Marek Vácha, symbol úpadku kněžství
Marek Vácha
V sobotu 19. 10. 2013 večer jsem, snad v záchvatu nějakého jinak se neprojevujícího masochismu, výjimečně zapnul svoji televizi, abych shlédnul pořad Hyde Park Civilizace, ve kterém měl coby host vystoupit kněz a lékař Marek „Orko“ Vácha (patřičný díl vizte ZDE).
Jelikož už mám s panem Váchou (říkám panem, protože podle jeho oděvu ani myšlenek by v něm katolického kněze nikdo nepoznal) jisté zkušenosti, nečekal jsem mnoho dobrého. Nicméně mé očekávání bylo tentokráte dalece překonáno. V tom negativním slova smyslu…
Už dávno jsem si zvykl na to, že pan Vácha naprosto ignoruje předpisy o odívání kněží. Koneckonců v jeho případě je to pozitivní, protože tak v člověku zůstává naděje, že diváci, co zapnuli televizi později, nepostřehnou, že před nimi vystupuje katolický kněz. Zvykl jsem si i na jeho vyhýbavé a s katolickou vírou i morálkou se rozcházející řeči na téma umělého oplodnění a potratů (je legrační, že v tomto pořadu mu je u potratu zkazil moderátor, který byl natolik dotěrný, že jej nakonec přinutil vyjádřit se jasněji a katoličtěji než obvykle). Ovšem naprosto jsem nebyl připraven na Váchovu exkurzi do oblasti svaté zpovědi (viz čas 19:35-21:45)…
Svatá zpověď je enormně důležitá svátost, kterou kněz v průměru vysluhuje zpravidla v počtu několika denně. Člověk by očekával, že kněží budou tedy základní informace o této svátosti a pravidlech, jak ji udělovat, znát zpaměti. Ovšem pan Vácha toto buďto vůbec nezná, nebo mu nevadí nestydatě lhát i v těch nejzávažnějších věcech. Protože to, co odpověděl na dotaz, jak by se jako zpovědník postavil k tomu, kdyby se ve zpovědi dozvěděl o tom, že kajícník spáchal nějaký kriminální čin (či ho případně připravuje nebo hodlá opakovat), je něco naprosto nehorázného.
Podle pana Váchy je přece samozřejmé a nezbytné, že se kajícník ke zločinu přizná na policii. A pokud tak neučiní, tak zjevně svých hříchů nelituje a tudíž ani nejde o zpověď a kněz není zpovědním tajemstvím vázán – a může tedy (a někdy dokonce musí) na policii zajít… V životě bych nevěřil, že někdy uslyším z médií takovéto nehorázné nesmysly od katolického kněze. Za prvé: Přiznání se na policii není samozřejmou součástí lítosti či pokání, leda by bylo vyžadováno jako nutná součást nápravy škod (typickým příkladem je situace, kdy ve vězení skončil namísto pachatele někdo nevinný). A za druhé: Kněz může v takovýchto i dalších případech zadat přiznání na policii jako součást pokání a (nepletu-li se) i jako podmínku pro udělení rozhřešení. Ale NIKDY nesmí sám zajít na policii, dokonce ani tehdy, když by neudělil rozhřešení. Koneckonců zpovědnímu tajemství podléhá i sám fakt, zda bylo rozhřešení uděleno. Pokud jde o světské právo, české zákony (stejně jako zákony ostatních civilizovaných zemí) tyto skutečnosti respektují a zpovědníky ohlašovací povinnosti výslovně zbavují.
Pan Vácha neudělal nic jiného, než že de fakto popřel platnost zpovědního tajemství v jeho nejzávažnější oblasti. Znevěrohodnil katolické zpovědníky v očích kajícníků, kteří budou po vyslechnutí těchto nesmyslů pochybovat o jejich spolehlivosti a mlčenlivosti. A vlastně i řekl veřejnosti, že paragraf výslovně respektující zpovědní tajemství, který se podařilo vložit do trestního zákoníku v roce 2002, je zbytečný a nepotřebný a klidně může být zrušen. Což je strašlivý nesmysl a rána do zad všem katolickým kněžím, kteří někdy měli či budou mít se zpovědí něco společného. Postavil se tím po bok nacistů a komunistů, kteří právě s těmito „argumenty“ zavírali a popravovali katolické kněze za neoznámení „kriminálních činů“, někdy typu „zločiny proti Říši“ či „zločiny proti republice“, někdy ale i jakýchkoliv jiných. Může vůbec kněz klesnout hlouběji?
Doporučené odkazy:
P. Karel Plavec: Zpovědní tajemství je absolutně neporušitelné (Katolický týdeník)
Šárka Vorková: Zpovědní tajemství a mnoho podob zla (nad filmem Alfreda Hitchcocka) (Te Deum)
+ Aktualizace:
P. Vlastimil Vojtěch Protivínský: Kdy je kněz vázán zpovědním tajemstvím? Vždy!
Musím uznat, že tohle je opravdu „průser“.
Co je lepší? Jednat jako farizeové a zákoníci či jak Ježíš?
„Jednat jako farizeové a zákoníci či jak Ježíš?“¨
— Jakej Ježíš? Pro Vás vždycky Náš Pán a Spasitel Kristus Ježíš.
Páter Vácha není v tom sám.
Občas se někdo z náboženských nebo politických kruhů najde, kdo se takto netaktně podřekne. Svého času se takové faux pas přihodilo dnes už zesnulému nejvyššímu rabínovi sefardských židů Ovadii Josefovi, který pronesl na adresu gójů, jako že jsou užiteční idioti, dojné krávy a méněcenní troubové. Tato slova říci veřejně je lidský, politický a náboženský průser.
Obvykle autor se ke svému výroku dodatečně přihlásí, jakože věta byla vytržena z kontextu, že on to tak nemyslel anebo byl špatně pochopen a nejhorší ze všeho je, když to svede na novináře s tím, že jsou to kvazisanitární hyeny aneb póvl a hnůj.
Děkuji moc za článek, to je tedy síla. Mám obavu, že asi nebude sám, z pokoncilních předsedů, kdo takto chápe sv. zpověď. Je tedy otázkou, zda k nim vůbec chodit.
No, jak mi po seznámení se s tímto jeho projevem napsal jeden (ne tradiční !!) kněz: k němu bych šel ke zpovědi jen pokud bych umíral a nebyla žádná jiná možnost…
Obávám se zda není takových více. Od r. 1996 je to poměrně dost dlouhá doba na to, aby takto infikovaných bylo více. Jak píšete, bude to opravdu znamenat být velmi obezřetný, při výběru zpovědníka.
Souhlasím… Sice nemám žádné kriminální činy, ze kterých bych se mohl zpovídat, ale Bůh ví, kdy a u čeho ještě podle něj zpovědní tajemství neplatí a jaké další povinnosti „svěřit se“ pociťuje…
Nuže Ignáci v naší převratné době se najdou i jiné než tzv. tradiční zločiny jako je vražda, loupežné přepadení a podobně. To jsou spíše kulturní obohacení. Skutečné zločiny jsou: např. jíst nezdravě, pěstovat si brambory a slepice za účelem nezávislosti, nezařadit se do konzumního úsilí, neházet kadilo v památníku Jad V’šem, … Nová doba vyžaduje nové zločiny proti Gaye a Gayovi.
Obávám se, že prů*er je větší v tom, že takto se tvoří ve „farnostech“ intriky proti nepohodlným. Mnoho indicií tomu naznačuje.
Všechno zlé je k něčemu dobré, minimálně k tomu, aby mnozí vystřizlivěli z růžových brýlí, kterýma hledí na koncilní humanistickou sektu.
Nemali by ho ako heretika exkomunikovať prípadne aj s ďalšími trestami? Spovedné tajomstvo je najväčšie tajomstvo zo všetkých. Jeho vyzradenie je spojené s exkomunikáciou latae sententiae rezervovanej Apoštolsekj stolici.
Ano, ale toto otec Vácha samozřejmě nezpochybnil. 🙂
Zas tak jasná vyjímka v zákoně není…
15380. TRESTNÝ ČIN NEOZNÁMENÍ TRESTNÉHO ČINU Z HLEDISKA ZPOVĚDNÍHO TAJEMSTVÍ
Podle v současnosti platného trestního zákona je trestný ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z v ustanovení § 168 trestního zákona vymezených trestných činů, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku.
Podle v současnosti platného trestního zákona je trestný ten, kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal některý z v ustanovení § 168 trestního zákona vymezených trestných činů, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku. Tato oznamovací povinnost se vztahuje i na osoby, které mají uloženu povinnost mlčenlivosti. (Jedinou výjimkou je advokát či advokátní koncipient, na nějž se tato oznamovací povinnost nevztahuje, pokud se o spáchání trestného činu dozví v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe.)
Mezi osoby, které mají povinnost mlčenlivosti, patří i osoby pověřené vykonávat duchovenskou činnost, což stát výslovně uznal v ustanovení § 8 zákona o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Vzhledem k tomu, že pro osoby vykonávající duchovenskou činnost není stanovena žádná výjimka z oznamovací povinnosti podle § 168 trestního zákona, platí tato oznamovací povinnost i pro ně.
Osoba vykonávající duchovenskou činnost resp. zpovědník však nepodléhá pouze právním předpisům České republiky, ale také samozřejmě předpisům kanonickým. A zde nastává problém, vzhledem k tomu, že podle Kodexu kanonického práva z roku 1983 je každý kněz, který zpovídá, povinen zachovávat naprosté tajemství o hříších, které mu kajícníci vyznali. Tento kodex prohlašuje svátostné zpovědní tajemství za neporušitelné a ukládá tak zpovědníkovi absolutní zákaz porušení zpovědního tajemství. Případné porušení tohoto zákazu podléhá přísným trestům. Za vyzrazení obsahu zpovědi a osoby kajícníka upadá provinilý zpovědník do samočinné exkomunikace. Provinilý kněz tak nesmí konat službu při mši či bohoslužbě, nesmí udělovat a přijímat svátost, zastávat církevní úřady, služby, úkoly nebo konat řídící úkony. Provinilý kněz také nesmí užívat získaná privilegia a jakékoli příjmy, jež má z církve.
Vzhledem k nesouladu mezi právní úpravou v trestním zákoně a kanonickým právem se tak kněz může dostat do situace, kdy musí zvolit, zda dostát své povinnosti uložené mu jako občanovi České republiky a být potrestán ze strany své církve, či zda nesplnit oznamovací povinnost a konat v souladu s předpisy své církve.
Lze však říci, že určitou možnost řešení tohoto konfliktu nabízí odstavec 2. ustanovení § 168 trestního zákona, podle něj ten, kdo spáchá trestný čin neoznámení trestného činu, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání, a to tak, že by se trest, který ukládají kanonické předpisy za vyzrazení obsahu zpovědního tajemství, interpretoval jako jiná závažná újma. Je tedy na úvaze zákonodárce, jak dané možnosti využije a podstatně tak ulehčí situaci zpovědníkům.
Mýlíte se. Tento text byl v době svého sepsání (2001) platný, dnes je ale zastaralý, protože výjimka z § 168 trestního zákona existuje od roku 2002:
Zákon č. 3/2002 Sb. O církvích a náboženských společnostech Parlamentu ČR ze dne 27. 11. 2001 v 1. části, hlavě II., § 7 uvádí zvláštní práva registrovaných církví a náboženských společností. V bodě f) stojí: „Zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství, je-li tato povinnost tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.“ V 6. části v § 35 je stanovena změna trestního zákona v § 168, doplnění odstavce 3: „Oznamovací povinnost (spáchaného trestného činu) nemá duchovní registrované církve a náboženské společnosti…, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství.“
Díky za info, v tom případě to je katastrofa. Podřítit sekulární právo kanonickému je úplně stejné jako podřídit sekulární právo právu Šaríja.
Nikde tu podřízení sekulárního práva kanonickému nevidím… Jen respekt sekulárního zákona k základním náboženským právům…
Pozor, cituješ starý TZ. Dle zák. 40/2009Sb.: § 368 Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání.
(3) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující pomoc obětem trestných činů.
Navíc zákon o svobodě náboženství či jak se to nazývá je vůč TZ lex specialis a má tedy přednost i když by to v TZ nebylo.
ad „… musí zvolit, zda dostát své povinnosti uložené mu jako občanovi České republiky … či zda nesplnit oznamovací povinnost a konat v souladu s předpisy své církve“: i kdyby tady ten rozpor mezi tr. zákonem a CIC skutečně ještě byl, pak by jeho řešení mělo být jednoznačné. Nakonec v každé druhé vesnici máme pomník světce, který může být vzorem, jak se k takovému dilematu postavit …
Snad nemáte na mysli sv. Jana Nepomuckého?
Nezlobte se na mě, ale tady se vůbec nejedná o nějakou oznamovací povinnost. Jednoznačné řešení pro křesťana je dívat se na to, jak by konal Ježíš, a podle toho jednat. 🙂
Ježíš také uzdravoval v sobotu (což byl proti Mojžíšovu zákonu). Co je víc láska nebo zákon?
a zachránit někoho s vědomím, že za to zaplatím exkomunikací je hrdinství!
Ježíš by rozhodne neporušil zpovědní tajemství. Porušení zpovědního tajemství je jeden z největších zločinů, jaké kněz můž spáchat. Nikdy není hrdinstvím, vždy je strašným zločinem a smrtelným hříchem vedoucím do pekla. Zapomínáte, že účel nikdy nesvětí prostředky.
Ad „Pan Contras“:
Pokud Vám dobře rozumím, že „koncilní humanistickou sektou“ myslíte jednu, svatou, katolickou a apoštolskou církev po II. vatikánském koncilu (jako že asi ano), musím se ohradit. Není důvod pro „vystřízlivění mnohých z růžových brýlí“ ve vztahu ke svátosti smíření, neboť bez ohledu na pokoncilní změny je zpovědní tajemství pro katolického kněze stále něčím absolutně neporušitelným. Za přímé vyzrazení zpovědního tajemství následuje i po II. vatikánském koncilu exkomunikace latae sententiae. Takže toto nemá s II. vatikánským koncilem vůbec nic společného.
A k věci samé:
Budu raději užívat titul „pater Vácha“, protože je platně vysvěceným římskokatolickým knězem. Myšlenková konstrukce P. Marka Váchy je chybná, protože samotný fakt vykonání svaté zpovědi nemůže zneplatnit to, že penitent neprojeví účinnou lítost. Svatá zpověď prostě proběhne bez ohledu na to, zda je zakončena svátostným rozhřešením čili nic. O zpověď tedy jde vždycky, takže zpovědník jestiť vázán zpovědním tajemstvím se všemi důsledky plynoucími z porušení tohoto tajemství.
Nezbytnými podmínkami k tomu, aby zpovědník udělil penitentovi svátostné rozhřešení, je účinná lítost a opravdové předsevzetí. Jestliže penitent svých hříchů nelituje a neslíbí polepšení, nelze udělit rozhřešení a tedy ani pokání (dostiučinění). Pokud by penitent litoval a slíbil polepšení, zpovědník udělí rozhřešení a jako součást pokání by měl uložit penitentovi oznámení spáchaného trestného činu na policii. Zda to penitent (v tomto případě současně i pachatel trestného činu) skutečně udělá, je věcí jeho svědomí, avšak již nikoliv věcí zpovědníka. Zpovědní tajemství je neporušitelné a kněz se nemůže angažovat v jakékoliv formě oznámení toho, co se ve zpovědi dozvěděl, orgánům činným v trestním řízení.
