Co pan kanovník neřekl….
Radomír Malý
Docent církevních dějin a kanovník kapituly Všech svatých na pražském Hradě dr. Tomáš Petráček napsal na internetový portál ChristNet.cz článek pod titulem „Druhý vatikánský koncil – náčrt předběžné bilance“ (1. díl, 2. díl). Článek si vyžaduje z naší strany zaujetí stanoviska.
Nejprve ale u příležitosti 50. výročí zahájení Druhého vat. koncilu (dále jen DVK) bude dobré si připomnenout, že současné postoje katolíků se dělí do tří skupin:
V první jsou ti, kteří argumentují „hermeneutikou kontinuity“, jak o ní hovoří současný papež Benedikt XVI. Podle nich se vlastně nic mimořádného nestalo, DVK pokračoval zcela v linii předchozích koncilů a nauka Církve zůstává pořád tatáž.
Ano, kontinuita platí samozřejmě v oblasti definovaných článků víry. Koncil tady nic nového neřekl, neboť sám se prohlásil za pastorační a nikoli věroučný – a tam, kde jeho dokumenty hovoří o věroučných tématech, setrvává v rovině dosavadních definicí. Ve věrouce a mravouce skutečně kontinuita DVK s předchozími vyjádřeními magisteria existuje. To ale neplatí v rovině orientace, vztahu Církve ke svému okolí, což mimochodem s věroukou a mravoukou přinejmenším souvisí. A tady nikdo neoddiskutuje, že došlo ke změně, ano, dokonce ke zlomu, což ani papež nepopírá. Stalo se tak zejména v oblasti vztahu ke křesťanům jiných vyznání, k nekřesťanským náboženstvím, zejména k judaismu, a k náboženské svobodě.
Závažnou otázkou je, bylo-li to dobře nebo špatně. A jsme u dalších dvou skupin. Jedna, k níž patří i doc. Petráček, tvrdí to první, druhá zase opak.
První skupina, k níž se hlásí mj. i všichni vnitrocírkevní neomodernisté a „progresisté“, má jeden závažný problém, který dosud nedokázala vysvětlit. Jak je možné, že během těch 50 let po koncilu, který měl přinést prohloubení a rozkvět víry, došlo naopak k tak obrovskému propadu, jaký církevní dějiny dosud nezaznamenaly? Statistiky vyspělých západních zemí uvádějí otřesná čísla o poklesu nedělní frekvence na liturgii až o 80 procent, podobné je to u kněžských a řeholních povolání. A není třeba ani statistických údajů, dosud ještě žije mnoho pamětníků předkoncilní epochy, kteří potvrzují, že kostely tenkrát v neděli byly plné, zatímco dnes zejí prázdnotou a mnoho se jich dokonce prodává. Od ukončení DVK 80 tisíc kněží odpadlo (údaj uvádí polský kardinál Stanislaw Nagy, Nasz Dziennik 11.10.2012). V církevních učilištích se učí tak nehorázné bludy, že i samotní zakladatelé reformace Luther a Kalvín by vzali do rukou bič. Podávat tady náplast, jak činí pan kanovník Petráček, informacemi o rozkvětu Církve v rozvojových zemích, je zavádějící. V Latinské Americe Církev stagnuje, v Africe sice je obrovský nárůst křtů a kněžských povolání, ale věřícím většinou není jasný rozdíl mezi kmenovým šamanstvím a katolickou vírou, na azijském kontinentě, kde Církev byla koncilovými změnami zasažena nejméně, vypadá situace nejlíp, zvláště v komunistických státech, které drží občany včetně katolíků „za železnou oponou“ a znemožňují jim kontakt s „prohnilým Západem“ včetně výraznějšího proniknutí koncilních novot.
