Otče Petráčku, probuďte se!
Co mne nejvíce zaráží na textu otce Petráčka „Druhý vatikánský koncil – náčrt předběžné bilance“ (jakož i na dalších podobných textech nekritických ctitelů koncilu), je ochota autora přepisovat současnou hmatatelnou a nepřehlédnutelnou realitu. V článku otce Petráčka uhodí do očí hned několik těžko uvěřitelných úprav reality. S první se vypořádal článek Dr. Malého a čtenáři pod ním, když se zabývali tvrzením o propadu počtu věřících před koncilem a srovnali tehdejší situaci s mnohem zoufalejší situací dnešní. Já se zde dovolím podívat na další pochybné teze…
Otec Petráček tvrdí: Koncil především otevřel novou cestu pro církev a odblokoval možnost inkulturace křesťanství v nové civilizační situaci Evropy a světa. Církev přestává ignorovat a popírat svoji dějinnost a vnímá se jako putující Boží lid, a znovu se ujímá svého hlavního poslání hlásat evangelium a přinášet spásu lidem své doby, sdílet „jejich úzkost a smutek, radost i naději“. To je zásadní a historicky nejvýznamnější dar Ducha svatého církvi skrze koncil. Pojem Letnice 20. století nijak nepřehání. Následná exploze pastorační aktivity, rozvoj laických hnutí a rovněž rozvoj teologického myšlení ukázal, o jak důležitý impulz se jednalo, ačkoliv se plody mohou ukázat až za několik desetiletí. Už to, že je církev znovu významný partner nejen intelektuálních diskuzí, ale i společenského diskurzu, je změna k lepšímu, ačkoliv zbývá mnoho odpracovat.
Zajímalo by mne, zda si otec Petráček dokáže pod těmito frázemi představit vůbec nějakou realitu. Pokud ano, docela by mne zajímalo, co přesně má na mysli například tvrzením, že Církev se znovu „ujímá svého hlavního poslání hlásat evangelium“ a jak to dává do souvislosti s koncilem. Jediné oblasti, kde se církvi totiž daří úspěšně misijně působit, jsou africké a asijské oblasti, kde dodnes těží z díla předkoncilního Pia XII. a humanitární práce křesťanských organizací a řádů. Obojí misijní oblasti jsou ale zasaženy pokoncilní laxností, takže se člověk občas musí ptát, kolik tamních katolíků je skutečně katolíků z přesvědčení a kolik je jen „částečně inkulturováno“.
Otec Petráček mluví o explosi pastoračních aktivit a rozvoji laických hnutí – ale já při srovnání předkoncilní a pokoncilní doby v tradičně křesťanských zemích žádnou explosi nevidím, naopak vidím, co do rozměrů, obrovskou implozi… Možná je teď těch iniciativ více a jsou lokálnější, ale roztříštěnost není nutně pozitivní a rozhodně není nárůst. Další věcí je pak nepřehlédnutelný otřesný úpadek kvality pastorace a misijního úsilí. Kdyby se např. sv. Jan Bosco vrátil na svět a viděl, jakým způsobem dnes salesiáni vychovávají mládež a jak se ji snaží přivést k „pravé víře“, zděsil by se a nevěřil by, že toto je řád, který založil. O jezuitech, jejichž školy jsou v USA pro katolickou víru svých studentů nebezpečnější, než školy státní, pak darmo mluvit.
Obecně lze říci, že církev po koncilu hlásá pravou víru mnohem méně, už protože přehnané a neopatrně formulované deklarace úcty k cizím náboženstvím v dokumentech koncilu a řeči o starších bratrech zpochybňují nutnost obracet jiné na pravou víru a snahu šířit tuto víru přeměňují na bezobsažné plácání zvané „mezináboženský dialog“. V Indii se dokonce místní biskupové oficiálně zavazovali, že nebudou usilovat o konverzi hinduistů ke křesťanství, těžko si představit větší zradu Krista a jeho příkazu kázat Evangelium…
Nevím, co je myšleno rozvojem teologického myšlení – vidím jen otřesný úpadek katolické teologie, která opustila své nepřekročitelné hranice vymezené Zjevením a Magisteriem a škodí pozemské církvi i věřícím a jejich víře. Rahner a Küng rozhodně nejsou žádnou výhrou a chloubou teologie, ale naopak pohromou a minimálně Küng i strašnou a nesmazatelnou ostudou. A troufám si tvrdit, že je důsledkem právě druhého vatikánského koncilu a jím provedené likvidace vnitrocírkevní disciplíny a řady přirozených obraných mechanismů církve, že dnes potkáváme v každém knihkupectví knihy Hanse Künga, které jsou na obalu ozdobeny tvrzením, že autor je katolický kněz, a uvnitř hlásají vyložené hereze. Aniž by za to byl Küng stižen zaslouženými církevními tresty.
