradičních katolíků“ však neznamená, že katolická tradice není pravdivá a není to ta správná cesta (nerozpakuji se napsat jediná správná cesta). Tak jako hříchy katolíků kdykoliv v historii nedokazují nepravdivost učení Církve, tak ani dnes tomu tak není.
Nedejte se zlákat samozvanými duchovními vůdci a vůbec si dávejte pozor na manipulátory tvářící se jako ti moudří, uvážliví a nad věcí.
Pokud se chcete zorientovat, spolehněte se na svůj vlastní rozum osvícený vírou, poproste o pomoc Ducha svatého a přečtěte si texty arcibiskupa Lefebvra (na této stránce http://www.ecclesia-tv.cz/cirkevni-krize dole odkaz č. 7, 13 a 22) a položte si otázku: je toto pravdivé, katolické, je to výraz lásky k pravdě, Bohu, Církvi a duším?
Pakliže si odpovíte ano (o čemž nepochybuji), položte si druhou otázku: kdo dnes pokračuje v díle tohoto arcibiskupa (jehož řešení bylo podle všeho plně v souladu s Boží vůlí a bylo povinností každého biskupa zachovat se jako on a pevně lpět na neměnné katolické nauce; pak by církevní krize neměla šanci) a kdo v něm nepokračuje (ať už to otevřeně přiznává nebo se tváří, že pokračuje)? Kdo nedbá na štěkání vlků, odsuzování světem, médii a říká pravdu vhod i nevhod? Kdo naopak před několika měsíci zakázal prodávat ve Francii knihu citátů Msgr. Lefebvra a kněze, který ji připravil k vydání, nařídil potrestat?
A jste doma.
Nápověda k poslední otázce:
P. Francois Pivert FSSPX nedávno sestavil knihu z citátů Msgr. Lefebvra (http://www.chire.fr/A-182450-nos-rapports-avec-rome-combat-de-la-foi-catholique-numero-special-n-167.aspx). Jelikož je z těch citátů na první pohled jasné, že současné vedení Bratrstva jde úplně jinou cestou než jeho zakladatel, nařídil generalát FSSPX tuto knihu stáhnout z oběhu a jejího editora, P. Piverta, potrestat (nejspíš zbavit funkce priora a přeložit někam jako kaplana, jako udělali s P. Altamirou z Bogoty za jeho kázání – http://rexcz.blogspot.cz/2014/01/p-altamira-zpravy-z-kolumbie-2014.html). Představený franc. distriktu, který měl trest vykonat, to odmítl. Díky Bohu, že se ještě najdou funkcionáři, kteří mají čest, charakter a odvahu. Otázkou je, jak dlouho ve svých funkcích vydrží než budou odstraněni…
Pravda, rozklad Bratrstva vněškově zapříčinil Benedikt XVI., protože byl vůči němu vztřícný. To Bratrstvo nemohlo přežít, protože bylo a je založeno na odporu. Dokud naráží na zavřené dveře, je silné. Ve chvíli, kdy narazí na otevřené dveře, veškerá jeho slabost a ubohost vyjde na jevo. Je naivní ten, kdo se domnívá, že je škoda, že jde Bratrsvo do kytek. Je to jen přirozený důsledek jeho pravé podstaty.
FSSPX je založeno na katolické Víře v její integritě a na katolických Svátostech. Toť vše. Obojímu skutečně odporují (aktivně i pasivně) heretici ve strukturách KHS či pokoncilní církve.
Domnívám se, že to, co FSSPX hlásá není čistá katolická víra, ale jedna z možných interpretací, u které hrozí, že se zvrhne do toho, co se nazývá ultra. Obecným problémem FSSPX je, že zaměňuje ortodoxii bez přívlastků s jistým pojetím ortodoxie. Nemá daleko od toho, aby pro samé pravověří koketovalo s herezí typu KHS (to má – nezbte se k herezi velmi blízko).
Kdyby bylo skutečně Bratrstvo založeno na odporu, vstřícnost by mu nikterak neuškodila, protože by ji snadno pod nějakou záminkou nepřijalo.
Ale právě protože není založeno na odporu, ale na katolické víře, která v sobě obsahuje povinnost poslušnosti (a tudíž i snahy vyjít s Římem, jak jen to jde, ve všem v čem to jde), je zde takový výsledek, jaký je…
Tohle je přece absurdní vysvětlení. Benedikt XVI. sice vskutku dveře zpočátku otevřel, ale v posledních měsících či spíše letech svého pontifikátu je okázale zabouchl; p. Pospíšil správně upozorňuje na jmenování prefekta Müllera, které můžeme pokládat za faktické definitivní ukončení (ze strany Benedikta XVI.!) veškerých rozmluv s bratrstvem.
Současná situace v bratrstvu je pro každého tradičního katolíka (což do jisté míry znamená pro každého katolíka!), ať už navštěvuje bohoslužby kdekoliv a ať má k bratrstvu výhrady velké, malé či žádné, nesmírně smutná, protože oslabuje, ne-li likviduje, dlouholetou hlavní baštu katolického odporu proti neomodernismu, a to v nejhorších časech, za strašného Bergogliova pontifikátu. Nezlobte se, ale Vaše stále se opakující, už únavné zlomyslné pokřiky (nota bene plné „halíkovských“ rádobypsychologických argumentů) a vítězoslavné křepčení se mi zdají nepochopitelnými. Nechci být osobní, ale takovéto nedůstojné chování opravdu brněnští dominikáni vyžadují od svých nejvěrnějších?