Ad užití pojmu KHS: Jistě máte pravdu. Ale nebude ji mít i pan Contras pokud zde existuje kněz, který beztrestně hlásá tak hrozné nesmysly a je přitom držitelem pověření zpovídat? Není i to reálný problém?
Jistě, je to reálný problém, slova P. Váchy jsou opravdu nesmyslná. O tom jistě není sporu, to je každému jasné. A rád bych věřil, že naše hierarchie z toho vyvodí patřičné důsledky. Avšak nelíbí se mi dávat do souvislosti „KHS“ a toto selhání P. Váchy. Jako by selhání P. Váchy bylo v příčinné souvislosti s tím, že je POKONCILNÍM knězem. To mi přišlo jako poněkud zjednodušující a zavádějící.
Tak ty důsledky si nechám ukázat…
Tady je ještě další problém, totiž kolik kněží se na to dívá stejně jako P. Vácha a kolik jich je ochotných běžet hned ze zpovědnice na policii. 3%? 10%? 30%? Opravdu nevím, ale můžeme se oprávněně domnívat, že P. Vácha nebude jediný. Na Facebooku probíhá diskuse o tomto vystoupení P. Váchy, diváci, většinou laikové, jsou P. Váchou nadšeni (kromě p. Pospíšila, který tam také zasáhl), ale nadšen je i P. Jan „Giovanni“ Fiala z komunity Emmanuel, farář v Olbramovicích u Moravského Krumlova. Nevyjadřuje se sice konkrétně k této otázce, ale celkově o vystoupení P. Váchy říká: „Jako vždy, skvělý…“: https://www.facebook.com/hydeparkcivilizace?group_id=0
Nevím, jak vypadá zpovídání v Olbramovicích, ale farníkům bych radil jet radši někam jinam (ale ne do nedalekých Lechovic, kde je farářem P. Vácha…).
Na vyvození důsledků jsem také zvědav, jelikož prozatím u žádného „pochybení“ duchovního nenásledovalo.
Pro pána krále, kněz, který hlásá nesmysly, nedělá z Církve nějakou KHS. To jsou husitské bludy biskupa Williamsona.
Snad jsem to napsal srozumitelně. Fakt, že nějaký kněz vykřikne v médiích bludy či nehoráznosti, z církve (rozhodně zde nemluvíme o té s velkým C) žádnou KHS neudělá. Ale jestliže tak činí pravidelně a církev ho to nechá dělat a i nadále mu svěřuje nanejvýše zodpovědnou práci (pastoraci středoškolské a vysokoškolské mládeže), pak mi připadne zcela pochopitelné a minimálně částečně oprávněné, když někdo zodpovědnou část církve za KHS považuje. Protože ona sama, jako instituce, ho k tomu opravňuje svým reálným chováním…
Mýlíš se, Jiří.
Nikdo netvrdí, že z Církve dělá bludný kněz KHS. Církev učí pravdu, tudíž jen těžko může být totožná s KHS.
Svůj umanutý husismus si též vetkni, protože vím, že nejsi žádný pitomec, jen stále opakuješ to, co už bylo x krát vyvráceno. KHS se má k Církvi jako hniloba k jablku. Hniloba není jablkem a jablko není hnilobou. KHS je parazit.
Pokud většina kněží struktur učí bludy, nebo bludům blízké, jsou členy KHS. A to včetně kacířského římského biskupa.
Termín “koncilní humanistická sekta” nepoužívám, ale je tu ještě jeden problém, který se přímo netýká P. Váchy. Tím, je zda příslušný jeho nadřízený biskup bude reagovat na tento jeho veřejný projev a postihne ho. Pokud ne, tak je to jen další signál, že si heretici či jinak pochybní kněží mohou říkat a dělat si co chtějí.
P. Špaček se mýlí. Jedna svatá všeobecná je viditelná dle čtyř atributů, jež jsou mu jistě známy a nebudu tedy nosit dříví do lesa. Jedna svatá všeobecná je společnost pokřtěných vyznavačů pravé víry v jednotě s apoštolským stolcem. KHS je sdružení pokřtěných heretiků v mající s jednou svatou personální unii v osobě modernistického papeže (viz.: http://rexcz.blogspot.cz/2013/10/komentar-eleison-cccxxvii-frantisek.html) KHS na těle pravé církve parazituje jako nádor na nemocném a přesto nemůžeme říci, že nádor je nemocný a nemocný je nádor.
Bludy.
Ale kdež.
Také bych řekl, že papež hlásá bludy. Otázkou je zda vědomě.
U klerika se nevědomost předpokládat nedá. Ten má povinnost vědět.
Nenarážíte-li ovšem na jeho mentální nedostatečnost, což by jistě mohlo být řešením.
Nádor je nepochybně totožný s částí svého nositele, podobně tak hniloba. Netvoří jiný subjekt. Chcete-li říci, že tvoří, a vy se skutečně vyjadřujete tak, jako by tvořil, pak se dopouštíte hereze. Pokud tvrdíte, že netvoří, pak složitým a pobuřujícím způsobem tvrdíte banální fakt, že v církvi jsou také lidé hříšní. Ať tak či tak, myslím, že je třeba opustit tyto zavádějící myšlenky.
Důstojný otče,
v jedné věci se zásadně mýlíte: podle katolické morálky neexistuje žádná morální povinnost provinilce jít se ohlásit na policii, ledaže by hrozilo potrestání nevinného (ovšem ani pak nemá provinilec povinnost přímo se udat, pokud má jiné možnosti, jak zabránit potrestání nevinného, například poskytnutí důkazu, který jeho samého neusvědčí, ale spolehlivě vyviní nevinného obžalovaného.) Provinilec má povinnost uhradit škodu, kterou způsobil, ale nemá povinnost sám pro sebe žádat světský trest. Zrovna tak není správné, aby kněz ukládal povinnost udat se jako pokání, protože to nemá žádnou souvislost s nápravou provinilce; jako pokání má kněz ukládat dobré skutky, totiž modlitbu, askezi, či almužnu jakéhokoli druhu; ne ale udání sama sebe. Taková myšlenka je modernistickým nesmyslem.
Modernistickým nesmyslem? Pak jde o modernistický nesmysl velmi starý, běžný už v 19. století… Pokorně přijmout spravedlivý trest je v souladu s křesťanskými ctnostmi a rozhodně se nedá tvrdit, že jde o něco, co nemá souvislost s nápravou provilnilce.
Skutečně Ignáci, nikdo nemá povinnost samo o sobě se udat, ba právo to dokonce v některých zemích výslovně odmítá u nás jen připouští.
SV. Tomáš dokonce tvrdí, že není hříchem, když odsouzenec k smrti uteče.
Jakže, tenhle nesmysl má zastání i u katolíků? Všiml jste si, že se zastáváte udání sebe sama a v příspěvku píšete pouze o přijetí spravedlivého trestu? Udání se, vydání se a přijetí trestu jsou tři různé věci!
„Nikdo není povinen sebe sama udávati nebo soudu se vydávati, netrpí-li za niko nikdo jiný, nevinně nařknutý. … Jednak zákonodárci (i církevní i světští) dobře vědí, že by bylo marno a zbytečno podobné zákony vydávati, a jinak také jest sporno, zdali zákonodárce (ať církevní ať světský) má právo ukládati povinnost tak tvrdou, která průměrně lidské síly daleko převyšuje.“ Vřešťál: Mravouka, X, 56
Navíc povinnost udat se přestává, pokud by pachateli hrozil nepoměrně větší trest než nevinně nařčenému, např. rok vězení vs. doživotí. A i v případě, že je pachatel povinen se udat, není povinen se vydat soudu a případnému trestu, takže se může přiznat třeba z ciziny.
K útěku: Sv. Alfons dovoluje utéci a) před odsouzením; b) po odsouzení k smrti nebo jiném u těžkém u trestu, jestliže vazba není sama trestem. Novější bohoslovci (19. stol.) včetně P. Vřešťála nepovažují jakýkoli útěk vězně za hříšný, právě z důvodu výše uvedeného.
Jak se tedy stavíte k právu muslimů upřednostňovat právo šaríja nad právem světským? Použít můžete stejnou argumentaci jakou používáte níže na obhajobu upřednostňování práva kanonického.
1) Z mého pohledu: Jelikož islám je falešné náboženství, nemohu pro něj používat argumenty platné pro náboženství pravé. Pak už se zbývá jen ptát, kdy je na místě toto „právo“ tolerovat, protože jeho potláčení by přineslo negativní výsledky.
2) Je třeba rozlišit 1) aplikaci ve stylu výhrady svědomí (tj. právo nečinit, co svědomí nedovoluje – to je i případ výjimky z ohlašovací povinnosti), na kterou má do určité rozumné míry nárok každý už protože je nedílnou součástí náboženských svobod; 2) případ aktivního jednání, což už pod výhradu svědomí nespadá a může čelit mnohem více omezením…
1) to je právě váš pohled. Z pohledu desetitisíců jiných náboženství a dokonce i z pohledu většiny lidí na této planetě i v této zemi, je falešné zase to vaše náboženství a pravá jsou jiná. Vaše argumentace z hlediska sovětského práva v tom musí být univerzální. Máte li mít právo upřednostňovat své vnitřní právo nad světským, musí ho mít i islám, mormon, i cargo cult. Přiznáváte tedy muslimům právo nadřazovat šaríju nad světské zákony jako právo na svobodu vyznání stejně jako to požadujete pro sebe a kanonické právo?
Ad 1) O pravdě se nehlasuje. S Vašimi vývody nelze souhlasit… A přehlížíte další body, které jsem napsal…
Tak tak, pravda je skrytá a jediné, co nám zbývá, je testovat, ověřovat, dokazovat. To je ale přesně to, co náboženství nedělá. Naopakdse tomu brání. A proto těch zaručených jediných náboženských „pravd“ je tolik. Uctívač Ganéši je o své „pravdě“ přesvědčen úplně stejně jako vy o té vaší. Věrohodnost vašich pravd je pak úplně stejná.
Tak jako se o Pravdě nehlasuje, nerozhoduje o ní ani pevnost přesvědčení…
Pigu Bangu, mně vaše pohledy a pohledy bloudících bezbožníků nezajímají. Jestliže nesouhlasí: inu kdo neuvěří, bude zavržen a zavržených je skutečně hodně a já mám z jejich trestu srdečnou radost – dostávají co jim patří.
Pan contras: mít radost z věčných muk? Chlape jste normální? tohle je hodně za hranicí sadismu.
Btw. pokud má katolicismus pravdu a lidé nežijící podle božích zákonů končí v pekle, tak za tohle co jste napsal jenom doufám, že skončíte hned vedle mě. Věřte mi není to osobní, ale napsat, že máte radost z něčího věčného zavržení je mimo veškeré společenské normy, jakékoliv civilizované společnosti.
PS: prosím pana Pospíšial, aby toto necenzuroval, protože to co napsal pan Contras si podle mě podobnou reakci zaslouží.
Radost z Boží Spravedlnosti není ani nepochopitelná, ani zavrženíhodná… Na rozdíl od Vašeho příspěvku, který by chtěl někoho poslat do pekla bez relevantního důvodu.
Jistě by bylo lepší, kdyby dotyční v pekle byli schopni zasloužit si spásu, ale pokud to nedokázali, jsou potrestáni právem a jde tedy o spravedlnost, ne o sadismus…
Pin Bang a jemu podobní za to často nemůžou, protože se setkávají s Váchy, Halíky a podobnými „katolíky“, papežem počínaje, jedním slovem relativisty. Když někdo vyznává „katolickou“ víru tak relativisticky a subjektivisticky, ještě přesněji modernisticky, jak tito jmenovaní, je Pin Bangova argumentace zcela na místě a Váchové, Halkové a Františkové s ním budou souhlasit, a proto nesouhlasí s námi.
My katolíci však tvrdíme, že pravost katolického náboženství lze s jistotou ROZUMOVĚ dokázat a objektivní pravdu poznat. Dokonce na to máme vypracovanou zvláštní disciplínu, která se tímto zabývá a modernisté jí tolik opovrhují, totiž apologetiku. O pravosti katolické víry a katolické Církve se lze přesvědčit stejně jako se lze rozumově přesvědčit o nepravdivosti islámu, buddhismu nebo čeho všeho si vzpomenete. Proto si nárokujeme upřednostňování katolického náboženství nad ostatními náboženskými systémy, které jsou bludné a kromě toho i z přirozeného hlediska společensky nefunkční. Katolíci se nikdy nebáli rozumové konfrontace s vyznavači bludných náboženských systémů, naopak tito bludaři a pohani se tomu vždycky bránili, neboť jejich nároky skutečně nevychází z poznání ale z fanatismu.
Pin Bang z existence vyznavačů různých náboženství logicky chybně (příznačně pro lidi, kteří se ohání vědou, ke které většinou ani pořádně nepřičichli) vyvozuje, že jsou si všechna rovna nebo že mezi nimi nelze rozhodnout. Jakoby zapomněl, že lidé se také mohou mýlit. Koneckonců shoda mezi lidmi nepanuje ani na bázi znalostí experimentálně ověřitelných, tím spíše v oblastech, kde nelze nic měřit nebo experimentálně ověřovat, ale jsme odkázáni pouze na správné rozumové úvahy, které vychází z dobře poznaných a ověřených faktů (např. historických).
Pin Bang je žijícím dědictvím positivismu, který se z filosofické podoby (kde jeho rozpornost rychle vyjde a vyšla najevno) dostal do roviny praktické, mezi plebs, který má jakýsi vágní obraz vědeckého pohledu na svět. Kdyby církevní představitelé v druhé polovině 20. století nekolaborovali se světem, bylo by takových Pin Bangů o dost méně.
Ovšem i přesto radovat se z věčného utrpení mi přijde trochu přes čáru a velmi zvrácené.Jsem schopen pochopit, že Bůh nemá problém, někoho odsoudit do pekla za to, že se neřídil jeho příkazy, ale mám problém pochopit jak se z toho ještě někdo může radovat namísto lítosti.
PS: Ten relevantní důvod tam je, tím je právě ta radost nad věčným utrpením, ale budiž.
O tom, že tresty zatracenců blaží světce v nebi píše rovněž sv. Tomáš. Je třeba vzít do úvahy 2 věci:
1. Bůh je nekonečně milosrdný, a do pekla jde hříšník, který se definitivně a naprosto svobodně rozhodl setrvat v hříších. Stačí trošku dobré vůle a odpověď na Boží grandiosní nabídku. Zavrženci v pekle proto nejsou nedopatřením, nebo jen proto, že by jim jednou ujely nohy a Bůh je hned klepnul přes prsty. Dělá všechno pro to, téměř se podbízí, aby duši spasil navzdory tomu, že jeho kněží dělají mnohdy vše proto, aby duše přišly do pekla.
2. Tresty zavrženců jsou satisfakcí uražené Boží velebnosti a ten, kdo Boha miluje, musí trpět tím že by tento nepoměr, tento dluh neměl být shlazen. Peklo je oslavou Boží na těch, kdo se nechtěli stát exempláři Božího milosrdenství. Naopak musí každé těšit, že se Boží vůle v životě zatvrzelých řádně naplnila a dostávají co jejich jest.
Islam vobec nie je nábozenstvo, ale zlocinecká ideologia, vymyslená sadistickým pedofilným vrahom, lupicom, ktorý si islam vymyslel ako svoj nástroj moci a ovládania ludí. Viedol dobyvacné vojny, dal kruto vrazdit ludí, klamal, podvádzal, za zenu si zobral 6 r. dievcatko a ked mala 9 r. tak mal s nou sex, bol to diabol v ludskom tele, korán si vymýslal podla situácii do ktorých sa dostal, vedel, ze keby propagoval seba, tak neuspeje, preto si vymyslel alaha, mesacného boha pústných beduínov.
http://eurabia.cz/Articles/2880-mohamed-genius-psychoteroru-cast-i-.aspx
Islam je zlo, ktoré treba vymiest z povrchu tejto zeme!