Co mne však nejvíce dojímá, je konec citovaného tvrzení: Už to, že je církev znovu významný partner nejen intelektuálních diskuzí, ale i společenského diskurzu, je změna k lepšímu, ačkoliv zbývá mnoho odpracovat. Skutečnost je přece úplně jiná. Kdokoliv, kdo má jen trochu přehled, přece musí vidět, že dnešní církev v obecné rovině není významný partner ani v diskusích, ani společenském diskursu. Pro svět hraje papež v nejlepším případě roli užitečného idiota, který pomáhá šířit myšlenky, které se světu líbí. A pokud církev učí něco jiného, než chce svět slyšet? Svět si najde nějakého heretického teologa, co mu řekne tu „správnou verzi“ místo papeže či teologů v této věci věrných. Co Církev skutečně učí a co chce papež, nezajímá dnes už nejen svět obecně, ale dokonce ani většinu katolíků.
V Kanadě, kde se počet katolíků blíží 50 % obyvatel, jsou potraty povoleny bez omezení po celou délku těhotenství (což je mimochodem dílo „katolického“ premiéra) a pokojní protestující proti potratům před potratovými klinikami končí ve vězení. Ve volbách drtivě vítězí propotratové strany. V Ontariu sdělili Katolické církvi, že na svých školách musí povolit a podporovat sodomitské kluby pro studenty a že katolické školy nesmí říkat studentům, že homosexuální sex je hříšný. A posléze ještě přidali, že už vůbec nesmí říkat studentům, že potrat je hřích. Koho zajímá, co si tom Církev nebo papež myslí? Kde je jaké partnerství?
V USA Obamova administrativa plná katolických politiků likviduje náboženské svobody a výhradu svědomí, rozšiřuje podporu potratů a zavádí homosexuální „manželství“. Katolický postoj ignorují a potlačují i ti vládní a provládní politici, kteří se prohlašují za „praktikující katolíky“ (Biden, Sebelius, Pelosi, Cuomo…), kteří vysvětlují biskupům, jak zní (či mělo by znít) správné učení Církve. Nikoho z nich nezajímá, co si myslí Církev nebo co říká papež. A ostatní to nezajímá už vůbec.
Mohl bych mluvit dál – o britském „konzervativním“ premiérovi, co slibuje přinutit Církev uznávat a uzavírat homosexuální manželství, o Číně světící „katolické biskupy“, o islámských zemích a hinduistické Indii pronásledujících křesťany. Ale má to cenu?
Papež může klidně mluvit v OSN, kde se stejně neodváží říci nic, co by se světu skutečně nelíbilo. Nic to nezmění na tom, že orgány OSN dělají, co jen mohou, aby zničily právo na život, katolickou výchovu i na katolické víře stojící morálku. Papež může promluvit i v Bundestagu a potřást si rukou s českými politiky, ani na Německo ani na ČR to ale žádný relevantní vliv mít nebude. Už protože se neodváží říci nic, co by se Němcům či Čechům opravdu nelíbilo – aby nikoho neurazil a mohl přijet a promluvit i příště.
Kde je jaký vliv na společenský diskurs? A kdy naposled jsme viděli v předních médiích či prestižní intelektuální debatě nějakého pravověrného teologa? Hlavně mi teď nejmenujte Váchu, Czendlika či Halíka…
Mé iluze o nějakém pochopení argumentů stran NOM opozice je zcela na bodě absolutní nuly. Tito lidé jsou tak zahledění do svých a koncilních výplodů fantazie že lidské možnosti v tomto směru jsou bezmocné. O tom mě přesvědčil i včerejší dialog kdy jsem tázal ředitele Proglasu na program heretiků http://www.proglas.cz/detail-poradu/2012-10-16-09-15.html kde vykládali evangelium o rodině po svém a odpověděla mě zmateně nějaká ženština – děs.