Doc. Petráček správně píše, že DVK znamenal konec tzv. „piánské epochy“, kdy Církev zaujala vůči osvicenskému a liberálnímu světu bojovně-obranný postoj a vytvořila katolickou „kontrakulturu“. Musím ale kategoricky odmítnout tuto jeho větu: „Církev v letech 1830-1950 ztratí nejvíce věřících díky rozpadu lidového katolicismu v řadě zemí, ztrátou vlivu na dělnické vrstvy i na buržoazii a na nově vzniklou sociální vrstvu inteligence….“
I když nemáme k dispozici statistické údaje, dobový evropský tisk přelomu 19. a 20. stol. píše o opaku. Stěžuje si na nárůst „bigotismu“ u širokých vrstev obyvatelstva, což dává do souvislosti s protiliberálními a protimodernistickými vyjádřeními papežů od Řehoře XVI. až po sv. Pia X. Je pravdou, že v důsledku osvícenství, Francouzské revoluce a liberalismu odpadla od katolické víry značná část inteligence a buržoazie, v důsledku idejí marxistického socialismu i značná část dělnictva. Venkov v evropských katolických zemích zůstal ale téměř stoprocentně věrný Církvi, rovněž tak
městské vrstvy řemeslníků, drobných živnostníků a služebného personálu. Doba před první světovou válkou byla epochou konverzí řady špičkových intelektuálů, uveďme jen namátkou jména kardinál J. H. Newman, G. K.
Chesterton, Johannes Joergensen, Sigrid Undsetová, Charles Péguy, Léon Bloy aj. Ty všechny přivedla do lůna Církve právě ona katolická „kontrakultura“, jejíž rámec nejzřetelněji stanovily Syllabus bl. Pia IX. a encyklika
„Pascendi…“ sv. Pia X. Francie, po Velké revoluci téměř dechristianizovaná, zažívá právě v 19. století obrovskou duchovní renezanci díky světcům typu arského faráře sv. J. B. Vianneye. Kněžských povolání byl dostatek, křty, církevní svatby a pohřby byly masové, většina dětí chodila na katechismus navzdory nepřátelskému postoji státu, jenž někdy vyústil do otevřeného pronásledování („kulturní boj“ v Německu, Francii, Itálii, Belgii, Švýcarsku aj.) Nikde se nesetkáváme s nářky na prázdné kostely, nikde se nestalo, že by se nějaký musel pro malou účast na bohoslužbách
prodávat.
První světová válka hodně zamíchala kartami, padly tradiční monarchie, nicméně na počtu praktikujících věřících to nebylo znát. Hrůzy druhé světové války, především dopady novopohanského nacismu a bezbožeckého
komunismu znamenaly po r. 1945 renezanci katolické víry. Moji rodiče i prarodiče shodně vzpomínali, že nikdy nebyly kostely u nás tak plné jako právě v letech 1945-50. A to se jednalo o Československo, které prošlo po r.
1918 velkou odpadovou vlnou!
Žádné tragické ztráty Církev tedy v letech 1830-1950 nezaznamenala, pane kanovníku Petráčku! Naopak k těm nejhorším v církevních dějinách došlo právě za posledních 50 let. Není třeba jezdit na Západ, stačí
jen, aby si naši katolíci nad 30 let věku trošku oživili paměť. Ještě ke konci 80. let byly naše chrámy docela zaplněné a StB si stěžovala, že religiozita navzdory ateistické agitaci neklesá. Koncilní novoty k nám díky „železné oponě“ pronikaly jen sporadicky. Po listopadu 1989, kdy se naše Církev dokořán otevřela koncilu, se však naše chrámy vyprázdnily tak, že
bolševici se musí stydět, jací byli břídilové.