Moslimom treba otvorit oci, lebo islam ich zotrocuje, nicí telo aj dusu cloveka, preto moslim nemá ziadené city, svedomie, bez akéhokolvek svedomia zabije vlastné deti! Nevázi si zivot cloveka, preto dokáze sa odpálit niekde v dave ludí.
Islam je ohavnost. No moslimov sa teba pozerat ako na obete chorej, zvrátenej ideologie, ako sv. Augustín vyslovil: Bludy potierajte, bludárov milujte, alebo koptský knaz Z. Botros:
Ako ja nenávidím islam, tak milujem moslimov.
https://www.youtube.com/watch?v=AmHqjtOWoIQ
TV ALFADY co je v preklade Stanica Vykupitela, kde pater Botros velmi úspesne otvára oci moslimom a dokazuje, co je islam a Mohamed v skutocnosti zac:
http://www.alfadytv.tv/
Brutální pravda o Islámu
https://www.youtube.com/watch?v=Xq6wePiHHdA
Islamské manželstvo ako legalizovaná prostitúcia
http://www.blogovisko.sk/islamske-manzelstvo-ako-legalizovana-prostitucia.html
Islam sa bojí kritiky
Prečo je v islame zabudovaná toľká opozícia voči poznaniu Mohameda a náboženstva, ktoré vytvoril? Ex-moslimka Nonie Darwish odpovedá v knihe Diabol, ktorého nepoznáme:
Čoho sa islam bojí? Dokumentov o svojich krvavých dejinách? Hanby za to, že ich prorok masakroval Arabov aj Židov? Masakrov, ktoré potom pokračovali až do dnešného dňa? Lží a tutlania? Odpoveď je, že všetkého tohto, plus ešte skrytejších škandálov, ktoré majú ešte len prísť a ktoré zasiahnu srdce aj dušu islamu.
Robert Spencer vo svojej knihe Existoval Mohamed? poznamenáva, že kým kresťanstvo a židovstvo prežilo masívnu historickú kritiku, ktorá sa začala v devätnástom storočí, islam by nikdy nemohol prežiť takéto preverovanie, a preto bráni každému pokusu oň a trestá ho.
Krvavé kamene
Vina nevinných
http://www.pluska.sk/zena/pribehy/krvave-kamene.html
Islam je Satanizmus!
Ad Contras: Myslím, že nikomu nesmíme přáti věčné zavržení, protože nic horšího ho nemůže potkat. Můžeme však někomu přát nějaká zla (např. nemoc), je-li naděje, že to bude u něj podnětem k nápravě života.
Můžeme se také radovat z toho, jak se naplňuje Boží spravedlnost, tedy u nekajícího těžkého hříšníka v pekle. Ale motivem pro tu radost je Boží spravedlnost, ne utrpení hříšníka.
Pan contras:
Katolickou nauku o tom, kdo přijde do pekla znám (přece jenom o katolickou scénu se aktivně zajímám několik let ;)) a nemám s tím problém, dokonce ji považuji za logickou, toho se ovšem můj „příspěvek“ netýkal. Týkal se především radosti z věčného zavržení nekajících se těžkých hříšníků (což pokud chápu dogmatiku správně jsem i já), která mi přijde doopravdy sadistická. Nebyl by spíš na místě smutek z toho, že těžcí hříšníci namísto, aby dosáhli věčné blaženosti, na věky trpí?
Jistě, lepší je dosáhnout odpuštění, a je na místě i smutek z toho, že odpuštění nedosáhli, neb Bůh je raději oslaven milosrdenstvím než spravedlností, ale to se nevylučuje.
Ad radost z věčného zavržení:
V jednom soukromém poselství, o jehož autenticitě nechci rozvíjet diskuzi, je věta, která mi připadne mnohem pravděpodobnější: „Má Duše nevýslovně trpí, když některé místo [v nebi] zůstává na věky prázdné.“
Nevylučuje se to.
Upal se, pohane! A nebo ne, raději prozři 🙂
Pro Pig Bang:
Krutě se mýlíte. Pravda je pouze jedna jediná – „Já jsem Cesta, Pravda a Život“ (Jan 14,6). Kristus Ježíš je Absolutní Pravda, o které se hlasovat nedá. Testování, ověřování a dokazování si ponechme např. pro chemické pokusy (jsem původní profesí ing. chemie), tam to má své opodstatnění. Nikoliv však v katolické víře. Tam můžeme pouze s pokorou tuto Věčnou Pravdu přijímat a před Ní se hluboce sklánět…
P. Špaček: To je hezké – ale co chcete udělat s papežem, aby to taky tak viděl, jako Vy? Když někde někoho vyzvu k modlitbám za něj a za jeho obrácení, lítají po mně klacky. /-:
P.S. omylem jsem kliknul dřív:
Ty jeho pokusy jsou mnohem horší, než ty chemické – vedou do Pekla minimálně tisíce mladých lidí. O dalších ani raději nemluvím. Je mi z toho hodně zle. ///-:
Myslíte římského biskupa, který odsoudil proselytismus aka Kristovo „Jděte do celého světa…“?
To je oříšek…
Existuje snad ještě někdo, kdo takové „hrůze“ učiní přítrž.
Nebylo by to na trestní oznámení Církevnímu soudu a dotaz na příslušná místa- České biskupské konferenci?
Ujme se toho někdo fundovaný?
Musím se P. Špačka zastat.
1. Správně poukázal na to, že se má kněz titulovat „pater“, nikoliv „pán“. Což platí i v případě, že kněz je, s prominutím, v*l. (Vím, že např. rabín Pinchas Joskowicz oslovoval Jana Pavla II. „pane papež“, ale nějakého žida bych si za vzor příliš nebral. Ale to ze mě asi mluví antisemit.)
2. Oprávněně se podivuje nad tím, že by mělo být atributem „pokoncilní sekty“ znevažování zpovědního tajemství. Ta má sice svoji novou věrouku, ale tohle bych jí nepřisuzoval.
Nota bene, zpovědní tajemství není věroučnou otázkou, nýbrž otázkou disciplinární, čili ani nesouvisí se čtyřmi výše zmiňovanými atributy.
Žádný trest pro P. Váchu samozřejmě neočekávám. Běží v závěsu za Mons. Halíkem, takže nakonec možná ještě dostane i on nějaký ten hezký, pomíjející titul.
Souhlas, kromě toho, že se domnívám, že zpovědní tajemství je (jako i jiná tvrzení z oblasti morálky) věroučnou otázkou, protože nemyslím, že by církev ustanovení o jeho nedotknutelnosti (na rozdíl od řadu předpisů církevního práva) mohla změnit. Změnit může pouze sankce za jeho porušení, popř. je zrušit.
Otec Vácha nezpochybňoval zpovědní tajemství. 🙂 Řekl jen to, že by to oznámil, aby zabránil zlu. Samozřejmě s vědomím vlastní exkomunikace. 🙂
Ne, to neřekl, naopak. Tvrdil, že v daném případě zpovědní tajemství nezavazuje. Což je zrůdná lež. Vy to teď vylepšujte další zrůdnou lží, že může být správné spáchat smrtelný hřích a porušit zpovědní tajemství… Ani to není a nemůže být pravda…
Bohužel jsem to neviděla, ale pokud to řekl, tak je to něco strašného. Je vůbec ten člověk platně vysvěcený kněz? Dá se pochybovat o jeho teologickém vzdělání a znalosti teologického kánonu. Musím si to najít v archivu televize.
Článek na rozhovor v úvodu přímo odkazuje…
Pořad jsem viděl a čekal za jak dlouho pan Pospíšil o něm napíše článek 😀 Oblečení hodnotit nebudu – to je věc pana kardinála Duky. Jestli mu to nevadí, tak budiž (i když si myslím něco jiného).
Otec Vácha mluví hezky, klidně, jde vidět, že je vzdělaný, snaží se o lidský přístup. Je vidět, že je fascinován Bohem. Krásně mluví o tom, jak Boha nemůžeme vměstnat do naší malé hlavičky. Jenže zapomíná, že i jeho příkázání nemůže nikdy pochopit. Můžeme donekonečna vymýšlet, že Bůh to chtěl tak a tak, protože „něco“. Jenže stejně nepochopíme proč. Musíme Bohu prostě dětsky důvěřovat, odevzdávat se mu. Jenže, jak sdělil v pořadu, on nechce být jako dítě. Chce sám svým rozumem rozhodovat, že něco někdy není hřích. On vlastně ani o hříchu nemluví. A vůbec podle něj stačí žít podle svého svědomí. Hezké, pokud budeme mluvit o divochu někde na ostrově, který o Bohu nikdy neslyšel. Jenže on to řekl tak, že si běžný český pohan řekne: „Aha, já vlastně žiju dobře, svědomí mi nic nevyčítá.“ Z toho mi až vyplývá, že když chceme někoho přivést ke Kristu, tak mu vlastně uškodíme, protože Kristova blízkost útočí na naše svědomí a máme výčitky. Tak nevím. Ten člověk vypadá rozumně, bude asi hodný, nikoho neodsuzuje. Jenže on nikdy ani nezmínil, že skutek jako potrat, homosex. je težký hřích. A vůbec – mluví o Bohu, to je hezké. Ale kde je Ježíš Kristus? Nepůsobil na mě, že by ho vyznával. Jsem z něj zmaten. A nejen já 🙁
Pan kardinál je velmi rozvážný a klidný muž, kterému se zvedne tlak jen když jde o to hlavní, o peníze: http://www.novinky.cz/domaci/316945-predvolebni-pravidla-cro-totalne-vytocila-jinak-distingovaneho-duku.html
Asi jste si ten rozhovor J. Em. Dominika kardinála Duky s paní redaktorkou neposlechl pozorně. Tady primárně nešlo o peníze, ale o cenzuru, která v komunisty ovládaném Českém rozhlase již naplno funguje: „Nejsem majitelem církve, ani majitelem státu. Ale vím, že ono zákonné opatření chce vlastně potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda. Už dva roky upozorňuju, že v této zemi někteří lidé nás chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, kterou jsme si vytrpěli a vybojovali. Pokud přijme naše společnost toto opatření, budu vědět, že nežiji v demokratickém státě, kde neplatí ani právní řád, ani žádné zásady. A vracíme se pod rudé prapory se srpem a kladivem…“
Takže jestli Vám vadí tato slova kardinála Svaté římské církve, jste asi volič KSČM. V tom případě bych Vás (a Vám podobné) chtěl upozornit, že na sebe vztahujete církevní trest interdiktu (viz CIC z r. 1983, kán. 1374, zvláště 2. část věty za středníkem).
Docela by mě zajímalo, jestli by vypnuli i židovského představitele, který by horlil proti nacismu. Pan kardinál horlil proti komunismu, na což má jako mukl nezpochybnitelný nárok. U mně má za to palec nahoru!
Beobachter, jak jste přišel, že kardinálovi jde o peníze? Doložte to z toho rozhovoru zde a teď, pokud se na to zmůžete!
P Špaček ti komunisti své pozice ani nikdy neopustili, pan kardinál má na Radiožurnálu každou sobotu své „kázání“ a to mu nevadí že mu to bolševik blahoskloně umožňuje , asi je to něco za něco,že. Jsem zvědav co tam bude tuto sobotu
A cikána, který horuje proti dělnické straně by taky vypnuli? To by ale byl rasízmus. 🙂
Neuvěřitelné – poprvé zcela souhlasím s článkem publikovaným na tomto blogu! 🙂
Páter Vácha, Halík či papež František nikdy nezklamou. Tolik zasvěcených komentářů. Určitě souhlasím s rozhořčeným hodnocením mnoha diskutujících, ale tím, že se navzájem utvrzujeme ve svých víceméně tradičních postojích ono napadené jablko nevyléčíme a tu hnilobu neodstraníme. Rozhodně nejsme církví putující, ale bojující a nebojujeme proti krvi a tělu.
Fragmentace „tradiční fronty“ modernistické stoce vyhovuje a proto bych viděl jako účinný boj modlitbu růžence před arcibiskupským palácem za návrat k pravé víře a pravou liturgii.
Můžete začít.
Ono farizeové si také mysleli, že mají pravdu, a také dodržovali všemožné zákony, a přesto je Ježíš nazval „plemenem zmijí“. 🙂
Kterého Ježíše myslíte? Našeho Pána Ježíše Krista?
Nevšiml jsem si, že by dnes nějací farizeové žili, vy ano?
Je snad dodržování Desatera farizejstvím? Je dodržováním mravouky farizejstvím? Kde je hranice a kdo to rozhodne? Vy?
Svatý Jene Nepomucký,oroduj za nás !!
Milí diskutující,
Bez ohledu na to, co si myslím o Marku Váchovi, a co si o něm myslí kdokoliv jiný (každý má právo na názor), včetně autora tak je mi upřímně zle z toho článku i z celé diskuse. Tolik nenávisti… Tolik nenávisti, vůči člověku, který přivedl k víře tolik lidí, je moudrý, pokorný a vzdělaný… A i kdyby hlásal sebe větší bludy tak nenávist čišící z tohoto článku je hrůzná! Nemluví Ježíš o tom, že máme milovat své nepřátele a žehnat jim? Méně zkoumejte kanonické právo a liturgii, ale víc žijte podle toho, co učil a dělal Ježíš Kristus. Stojí to za to. Děkuji.
Rozlišujte prosím kritiku a nenávist. Rozdíl je klíčový:
http://cirkev.wordpress.com/2013/08/06/laska-nesouhlas-a-kritika/
A ani jinak nemohu souhlasit. O jaké pokoře pana Váchy to mluvíte? Kněz, který běžně veřejně zpochybňuje závazné učení Církve (a to i v oblastech, v nichž se neorientuje), ten není pokorný, ale naopak ďábelsky pyšný. Za něco takového by Kristus nikdy nikoho nepochválil. A pokud jde o jeho vzdělání, jeho obrovské mezery v oblasti teologie a katolické morálky jsou nepřehlédnutelné a u kněze opravdu šokující (viz např. jeho nesmyslnou kritiku postoje Církve ke kontrole porodnosti, z níž je zřejmé, že nemá absolutně ponětí, o čem to píše).
K poslední větě – ignorance a neposlušnost není ctnost. Nepochybuji o tom, že Kristus by liturgii i kanonické právo studoval velmi pozorně a podrobně. A rozhodně by ani na jedno nekašlal…
Ano jsem si dobře vědom, že existuje rozdíl mezi konstruktivní kritikou – myšlenou s láskou a mezi odsuzováním a kritizováním plným zloby, nenávisti, závisti apod. Jen Bůh ví, co je ve vašem srdci a já si rozhodně nehodlám hrát na Boha. Ale můj pocit z vašeho článku, zejména z posledního odstavce, je prostě, pocit, že tohle není konstruktivní kritika s láskou k hříšníkovi, ale že je to opravdu plné hořkosti a nenávisti skryté mezi řádky. Nemusí to tak být, ale prostě to je můj pocit z toho.
Pokora pana Váchy se ukázala mj. v části rozhovoru, kde se ho redaktor ptal, zda-li někdy někoho obrátil na víru. Pan Vácha by mohl začít vypočítávat lidi, chlubit se apod. ale jeho odpověď byla plná osobní pokory, bez snahy připisovat si zásluhy.