Modlitební tažení.
Není se co divit, když sám papež tvrdí, že juadaismus je samostatnou cestou ke spáse.
Petráček je známý modernista, který s Halíkem trpí naprosto stejnou nemocí. Jmenuje se intelektuální pýcha. Ta mu naprosto nedovoluje připustit, že by někdo jiný, než on, mohl mít pravdu. Především pokud se jedná o nějakého „lefebvristu“.
Jen bych si dovolil upřesnit, že to „každe knihkupectví“, které nabízí knihy Hanse Künga, zakrnuje i knihkupectví „katolická“, např. Karmelitánské knihkupectví iKarmel.cz nabízí kolem 20 Küngových titulů (kromě toho 14 x Karla Rahnera, 14x Anthony de Mella, dále knihy od Teilhard de Chardina, Henri de Lubaca, René Laurentina).
Podobně je na tom i např. salesiánské knihkupectví, jejich nakladatelství Portál dokonce knihy A. de Mella samo vydává. Když jsem se před časem snažil upozornit jejich šéfredaktora (katolického kněze) a poté provinciála na instrukci Kongregace pro nauku víry, která šíření díla tohoto autora zakazuje, napsali mi, že názor Svatého stolce nezpochybňují, ale že oni sami na těchto knihách nic závadného neshledávají a že si je mám sám přečíst, že mi to jen prospěje.
By mě už jen zajímalo, jestli ten pán tomu, co píše, skutečně věří anebo si jen vědomě lže do kapsy – přece snad nemůže být tak úplně pitomý 🙁 … Postřehy a komentáře dr. Malého i Ignáce jsou skvělé!
On a jemu podobní tomu opravdu věří.Je to hřích pýchy a jelikož se nechtějí kát, Bůh jim zatvrdil jejich srdce a způsobil, aby uvěřili bludu. Podlehli klamu a hledají pocty a slávu od lidí a světa.Navzájem se ve lžích utvrzují a tím docházejí stejného úsudku neb pravdivou reflexi nesnesou.
Pan Ignác je skvělý
Nerozumím výrazu: Bůh jim zatvrdil srdce… A otázkou zůstává, na které straně je větší pýcha?
… Bůh dopustil, že jejich pýcha jim zatemnila rozum a zaviněně bludné svědomí je dostatečně nevaruje. Dopuštění této slepoty je trestem.
ad „nechápu“: správná otázka: co je pýcha? V pokoře přijmout Bohem zjevené pravdy a neomylné učení Církve sv. v jeho celistvosti a za tím stát, nebo si vynalézt svoji interpretaci „ducha koncilu“ a říct „naštěstí teď už víme lépe než dříve (rozuměj před II.VK), že …“
Proč potom ale ten hříšný svět tolik zuří, kdykoliv na Svatého Otce jen pomyslí, proč na něho štěká jak smečka vzteklých psů a přičítá mu všechno co považuje za zlé ? Jestliže říká jen to co chce svět slyšet ? Proč téměř nebere v potaz ani prolife organizace a to co jim má za zlé vyčítá papeži a církvi jako celku ? Proč se v poslední době množí výzvy opustit všechny organizované církve a náboženské spolky ? Ještě jsem neslyšel že by někdo z nepřátel křesťanství nadával na tradiční katolíky, nebo se o nich vůbec zmiňoval. I satanisti prý slibují při svých iniciačních obřadech že budou škodit Bohu a papeži.
No proč asi?!
Protože i to málo, co se papež říci odváží, štípe v očích „hříšného světa“.
Jistěže na tradiční katolíky nikdo nenadává, jenom sionisté pravidelně monitorují sity, které tradiční katolíky informují, média je pravidelně nálepkují jako „ultrakatolíky“ (viz nedávný Putna a spol.), Halík jim nemůže přijít na jméno.
Já fakt nevím, Václave, jestli jste tak naivní, nebo to jen hrajete…
S tím plně souhlasím a dodávám že pan papež (kteréžto spojení pochází od svatého Františka z Assisi) nemusí vůbec mluvit nahlas a přesto je slyšet až na konec světa a jeho hlas otřásá peklem až na samé dno.
Na tom že zloděj zná a docení obsah naší pokladnice lépe než my sami a vlk zná lépe ovčáka než vlažné a nevděčné stádo není žel Bohu nic až tak neobvyklého.