Bratrsvo není a nebyla žádná bašta odporu proti neomodernismu, to je prostě iluze. Podívejte se na ovoce: vždyť produkuje lidi, kteří mají sami problémy s katolickou věroukou. „Halíkovské rádobypsychologické“ argumenty snad ani komentovat nebudu. Hádejte, kolik je v Brně dominikánů? Správně: jen jeden a ten patří do Znojma. Mnoho měsíců jsem jej neviděl.
Nevím, jestli Vás nezaslepuje odpor, který zřejmě chováte k bratrstvu u nás, ale to je přece jen nepatrným zlomkem celosvětového bratrstva. Není přece pochyby o tom, že v celém světě (hlavně samozřejmě ve Francii, ale i v jiných zemích) to bylo v první řadě bratrstvo, které po několik desetiletí vedlo, a to vcelku osamoceně (jistě, společně s „přidruženými“ kláštery rozličných řádů) boj proti neomodernismu; koneckonců kdyby nebylo bratrstva, nebylo by ani „tradičních“ mší v „oficiálních“ kostelích, nebylo by „Summorum Pontificum.“ Halíkovským rádobypsychologickým argumentem jsem měl na mysli ten ponor do hloubi duší členů bratrstva, který Vás vedl ke zjištění, že veškeré jejich působení je založeno na odporu – to je přece opravdu laciné, ničím neopodstatněné, „halíkovské.“ Vaše věta, že bratrstvo „produkuje lidi, kteří mají sami problémy s katolickou věroukou“, je pak obzvlášť nesmyslná – takovéto lidi produkuje (a to opravdu, bohužel, ve stovkách miliónů) oficiální církevní hierarchie, u nás, v cizině, i v Římě. Je jistě možné, že člověk, který má „problémy s katolickou věroukou“, se objeví i mezi lidmi ovlivněnými bratrstvem, ale co je to ve srovnání například se současným Svatým otcem, co je to proti jeho „problémům s katolickou věroukou“, o kterých nás přesvědčuje den co den… Opravdu si myslím, že Vaše zlostné výpady proti bratrstvu (se kterým já nejsem v žádném kontaktu) nejsou na místě, že nepřítel je někde úplně jinde.
Obávám se, že když by nebylo Menzingenu a Švýcarsko Germánské kliky ve FSSPX, byl by i Brněnský prior formován jinak a situace u nás by nebyla tak zoufalá.
Již nějaký čas za Benedikta jsme mohli vidět znepokojující tendence, beatifikace JPII, třetí Asissi, Müller, Signály, které mohly Fellayovi napovědět o skutečných úmyslech. Když nepodepsal dohodu, proč vyrazil monsignora, k velké radosti hereticonu?
Zdá sa, že sa znova potvrdzuje pravidlo, že tam, kde nie je plná jednota s Petrovým stolcom, tam dochádza k štiepeniu donekonečna (podobne ako u protestantov). Bohužiaľ, to je smutný dôsledok tejto podstaty. Jasné, že i Petrov stolec sa môže dočasne mýliť, ale brány pekelné ho nepremôžu….
Mimochodem: pracovní metody otce Stritzka jsou stále stejné. Zůstává mi rozum stát nad tím, jak mohl být takovýto člověk vysvěcen na kněze.
Jinak o Bratrsvu platí pořekadlo: kdo s čím zachází, tím také schází.
To je fakt. Tak dlouho naslouchali Vatikánu plnému modernistického hnisu, až se z většiny modernisté stali.
🙂
Nemali by v FSSPX medzi sebou viest nejaký boj, konflikty, nie je to dobré, nech si zoberú príklad zo Spolocenstva Svatého Petra.
http://rorate-caeli.blogspot.com/
Dnes je to v Cirkvi velmi zlé, pápez ide zavádzat nový „liturgický“ jazyk:
http://www.news.va/en/news/pope-meets-with-international-commission-on-englis
Co este zostalo katolícké, to sa vsetko demontuje.
Nicia Frantiskánov:
P. Volpi nechal uzavřít další tři kostely Františkánů Neposkvrněné
http://blog.ecclesia-tv.cz/p-volpi-nechal-uzavrit-dalsi-tri-kostely-frantiskanu-neposkvrnene/
Tu treba sa zjednotit, vsetci, co vyznávajú tradíciu Cirkvi, nie sa rozbíjat.
FSSPX si žel Bohu příklad z FSSP bere již delší dobu, proto odšli kněží co za něco stáli. Současné FSSPX upřednostnilo disciplínu před pravdou přičemž tím přijalo princip na němž stojí KHS.
KHS? Aha. Velmi, velmi herezi blízká teorie.
Ale kdež, KHS je ona církev temnoty z vidění bl. Anny Kateřiny Emmerichové.
Ale kdeže, KHS to viditelná církev, která není identická s neviditelnou, pravou církví. Janu Husovi by se tyhle ty bláboly velmi líbily.