To, že má určitý náhled na učení církve a že jej nějak interpretuje nemusí být nutně výrazem pýchy. Mnoho, dnes kanonizovaných a uznávaných, světců bylo zpočátku odsuzováno za svoje názory… koneckonců i farizeům a znalcům zákona nebylo Ježíšovo učení po chuti. S trochou nadsázky by se z toho dalo vyvodit, že Ježíš byl tedy, jak píšete: „ďábelsky pyšný“…
Víte, říkám si, že možná pan Vácha má opravdu „obrovské mezery v oblasti teologie a katolické morálky“ (byť myslím, že to není pravda) ale zdá se mi, že nedostatek v oblasti teologie nahrazuje velkou empatií a láskou k lidem. A láska je to co Ježíš hlásal, Láska = katolická morálka. Myslím, že empatie a láska bylo to co Ježíš učil, nikoliv kanonické právo.
„Nepochybuji o tom, že Kristus by liturgii i kanonické právo studoval velmi pozorně a podrobně. A rozhodně by ani na jedno nekašlal…“ – zajímavá úvaha nad tím, co by Ježíš dělal. Ale realita je taková, že Ježíš po sobě nezanechal žádnou příručku plnou pokynů, nezanechal žádná složitá technická pravidla, nic takového nám tu nenechal…A ani popis poslední večeře (liturgie) není v evangeliích zrovna obšírný (je řekněme asi 100 000x kratší než katolické „příručky“ pro liturgii) Držel bych se proto zejména Ježíšova příkladu a toho co říkal…
Aktuálně mě napadá například: „Nesuďte, abyste nebyli souzení, neboť jako měrou naměříte…“ a „Celníci a nevěstky vás předejdou do nebeského království“
Jistě zde je mnoho světců, co bylo kritizováno za svoje názory, nicméně rozhodně nešlo o názory nekatolické, jaké prezentuje otec Vácha. Ale je mi jasné, že nemá cenu diskutovat s člověkem, který je tak nesoudný, že staví kněze hlásajícího názory neslučitelné s katolickou vírou na roveň samotného Boha (on Ježíš Kristus je Bůh, víme?), případně zdůrazňuje pokyn „nesuďte“ v článku, kde druhého odsuzuje, jak sám přiznává, jen na základě svých nepodložených pocitů…
Nicméně přesto si neodpustím dodatek: ano, máte naprostou pravdu: Láska = katolická morálka (a obráceně). Takže pokud nějaký kněz hlásá věci neslučitelné s katolickou morálkou, zjevně musí být na štíru nejen s Literou, ale i s Láskou… Ono svádět ostatní ke hříchům, ve Váchově případě často smrtelným, není zrovna „láskyplné“…
Ignác palec nahoru, Tomáš dolu
Už zase byl můj článek cenzurován. No jestli tohle je fér, tak mi to vysvětlete. Vaše příspěvky jsou dost drsné a ty projdou, možná že právě proto, co?
Předpokládám, že mluvíte o příspvěku, co nebyl cenzurován, ale jen čekal na schválení… Jako všechny ostatní… 🙂
Ježíš na spoustu věcí dost kašlal. 🙂 (uzdravování v sobotu, mejdany u hříšníků, rozhovor se ženou u studny…) To by si žádný zákoník nedovolil. 🙂
Srovnáváte nesrovnatelné. Farizejská nařízení se zákony Božími a Matky Církve a Váchu s Bohem…
ad bubu: vaše forma vyjadřování o našem Pánu Ježíši Kristu (jestli jste ho měl opravdu na mysli) hovoří za vše …
Na diskusi Cinicia a Tomáše Sixty pěkně vidíme rozdíl mezi postojem jedné strany, která je ochotna regulérně diskutovat, a postojem strany druhé, která vlastně nediskutuje, ale bombarduje první stranu jedním diskusním trikem za druhým:
Cinicius: 2 + 2 = 4!
Tomáš Sixta: 2 + 2 = 5! (Zlomyslně) Nechovejte nenávist ke svému bližnímu! Žijte podle toho, co učil a dělal Ježíš Kristus! Jste plný hořkosti a nenávisti skryté mezi řádky! (Stále zlomyslněji a zlomyslněji) Chybí Vám empatie a láska! Jste jako farizej a zákoník! Atakdále, atakdále, ad infinitum.
Což si opravdu neuvědomujete, že takhle se nediskutuje? Že diskutuje-li se o tom, kolik je 2 + 2, nebo o tom, zachovává-li P. Vácha katolické učení o neporušitelnosti zpovědního tajemství, či nikoli, není možno zaplevelovat diskusi dlouhými odstavci, plnými pokryteckých výzev k empatii, odstranění hořkosti atd.? Ne, asi si to opravdu neuvědomujete, takhle jste byl vychován, takhle Vás vyškolili; obávám se, že už s tím nelze nic dělat…
úplný souhlas, až na ten závěr: dělat s tím lze vždycky něco … jen se musí trochu chtít 😉 Samozřejmě chápu, že pokud dotyčný žije v nějakém neomodernistickém ghetu, tak to může být dost obtížné.
Tomáš Sixta, Jezis Kristus nebol vzdy milujúci, láskavý, dobrý ku kazdému, ako to dnes pokoncilní cirk. predstavitelia hlásajú, treba si spomenút, ze co spravil v chráme, uplietol si bic a vyhánal kupcov z chrámu, prevracal im stoly a v spravodlivom hneve im povedal: Nerobte lotrovský pelech z domu mojho otca!
Petrovi tiez povedal: Odíd odomna Satan!
Ano, pokial islo o hriech, nebol Jezis ani milujúci, ani láskavý, aní dobrý!!!
Aj pater Pio nebol vzdy milujúci, dokázal aj vyhnat niektorých zo spovedelnice, aj ostro povedat zlým ludom.
jen bych si dovolil upřesnit, že náš Pán Ježíš Kristus byl vždy milující, neboť i když k někomu nebyl zrovna laskavý, tak to vždy dělal z lásky. Podobně tomu bylo předpokládám i u P. Pia.
Bohužel mluvíte stejně jako moje manželka, která neví, kde je Sever, nezná slova sv. Pavla o podřízenosti svému muži a zakládá si na rovnostářství. Upřednostňuje světské zákony nad Boží, jak se jí právě zamane a hodí k ponižování muže. Tvrdí, že Novus Ordo Missae je právoplatný ritus, kde je hlásána katolická pravda. Jste hodně těžce vedle křesťanství a Boha, vážený pane. Za tohle bludaření můžete poděkovat panu Orkovi a jemu podobným, jakož i modernímu ritu NOM.
Nemám dojem, že by se zde kritizovalo nenávistně a se zlobou. Spíš je to s lítostí nad knězem, který propadl falešným představám o víře a Bohu. S tím se, bohužel, neustále setkávám u mnohých pokoncilních kněží. Ale není to spíš tragický obraz theologických fakult a obsahu vzdělávání? Jeden moudrý kněz mi řekl, že nejhorší je to, že se vzdělávají spolu s bohoslovci i děvčata na theologických fakultách a relativistický přístup ke vzděláváníze strany učitelů. To pak vede kněze k dojmu, že pracují v normálním pracovním poměru, a zapomínají na svoje poslání.
Pro pana faráře z Deštné: napsala jsem Vám slušně, Vy jste mi ani neodpověděl. Není Vám to hloupé?
Halík i Vácha si mohou samozřejmě připsat mnoho obrácených, pochybuji však, že jde o obrácené na katolickou víru. Vždyť Vácha v tom, co je předmětem katolické víry, neuvěřitelně a trestuhodně plave (to v tom lepším případě). Jak může druhým předávat to, o čem sám nemá ani páru.
Je pravda,že P.Váchu neznám ale přesto se mi líbí jeho srovnání vědy a víry v tom smyslu,že věda se ptá JAK,zatímco víra se ptá PROČ. Když to budu aplikovat na interrupci,tak věda se zabývá jak zabít,kdežto víra se táže proč zabít.
Tady se ale nevede diskuze o P.Váchovi,nýbrž o produktu České televize. Čili pořadu,který je natočen,potom sestříhán a následně slepen do formy sledovanosti,neboli senzace. Ze zkušenosti vím,že lidé kteří takovou formou vyjadřování prošli a následně se viděli či slyšeli většinou pokývali hlavou a prohlásili,že něco podobného by nikdy neřekli.
Nelíbí se mi proto zaměňování pořadu za charakter P.Váchy a současně žasnu nad tím,že ateistický sdělovací prostředek je vnímán jako věrohodné hlásání radostné zvěsti :))
Pokud vím, pořad Hyde Park se nestříhá a v premiéře se vysílá v reálném čase…
Nevím, kdo na to donekonečna omílané srovnání vědy a víry přišel; vím však, že je dosti nesmyslné. Jak věda, tak víra se totiž ptají JAK i PROČ. Např. jak působí svátosti? Proč byl stvořen svět? Jak dochází k mutaci genů? Proč kouření vyvolává rakovinu?
ad jjstodola: autora nevypátráte, autorem vtipu je přece také vždy anonym. A proč je to stále omíláno? Když moderní člověk má tak rád snadno zapamatovatelné slogany, těžko tedy odolat pokušení mu nějaké nenaservírovat …
Ptát se může kdo chce jak chce, důležité je, na co dovede odpovědět. A tady má dnešní pozitivistická věda samozřejmě problém s odpověďmi na otázky po smyslu něčeho, což se zjednodušuje na to „proč“ (ten Váš příklad „Proč kouření vyvolává rakovinu?“ je ve skutečnosti zase jen otázkou typu „jak“, protože se nejspíš ptá jak působí nějaký mechanismus, popř. jaká je kauzalita). Moje teorie geneze tohoto bonmotu je tedy následující: Každý přece musí uznat, že když připustíme, že zbožštělá věda umí odpovídat jen na jednu ze dvou otázek, bylo by přece nějak divné, kdyby víra uměla na obě.
ad jjstodola:“Nevím, kdo na to donekonečna omílané srovnání vědy a víry přišel; vím však, že je dosti nesmyslné. Jak věda, tak víra se totiž ptají JAK i PROČ.“
Vidíte a dospěl jste ke stejnému závěru. Věda a víra jsou jedno a totéž.
Věda obsahuje víru – i Edison věřil,že po tisíci pokusech dospěje k naplnění svojí víry. A povedlo se.
Víra obsahuje vědu – celé generace věřily ve spásu,až Ježíš dokázal,jak spásy dosáhnout.
Ten,kdo staví proti sobě vědu a víru se podobá děcku které se na pískovišti obdivuje bábovičkám vytvořeným z písku.
Je možné obrátit se k Bohu zády a zachovat si čisté svědomí?
Svatá zpověď,její platnost je přesně definovaná,ale je možné nadřazovat pochybný světský zákon nad zákon Boží?
Euthanazie – má vůbec smysl,když každý může svobodně spáchat sebevraždu kdekoli a kdykoli?
Proto tvrdím,že nelze stejným měřítkem posuzovat pořad ČT a P.Váchu. U něho bude potřeba více přemýšlet.
Ach, dovolte mi ještě jeden komentář. (pro větší přehlednost ho očísluji)
1) Nestavěl jsem Marka Váchu na roveň samotného Boha – bylo to myšleno jako tzv. ANALOGIE. (Nenapadlo mě, že by to někdo mohl nepochopit a interpretovat, že dávám P.Váchu na rovinu s Ježíšem, tak pokud z toho nebylo pochopitelné, že je to analogie s trochou nadsázky tak se omlouvám za vaše případné rozčílení)
2) Ad diskuse: „že nemá cenu diskutovat s člověkem, který je tak nesoudný“ Na základě vaše špatné interpretace jedné věci v internetové diskusi mě označujete za nesoudného 🙂 Spíš by to mohlo vyznít, že vám docházejí argumenty, nebo že na to nemáte co říct… Ale máte pravdu, tato diskuse nemá smysl. Jednak proto, že evidentně není šance, abyste aspoň začal přemýšlet o tom, že byste nemusel mít pravdu. A jednak nemám potřebu ztrácet čas diskusí s někým, kdo mnou evidentně pohrdá (viz vaše věta: „on Ježíš Kristus je Bůh, víme?“ je důkazem vašeho pohrdání mnou a tím pádem důvodem nepokračovat v této diskusi)
3) Ad: „Druhého odsuzuje, jak sám přiznává, jen na základě svých nepodložených pocitů“ Odsouzení by to bylo, kdybych napsal, že váš článek je plný nenávisti, závisti a arogance a konstatoval bych to jako fakt, To by bylo odsouzení. Já jsem jen vyjádřil svůj pocit a tím vyjádřil, že to tak nemusí být a že se možná můžu mýlit. A ten pocit nebyl tak úplně „nepodložený“ – nejsem psycholingvista, ale pojmy které používáte na adresu pana Váchy (vybírám jen z posledního odstavce např. „strašlivý nesmysl“; „rána do zad všem katolickým kněžím“; „Postavil se tím po bok nacistů a komunistů“ „Může vůbec kněz klesnout hlouběji?“) prostě implikují neodbytný dojem, že pisateli nejde o věcné fakty, nýbrž že s ním lomcuje nenávist, zášť, atd. Čili tak nepodložený pocit to nebyl. A ještě jedna poznámka k tomu odsuzování od sv. Pavla:: „Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte…“ čili taková pěkná výměna názorů, čili vzájemné napomínání a vyučování není nic špatného. A já jsem vás opravdu neodsuzoval – jen jsem vám dával zpětnou vazbu, svůj názor.
4) Ad: osoba P. Váchy – pardon, ale osočovat ho, že svádí ostatní ke smrtelným hříchům je podle mého názoru nesmysl. To mi přijde dosti totalitní. Nehledě na určité vytržení z kontextu… byl tam použít (v Hyde parku) příklad s vrahem, který by řekl že chce spáchat další vraždu, což není zrovna běžná záležitost. Myslím, že jste pak v článku i v diskusi vložil panu Váchovi do úst myšlenky, se kterými by určitě nesouhlasil.
Vím minimálně o 3 lidech z mého okolí (a mohl bych je klidně jmenovat), které Marek Vácha buď přivedl (opět) k víře nebo je výrazně posunul směrem k Ježíši Kristu a jeho církvi. Nehledě na dalších několik lidí, kteří na základě četby jeho knih prohloubili svou víru nebo dokázali přijmout církev. Nevím, kolik lidí jste přivedl k Ježíšovi vy, ale pokud jste na tom aspoň tak jako pan „heretik“ Vácha, tak je to super, protože v nebi mají velkou radost z obrácených hříšníků 🙂 Děláte z otce Marka heretika a někoho odporného, moje zkušenost je, že je to člověk plný Lásky, pochopení a moudrosti. Nemůžu si pomoct, ale vy jste na mne zapůsobil jako člověk který nemá snahu druhé pochopit, ale odsuzuje je a pohrdá jimi. Na druhou stran věřím, že máte obdivuhodnou znalost kanonického práva, liturgie apod. Zkuste k tomu všemu ještě přidat více lásky k bližním a více být podobný Ježíši ve svém chování…
5) Pokud jsem vás něčím urazil nebo zranil v průběhu této diskuse tak prosím o odpuštění. Bylo by toho ještě dost co napsat, ale považuji tedy tuto diskusi za uzavřenou. Tak vám tedy alespoň žehnám, modlím se za vás, za ještě větší vylití Ducha Svatého do vašeho života a ať vám Ježíš žehná, ať se můžete stále přesvědčovat o jeho Dobrotě a Lásce, ať On sám ve vás působí, proměňuje vaše srdce a zahrnuje vás svou láskou. Amen 🙂
1) Analogie ovšem předpokládá základní podobnost ve srovnatelné věci. Pokud podobnost absentuje, je celá analogie nesmyslná. A pokud ta Vaše analogie má mít smysl, pak musí její podstatou být srovnání Váchy s Bohem.