Tvrdit, že koncil je v tom „nevinně“, postrádá jakoukoliv logiku. Doc. Petráček poukazuje na vlivy neomarxistické „kulturní“ revoluce, jež pronikly i do Církve. To je oblíbené klišé. Jenže – jak upozorňuje výše zmíněný kardinál Nagy – pověstný heretický Holandský katechismus, odvolávající se na koncil, byl vydán už r. 1967, zatímco revolty levičáckého
studentstva propukly až v polovině příštího roku. Již v lednu r. 1968, tedy rovněž ještě před studentskými bouřemi, si papež Pavel VI. i tehdejší teolog Joseph Ratzhinger shodně stěžovali na průnik závažných herezí na církevní
učiliště jako důsledek chybného výkladu DVK. Jistě, argumentuje se zde rozdílem mezi koncilem a tzv. „duchem koncilu“, který hlásá to, o čem se Otcům DVK ani nesnilo, jenže byl by tento „duch“ myslitelný, aniž by mu koncil dal podnět? Proč nikde neslyšíme o podobném „duchu“ Tridentina nebo I. Vaticana? Protože jejich texty se nedají dvojznačně interpretovat.
Podle DVK se pravoslaví, protestantismus a dokonce i judaismus staly pro své vyznavače cestami spásy, není již zapotřebí jejich konverze k samospasitelné Kristově církvi. Nekřesťanská náboženství obsahují „významné pozitivní hodnoty“, koncilová deklarace „Nostra Aetate“ nešetří chválou buddhismu a hinduismu, takže sám tehdejší teolog Ratzinger, jak dokumentuje jeho čerstvě vydaná korespondence, se pozastavuje nad tím, že neobsahuje jediné slovo kritiky na jejich adresu (kreuz.net 12.10.2012). To vše je opakem toho, co Církev od prvopočátku učila ve vztahu k pohanským náboženstvím (pohané se klanějí démonům) a k bludům. V otázce náboženské svobody DVK deklarací „Dignitatis Humanae“ akceptoval laický, nenáboženský stát ve smyslu Francouzské revoluce a zednářské ideologie jako optimální řešení.
Tím došlo k průlomu v hradbách. Osvícenství, liberalismus, hegelianismus, neomarxismus a všechny další satanské -ismy vnikly do Církve. Ano, je pravdou, že se o to postarala „kulturní“ revoluce r. 1968, jenže jak to, že jí katolická nauka, údajně „vyzbrojena“ idejemi DVK, náležitě nečelila? Jak to, že v době Syllabu a „Pascendi“ došlo k pravému opaku, kdy Církev všechny hlasatele liberálních a neomodernistických bludů ve svých řadách vyloučila z vlivu na formaci věřících? Jak to, že tento kapitulantský postoj je obhajován právě DVK a jeho ideálem „pluralismu“ a větou z Dignitatis Humanae, že „pravda se prosazuje jen silou samé pravdy“? To pan doc. Petráček nevysvětlil.
Církev se stala po DVK dobytou pevností, kterou teď nepřítel uvnitř plení a pustoší, neboť ona sama mu na koncilu otevřela svojí změnou orientace brány. Jenže důvěřujme! Pán slíbil, že brány pekelné ji nepřemohou a jen On má prostředky, jak svoji Nevěstu zachránit.
Otázkou (na kterou zná odpověd jedině Bůh) je co by se bylo stalo či nestalo kdyby…………., v tomto případě kdyby ke koncilním změnám nedošlo. Jestli by došlo k oživení, udržení stávajícího stavu a nebo jestli by Církev vůbec ještě existovala. O to že by nezvítězil nakonec Kristus a nepřišlo království bych řekl že strach mít nemusíme. To se stane, s námi nebo bez nás. Ještě jsem neslyšel žádné proroctví, biblické ani mimobiblické které by mluvilo o tom že bude do té doby Církev uznána a slavena světem, ani že se bude jednat o nějakou masovou záležitost. Nevím jak třeba na Moravě ale u nás v Čechách si nevzpomínám že by byly kostely zrovna přeplněné před revolucí. Mnohde byly téměř úplně mrtvé. To přišlo až potom a věřím že v souvislosti se svatořečením Anežky české, blahoslaveným Janem Pavlem II. a pastorací řeholníků kteří se vrátili. O masovou záležitost se obvykle v dějinách jednalo tam kde byl propojen trůn a oltář. V opozici proti světské moci bylo vždycky malé stádce. V La Saletě plnili svou roční velikonoční zpovědní povinnost jen dva muži z celého kraje a to potají. Ze strachu před sousedy. Kněz nepřešel vesnici aniž by nebyl alespoň jednou uražen a lidé do kostela nechodili nebo tam chodili jako projev výsměchu.