KHS není viditelná církev, přestože užívá kostely, úřady a paláce (majetek) katolické Církve.
Znaky pravé Církve totiž nejsou kostely, úřady a paláce, nýbrž že je jedna, svatá, všeobecná, apoštolská. Alespoň jeden z těchto znaků KHS postrádá.
http://katolicky-katechismus.cz/72-ktere-znaky-dal-pan-jezis-sve-cirkvi/
Jistě zajímavé tíma, u kterého mám už pět smazaných příspěvků :-). Pane mazači, pravda bolí? :-). Dobře, že bolí. 🙂 Požehnaný den Páně :-). Že mě mažete, to je mi pohodička, ale že na jiné máte jiný metr ¨, to je mi líto – ne kvůli mě, ale kvůli defektu Vaší pravdivosti. :-). Ještě jednou požehnaný den Páně. 🙂
re jj stodola
kam vasa modernisticka sekta co ovladla Cirkev smeruje, bolo zrejme do 5-10 rokov po II.VK…
ako rakovina, co napadne a rozlozi cely organizmus..
ze Bratsvo tolko rokov vydrzalo je zazrak..problem nastal, ked sa spicky Bratstva zacali styka a jednat s modernistami v Rime.. a snazili sa im uverit..
plati to, co ma ucila moja mama v detsve – ked das dobre jablko k hnilemu, hnile sa nestane znovu dobre, ale dobre jablko nakoniec zhnije..(ked ma upozornovala na zlych kamaratov..)
pokial Bratsvo drzalo jasnu liniu arcibiskupa, odolavalo..kompromisy vedu k zrade..a hniloba modernistickej sekty je nakazliva ako mor…
ale kedze vidime vsade totalnu apostazu aspon je jasne, ake casy na cakaju..
cim skor nech sa splni predpoved Neposkrvrnenej z Fatimy, aspon konecne sv.Cirkev povstane v Pravde..zit v tomto marazme zrady je coraz tazsie a ubijajuce.
vazeny pan stodola. potom uz nebude novos ordo, bludy II.VK a smilnenie s celym svetom a kazdym nabozenstvom…Cirkev bude zasa katolicka, pocnuc sv. Otcom..
Hle, ovoce práce FSSPX.
Já nejsem členem žádné modernistické sekty, kterou jste si vymysleli, abyste mohli setrvávat ve vzdoru. Že se tím dostáváte velmi blízko herezi vám pro samý dojem pravověrnosti asi uniká.
O žádnou fiktivní modernistickou sektu nejde. To, že bona fide věříte nauce pokoncilní církve neznamená, že nemůže být heretická. Četl jste například toto: Otevřený dopis bezradným katolíkům viz tady (PDF) nebo zde (PDF vytvořené ze skenu). Jsou tam uvedena poměrně konkrétní fakta a pojmy, žádná theologic-fiction. 🙂
Jestliže mě někdo in bona fide označuje za sektáře, modernistu a podobně, nemá smyslu mu to vyvracet. Jediný smysl má se za něj modlit. Pán Ježíš mluví o jiných ovcích, které má – ale pokud to někdo odmítá uznat, o čem takového bratra v Kristu můžeme přesvědčit? Vůbec o ničem :-). Přesvědčit jej nemůžeme, ale milovat ano. 🙂
Termíny typu „koncilní humanistická sekta“ lze zařadit do oblasti posuzování a odsuzování, která se zde probírala nedávno a shrnul ji M. Kretschmer :
„Ohledně posuzování a odsuzování – 1) Jsou jednání, kde z nějakých důvodů (např. nedostatečná znalost jeho okolností)nejsme schopni rozpoznat, zda bylo správné – ty bychom neměli posuzovat s nějakým jednoznačným závěrem; 2) Některé činy lidí jsou hříšné. Ty musíme pojímat jako hřích a podle okolností můžeme nebo dokonce musíme je odsoudit jako hřích; 3) Nemůžeme odsuzovat druhého, tedy posuzovat existenci a velikost jeho osobní viny, i když zřejmě se dopouští hříchů, neboť nevidíme do jeho srdce, tak jako vidí Bůh.“
.
Podle duchovních autorit známkou duchovního růstu je růst milosrdenství s hřešícími a chybujícími, klesající potřeba soudit. Milosrdenství samozřejmě neznamená skutečné chyby zastírat. K prvnímu bodu se vztahuje stavění se do role laického soudního tribunálu místo vyslovení názoru.
Jsem naprosto ortodoxní katolík, což se o množství těch, kteří se nazývají tradicionalisty, říci nedá.
Hovoříte o sobě jako o „ortodoxním“, tedy pravověrným. V čem tedy tzv. tradicionalisté nejsou pravověrní a do jakých bludů podle Vás upadli? Kterých tradicionalistů se to má týkat? Všech?
Jiří stodola se nám zde chlubí svou ortodoxností. Já už jsem jinde poznamenával, že to doslova neznamená pravověrný ale pravoslavný a to v tom původním katolickém smyslu. Tedy Jiří Stodolo:
účastníš se ohavných modliteb za setrvání židů ve SZ na Velký Pátek?
účastníš se mše s ohavným formulářem Zeleného čtvrtku, kde je v kolektě řečeno Slavíme svatou hostinu ….?