2) Daný citát dokládá pouze oprávněné pohrdání argumentací, kterou jste použil.
3) Dané citáty dokládají zcela oprávněný odsudek jednání a výroků otce Váchy. S nenávistí to nemá nic společného…
4) Opět plno nesmyslů ve stylu, k němuž jsem se už vyjádřil výše. Tedy se omezím jen na ty smrtelné hříchy: pan Vácha ke smrtelných hříchům věřící svádí poměrně pravidelně (viz jeho vyjádření na téma umělého oplodnění, kontroly porodnosti a podobně)…
ad 3)
Jan 8:3 Tu k němu zákoníci a farizeové přivedou ženu, přistiženou při cizoložství; postavili ji doprostřed
4 a řeknou mu: „Mistře, tato žena byla přistižena při činu jako cizoložnice.
5 V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“
6 Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi.
7 Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“
8 A opět se sklonil a psal po zemi.
9 Když to uslyšeli, zahanbeni ve svém svědomí vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve, až tam zůstal sám s tou ženou, která stála před ním.
10 Ježíš se zvedl a řekl jí: „Ženo, kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?“
11 Ona řekla: „Nikdo, Pane.“ Ježíš jí řekl: „Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!“
P.S.: Já jsem psal o napomínání, vy píšete o odsudku, na úryvku z Jana 8:3 a následující jsem chtěl ukázat, že odsudek je něco co Ježíš nedělal a co nekoresponduje s Ježíšovou mentalitou. Když už jste tak Váchu osočoval s šíření hříchů, šáhněte si například zde do svědomí, jestli jednáte v souladu s učením Pána Ježíše. A „oprávněné pohrdání“, neexistuje oprávněné pohrdání,,, lidi jsou si rovni a mají se k sobě navzájem chovat s láskou a úctou, né s pohrdáním.
Zajímavé. Ovšem citovaný úryvek jasný odsudek obsahuje: Jdi a už více NEHŘEŠ! A to ani nemluvím o jiných úryvcích, v nichž Kristus vyhání kupčíky z Chrámu či vyčiňuje farizeům do plemena zmijí… Vaše tvrzení jsou prostě nepravdivá!
Oprávněné pohrdání samozřejmě existuje. Jde o pohrdání hříchem a je dokonce naší povinností. „Nenáviď hřích, ale miluj hříšníka!“ Váš problém je, že nechápete, že jde o dvě strany mince. Nelze milovat hříšníka i hřích, láska k hříšníkovi vyžaduje nenávist k hříchu a nesouhlas s hříšníkovými hříchy.
„Jdi a už více NEHŘEŠ!“ lze těžko chápat jako odsudek, navíc je to bezprostředně za slovy „Ani já tě neodsuzuji.“ Odsudek je něco výrazně jiného než přímé či nepřímé konstatování, že člověk zhřešil.
P.S. reagoval jsem na komentář pana C. z 23/10/2013 v 06:33. Te’d koukám, že se to tu rozjelo, ještě více. Obávám se, že mě někteří nepochopili, což samozřejmě nemusí být moje chyba, na druhou stranu jsem měl potřebu vyjádřit svůj názor a pocit. (na což mám (doufám) právo) Vidím, že na tomto webu, plném pouze zastánců pana C. „nemám šanci“. Kdo by mě chtěl odsuzovat a přisuzovat mi nějaké vlastnosti a příběh (viz „takhle jste byl vychován, takhle Vás vyškolili; obávám se, že už s tím nelze nic dělat…“) na základě jedné krátké internetové diskuse, tak tím nemá cenu se zabývat 🙂 Jo a pokud měl někdo tendenci mě poučovat o tom, kdo byl Ježíš a co se píše v evangeliu, tak vás mohu uklidnit, že Bibli znám velmi dobře. Ad: „ale bombarduje první stranu jedním diskusním trikem za druhým“ – pardon, ale neznám žádné diskusní triky, na diskusních fórech se obvykle téměř nevyjadřuji nemám na to čas. Pro jednou jsem udělal výjimku, ale koukám, že jsem tvrdě narazil 🙂 Nejsem členem žádné sekty nebojte se 🙂 (No i když, někteří z vás by Charismatickou obnovu do nebezpečně heretických sekt třeba zařadili, co já vím…) Každopádně aspoň jsem si zase trochu udělal obrázek o některých věcech, tak aspoň nějaký přínos to pro mne mělo. doufám že i pro vás!
P.P.S.: Nebojte se, modlím se, žiju s Ježíšem, přijal jsem Ducha Svatého, znám písmo, uznávám církev atd. atd. Není potřeba mne dále poučovat. Přeji všem krásný a požehnaný den.
Pane Tomáši, ze stylu vašeho psaní mi bylo hned jasné, že jste prošel Charismatickou obnovou. Jsem ráda, že jsem se nespletla. Nejsou totiž v Církvi lidé, kteří by více nenáviděli katolickou věrouku a Boží spravedlnost než charismatici. Žijte dál s Ježíšem, věřím, že vám ukáže cestu, jak opravdu ctít a poslouchat Boha, pan Vácha toho totiž není schopen.
Myslím, že ne všichni, kdo se hlásí k „charismatické obnově“, nejsou stejní. Znám některé, které považuji za pravověrné, byť s nimi v řadě věcí nesouhlasím.
pravověrného charismatika jsem ještě nepotkal, leda tak katolíka ,každý charismatik v sobě nosí dilema II VK který toto zvěrstvo na katolících dopustil
+ ještě jedna poznámka: Původně, v prvním příspěvku, jsem vůbec nereagoval na věcné věci, ale na demagogický styl článku, ze kterého (podle mě) čiší nekřesťanská nenávist a zloba. To bylo to hlavní co mi vadilo. (ostatně tušil jsem, že věcná obhajoba Váchy by byla na tom to webu sebevražda. ale vadil mi zejména ten nenávistný styl článku a diskuse)
Věcná obhajoba Váchy je pro katolíka sebevražda kdekoliv, protože to, co řekl, obhájit nelze…
Jsem šokovaná nenávistným útokem na P. Váchu. Uvedený pořad jsem celý viděla. Nechci se bavit o tom, zda se Otec Vácha vyjádřil někdy ne zrovna šikovně, ale spíše mi vadila absolutní nekompetentnost a hloupost komentátora. Na ty jeho otázky, tak jak byly kladeny, bylo někdy těžké rozumně odpovídat.
Moje dospívající děti, díky Bohu, Otce Váchu znají osobně (i prostřednictvím svátosti smíření) a jsem za to vděčná. Ještě chci poděkovat panu Tomáši S., že měl odvahu se P. Váchy zastat a snaží se vést diskuzi. Já k tomu chuť nemám a na další reakce nebudu brát zřetel. Přeji pěkný den.
Ivana
Co k tomu dodat? Důsledek modernismu…
Neříká se tomuhle postoji „strkat hlavu do písku“?
No, já bych spíše řekl, že strká hlavu do písku ten kdo sice pravdu zná, ale nechce si připustit důsledky. Z příspěvku paní Ivany spíše lze vidět absolutní důvěru (vymytý mozek) v bludy modernistů. A co se týče pýchy rozumu, pak je to obecný jev pokoncilní teologie. Ti již nejsou schopni uvěřit a jejich víra je podmíněná.
Kdyby přistálo UFO na svatopetrském náměstí, tak nevím nevím co by z hlediska katolické teologie kázali svým ovečkám. A stejně se to má i s vírou a Genessis.
Pýcha rozumu a bezbřehý racionalismus, který se snaží smířit s vírou.
Svěřit své dospívající děti P. Váchovi je dosti nebezpečné. Uznávám jeho lidské kvality, ale jeho kněžství je totálně potlačeno vědeckým myšlením. Pýcha rozumu je hřích u kněze dosti nebezpečný, jednou jsem byla na jeho přednášce, kde se snažil dát do vzájemného harmonického vztahu knihu Genensis a evoluci, na moje poznámky reagoval smetením ze stolu. Hájí jen sebe a svou pravdu.
Ano, problém je o to závažnější, že zde probíraná kauza není nějakým ojedinělým zaškobrtnutím dotyčného, ale že podobně pobuřující názory šíří dlouhodobě (viz již několik starších článků a diskusí na D&H). Já sám jsem také zažil jednu jeho přednášku na živo (viz http://cirkev.wordpress.com/2012/02/07/marek-vacha-etik-satanuv/#comment-10130) a všechno toto mne vede k názoru, že je velmi nerozumné k němu poslat (nejen) děti ke zpovědi. Samozřejmě se vždycky najdou tací, kteří budou inkriminovaná vyjádření otce Váchy omlouvat mediální manipulací, nešikovným redaktorem apod. Já také netvrdím, že za tím je nějaký zlý úmysl důstojného pána, faktem ale zůstává, že výsledek jeho veřejných vystoupení je zoufalý a v řadě případů pobuřující. Pokud má nějaký problém, který mu veřejné vystupování ztěžuje, měl by to reflektovat a podle toho se zařídit (viz diskuse na toto téma http://aktualityhvezd.wordpress.com/2010/12/01/lepsi-zadne-kneze-nez-takoveto/#comment-7340)
Chtěl jsem něco takového původně napsat, ale je dobře, že se ozvala žena. 🙂
Z Tvého příspěvku jsem ale Ignáci nevyrozuměl, že Vácha je tam konfrontován se situací sériového vraha, který při „zpovědi“ uvádí, že půjde zabít devátou oběť. A Vácha spíše uhýbá popisem situace, kdy příchozí neprojevuje lítost … pak, by nemuselo dojít k naplnění podstaty zpovědi… ten zpovídající tam musí přijít jistě za účelem zpovědi, pokud by přišel do zpovědnice jen za účelem pochlubení se někomu, kdo o tom nemůže mluvit, pak by se zločinec asi mýlil. A popis situace moderátorem se od tohoto scénáře moc nelišil.
To se mi spíše více nelíbil jeho o minutu předchozí příspěvek o nevěřícím který dodržuje destaero, ale nevěří v Boha (sic! ) … Víra v Boha už je součást desatera….
Problematiku morálky včetně zpovědi v mezních situacích zachycuje film Řád, který včera opakovali na TV Noe. Kněz tam říká zhruba: „Kvůli jakému typu rozhovoru jste vlastně přišel, je to vůbec zpověď? Jsme vázáni zpovědním tajemstvím, ale mimo zpověď povinnost mlčenlivosti neplatí; važte slova!“
P. Vácha v onom úryvku o vrahovi, který mj. oznamuje úmysl další vraždy říká, že by bylo nutno vyjasnit, zda šlo o zpověď. Věta o povinnosti zabránit dalšímu zlu neznamená nutně udání na policii. Z odkazovaného článku P. Plavce: „Pokud by kněz vyslechl v rámci vyznání něco o přípravě zločinu, má povinnost pokusit se dotyčného od takového úmyslu odradit.“
Ve Váchově větě „Pak to není svatá zpověď, kdyby ten člověk se s tím nechtěl rozejít“ chybí klíčové slovo „Pak to není PLATNÁ svatá zpověď“; z hlediska mlčenlivosti je to ovšem podstatné.
Je velký rozdíl mezi psaným projevem a odpovědí na otázku v živém vysílání, kde je možnost věcné chyby mnohem větší. K významnému zkreslení zde došlo a můžeme se dohadovat, zda omylem, neznalostí nebo úmyslně. Ignác automaticky předpokládá poslední dvě varianty, a jinde píše, že ve věci potratů moderátor P. Váchu „nakonec PŘINUTIL vyjádřit se jasněji a katoličtěji než obvykle“. To nejsou neutrální vyjádření a zřejmě s posledním odstavcem jsou podkladem hodnocení Tomáše a Ivany.
Nejlepší by bylo, kdyby se k problematice vyjádřil sám P. Vácha.
Mýlíte se… Z hlediska mlčenlivosti není rozdíl mezi platnou a neplatnou zpovědí…
Možná jsem se nevyjádřil dost jasně, ale uvádím rozdíl z hlediska mlčenlivosti mezi neplatnou zpovědí a aktem, který (objektivně) zpovědí není.
Také si myslím, že bychom se měli řídit spíše mravoukou a CIC než nějakým filmem z TV Nova.
Abych to upřesnil: Neexistuje platná a neplatná zpověď. Existuje pouze zpověď a např. duchovní rozhovor (chcete-li, „duchovní vedení“, „duchovní doprovázení“ apod.).
Každá svátost začíná znamením kříže: „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen“. Tedy i svátost smíření – svatá zpověď. Jakmile zpovědník zahájí znamením kříže svátost smíření, jedná se o platnou zpověď – bez ohledu na to, zda bude zakončena svátostným rozhřešením čili nic. Už se nejedná o „duchovní rozhovor“, ale o svátost. A to znamená, že je kněz-zpovědník vázán zpovědním tajemstvím bez výjimky.
Je tedy nepodstatné, jestli P. Vácha řekl či neřekl slovíčko „PLATNÁ“, jak píše Michal. Nezáleží na tom, jestli se ten „člověk s tím nechce rozejít“. Jakmile se jedná o zpověď (která tedy začala znamením kříže), je to vždy PLATNÁ zpověď.
P. Jan Špaček: Mohu se zeptat, co říkáte na to Orkovo porušování zpovědního tajemství?
„Jakmile se jedná o zpověď (která tedy začala znamením kříže), je to vždy PLATNÁ zpověď.“
— Co výše píšete není pravda, ale vyvstává zajímavá otázka: Je neplatná zpověď (ať už z jakéhokoliv důvodu) opravdu zpovědí? Podle mne ano, protože platnost není pro podstatu zpovědi rozhodující, ale je k tomu nějaká autoritativní literatura?
Ohledně neplatné zpovědi jsem vycházel z textu sv.J.M.Vianeye http://cirkev.wordpress.com/2011/11/24/o-podminkach-zpovedi/ . Tento termín používá i P. Skoblík http://ktf.cuni.cz/~skoblik/km_puvodni/slovo.htm . Rozpozná-li absenci podmínek pro platnost zpovědník, nesmí udělit rozhřešení (např. absence lítosti nebo odmítnutí náhrady škody, i když je to možné). Při zatajení těžkého hříchu je zpověď neplatná i přes udělené rozhřešení.
Mlčenlivost se na zpověď vztahuje bez ohledu na to, zda byla platná nebo ne.
Topajík: P. Špaček se již vyjádřil
http://cirkev.wordpress.com/2013/10/21/marek-vacha-symbol-upadku-knezstvi/#comment-23272
Chtělo by to tomu Váchovi napsat….. zkusí to někdo?
Kdo někdo a co napsat? 🙂
Nejen Váchovi,ale i někam výš !
Zkoušejte pánové, zkoušejte psát, já už na to nemám žaludek, psala jsem i Váchovi po té jeho přednášce a často i výš, ale bez Boží milosti pro jejich obrácení toho mnoho nezmůžeme. Zůstávám teď raději u růžence a svěřuji Církev Panně Marii.
To je to nejlepší a nejrozumnější, co se dá dnes dělat. 🙂 🙂 🙂
Jak vysoko? Franci by ho ještě pochválil.
Pro topajik:
Na Vaši otázku, co říkám na porušování zpovědního tajemství P. Váchy, jsem odpověděl ve svém prvním komentáři (viz výše).