Václave, hlas papeže by otřásal peklem, kdyby papež vyzýval k pokání a vedl lidi k uznání, že Ježíš je Boží Syn a že je pro spásu nutné ho přijmout. Máte dojem, že se to děje? Tady jde biskupům jen o instituci Církve, o počty věřících a spokojený život v míru. Vůbec tu nejde o oheň Ducha, který proniká do morku kostí a nutí člověka změnit svůj život. Nebo si také myslíte, že změnu už nepotřebujeme, že už jsme dokonalí skoro jako Bůh?
Vaclav, lebo revolucia vzdy poziera svoje deti. Ak si niekto mysli, ze moze sa postavit revolucii do cela a viest ju, tak postupne zisti, ze ho jej principy znicia.
Benedikt videl revoluciu, aj sa polepsil, i ked stale nie dostatocne, a revolucia chysta druhe kolo, prehlbenie a dnes sa, pri sucasnej brutalnej nadvlade liberalnych principov vo svete, uz i stari revolucionri javia ako tvrdi tradicionalisti.
Je nacase vystupit z bludneho kruhu revolucii, na podu katolicizmu- pevneho, jasneho a NEMENNEHO.
Co se týče svatých zakladatelů řeholních řádů tak věřím že jsou s nimi pořád a podílejí se na jejich činnosti. Pochybuji že by svatý František z Assisi nebyl se svými 14 duchovními syny a s celým řádem nedávno v katedrále. Že by byl od nich oddělen a nevěděl co dělají. Mám takový pocit jako kdyby se blahoslavený Bedřich Bachstein se svými druhy rozešli pražskými ulicemi i po celé zemi a dali se do práce. Mimo jiné i na obnově kultu svatých a prosbách o přímluvy.
Zakladatelé řádů nepochybně vědí, co jejich pokračovatelé dělají.
Otázka je, nakolik jsou dnešní modernismem zachvácené řády pokračovateli těch, které kdysi byly založeny.
Myslíte, že byli s nimi i třeba loni na Cvilíně, když si tam před svatostánkem servírovali polévku?
Na to abych mohl posoudit takovou věc ( k čemuž bych v první řadě musel být povolán, což nejsem) bych musel být přímo na místě. Zprostředkované zprávy o našich zločinech a poklescích beru obecně se značnou rezervou.
Moc by mne nepřekvapilo kdyby prvotní Církev pořádala agape ve svých basilikách a katakombách. Pochybuji že by měli vedle ještě jednu basiliku jako jídelnu, nebo že by chodili jíst ven na agoru, zvlášť v dobách pronásledování.
ad Václav: já jsem zde nechtěl znovu otevírat otázku Cvilínských rozcviček, široce zde diskutovanou loni. Byla to víceméně řečnická otázka, snažící se ukázat, že ne vše, kde dnešní moderní(nebo modernističtí) následovníci svatých zakladatelů dělají, je správné a že se na tom podílejí.
Jinak si myslím, že to, jak se chováme v chrámu Božím, by mělo vyplývat z učení Církve sv. a nikoliv z našich soukromých spekulací o tom, co dělala prvotní Církev.
Václave, my máme nevěřící vést ke zbožnosti, aby z našeho života viděli, že existuje Někdo, komu se klaníme. Jak můžete naši situaci srovnávat s prvotní pronásledovanou Církví? Když nevěřící vídí, že už sami nemáme úctu k posvátnu, těžko je přesvědčíme o existenci Boha, kterému se klaníme. A povolán jste k tomu, abyste používal rozum, který Vám byl Bohem dán. Je to dar od něho, tak se snažte a hledejte pravdu.
Ten vstupní Petráčkův citát je moc hezký.
…a lživý.
ad Ivan František: bude to zřejmě tak…nicméně statistiky přece hovoří jasně….ale asi je nečtou…oblbují sami sebe….
ad „nechápu“: Vy jste nečetl v Bibli, jak Hospodin řekl Mojžíšovi, když šlo o propuštění Izraelitů z Egypta: „… a já zatvrdím srdce faraónovo…“ ten si to tehdy taky něčím „zasloužil“…
Včera se tu mihly nějaké statistiky.Pokud uvážíme ten obrovský odpad od víry a zbytek jsou NOM katolící, pak je ten odpad ještě větší než uvádějí statistiky, protože otázkou zůstává, lze-li ještě považovat za katolíky aktivní „nomáky“.To je to co mi vrtá v hlavě.
odpověď na Vaše „vrtání v hlavě“: katolické je to, co se věřilo všude, vždycky a všemi (sv. Vincenc z Lerina)
Postoj těchto liberálů je pochopitelný. Až přijmete, jako oni, za základní premisu onen zhoubný blud všeobecné spásy nebo nespočet jeho více či méně oslabených variant bude vám nakonec v důsledku také všechno jedno.