účastníš se NOM „requiem“ kde se čte, že duše spravedlivých tedy těch za něž se ten den modlí netrpí …?
účastníš se pervertované modernistické sedánky, která zapírá pravdy víry že mše sv. je přinášena ke cti svatých?
účastníš se ohavného ritu, který mši sv. vydává za (židovskou) hostinu
účastníš se sedánky, při které se hlásá všeobecná spása „za všechny“ ?
Zkrátka, být orthodoxní znamená, oslavovat Boha katolickým ritem a to jaksi u modernistických dominikánů s NOMíkem nejde.
Kdyby pan Contras použil slovo ohavný jen jedenkrát, možná by mě to emocionálně vybičovalo. Ale slovo ohavný jako opakovaná mantra mě, promiňte mi, Pane Contras, opravdu rozesmálo. Opravdu to neberte nijak osobně, ale velmi často tento typ argumentace slýchávám mezi Svědky Jehovovými, a to s touto výčtovostí a s použitím slova ohavný nebo modlářský:-).
A k Vaší argumentaci – citujete některá místa pokoncilní liturgie. Předpokládám, že tedy víte o liturgických modlitbách, které Církev zakázala ( aopakovaně zakazovala) po Tridentském koncilu.:-) Z Vaší argumentace by jásal luteránský nebo kalvinistický tradicionalista, protože pro něj by to bylo potvrzením toho, že katolická Církev po Tridentu odpadla – vždyť měla všelijaké „hrůzy“ ves vých liturgických textech – a z toho se dá dovodit, že …. 🙂
Přeji hojnost Božího pokoje Vám, všem, kdo to tady čtou a především těm, které by to emočně nadzvedalo. 🙂
Pane Contrasi, víte, že v encyklice Pia XII Mediator Dei se píše o hostině jako o aspektu nebo součásti mše svaté dokonce čtyřikrát (3x kladně, 1x jako upřesnění)? Kam se hrabe NOM formulář Zeleného čtvrtku, to se nedá srovnat! Pro tuto encykliku máte také nějaký epiteton ornans, vybíráte si zní (řecky hairesis)?
„Obětní hostinou“ je svaté přijímání, které je součástí mše svaté, ale ne mše svatá.
V Mediator Dei stojí psáno:
„113. Odchylují se od cesty pravdy ti, kteří … záludně tvrdí, že se zde nejedná jenom o oběť, nýbrž o oběť a hostinu bratrského společenství…“
Než se začnete do někoho navážet, pane Michale, tak by to chtělo nejdříve pořádně číst nebo se poradit s nějakým katolíkem znalým katechismu. Předešlo by se trapasu.
Bylo by fajn ten článek odcitovat celý, ta Vámi uvedená slova pak dostanou dosti jiný význam:
113. Odchylují se od cesty pravdy ti, kteří odmítají sloužit, nepřistupuje-li křesťanský lid k božskému stolu; a ještě více se odchylují ti, kteří, aby dokázali naprostou nutnost, že věřící se mají živit eucharistickým chlebem spolu s knězem , záludně tvrdí, že se zde nejedná jenom o oběť, nýbrž o oběť a hostinu bratrského společenství a společně vykonané svaté přijímání pokládají skoro za vyvrcholení celé bohoslužby.
Ach jo, to je úskalí čtení na počítači, dříve, když chtěl někdo zjistit, zda se v nějaké encyklice mluví o hostině, tak si ji musel přečíst celou, dnes v prohlížeči klikne na Find, zjistí, že se tam slovo vyskytuje N-krát a je vymalováno …
Ad VlaM
Nikoliv, význam je tentýž.
Nikoliv, význam je jiný. Papež nepopírá, že k oběti přistupuje i hostina, jen varuje před účelovou argumentací a odmítáním kněží sloužit mši sv. bez účasti věřících nebo bez přijímání věřících.
Píšu snad něco jiného, než že hostina je součástí mše sv.? Článek 113 jsem nepřímo zmínil výrazem upřesnění. Moje ironie je ve srovnání s příspěvkem pana Contrase slabý čajíček.
Psal jste o hostině jako o ASPEKTU mše sv., což je bludné.
Tradiční definice mše sv. je definice taková, že se jedná o oběť a jejím ovocem je eucharistická hostina. Modernisté tvrdí, že mše sv. je oběť a hostina a jejím cílem je sv. příjímání tak to píše modernistický KKC a to je naprosto bludné.
Analogie: Nepopírám, že k člověku patří trávení, ale definovat člověka jako živočicha rozumového a trávení je obdobný blábol.
Modernisté mj. milují fenomenologické nazírání na věci a ta definice oběti a hostiny je nejen mylná, vedoucí k heretické praxi, ale je navíc projevem právě té fenomenologie, která nám nalezla do teologického myšlení.
Ta zhůvěřilost aneb intence jak to KHS myslí je v §1382 KKC:
„Mše svatá je zároveň a neoddělitelně památka oběti, v níž se zpřítomňuje oběť na kříži a posvátná hostina společenství těla a krve Páně. Avšak slavení eucharistické oběti je zcela zaměřeno na důvěrné spojení věřících s Kristem ve svatém přijímání. (…)“.