Ale tak, jako jsem se v témže příspěvku ohradil proti „pan Vácha“ namísto „P. Vácha“, tím více se musím ohradit proti Vašemu „Franci“. Jistě se nemýlím, že tím máte na mysli Římského Stavitele mostu Římského (Pontifex Romanus) Františka. Já také nenazývám nějakými podobnými zkomoleninami 2 hierarchy, kteří jsou Vašimi favority – tím mám na mysli arcischizmatika Mons. Marcela Lefébvra a byzantského katolického hereziarchu Eliáše z Pidihrivek, který vyhlašuje anathemy jak na běžícím pásu. Jsou to lidé, kterých si naprosto nevážím, ale nikdy bych si nedovolil jejich jména jakkoliv komolit.
Ale padre, František přece není žádný pontifex. Je prostým a pokorným římským biskupem.
Kdypak jste ho naposledy slyšel, že by o sobě hovořil jako o papeži?
ad P. Jan Špaček: v tomto s Vámi, důstojný pane, souhlasím. Ani kritika diskutabilních papežových kroků a prohlášení by neměla být spojována se znevažováním jeho osoby a už vůbec ne jeho úřadu. To stejné platí o vyjadřování o kněžích obecně, byť by se i zpronevěřili svému úřadu. Navíc to zbytečně odvádí pozornost od skutečného problému a poskytuje levnou munici oponentům jinak opodstatněné kritiky. Myslím, že by toto měl vzít v potaz i šéfredaktor při schvalování příspěvků.
Ad Hamish:
František se o sobě vyjádřil jako o papeži před nejvýše 10 dny v promluvě o apoštolské církvi. „Pomyslíme-li na nástupce apoštolů, na biskupy – včetně papeže, protože je také biskupem…“
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18978
O zkušenostech s autoritativností v řízení v minulosti a nyní v rozhovoru
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18878
MichalD napsal:
25/10/2013 v 08:49
ad P. Jan Špaček: v tomto s Vámi, důstojný pane, souhlasím. Ani kritika diskutabilních papežových kroků a prohlášení by neměla být spojována se znevažováním jeho osoby a už vůbec ne jeho úřadu.
@ Pokud lékař zahodí diplom, přestane se vzdělávat a do práce přijde v montérkách – necháš se od něj operovat?
Ale milý Hamishi, to si přece neodporuje. Papeži, jak známo, náleží celá řada titulů. Tím nejstarším a na prvním místě uváděným je „biskup města Říma“, tedy římský biskup. A každý papež samozřejmě je biskupem nejenom města Říma, ale celé římské diecéze. Není na tom tedy nic špatného, když současný Svatý otec František preferuje titul „římský biskup“.
Pokud jde např. o Codex Iuris Canonici, v něm se prakticky výhradně tam, kde český překlad uvádí „papež“, v latinském originále uvádí nejčastěji „Pontifex Romanus“ (pons, pontis, m. = most ; facio, facere, feci, factum = činit, konat, hotovit, stavět ; tedy „římský stavitel mostu“), méně často „Pontifex Summus“ (nejvyšší stavitel mostu). Není mi známo, že by se v CIC vyskytoval jako ekvivalent slova „papež“ výraz „papa, ae, m.“. Tento malý exkurs do latiny však není podstatný. Chtěl jsem jen říci, že není závadou, když papež používá téměř výhradně titul „římský biskup“.
Mně osobně se však nejvíce líbí titul, který v seznamu papežských titulů bývá uváděn na místě posledním a který zavedl (tuším) papež sv. Řehoř Veliký: SERVUS SERVORUM DEI (Služebník služebníků Božích).
P. Špaček:
Mně osobně se však nejvíce líbí titul, který v seznamu papežských titulů bývá uváděn na místě posledním a který zavedl (tuším) papež sv. Řehoř Veliký: SERVUS SERVORUM DEI (Služebník služebníků Božích).
@ To mně taky. Problém je spíš v tom, že dle nařízení z biskupství /jedno cca 2 roky mladé/ už nemáme služebníky Boží, ale služebníky Božího lidu, kteří mají těmto lidem sloužit. Vy jste ten befel nedostal?
Pro topajik:
Ne, já jsem ten befel nedostal 🙂 A byl jsem vysvěcen před 11 lety na kněze jako služebník Boží. Na tom trvám.
P. Jan Špaček napsal:
27/10/2013 v 20:02
Pro topajik:
Ne, já jsem ten befel nedostal 🙂 A byl jsem vysvěcen před 11 lety na kněze jako služebník Boží. Na tom trvám.
@ Tak máte asi ještě buď velké štěstí nebo zpátečnického biskupa. Nevím, co Vám mám z toho přát víc.
ad topajik a „lékař zahodí diplom“: to máš úplnou pravdu, však já také neříkám, že bychom měli kněze (biskupa, papeže), pokud káže bludy nebo dělá něco jinak nepřístojného, v tom špatném následovat nebo k tomu mlčet. Já si jen myslím, že i tak je třeba chovat k nim a zejména k jejich úřadu s náležitou úctou. Dokonce se i domnívám, že právě tak lépe vynikne, jak hluboko někteří klesli, a že to, co dělají, je nedůstojné jejich stavu. Podívej se, P. Špaček se zde vyjadřuje zcela nevybíravě o J.E. arcibiskupovi Lefebvrovi a míchá hrušky s jablky (Dohnal), což hodně vypovídá zejména o něm samém. Na čem lépe vynikne, že takto vystupuje jako kněz, když bychom mu napsali „Důstojný pane, co vám dává právo takto pomlouvat arcibiskupa?“ nebo „Hele, Hans, nekecej“?
MichalD: takže tomu lemplovi v montérkách pořád říkat „pane primáři“? Přijde ti to logické? Stačí se podívat, jak nás tady tituluje P. Špaček. Sami chtějí od nás úctu a oplácejí arogancí. Jsou to přece naše vzory, kdo nás to naučil – nebo ne?
MichalD:
Podívej se, P. Špaček se zde vyjadřuje zcela nevybíravě o J.E. arcibiskupovi Lefebvrovi a míchá hrušky s jablky (Dohnal), což hodně vypovídá zejména o něm samém.
topajik:
Stačí se podívat, jak nás tady tituluje P. Špaček. Sami chtějí od nás úctu a oplácejí arogancí.
@ Nevím, zda jsem se vyjádřil „zcela nevybíravě“. Dobře tedy, nemusel jsem pro J.Exc. Mons. Marcela Lefébvra použít místo „arcibiskup“ výraz „arcischizmatik“ a pro P. Eliáše Dohnala titul „byzantský katolický hereziarcha“. Pokud to vnímáte jako projev arogance, omlouvám se. Jen jsem vyjádřil svůj názor, že s oběma těmito duchovními nesouhlasím.
Nevím, zda míchám hrušky s jablky. Připouštím, že jeden rozdíl tu je: Mons. Lefébvre nebyl – na rozdíl od P. Dohnala – sedisvakantista.
Já po nikom nevyžaduji projevy úcty. A hlavně – na rozdíl od mnohých zde nekomolím jména. Vždy jsem důsledně psal „Mons. Marcel Lefébvre“, „P. Vácha“, „P. Eliáš Dohnal“, „Svatý otec František“ atd. atd. Naopak jako aroganci bych mohl považovat zde často uváděné „pan Vácha“, „Franci“ či „Buonasera“. Ale domnívám se, že bychom tuto úroveň měli opustit. Nedává to dobré vysvědčení ani vám, a samozřejmě ani mně osobně.
P. Jan Špaček napsal:
28/10/2013 v 10:22
Já po nikom nevyžaduji projevy úcty.
@ Chyba. Už v hodinách náboženství ji máte po dětech chtít.
Proti tomu, co dělá Buonasera je nějaký Vácha jen slabý čajíček. Koncilní Humanistická Sekta má svoji vlastní věrouku a disciplínu a není důvodu se nad ní pohoršovat, ba ani se jí zabývat.
Spíše je důležité šířit vědomí, že KC je něco úplně jiného než KHS. Pohoršení totiž nevzniká tím, co nějaký Vácha nebo Buonasera dělají, ale tím, že je lidé považují za katolíky, jimiž jsou však pouze co do materie (byli pokřtěni a nejsou – dosud – zapsáni v Liber apostatorum), zatímco formálně jsou součástí satanské KHS.
Jaký Buonasera? Pro Vás vždy Svatý Otec František, husito.
Pane Stodolo, nechtěl byste přestat s osobními ataky? Je to hodně ubohé.
„Jaký Buonasera? Pro Vás vždy Svatý Otec František, husito.“
— Těší mě, Jiří, že jsi podle popisu poznal o koho se jedná. Jsi bystrý hoch, když chceš.
Jo, a ještě poznámečka: Když už tu máš zavedeno schvalování komentářů, tak by chtělo věnovat se tomu víc než 1x za dva dny, protože pak diskuse ztrácí na přehlednosti a dynamice.
Občas prostě nemám čas… Koneckonců nejsem za to placen, pokud tedy nepočítám rozličné nadávky za to, že jsem něco nepustil, či naopak za to, že to ho pouštím moc…
ad AnežkaB:
mám podobnou zkušenost:autority taková individua, jako jsou špatní kněží , ještě obhajují, v lepším případě dělají mrtvé brouky.
Modlím se za ukrácení těchto těžkých časů.
To my taky. Za sílu nést Boží vůli v podobě dopuštění zelené pro Zlo.
@jjstodola:
Cituji z Vašeho komentáře: To jsou husitské bludy biskupa Williamsona.
Je od Vás jako od pokoncilního katolíka a člena LSSD velkou drzostí a nespravedlností tvrdit o J. E. biskupovi Williamsonovi, že hlásá bludy hustitů. Musel byste to skutečně dokázat. A tím méně máte právo nadávat solipsovi do husitů.
Cituji solipsa:
Koncilní Humanistická Sekta má svoji vlastní věrouku a disciplínu a není důvodu se nad ní pohoršovat, ba ani se jí zabývat.
Spíše je důležité šířit vědomí, že KC je něco úplně jiného než KHS. Pohoršení totiž nevzniká tím, co nějaký Vácha nebo Buonasera dělají, ale tím, že je lidé považují za katolíky, jimiž jsou však pouze co do materie (byli pokřtěni a nejsou – dosud – zapsáni v Liber apostatorum), zatímco formálně jsou součástí satanské KHS.
A není to pravda, že nauka a disciplína KHS (pokoncilní katolické církve) se radikálně liší od nauky Církve svaté všech dob? A žádná „hermeneutika kontinuity“ anebo katolický výklad dvojznačných teologických pojmů, obsažených v dokumentech pastoračního II. Vatikánského koncilu na tom nic nemění.
Liší se nauka („Tridentský katechismus“ vs. „Katechismus katolické církve“ Jana Pavla II.) i disciplína (CIC 1917 vs CIC 1983). To ovšem nevylučuje, že některé dogmata či pravdy víry katolické věříme společně všichni: my, katolíci integristé i vy, katolíci pokoncilní. Například nauka o Nejsvětější Trojici (De Fide). Je to podobně jako s Církví svatou všech věků a pokoncilní katolickou církví – dvě množiny, mající průnik.
Víte, svého času jsem měl podobné názory jako Vy. Ale maximum možného byla odpověď dominikánského kněze, že teologicky dvojznačná vyjádření v dokumentech II. Vatikánského koncilu musí církev sama opravit. – Ale kdy? Ani teď, více než 50 let po začátku tohoto pastoračního ekumenického koncilu, se nic takového nestalo… Nanejvýš se ozvaly hlasy o „koncilu médií“ a „koncilu skutečném“, aby se odvedla pozornost jinam… A přitom ty dvojznačnosti tam jsou a nikoli náhodou! Například již notoricky známé „Ecclesia catholica subsistit in“. A kromě toho probíhají ještě nejrůznější diskuse o II. VK. Ale k čemu to bude? Začne se opravdu papež František I. římský biskup zabývat revizí dokumentů II.VK? Asi ne, protože podle jeho názoru jsme ještě II. Vatikánský koncil (resp. jeho závěry) pořádně neuvedli v život, neuskutečnili v praxi…
II. Vatikánský koncil byl podle J. E. Mons. Lefebvrea největším neštěstím církevních dějin.
Ano, biskup Williamsona Solipso hlásají bludy husitů. Důkazem je to, co píší. Např.:
„Spíše je důležité šířit vědomí, že KC je něco úplně jiného než KHS. Pohoršení totiž nevzniká tím, co nějaký Vácha nebo Buonasera dělají, ale tím, že je lidé považují za katolíky, jimiž jsou však pouze co do materie (byli pokřtěni a nejsou – dosud – zapsáni v Liber apostatorum), zatímco formálně jsou součástí satanské KHS.“
To je hereze jak poleno, za kterou by drahý pan Solipso stanul po boku Jana Husa na hranici. Žádné dvě církve neexistují. Neexistuje pokoncilní viditelná církev a neviditelná církev všech dob, jak tu zcela v duchu Jana Husa hlásáte. Já jsem katolík (ne předkoncilní ani po koncilní, ale prostě katolík, protože věřím ve vše, co katolická církev učí). Vás bych si katolíkem nazvat netroufnul, protože vaše blouzení o dvou církvích s katolicismem nemá nic společného.
Ano, biskup Williamson a Solipso hlásají bludy husitů. Důkazem je to, co píší.(…) To je hereze jak poleno, za kterou by drahý pan Solipso stanul po boku Jana Husa na hranici. Žádné dvě církve neexistují. Neexistuje pokoncilní viditelná církev a neviditelná církev všech dob, jak tu zcela v duchu Jana Husa hlásáte.
Zde není řeč o žádné neviditelné církvi á la Mistr Jan Hus.
Je to jako když máte ve viditelné Církvi (velké množině) dvě podmnožiny, které mají svůj průnik (nejsou od sebe zcela odděleny, ale to už zde bylo psáno opakovaně): Církev pokoncilní (některými integristy zvaná KHS), samozřejmě viditelná a Církev Svatá všech dob, rovněž viditelná. Je to fakt jednoduchý…
Jaké dvě církve? Jasně přece příšu Katolická Církev a Koncilní Humanistická Sekta. Kde vidíš jaké dvě církve, dokonce jednu viditelnou a druhou neviditelnou?!
Pane Stodolo, Bohu díky, že se zde nacházejí tak rozumní a moudří lidé, jako jste Vy. Mluvíte mi z duše: také já jsem katolický kněz (ne předkoncilní ani pokoncilní, ale prostě katolický kněz). Jak příkrý kontrast s panem solipso, který je totálně „zabetonovaný“ ve své „pravdě“. Ještě jednou díky za Váš názor.
Katolický kněz nemůže plivat na mons. Lefébvra jako Vy. Nebo není katolický.
A katolík nemůže plivat na Svatého otce („Buonasera“) ani na katolickou Církev po Vaticanu II. („satanská KHS“) jako zdejší „tvrdé jádro“ s panem Solipso v čele. Nebo není katolík.
Pánové, mírněte se. I když mně osobně jsou blízké theologické postoje arcibiskupa Lefebvra (a dokonce i biskupa Williamsona), uznávám, že poznání, že se nejedná o schismatiky (o jejich pravověrnosti nemůže být pochyb), není tak jednoduché, protože je třeba ukázat, že svým svěcením neporušili platný zákaz svěcení bez souhlasu papeže a nechtěli se nejen slovy ale i skutky odtrhnout od katolické církve.
Není i proto žádoucí „plivat“ na některou ze stran sporu, který se tu vede. Kdo má výhrady k některým skutkům arcibiskupa Lefebvra, nepřestává proto být katolíkem.
Případ P. Dohnala je jiný; fakticky je ve schismatu a učí blud o neplatnosti stávajících svěcení v katolické církvi a sedevakantismu. Přiznávám mu ovšem pravdu v kritice současného stavu církve a jejího toletování bludů.