Např. tady se za neúspěch vydává to, že lidé masivně odpadají od Církve, že bují homosexuální svazky, vraždění nenarozených dětí, antikoncepce, rozvody, nevěra atd. To je ale pro tyto jedince nejsou žádné hodnoty. Oni přijímají za základ, podle kterého porovnávají vše ostatní, dogmata moderního světa a liberalismu, takže čím více se situace v Církvi těmto dogmatům přibližuje, tím více tleskají a mluví o vanutí Ducha svatého a Letnicích 20. století. Zatímco vy posuzujete věci z hlediska dogmat katolické víry, které jsou založeny neomylně na Božím zjevení a podle nich posuzujete situaci, takže vám nevěra, vraždy, sodomie, svatokrádeže atd. přijdou jako obrat k horšímu.
Tomuto liberálovi nepřijde jako obrat k horšímu nic kromě toho, kdybyste se chtěli vracet k dogmatům Církve namísto dogmat jeho – v tom spatřuje největší nebezpečí a proto tak zarytě brojí proti každému, kdo by se o to snažil. Je to regulérní válka – zatím v rovině ideové. Nelze však vyloučit, a je to pravděpodobné, že tito liberálové budou svůj liberální světový řád ochotni hájit i násilně, kdyby se jim ho někdo snažil vzít. Dosud si vystačí s diskriminací a šikanou katolíků na společenské úrovni a diskriminací a šikanou tradičních katolíků na vnitrocírkevní úrovni. Přesto se jim jejich domeček z karet pomalu hroutí a Neposkvrněné Srdce Panny Marie pomalu vítězí a zvítězí.
Nemá cenu se jimi více zajímat.
Hořké a pravdivé.
ad Václav:
Zakladatelé řádů jistě vidí,co jejich následovníci vyvádějí.
Je v Božích úradcích, jak dlouho ještě bude tato šílená doba trvat.
Přála bych si brzy umřít, když vidím, jak je Bůh urážen svými služebníky, kteří mají podávat velké poklady, Svátosti Církve svaté….
To já taky, ale budeme si to muset vyžrat až do dna.
Těžko říct, jestli to,co se děje dnes uvnitř i vně církve má příčinu v 2. vatikánském koncilu. Nacházíme se v době zpustošení. Hlavní slovo mají svobodní zednáři a ti, kteří jiným způsobem slouží zlu. Ať už přední politici nebo spousta falešných teologů se snaží vyrvat nebi, co nejvíc duší. Je to jen náhoda nebo moderní posun dějin, že je dnes (po sexuální a násilnické revoluci) homo-revoluce? Nebo je to osvědčená metoda – dát lidu chléb a hry. Dalším krokem bude incest- revoluce a s ní spojená pedofil-revoluce.
Jsme na začátku… Výše zmíněné zákazy omezující svobodu katolické církve (a to v demokratických zemích) jsou prvními kroky k utlačování a pronásledování křesťanů. Nebezpečí je v plošnosti a zakořeněnosti antikřesťanských postojů.
Nechci strašit, ale když se rozhlédnu je to zřejmé.
Ale co by nás mohlo odpoutat od Krista. Snad utrpení, hlad, peníze, mučení nebo smrt. V Něm všechno můžeme.
co se týče vlivu IIVK – je jasné, že to není jediná příčina současné bídy. Je to jako když v boji bráníte dobře opevněnou pevnost, nepřátelé dotírají, tu a tam udělají nějakou škodu, ale jinak nic moc. Tu najednou velitel začne špekulovat, zda to opevnění je vůbec potřeba, pak zruší voj. řád, zmateně zreorganizuje mužstvo … a než se rozkoukají, pevnost je dobyta. Je tak těžké říct, zda pád byl zapříčiněn velitelovými vrtochy?