Slavení eucharistické oběti je však primárně zaměřeno na oslavu a chválu Boha a sekundárně na užitek člověka (smír a výprosa). KKC to úplně obrací. Takže už víme proč ponk bez ostatků a čelem k masám.
To, že přijímání věřících není podstatnou součastí mše sv. je vyjádřeno mj. tím, že ritus přijímání věřících není součástí mešního ritu, ale je v rituálu.
P. Contras: Analogie s trávením je dost nevhodná; v člověku paralelně neustále probíhají desítky obdobných procesů. Lepší je např. analogie fází spalovacího motoru – sání, komprese atd. Spalování se skládá z těchto fází a každá z nich je pro celkovou funkci nutná. Obdobně sv. přijímání je nepominutelnou fází mše sv., minimálně u celebranta. Pokud nemůže mši sv. dokončit, jiný celebrant ji doplňuje včetně sv. přijímání. Nedělní povinnost je splněna při přítomnosti minimálně od evangelia do sv. přijímání. Jako o procesu spalování neříkáme, že se omezuje jen na výbuch a expanze je jeho ovocem, tak mše sv. se skládá také několik fází, z nichž také śv. přijímání je nezbytnou složkou.
KKC §1325: „V eucharistii máme jak vyvrcholení činnosti, kterou Bůh posvěcuje svět v Kristu, tak i bohopoctu, kterou lidé vzdávají Kristu a skrze něj Otci v Duchu svatém.“ Tyto dva aspekty jsou přítomny paralelně a nelze je stavět proti sobě. Důvodem většího zdůraznění našeho posvěcení bylo jeho upozadění v minulosti, a lze přehánět v opačném směru. Důležitá je základní rovnováha obou složek.
Dopis svatého Atanáše katolíkům trpícím rukou ariánských heretiků
.
Sv. Atanáš (296 – 2. 5. 373), známý jako „otec pravověrnosti“ byl biskupem alexandrijským v době největší moci ariánů, kteří odmítali dvojí přirozenost Krista (tj. odmítali Jeho Božství). Ariáni získali velký vliv v Církvi, jejich moc byla tak veliká, že většina biskupů se dala charakterizovat jako ariáni. Byl exkomunikován papežem Libériem, odstraněn ze svého stolce heretickým uzurpátorem a střídavě strávil svůj život ve vyhnanství. Dopis níže napsal těm katolíkům, kteří trpěli za ariánů a zažili, že církevní autoritu a církevní budovy převzali heretici.
Kéž vás Bůh utěší. Vím navíc, že nejen tato věc vás rozesmutňuje, ale také skutečnost, že zatímco jiní získali kostely násilím, vy jste v této chvíli vypuzeni ze svých míst. Protože oni vlastní místa, ale vy vlastníte apoštolskou víru. Oni jsou, to je pravda, na místech, ale mimo pravou víru, zatímco vy jste skutečně mimo místa, ale víra je ve vás. Zvažme, co je větší – místa nebo víra? Jistě víra. Kdo tedy ztratil víc nebo kdo vlastní víc? Ten, kdo vlastní místa nebo ten, kdo se přidržuje víry? Opravdu je dobré místo, kde se káže apoštolská víra, svaté je, jestliže v něm přebývá Jediný Svatý. Ale vy jste požehnaní, ti, kdo jste svou vírou v Církvi, zůstáváte na základech víry a máte plné zadostiučinění, dokonce nejvyšší stupeň víry, který mezi vámi zůstává neotřesitelný. Protože jste ji /víru/ získali z apoštolské tradice a často si prokletá závist přála zviklat ji, ale nebyla toho schopná. Naopak se oni od ní oddělili svými pokusy to učinit. Protože toto je psáno: „Ty jsi Syn živého Boha“, vyznal Petr na základě zjevení Otce a dostal odpověď: „ Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec.“ Proto nikdo nepřemůže vaši víru, nejmilovanější bratři. Protože jestli nám Bůh kdy vrátí zpět kostely (my si myslíme, že vrátí), přesto i bez takového navrácení kostelů nám stačí víra. A ověřte si, když mluvím bez Písma svatého a mohlo by se zdát, že mluvím příliš příkře, že je dobré přivést vás ke svědectví Písma. Upomeňte se, že opravdu byl v Jeruzalémě chrám, ten chrám nebyl opuštěn, vetřelci do něj vpadli. Chrám byl v Jeruzalémě a tito vyhnanci odešli do Babylonu z vůle Boha, který je zkoušel nebo spíše je napravoval, když jim v jejich lhostejnosti projevil trest skrze krvežíznivé nepřátele. Vetřelci opravdu získali to Místo, ale neznali Pána onoho Místa, když On jim neodpovídal, ani nepromluvil, a byli tak bez pravdy. Jaký tedy měli prospěch z toho Místa?
Protože ti, kdo vlastní Místo jsou žalováni těmi, kdo milují Boha, že z toho místa učinili doupě zlodějů, a že v bláznovství učinili z toho Svatého místa pro sebe tržiště a soudní síň, oni, pro něž vstoupit sem bylo nezákonné. Toto a horší věci jsme slyšeli, nejmilovanější, od těch, kteří odtamtud přišli. Ale jakkoliv se může zdát, že vlastní Církev, o to spíše jsou vyhnanci. A myslí si o sobě, že jsou v pravdě, ale jsou ve vyhnanství a jsou v zajetí a nezískají žádnou výhodu Církví samotnou. Protože posuzována bude pravda těch věcí…
(z Vendee.cz)
ako presne to plati na modernistov a ich pokoncilnu cirkev..