Ad Stodola a P. Špaček: Solipso opravdu nemluví o dvou církvích, ale o jedné. Je to podobné jako když v milosti bylo dvoj (i troj) papežství, ale ve skutečnosti byl jen jeden papež pravý. Nebo, když tu v 16. století byli katolíci a „modernisté“ (tehdy utrakvisté, novoutrakvisté, luteráni a další), ale jen malá menšina katolíků v Čechách ve skutečnosti reprezentovala Církev.
P. Jan Špaček napsal:
31/10/2013 v 17:05
A katolík nemůže plivat na Svatého otce (“Buonasera”) ani na katolickou Církev po Vaticanu II. (“satanská KHS”) jako zdejší “tvrdé jádro” s panem Solipso v čele. Nebo není katolík.
@ Vidíte. Já, cimbál, měl za to, že to jsou právě kněží s papežem v čele, kteří mají vychovávat, jak mají věřící jednat. Tak mi promiňte, že jsem to nevěděl. Ostatně – sv. Mikuláš byl málem sesazený kvůli podobnému „přečinu“ a přesto zůstal a dodnes ho uznáváte (snad i ve farnosti pěstujete „mikulášské“).
„Na prvním církevním koncilu v Nicei (r. 325) hájil Mikuláš božství Kristovo proti Áriovu bludu. Na koncilu se tak rozohnil, že uhodil Ária do tváře. Za to jej přítomní biskupové zbavili církevní hodnosti. Jakmile to však učinili, uviděli stát po světcově pravici Krista s knihou evangelií a po levici Bohorodičku s omoforem. Tu se zalekli a vrátili mu jeho funkci.“
Zdroj:
http://liturgickeotazky.blogspot.cz/2011/12/delej-podle-svateho-mikulase.html
Pokud se „římský biskup“ začne chovat jako dospělý křesťan a katolický papež, budu mezi prvními, kdo ho začne veřejně chválit.
@ P. Jan Špaček:
(…) tím mám na mysli arcischizmatika Mons. Marcela Lefébvra
a @jjstodola
———————————————————————
…Když mluvíme o Mons. Lefebvrovi, nesmíme zapomenout na jeho spolupráci s různými řády. „Úkolem Kněžského bratrstva není být všude. Naši kněží nemají k tomu jurisdikci a netvoří paralelní síť vedle církevní autority.“ To, co kněží Kněžského bratrstva sv. Pia X. dělají, dělají vzhledem k nouzi v Církvi, odtud také jejich mandát. Proto Mons. Lefebvre podpořil spřátelené, tradici věrné řeholní komunity. Viděl v nich bohatsví, které spočívá v různosti prostředků k apoštolátu a v mnohostrannosti výrazu věrnosti k tradici Církve. Proto nešetřil povzbuzením pro benediktiny, dominikány, kapucíny, bratry Proměnění, Školské dominikánky, sestry Notre Dame a ostatní řeholníky, kteří se snaží uchovat pravou víru.
Zdroj: Mons. Marcel Lefebvre – Světec nebo rebel?
Kázání Jeho Excelence arcibiskupa Marcela Lefebvra dne 30. června 1988 v Ecône při svěcení P. Richarda Williamsona, P. Bernarda Tissiera de Mallerais, P. Alfonsa de Galarrety a P. Bernarda Fellaye na světící biskupy spolu s Jeho Excelencí emeritním biskupem Antoniem de Castro Mayerem z Camposu (Brazílie) jakožto spolusvětitelem za přítomnosti 180 kněží a asi 10.000 věřících
Je nezbytné, abyste správně pochopili, proč tímto obřadem nechceme za nic na světě schisma. Nejsme žádní schismatici. Jestliže byla vyslovena exkomunikace nad čínskými biskupy, kteří se odloučili od Říma a podřídili se čínské vládě, je velmi dobře pochopitelné, proč to papež Pius XII. udělal. Pro nás ale nepřichází absolutně v úvahu odloučit se od Říma a podřídit se nějaké Římu cizí moci a založit nějaký druh paralelní církve, jak to učinili například biskupové z Palmaru de Troya ve Španělsku, kteří jmenovali papeže, kteří založili kardinálské kolegium. Pro nás podobné věci nepřicházejí v žádném případě v úvahu! Budiž od nás vzdáleny tak ubohé myšlenky, jako je ta, že bychom se odloučili od Říma. Zcela naopak, tento obřad konáme proto, abychom manifestovali svoje spojení s Římem, abychom manifestovali svoje spojení s Církví všech dob, s papežem a všemi těmi, kdo byli předchůdci papežů, kteří se nyní, po Druhém vatikánském koncilu, domnívají, že musí přijmout omyly, těžké omyly, jež jsou schopny zničit Církev a zlikvidovat katolické kněžství.
(…)
Nic mi není vzdálenější než se povyšovat na roveň papeži! Jsem jen biskupem katolické Církve, který pokračuje v předávání nauky. „Accepi quod et tradidi vobis.“ Myslím, že si budu přát, aby toto napsali na můj hrob – bezpochyby to na sebe nedá dlouho čekat –, aby napsali na můj hrob: „Tradidi quod et accepi“, tato slova sv. Pavla: „Obdržel jsem, co jsem vám také předal“. Nic nevynalézám, jsem jen listonoš, který přináší dopis. Tento dopis jsem nenapsal já sám, toto poselství, toto slovo Boží, nýbrž sám Bůh, sám Náš Pán Ježíš Kristus. A my jsme vám jej předali skrze naše milé kněze, kteří jsou zde přítomni, a skrze všechny ostatní, kteří byli sami přesvědčeni, že musí této záplavě odpadu v Církvi klást odpor tím, že zachovají Víru všech dob a předají ji věřícím. My jsme jen předavatelé tohoto poselství, tohoto Evangelia, které nám dal náš Pán Ježíš Kristus, a předavatelé prostředků pro naše posvěcování: Mše Svaté, pravé Mše Svaté, a pravých Svátostí, které opravdu udělují duchovní život.
Zdá se mi, moji milí bratři, že slyším hlas všech těch papežů od Řehoře XVI., hlas Pia IX., sv. Pia X., Benedikta XV., Pia XI., Pia XII., kteří na nás volají: „Ale pro Boha, pro Boha, co děláte z našeho učení, z našeho kázání, z katolické víry? Chcete se jí vzdát? Chcete dopustit, aby v tomto světě vymřela? Pro Boha, vy přece musíte pokračovat v uchovávání tohoto pokladu, který jsme vám předali! Nenechávejte věřící v nouzi! Nenechávejte Církev v nouzi! Pokračujte dále s Církví! Neboť od koncilu dokonce římské úřady přijímají a učí to, co jsme odsoudili. Jak je to možné? Odsoudili jsme liberalismus, odsoudili jsme komunismus, socialismus, modernismus, sillonismus. Všechny tyto omyly, které jsme odsoudili, jsou nyní úřady Církve vyučovány, přijímány, podporovány! Je to možné? Pokud nic neuděláte pro to, aby pokračovala tradice Církve, kterou jsme vám svěřili, bude všechno ztraceno! Církev bude hynout, duše jsou všechny ztraceny!“
Nacházíme se v situaci nouzového stavu. Učinili jsme vše, abychom se pokusili Římu vysvětlit, že je nutné se navrátit k postoji ctihodného Pia XII. a všech jeho předchůdců. Psali jsme, jezdili jsme do Říma, jednali jsme, vícekrát jsme zaslali do Říma otevřené dopisy, biskup de Castro Mayer a já. Při těchto rozhovorech jsme se všemi prostředky snažili přivést Řím k pochopení toho, že ono aggiornamento, tento průlom, který se od koncilu v Církvi uskutečnil, není katolický, není slučitelný se stálým učením Církve. Tento ekumenismus a všechny tyto omyly, tento kolegialismus, všechno to odporuje víře Církve, je s to Církev zničit. Proto jsme přesvědčeni, že jsme dnešním biskupským svěcením poslušni výzvě uvedených papežů a tím i výzvě Boží, neboť oni reprezentují Našeho Pána Ježíše Krista v Církvi.
„A proč jste, Monsignore, přerušil rozhovory, které se přece zdály mít určitý úspěch?“ Proto, že ve stejné době, když jsem umístil svůj podpis pod protokol, mi vyslanec kardinála Ratzingera, jenž mi přinesl tento protokol k podpisu, předložil dopis: mám poprosit za odpuštění kvůli omylům, kterých jsem se měl dopustit. Jestliže jsem v omylu, jestliže učím omyly, je jasné, že mě někdo musí přivést zpět k pravdě, k duchu těch, kdo mi tento list posílají, abych podepsal, že jsem si svých omylů vědom. Jinými slovy to znamená: „Pokud vidíte svoje omyly, pomůžeme Vám navrátit se k pravdě.“ Co je ale pro ně tato pravda, když ne pravda Druhého vatikánského koncilu, pravda této konciliární Církve? To je zcela jasné. V důsledku toho je též jasné, že pro Vatikán je jedinou pravdou, která existuje, pravda konciliární, pravda tohoto „ducha koncilu“: to je duch Assisi. To je dnes „pravda“. Ale tu my nechceme za nic na světě, za nic na světě! Vzhledem k této pevné vůli současných římských úřadů zničit Tradici a všechny vtáhnout do tohoto ducha Druhého vatikánského koncilu, do tohoto ducha Assisi, jsme upřednostnili to, že se stáhneme. Tady jsme již nemohli souhlasit, to bylo nemožné!
Nebylo pro nás možné podřídit se takovému vedení, neboť bychom přirozeně podléhali úřední pravomoci kardinála Ratzingera, předsedy oné římské komise, která nás měla řídit. Takže bychom mu byli vydáni všanc a tím bychom se dostali do rukou těch, kteří nás chtějí podrobit duchu koncilu a duchu Assisi. To je nemožné!
Následně jsme poslali dopis papeži a jasně jsme mu řekli: To není možné. To nemůžeme. Navzdory touze, kterou máme, abychom s ním žili v plném společenství, dáváme vzhledem k duchu, který v současnosti panuje v Římě a do kterého chce vtáhnout i nás, přednost tomu, že budeme nadále pokračovat v Tradici, zachovávat Tradici, dokud tato Tradice znovu nenajde své místo v Římě, v duchu římských úřadů. To bude trvat tak dlouho, jak to Pán Bůh ve své Prozřetelnosti ustanovil. Není mi dáno vědět, kdy Tradice v Římě získá nazpět svá práva. Ale považuji za svoji povinnost připravovat prostředky a cesty pro akci, kterou bych rád označil jako akci pro přežití, jako „Operaci Přežití Tradice“. Tento dnešní den je dnem „Operace Přežití“. Kdybych však tuto akci prováděl společně s Římem a kdybych dále vedl konzultace, které jsme podepsali, a kdybych výsledky těchto konzultací uskutečnil, pak bych prováděl „Operaci Sebevražda“.
To nemohu! Nemám na výběr. Je mou povinností dělat vše pro to, abychom přežili! A proto jsem přesvědčen, že dnes tímto svěcením biskupů pokračuji v Tradici a pomáhám jí přežít, jí, to znamená katolické Církvi!
Jistě víte, moji milí bratři, víte velmi dobře, že bez biskupů nemohou být žádní kněží. Od koho tedy obdrží všichni tito seminaristé, kteří jsou zde přítomni, svátost kněžského svěcení, když mě Pán Bůh zítra zavolá? A to na sebe jistě nedá dlouho čekat. Snad od koncilních biskupů, jejichž svátosti jsou všechny pochybné, protože člověk přesně neví, jaké jsou jejich intence? To přece není přijatelné. A kteří biskupové opravdu uchovali Tradici, uchovali svátosti tak, jak je Církev po dvě tisíciletí, až do Druhého vatikánského koncilu, udělovala? Nuže, biskup de Castro Mayer a já. Tuto skutečnost jsem ani nezavinil, ani ji nemohu změnit. A tak se nám svěřilo mnoho seminaristů, viděli, že tady u nás je zachována kontinuita Církve, kontinuita toho, co je Tradice, a přišli tedy, navzdory obtížím, s nimiž se setkali, do našich seminářů, aby přijali pravé kněžské svěcení a přinášeli pravou kalvárskou oběť, pravou mešní Oběť, a aby Vám udělovali pravé Svátosti, hlásali pravé učení, vyučovali pravý katechismus. To je cíl těchto seminářů.
Nemohl jsem tedy sloučit se svým svědomím, abych tyto seminaristy zanechal jako sirotky, a nemohl jsem ani vás zanechat jako sirotky a odejít, aniž bych se postaral o budoucnost. To není možné. To by odporovalo mé povinnosti. Proto jsme s Boží milostí vybrali ty mladé kněze, ty kněze našeho Bratrstva, kteří se nám jevili jako nejvhodnější a kteří současně také žijí v podmínkách a v oblastech a zastávají funkce, které jim snadno dovolí zastávat biskupskou službu, dětem udělovat biřmování a v našich různých seminářích udělovat kněžské svěcení. Tak dáme my, biskup de Castro Mayer a já, jak věřím, s milostí Pána Boha tímto svěcením Tradici možnost nadále trvat a katolíkům, kteří si to přejí, možnost, aby se prosadili v Církvi svých rodičů, svých prarodičů, svých předků, aby se prosadili v kostelích, pro které byly založeny jejich fary, ve všech těch krásných kostelích s kdysi nádhernými oltáři, které byly nyní často zničeny, aby byly nahrazeny stolem a aby se tak předvedla radikální změna, která byla od koncilu provedena s mešní Obětí, se svatou mešní Obětí, která je přece srdcem Církve a také účelem kněžství.
Zdroj: http://www.fsspx.cz/px010.html#7
Intervence Mons. Lefebvra na II. Vatikánském koncilu: http://www.fsspx.cz/lefe_intervence.pdf (PDF)
P. Aleš Hakl FSSPX: Otázka jurisdikce biskupů a kněží FSSPX v dnešní Církvi: http://fsspx.cz/pah_jurisdikce.pdf (PDF)
Opravdu nevím, proč si tohle P. Špaček nepřečte a nevyjádří se. Musel by přiznat, že ve svém přirovnání ujel na utrum…? Otče, vzpamatujte se, dokud máte ještě čas. Na naivitě se křesťanství stavět nedá.
Já si zase vážím mons.Marcela Lefebvra !!!
.Určitě to není žádný arcischizmatik.Tak to je silné kafé.To už raději mlčet a jen se modlit .Jen Duch svatý může tyto lidi přesvědčit a jejich zlobě.
Též nemám slov na P. Špačka. Nehledě na to, že Dohnal mým favoritem rozhodně není. To jen dokazuje jeho absolutní neznalost stavu krize.
Děkuji za poučení, absolutně se neorientuji, když to tedy říkáte, že. Takže Mons. Lefébvre ano a P. Eliáš Dohnal ne? No to je hezké – přitom jsou, jak se říká, „jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet“. Máte v tom, zdá se mi, poněkud nejasno.
Otče, teď jste hodně ujel… To srovnání je naprosto nepřípadné…
cinicius napsal:
27/10/2013 v 19:00
Otče, teď jste hodně ujel… To srovnání je naprosto nepřípadné…
@ To teda :-)))
Ignác: Mně se naopak to přirovnání zdá velmi případné.
Mně se naopak to srovnání zdá velmi případné. Přiléhavější než by se snad na první pohled mohlo zdát.
O tom nepochybuji. Což ale na skutečnosti nic nemění…
Když se člověku něco zdá, je to jasný důkaz, že spí.