Otázka je jak dokážeme využít současné výzvy a možnosti, například blahořečení Bedřicha Bachsteina a 13 druhů. Kterým se ještě před mučednickou smrtí zjevil přímo v Praze svatý František Serafínský. Zažil jsem část příprav a zúčastnil se obřadu, který má poslední obdobu snad při korunovaci Ferdinanda Dobrotivého a významem jí nesrovnatelně předčí. Ti muži jsou tady, z milosti Boží. S námi a pro nás. Věřím že je budeme moc potřebovat, že to není jen další poožka v jakémsi seznamu. Víc než politické dohady a spory co kdo řekl nebo neřekl.
,,co by se bylo stalo či nestalo kdyby…………., v tomto případě kdyby ke koncilním změnám nedošlo.“
Odpoved praveze pozname, lebo tu, v Europe mame Bratstvo sv. Pia X., ktore sa drzi predkoncilovej praxe, takze mozeme uplne lahko porovnavat:
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16296
Vyvoj knazov Bratstva od jeho zalozenia:
http://www.dici.org/en/wp-content/uploads/2012/07/numberpriests_july2012_1.jpg
Pekny kontrast s pokoncilovym upadkom, a to ete Benedikt zlanaril mnozstvo knazov Bratstva do farnosti po uvolneni tridentu…
Tak proč jsou pořád nějaké dohady kde sehnat alespoň jednoho tradičního celebranta a jak k tomu donutit někoho jiného ?
Nino, při vší úctě k Vám, kdyby nebyl koncil, nebylo by tu ani Bratrstvo. Sám Ježíš řekl Kateřině Emerichové, že Církev tou krizí musí projít, takže bez ní být nemůže, asi kvůli nějaké zpětné vazbě. Nebyla bych tak přísná, mnozí z toho mohou vytěžit, když budou věrní.
TOTO JE VELMI ZAUJIMAVA TEMA – PROMINTE, JSEM SLOVAK – JE ZNAMY VYROK PANA JEZISA – POHORSENI MUSI BYT, ALE BEDA TOMU, OD KOHO POHORSENI POCHAZI!! ANEBO – TVOJI DUSI PRONIKNE MEC, ABY SE ZJEVILO SMYSLENI MNOHA SRDCI…. SKUSKA ABRAHAMA, KTERY MEL ZABIT IZAKA VLASTNI RUKOU!!
NECHTE RUST KOUKOL SE PSENICI, AZ DO DNE SKLIZNE… VERU ZE ANO – TO JSOU TAJEMSTVI URADKU BOHA
Vaclav, dohady byt mozu, a mozu mat vseliake dovody (napr. aj formovanie knazov proti tradicii), ale ako ukazuje francuzske trendy, kde vedla seba stoji tradicia a modernizmus, a tento trend pride i k nam, tak v buducnosti to bude vyzerat asi tak, ako vo Francuzsku vsade v Europe.
Peťa Bézová, ano moze ist o skusku, moze ist ale i trest za nase hriechy, ale to nic nemeni na zlej podstate koncilu, a nutnosti vratit sa k Viere, ktora vzdy bola vierou Cirkvi- svetej, pevnej a nemennej.
NINO, JE TO VELKE TAJEMSTVI DOBROTIVEHO BOHA, VSIMNETE SI, ZE V KNIZE JOB I SATAN CHODI NA NAVSTEVU DO NEBES PRED TRUN JAHVEHO, BUH SE S NIM KLIDNE BAVI A NAVRCH HO SPLNOMOCNI KE STRASNE ZKOUZCE SPRAVEDLIVEHO JOBA !!!!