I když v tom povětšině blábolení zde tento vzkaz zanikne, přece jen: Ignaci, klobouk dolů za snahu o poctivé uchopení problému. Překročil jste svůj Rubikon navzdory tomu, že popularitu vám to nepřinese. I Odpor má své problémy, ale přece jen radši Odpor, než ten vnitřní rozpor některých. Což neříkám beze smutku nad doslova tragickým osudem toho, co z Bratrstva abp. Lefebvra udělali „´pragmatici“.
Castis omnia casta..
Vidím problém v tom, že skoro všichni katolíci (i ti tzv. tradiční) potřebují (kněžské) vedení. Jak si však mohou zvolit vůdce, když jim chybí základ, podle kterého by ho posuzovali?
Mně se zdá (je to jen můj osobní přístup), že je třeba se vrátit k starším osvědčeným autorům a nakolik jsou pochopeni, aplikovat jejich nauku a přístupy na současnou dobu.
Jestliže je to dílo lidské, samo(!) se rozpadne…
Souhlas s hostyn!
Myslíte např. Theatiny, Mercedáře, a další řády, které zanikly? Navíc dílo arcibiskupa a jeho odkaz nezanikly, jen se ho zřekl zrádce Fellay, který odmítl prodávat knihu pod názvem Msgr. Marcel Lefebvre a vztahy s Římem, a jemu oddaní.
Nějak se v tom nemůžu zorientovat. Vyššího, natožpak theologického vzdělání nemaje, tápu v modernistických lžích a velmi se bojím, abych neupadl do zástupu nevěrných kozlů na levici. A nejsem v tom sám, kdo hledá světlo na konci tunelu.
Jestliže nechceme upadnout mezi kozly tak bychom měli konat skutky lásky a milosrdenství vůči bližnímu. Sytit hladové, napájet žíznivé, oblékat neoblečené. Pomáhat nemocným, chudým, cizincům, vězňům atd. Nebo ty svoje hřivny alespoň svěřit nějakému dobrému směnárníkovi. Jako je například nejrůznější církevní charita. Jestliže pomůžeme někomu z chudých zemí na opačné straně světa tak to má dvě zásadní výhody. Pravděpodobně nám to nikdy nebude moct oplatit a peníze tam mají mnohem větší cenu. I malá částka může rozhodovat doslova mezi životem a smrtí. Nebo umožnit někomu vzdělání. Taková za kterou se u nás nedá koupit skoro nic.
To máte, Václave, pravdu, ale není to úplně všechno. Kromě skutků tělesného milosrdenství jsme povinni konat také skutky milosrdenství duchovního, a dále pak všechny tyto skutky mají vztah ke spáse (tedy k tomu neupadnutí mezi kozly, jak píšete) jen tehdy, když jsou konány ve stavu milosti posvěcující. Všichni víme, jak je těžké v tomto obstát bez dobrých pastýřů a bez milostí, plynoucích ze svátostí, a už vůbec nemluvím o tom, jak obstát se svědomím a naukou formovanou neomodernistickou „zážitkovou“ pastorací. To je to, co podle mého soudu měl Rudolf na mysli.
Absence vyššího teologického vzdělání určitě není podmínkou spásy, naopak, často bývá její překážkou. Důležité je si udržet zdravý rozum. Doporučuji řídit se dle sv. Vincence Lerinského (zejm. odst III.)
Pro „Benjamin“ a „Rudolf“: Jsem tradiční katolík z Ostravy. Pravidelně se účastnímTridentské mše svaté a snažím se žít podle víry, jak byla vždy hlásána. Myslím, že se v zde probírané problematice celkem dobře orientuji. Diskuse čtu velmi nepravidelně a čím dál tím méně a nepřispívám do nich, protože jsou více než zdrojem poučení spíše místem hříchu. Rozumím Vaší dezorientaci. Pokud máte opravdový zájem o to, jak žít podle pravé katolické víry a neztrácet čas prohrabováním se diskusemi častokrát plných jedu, ozvěte se mi na mail jozef.bohm@seznam.cz. S pomocí Boží se Vám pokusím zodpovědět na to, co Vás trápí a v čem tápete. Sám jsem si tím prošel. S úctou, Jozef Böhm, Ostrava. P.S. Žádám zdvorilě ty diskutéry, kteří musí za každou cenu vše okomentovat, aby v případě mého příspěvku toto nutkání přemohli. Admina současně prosím o uveřejnění mého příspěku, přestože v něm uvádím kontakt na sebe a netýká se přímo tématu článku. Děkuji mnohokrát.
Jen by mě zajímalo, co vás popostrčilo k Tradici.
Když Vás p. Böhm o něco „zdvořile žádá“, zkuste být tak laskav a snažte se mu vyhovět. E-mail si ukládám a někdy se Vám ozvu. A děkuji za vstřícnost!