Hmmm, trošku problém však je, že Dohnal je kacíř, který učí bludy (mimo jiné) a mons. Lefebvre neučil nic, než to, co Církev vždy učila.
Chce-li někdo srovnávat tyto dva pány, měl by nejprve stanovit, na základě jakého hlediska tak chce činit. Jinak se vystavuje riziku, že bude pokládán za člověka, jenž zdánlivě podobné smete jednou rukou se stolu, aniž by se namáhal byť jen chvilkovým zkoumáním.
Už vůbec nezmiňuji, že u znalejších pak takový člověk bude považován za blba.
„u znalejších pak takový člověk bude považován za blba.“
— A u dalších pak za ubožáka, který si své bolavé svědomíčko přisluhovače satanské KHS neváhá mazat balzámkem namíchaným ze lži, pomluvy a pokrytectví.
Pánové, už tuhletu diskusi ukončete a kroťte se!
Už mám dost toho, že buď tu musím nechávat procházet naprosto zbytečné útoky, nebo můžu diskusi zrušit, protože přísnějšími kritérii téměř žádný příspěvek neprojde… Začínám se klonit spíše k druhé variantě…
Hamish, by som doplnil, predseda KBS Nemecka hlása bludy, predseda KBS Francúzka je zednár, dokonca rímský biskup dezorientuje katolíkov, list pápežovi od mexickej katolíčky Lucrecie Rego de Planas
(Mexická katolíčka Lucrecia Rego de Planas, matka deviatich detí a dlhoročná známa pápeža Františka, napísala pápežovi 23. septembra 2013 veľmi osobný a dlhý list. V ňom sa mu žaluje na celé svoje utrpenie kvôli jeho pontifikátu a spôsobu, ako napĺňa Petrov úrad. Je to dramatický dobový dokument, ktorý v ničom nezaostáva za listami pápežom od svätej Hildegardy von Bingen alebo Kataríny Sienskej.
Lucrecia Rego de Planas spomína najprv mnohé stretnutia s kardinálom Jorge Máriom Bergogliom za uplynulých 12 rokov na konferenciách, cirkevných zhromaždeniach a exercíciách v rôznych mestách Strednej a Južnej Ameriky.
Po tom, čo Lucrecia odoslala list do Vatikánu, uverejnila jeho znenie aj na svojom blogu, no zatiaľ ešte odpoveď z Ríma nedostala. List uvádzame v plnom znení v slovenskom preklade. Titulok a medzititulok zvolila redakcia z Mexika-City.)
Mexiko – Huixquilucan, 23. septembra 2013
Milovaný pápež František!
Bol si vtedy arcibiskupom v Buenos Aires a ja som bola riaditeľkou vedúceho katolíckeho média. Dnes si o nič menej ani o nič viac pápežom a ja som iba matka, kresťanka, vydatá za dobrého muža, majúca deväť detí, ktorá prednáša na univerzite matematiku a pokúša sa tak dobre, ako len dokáže, spolupracovať s Cirkvou tam, kde ma Boh postavil.
Pri stretnutiach minulých rokov si ma viackrát vyzval: “Dievča, volaj ma Jorge Mario. Sme priatelia!” Ja som preľaknuto odpovedala: “To vonkoncom nie, pán kardinál! Nech ma Boh ochráni pred tým, aby som jeho kniežaťu na zemi tykala.” No teraz si ti dovoľujem tykať, pretože už nie si kardinálom Bergogliom, ale si pápež, môj pápež, sladký Kristov zástupca na zemi, na ktorého sa odvažujem s dôverou obrátiť ako na svojho otca. Rozhodla som sa napísať ti, pretože trpím a potrebujem, aby si ma utešil. Viem, že sa ti páči utešovať tých, ktorí trpia a teraz som jednou z nich.
Keď som ťa na exercíciách spoznala, bol si ešte kardinálom Bergogliom. Bola som užasnutá nad skutočnosťou, že si sa nikdy nesprával tak, ako sa správali ostatní kardináli a biskupi. Uvediem niekoľko príkladov: Ty si tam bol jediný, kto si pred svätostánkom alebo počas premenenia nepokľakol a keď sa všetci biskupi ukázali v sutane, pretože si to vyžadovali predpisy, ty si prišiel v obleku a koláriku. Keď si biskupi a kardináli sadli na rezervované miesta, ty si nechal miesto kardinála Bergoglia voľné a sadol si si niekde vzadu so slovami: “Tu sa mi dobre sedí, tu sa cítim dobre”. Keď iní prišli autom, čo zodpovedá dôstojnosti biskupa, ty si prišiel unáhlený až po všetkých ostatných a hlasito si rozprával o svojich stretnutiach vo verejných dopravných prostriedkoch, ktoré si použil, aby si sa dopravil na stretnutie.
Keď som tieto veci videla – a hanbím sa ti to povedať – pomyslela som si: “Uf, aké má nutkanie upútavať na seba pozornosť! Pretože ak chce byť človek skutočne pokorný a jednoduchý, či nie je potom lepšie, aby sa správal tak, ako ostatní biskupi a nebol pritom nápadný?”
pokracovanie:
http://dielnasj.blogspot.sk/
„Už mám dost toho, že buď tu musím nechávat procházet naprosto zbytečné útoky,…“
— Jasně, nechtěl bych být v kůži zdejšího cenzora. Na druhou stranu pokud jsi opakovaně pustil Špačkovy pomlouvačné komentáře, pak se nediv, že ostatní chtějí uvést věci na pravou míru. Napříště by snad bylo vhodné podobná svinstva rovnou neschvalovat a nemusel bys pak řešit následnou palbu protistrany.
Mám na diskutující dvě prosbě:
– aby argumentovali k věci a ne ad hominem
– aby k označování Bohu zasvěcených osob a jejich úřadu používali z úcty k jejich postavení (i přes jejich oprávněnou kritiku) odpovídajících termínů jako je Svatý otec, papež, biskup, pater apod.
Nedivím se, že to Ignácovi vadí a zatěžuje ho to.
„Grilování“ patera „Orko“.
Co dodat? Možná, že už má napomenutí ze strany otce arcibiskupa na stole. Pokud šlo o živé vysílání, mohla snad sehrát roli tréma.Vím z vlastní zkušenosti, co může člověk:) blekotat, když je na něj namířena kamera:)) Pokud byl program předtočen a autorizován, je to mnohem horší…
V každém případě by se měl tento kněz omluvit a uvést věc na pravou míru. Druhý vatikánský koncil s tím nemá nic společného. Učení o sv. zpovědi je jasně definováno.
…
Jen poznámka. Kněží by měli nosit oděv. Ať už sutanu nebo „clergyman“ (moderní střih:). Je přece už jen přes dvacet let po pádu totality. Kněžský oděv nebyl zrušen. I podle současných pravidel má být. Např. v Polsku nosí kněží oděv běžně. Proč zrovna u nás je taková nechuť ke kněžskému oděvu? Přitom nosit kněžský oděv je dané a správné.
Navíc, ke stálým důvodům (rozeznatelnost kněze v případě nehody (blízkost úmrtí, rozhřešení a další…), přibývá jeden nezanedbatelný.
Kněžský oděv je oděvem chudým.
Kněz, žijící v celibátě, by neměl děla manekýna:)
Kněz s rolexkami na ruce a ve značkovém oděvu se opravdu dobře vyjímá:) při zaopatřování nemocného v chudinské čtvrti, kde se žije mírně nad životním minimem, popř. na soc. dávkách, umocněno ještě tím, že kněz např. běžně nemůže být dlouhodobě nezaměstnaným…. to je pohoršení.
Pax
Jan
Jak bylo v Církvi krásně, když se držela vlastních předpisů, které pomáhaly chránit posvátnost liturgie i kněží.
Arcipastýř nemá čas se zabývat takovými detaily, protože řeší to hlavní – restituce a moc se zlobinkal, když to vypadalo, že lukrativní domečky na hradě nebudou. Náboženství je zde naprosto vedlejší věc. Jen naprostý ignorant či jinak duševně omezený člověk může ještě po všech těch zkušenostech věřit, že ty církevní tajemníky zajímá péče o duše či hlásání víry.
A že jsou mnozí asociální? To taky není žádná novinka, dyť jejich maskot je Kchárl. Do té chudinské čtvrti zaopatřovat nepřijdou v bavoráku a ve značkových hadrech, oni tam totiž nepřijdou vůbec. Smradlavá socka či kripl je přece nezajímá.
Křivdíte kněžím. Mluvíte jako komunista.
Jan
Netušil jsem, že komančům vadí to, že kněz nechodí zaopatřovat.
Rád bych diskutujicím připomněl Kanonické právo, konkrétně :
Kánon 987: Aby věřící mohl přijmou spásonosný lék svátosti pokání, je povinen disponovat se tím, že zavrhuje hříchy, jichž se dopustil, má předsevzetí se napravit a navrátit se k Bohu.
a
Kánon 983:
1: Zpovědní tajemství je neporušitelné, proto není
dovoleno zpovědníkovi slovy nebo jakýmkoliv způsobem a z jakékoliv příčiny cokoliv vyzradit na kajícníka.
Kánon 983 píše, že není dovoleno vyzradit na „kajícníka“, Kánon 987 kajícníka definuje tak, že je to ten, kdo zavrhuje své hříchy.
Pravdu má tedy pan Vácha, pokud nelituji svých hříchů, nejsem kajícník a zpovědník není Kánonem 983 vázán.
Vše dobré.
Daniel Čada
daniel@cada.me
Promiňte, ale tohle je absolutní nesmysl. 1) Kajícník je člověk, který přistupuje ke svaté zpovědi, který se zpovídá. Nic víc, nic míň. Kánon 987 nikterak nedefinuje kajícníka, pouze připomíná podmínky, za nichž může kajícník získat platné rozhřešení. Zpovědnímu tajemství ovšem podléhá i nedokončená zpověď či zpověď neplatná. 2) Zavrhovat své hříchy neznamená povinnost hlásit se na policii…
Pan Čada je právní diletant, a proto neví, že skutečnost má stránku materiální a formální, i ryze materiální zpověď je zpovědí byť neplatnou a svatokrádežnou. Ovšem i neplatné jednání je jednání existující byť vadné, tedy bez právního účinku. Je rovněž rozdíl mezi neplatností a nulitou, nastudujte si to. Optimum interpetace práva je i dle CIC1983 obyčej a právní tradice.
Pan Contras: Mohl byste prosím vysvětlit, jak si představit „ryze materiální zpověď“? Nějak si pod tímto pojmem nedokážu vůbec nic představit.
Je to tak trošku moje konstrukce, ale šlo mi o analogii toho, že neplatný právní úkon není totéž co neexistující. Takový úkon existuje ale nemá účinky. Myslel jsem tedy to, že někdo prostě jde ke zpovědi, která pro jeho zatvrzelost neskončí rozhřešením. Ale asi to byla zbytečná konstrukce. Prostě se Vácha mýlí a ani v případě neudělení rozhřešení o tom co slyšel nesmí žvanit.
Jinak prosím pana Čadu, aby si dobře rozmýšlel, zda zde bude ještě psát a co. Diskuse pod článkem má sloužit k jeho obohacení, ne k nekontrolovatelnému šíření vyložených nesmyslů. Příspěvky, které obsahují takové nesmysly, že nejsou žádným přínosem, se mažou…
Kdyby tyto stránky byly ‚klubem obdivovatelů p. Pospíšila‘ asi by sem tolik lidí nechodilo diskutovat. Já už z principu. Nemám v oblibě postkoncilní tendence utváření církevních celebrit. P. Pospíšil je dobrý znalec církevního kanonického práva a vedle toho člověk s názorem. I přesto, že s ním v mnoha názorech nesouhlasím, ve srovnání třeba s takovým Váchou nevytváří kolem sebe auru nějakého guru, ale vyznačuje se pokorou, která je jednou z hlavních ctností, které nám ukázala Panna. Mě je jeho neosobní ‚tradičněkatolický‘ způsob komunikace příjemnější, než rozhovor s chápavým přívětivým knězem, který nezná výše zmíněné kanonické právo. Určitá forma profesionality v ústech našich kněží a např. dnešních kázáních chybí. Kněz je osobním prostředníkem, ne ‚katalyzátorem‘ jakýchsi neurčitých ‚božských emocí‘. Stále to neznamená, že je toto klub jeho obdivovatelů.
K CHO. Stále mne zaráží, že P. Vojtěch Kodet stále mluví o okultismu, svobodných zednářích a v rámci prezidentské volby se přidal do bandy kněží, kteří se rozhodli podporovat trilaterálními komisemi a bilderbergy zprofanovaného knížete. Stejně tak nechápu proč koordinátor CHO P. Michael Špilar, trpí týmž nedostatkem daru ‚rozlišování duchů‘ a má ho v jakési přízni. Na mojí poslední ‚konferenci‘ (KCHK) mě vytočil nějaký francouzský duchovní, který neustále nesmyslně argumentoval ochranu života Václavem Havlem.(člen Římského klubu, který se snaží snižovat popukaci) Pravděpodobně charismatické obnově (a mám spoustu důvodů se domnívat že nejen v česku) Duch Svatý z těchto málo ale závažných důvodů chybí. S jejími protagonisty žádný osobní problém nemám.
Pozor, české právo nerespektuje zpovědní tajemství. Přesněji řečeno profesní mlčenlivost se týká minulých, již realizovaných činů. Pokud kněz ví, že má dojít k vyjmenovaným zločinům, tak má oznamovací povinnost jako každý jiný odborník. Tady je rozpor mezi českým právem s církevním.
Samozřejmě právníci jsou bezcharakterní lháři, tak vám na to řeknou: „No tak řekne, že si nic nepamatuje. To mu nikdo nedokáže.“ Každopádně věcně je tam rozpor.
Domnívám se, že jedním ze základních principů tak závažného selhání P. Váchy v postoji k základním principům zpovědního tajemství, jakož i dalších, např. řady nebiblických postojů ke vzniku a vývoji světa apod., vychází z jeho chabé víry v Boží slovo. Čerpá i z jiných, než katolických zdrojů, např. i z jeho absolvování formace (členství??) v Aspen institutu. Tomu, kdo ví, o jakou se jedná „instituci“, není třeba hlouběji bádat čím to, že P. Vácha je takový bloudil. Je dost možné, že nejde o žádné bloudění, ale o zcela záměrné deformování nauky přesně ve stylu a podle zásad této démonické bandy. Když se totiž podíváte na další členy a jejich angažované vystupování v politické, hospodářské a jiné sféře, pochopíte velmi rychle společného jmenovatele jednání všech dotčených, že nejde o žádné bloudění, ale zcela vědomé jednání. Proto si myslím, že především P. Vácha není v žádném případě hoden důvěry jako kněz Kristův, protože z principu zrazuje jeho službu.
Nahlédněte:
https://www.aspeninstitutece.org/people/
a na článek Jaromíra Petříka z 25. května 2018:
https://jaromirpetrik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664286
Ad Petřík – hezky bolsevicky blábol.
„hlavní prosazovatel mimořádně vysokých majetkových požadavků církvíbiskup Tomáš Holub, kde jeho tlak na maximální majetkové a finanční požadavky církví ocenili jeho nadřízení „titulem“ biskupa.“
Obávám se, že jste jaksi nepostřehl, že jsem tento odkaz nedal kvůli biskupu Holubovi, ale P. Váchovi. Jsou tam pěkně shrnuta všechna jména. A to, že tam je rovněž biskup Holub, nemění nic na tom, že je to sbírka pěkných šmejdů.
Nekomentuji motivy článku, pouze odkazuji na uvedená jména. Výpověď sama o sobě dostačující.