Tak, tak. Koncil bol strhnutim hradieb, odstavenim ,,imunitneho systemu“ Cirkvi.
Cirkev celila vyzvam, koncil bol vsak zlou odpovedou na vyzvy modernej doby.
Ad Michal: v tom případě je to ještě horší než za časů sv.Atanáše
ad 🙂 Tomu se říká přesná diagnóza. Palec nahoru…
Skvele rozobrane, velmi ma zaujalo napr. trefna pasaz:
,,A troufám si tvrdit, že je důsledkem právě druhého vatikánského koncilu a jím provedené likvidace vnitrocírkevní disciplíny a řady přirozených obraných mechanismů církve, že dnes potkáváme v každém knihkupectví knihy Hanse Künga..“
A je to nozaj pravd. Koncil odstavil imunitny system Cirkvi. Ekumenizmus, rozrusenie katolickej identity, nabozensk sloboda, otvorenost- brutalne nrusenie imunitnych mechanizmov Cirkvi.
Dnes keby sme chceli j chranit zanikajucu identitu katolikov a ich asimilaciu do nevereckej spolocnosti zdorznenim tradicnej ktolickej uzvretosti, tak narazime na ,,doktrinu“ otvorenosti.
Ked si budeme chciet zjednat jednotu a disciplinu v Cirkvi, aj v otazke vieroucnej, tak narazime na ducha nabozenskej slobody.
Ked budeme chciet sa branit prenikniu protestantskych siekt z USA, ktore nam beru miliony veriacich zdravou apologiou ktolickej viery, a vyhranenim sa, narazime na ducha ekumenizmu.
Koncilove teorie su uplne samovrzedne, myslim, ze kazda organizacia, co by ich prijala by do 50 rokov zanikla, myslim, ze len prislub Kristov stale drzi Cirkev, i ked oslabenu, ponicenu, pokorenu, ale stale existujucu…
A aj na tomto je vidiet, preco koncilovy tradicionalizmus razeny i dneska Benediktom neni cestou von z krizy, ako by si mnohi mohli mysliet.
Nemozno budovat obnovu na samovrazednych principoch, tie musia byt odstranene.
[…] pan kanovník neřekl… a II. vatikánský koncil a dnešní úpadek církve a můj článek Otče Petráčku, probuďte se! a pokud někomu nestačí, může si znovu pročíst články v rubrice Krize […]
Teď mu neprodlouzili smlouvu a jaký je z toho humbuk.
a srozumitelne potvrdil za ty roky svuj vyvoj a postoje, jeste z neho udelaji „mucednika za svobodu nazoru atd.“
Je pozoruhodné sledovat vývoj kněžských typů, zaklínajících se tak často Druhým vatikánským koncilem.
Ubohý Daniel Herman tak často hřímával: „Druhý vatikánský koncil je hlas Ducha Svatého!“. Kvůli aférám se ženami opustil tento Vlkův bývalý asistent svou kněžskou službu – a dodnes se nenašel.
„Duch Druhého vatikánského koncilu“ dovedl pány Petráčka a Mohelníka až k boji za práva homosexuálů na cokoli – k hodně špinavému boji proti autenticky katolické Alianci pro rodinu.
V české katolické Církvi tak nastává pozoruhodná situace: staří biskupové konečně začínají cítit hloubku sesuvu ultramodernistických osobností typu Halíka nebo Petráčka. Kardinál Dominik Duka, ač sám není žádným „těžkým konzervativcem“, musel proti nekatolickým postojům a Petráčkovu napadání jiných duchovních (Petr Piťha aj.) zasáhnout jeho odstraněním z postavení probošta Vyšehradské kapituly.
Proč vlastně ten Petráčkův údiv? Za normálního stavu Církve by už dávno byl jako kněz suspendován. – A to, jak se tento člověk lísá k mainstreamovým médiím, jen skvěle demonstruje jednu věc: pád oné apostatické modernistické části katolické Církve je tak hluboký, že ona už je k nerozeznání od současného světa, světa klanícího se zrůdným modlám antikristovských ideologií.
Šťastnou cestu, pane Petráčku. Pokud ještě čtete Písmo svaté, přečtěte si o osudu kmene Efraim, který našel „novou cestu“ – a začal se klanět modlám své doby. Ten národ zcela zmizel z historie.