Nejsem zdvořilý a nechovám se zdvořile. Když však někdo napíše do diskuse (sic), měl by očekávat diskusi. Inzeráty lze zadávat na katolik.cz
Obávám se že takhle je tomu vždycky když někdo nepřijímá autoritu svatého otce se synovskou poslušností. Následkem je roztříštěnost, ať už má k tomu jakékoliv důvody. První protestanti si také mysleli že opravili církev a že to všichni uznají a budou je poslouchat. Mnozí tomu upřímně věřili a divili se když došlo k dalšímu štěpení a vzájemným konfliktům. Pán Ježíš vždycky dbal o respektování autorit. Dokonce i do té míry že chválil vdovu která hodila celý svůj majetek do pokladnice. Kterou v té době chodili vybírat Anáš s Kaifášem nebo někdo jim podobný. Nechápu jak může někdo žádat o zrušení exkomunikace a zároveň tvrdit že žádná neexistuje.
Spletl jste si „synovskou poslušnost“ se slepou poslušností (t.j. poslušností zneužitou po II. Vatikánském koncilu k prosazení herezí a (auto)destrukce církve).
O jaké hereze se jedná, prosím pěkně. Já tu zatím zaznamenal tu vaši o KHS.
Ale no tak Jiří, tyto otázky byly již mnohde řešeny. Třeba na ně i později odpovím, neučiní li tak kolega, ale tedˇ už musím, co? Teď už musím běžet. Protože mi za chvíli jede co? Protože mi za chvíli jede vlak.
Tohleto je zase opačný extrém. Člověk, který by si bez mrknutí oka uřízl hlavu, kdyby mu to papež poručil.
Některý papež někomu nařizuje takto očividné nesmysly?
ad Takypijus: některé požadavky, zákazy a příkazy mohou být v duchovní rovině stejně absurdní a s ještě horšími důsledky, než metafora, kterou jjstodola použil.
Sice jsem z tý, jak říkáte, KHS, ale není nad čím jásat :-(. Je bolestné, když se modlíme za jednotu křesťanů, že se křesťane ještě více štěpí. 🙁 Chápu touhu po ryzosti, která shromažďovala věřící do společenství Bratrstva, ale jak krásně vystihl mog na začátku této diskuze, stále více se profilovala negace – a ta pak nutně musí přinést negaci. Jak mohu tvořit společenství s člověkem, který má ústa plná zbožných slov (o Pánu Ježíši, o Panně Marii, o duchovním životě atd.), ale po bohoslužbě jsou všichni jenom … ? Co mě překvapovalo, nebylo až tak jednání tohoto kněze, ale to, že ostatní oceňovali jeho zbožnost a pravověrnost, to, jak se chová vůči bližním, bylo nepovšimnuto. Myslím, že to je jeden z projevů negativismu – zaměřuji se tolik na nepřítele, že mi unikne vlastní trám ….
Když jsem včera a dnes procházel diskuze k tématu na jiných webwech tradičních katolíků, udeřila mě do oka síla nové nadávky – Neobratrstvo – mnohem silnější než obligátní KHS. Myslím, že i to je projev negativistického smýšlení … Prosím, i v rozdílech názorů – neponižujme ty od nás odlišné. I to může být krůček být skutečně Kristovci.
Neobratrstvo přece není žádná nadávka, ale pracovní, takříkajíc rozlišujicí, označení. Existuje-li Bratrstvo, které změní principy, na nichž jej založil a vedl jeho vlastní zakladatel, pak už není původním Bratrstvem, ale novým Bratrstvem, Neobratrstvem, (třebas se dále oficiálně nazývá Bratrstvem). Což nepochybně, alespoň v podobě toho, co dnes prosazuje a zastává jeho vedení, je.
Tento terminus technicus jistě jako nadávku použít lze a to v závislosti na kontextu diskurzu v rámci nějž je použito a jak je použito. To juž je ale věc druhá. Poprosil bych tedy negeneralizovat a automaticky každého, kdo tento termín použije, a priori nenálepkovat jako někoho s nutně negativistickým smýšlením.
Budete se divit, ale chování toho kněze kritizují mnozí již hodně dlouho. Např. já jsem byl zlý, zlý, špatný možná i horší než pes, protože jsem poukazoval na jeho simonii a hovadské chování k lidem, ovšem oběti KHS jsou podobně loyální jako jeho fans vůči svým neokatolickým pastýřům.
To nic nemění na tom, že on byl hodně dlouho přes své chyby sloupem tradice v ČR a hodně dlouho bylo potřebné při vší kritičnosti k němu, prokazovat mu určitou míru loyality. A taktéž je třeba poznamenat a vím že to čte, že je ho škoda a že je obětí toho, že se podobně jako neokatolíci nekriticky nechal formovat germánsko švýcarskou klikou svých představených.
Až se jeho heslem stane don Boscovo Dej mi duše, ustatní si nech, bude jeho zvoneček zase plný a natřesený, navíc bude mít čisté svědomí z toho, že se nechová jako Feldkurát Katz a nekupčí se svatými věcmi.
Je dnes svátek Obrácení sv. Pavla, tak snad i on spadne z koně. Odpor, katolický.
Je možné, že by tu zmizel JIŽ OTIŠTĚNÝ příspěvek?! Tomu nerozumím..
@Jaroslav Klecanda: Jestliže mě někdo in bona fide označuje za sektáře, modernistu a podobně, nemá smyslu mu to vyvracet. Jediný smysl má se za něj modlit. Pán Ježíš mluví o jiných ovcích, které má – ale pokud to někdo odmítá uznat, o čem takového bratra v Kristu můžeme přesvědčit? Vůbec o ničem :-). Přesvědčit jej nemůžeme, ale milovat ano. 🙂
@ Michal: (…) Podle duchovních autorit známkou duchovního růstu je růst milosrdenství s hřešícími a chybujícími, klesající potřeba soudit. Milosrdenství samozřejmě neznamená skutečné chyby zastírat. K prvnímu bodu se vztahuje stavění se do role laického soudního tribunálu místo vyslovení názoru.
Ale vždyť říkám, že tyto hereze jsou věřícími zastávány často _bona_fide_ (čímž je velmi omlouvám) :
O žádnou fiktivní modernistickou sektu nejde. To, že bona fide věříte nauce pokoncilní církve neznamená, že nemůže být heretická.
Jen se snažím říci J. J. Stodolovi, že ty hereze jsou reálné, žádný výmysl či oponence pro oponenci…
Ale k věci – podívali jste se oba výše jmenovaní pánové na ten dokument (PDFko)? Zase hledáte problém tam, kde není (otázka posuzování, otázka po smyslu označuje-li někdo druhého bona fide za sektáře).
Pane Ignáci, nechci být osobní, ale včera jsem sem vkládal jistý příspěvek O operaci „přežití.“ Nepodsouvám nic ve zlém, patrně šlo o technickou chybu, v nejhorším případě byl můj příspěvek vyhodnocen jako příliš dlouhý, široký či bystrozraký :-). Jednalo se ale o vyjádření(bez jakýchkoliv konkrétních osobních výpadů) , které ukazuje na fakt, že ne všichni příznivci klasických forem zbožnosti musejí (nejen) nutně považovat jeho svatost papeže Benedikta XVI. za „nepřítele tradice“ či současného sv. otce za „nepravého proroka“. Také cesta FSSPX do Říma není asi patrně uzavřena.
Mám prosbu. Pokud tento příspěvek (O operaci…)naleznete, už jej nezveřejňujte.
Vyvolalo by to spoustu reakcí, na které již nebudu odpovídat, protože se hodlám (minimálně) na delší dobu odmlčet a modlit. Mám v úctě Váš časopis, především pro jeho jasné pro-life postoje. Ale v šerosvitu „Odporu“ už těžko mohu theologicky diskutovat. Držím palce alespoň nějak duchovně spřízněným duším, jako Václav, nebo pan Stodola.
„Katolické tradici“ přeji přímluvu tohoto člověka:
Služebníka Božího Tomáše Týna OP.
http://tyn.op.cz/
Jen opakuji:
Čechy, Morava Slezsko by potřebovaly
svoje LE BARROUX.
(to byla gradace článku).
Pokoj a Dobro
Jan
„howgh“
@ Jan:
Čechy, Morava Slezsko by potřebovaly
svoje LE BARROUX.
(to byla gradace článku).
Ale u nás něco podobného již existuje! Cisterciácký klášter Vyšší Brod (jediný rozdíl od Le Barroux je ten, že Vyšší Brod údajně neslouží NOM, a to vůbec): tedy konkrétně tradiční Mše Svatá, ale pokoncilní nauka, řehole a věci související (hábit, tonsura atd.). Prostě de facto indultní společenství, i když třeba nespadá pod papežskou komisi „Ecclesia Dei“ jako například bratři Františkáni Neposkvrněné či FSSP.
Píšete, že se odmlčíte a budete se modlit, tedy zřejmě nebudete reagovat, ale kvůli spravedlnosti se Vás zeptám (byť jen jako řečnickou otázku) na Váš názor na bratry Františkány Neposkvrněné a na jejich nespravedlivé a zlovolné likvidační pronásledování ze strany pokoncilní církve (KHS). To je v pořádku? „Ticho! Čistíme! (Cenzurujeme!)“ (název jednoho zahraničního článku o těchto bratřích Františkánech Neposkvrněné)
@jjstodola :
Domnívám se, že to, co FSSPX hlásá není čistá katolická víra, ale jedna z možných interpretací, u které hrozí, že se zvrhne do toho, co se nazývá ultra. Obecným problémem FSSPX je, že zaměňuje ortodoxii bez přívlastků s jistým pojetím ortodoxie.
Komentář Eleison : „Víra jako první“ (Víra na prvním místě, primární) :
A co tedy tehdy ospravedlňovalo arcibiskupův odpor? Co tehdy dokazovalo, že navzdory vnějšímu zdání není rebelem jako Luther, ale pravým katolíkem a velkým sluhou Církve? Jeho nauka, jeho nauka, jeho nauka! Zatímco Luther odmítl mnohé katolické nauky, arcibiskup potvrzoval každou z nich. Ve jménu nauky Víry se arcibiskup postavil proti koncilním papežům a církevním autoritám, které zásadně podkopávaly tuto nauku tím, že obnovovaly a přijímaly strašlivé omyly modernismu.