JSME MY SNAD SPRAVEDLIVI JAKO SVATY JOB, TAK PROC BY NAS BUH NEZKOUSEL ????
Odpověď panu Václavovi: Historik si nikdy nesmí klást otázku „co by se stalo, kdyby….“ To je jednou provždy zahaleno tajemstvím, jež neobjevíme. Nicméně je zajímavé, co jsem jednou slyšel od samotného prof. Halíka na jeho přednášce: Kdyby prý nebyl koncil a Církev setrvávala ve svém apologeticko-bojovném postoji vůči tomuto světu, tak by sice bylo v kostelech asi více lidí než dnes, ale Církev by se prý dostala do naprosté izolace a nebyla schopna nikoho oslovit, neboť svět by ji nebral vážně. Proto je prý podle něj lépe, když změna orientace, kterou Církev provedla na DVK, sice způsobila úbytek lidí v chrámech, ale Církev je lépe přijímaná ve světě a je údajně více „schopna“ oslovit druhé. No, já na rozdíl od Halíka bych rozhodně bral tu první verzi.
Dost trefne Halikove slova, Cirkev by bola silnejsia, ale uzavretejsia, nasich biskupov by asi nepozyvali statnici, papeza nepozyvali do OSN, nasich teologov by nepozyvali do televizie- proste museli by sa zriect sveta, lesku, prinalezitosti k elite, vyhod, nasledujuc Krista a prinaleziac k Nemu, ako to urobili papezi, ked sa stali vaznami vo Vatikane pre princip.
Od Halika som tolko uprimnosti ani necakal, tak teda nejde o Cirkev, Krita, pravu vieru, ale ich samych, a to, aby mohli byt povazovani za ,,celebrity“ nasi pokoncilovi biskupi a teologovia, a mocni dneska ich pozyvali medzi seba?
Nino, je to tak, jak píšete, ale vůbec nejhorší na tom všem je, že oni si svůj stav neuvědomují, myslí si, že evangelizují. Nevědí, že víru ředí a rozmělňují a věří, že tím vstřícným postojem druhé přitáhnou k Církvi. Oni totiž sebe považují za Církev a ne Krista s jeho náročností. Mají na něho totiž právo svým svěcením a každou výtku berou jako útok na sebe. Často nevím, jak se správně zachovat, když mluvím např. se svým biskupem, nechci porušit povinnou úctu k němu, ale přece vím, že je třeba kritizovat. Nebo je lepší nekritizovat a modlit se?
Ono je to jeho tvrzení přece kontradiktorní. To, že svět bere Církev vážně se přece pozná tak, že jsou plné chrámy. Do chrámů přece chodí lidé, kteří žijí ve světě.
Pokud jsou nyní chrámy prázdné, znamená to, že svět Církev vážně NEBERE.
PAN HALIK MNE POBAVIL, VZDYT CIRKEV JE SCHOPNA DNES OSLOVIT JENOM TIM, ZE VEDE NICNEHOVORICI TZV. DIALOG S LIDMI, KTERI BY JI NIKDY V ZIVOTE NEBRALI VAZNE, KDYBY JIM „NESTEKLILA USI“
RADSI BERU CIRKEV JASNOU A TVRDOU, KTERA JE PRIJIMANA JENOM PAR KAJICNIKI – MALE STADECKO OTCOVO – JAKO USMEVAVOU MEKKOU CIRKEV, KTERA VYHLASI, ZE SVETOVY MIR JE TO HLAVNI
Technická připomínka:
https://365tipu.cz/2015/09/15/tip258-proc-na-internetu-nepsat-velkymi-pismeny/
Kdyby se koncil podařilo zvládnout, modernistické ideje by se šířili nenápadně dál, to by musel být jeden energický zásah papeže za druhým. Takhle se nám modernisté odkopali, za více než 40 let jsou poznány jejich „plody.“
Jak to řekla Matka Boží v La Salletě…Řím ztratí víru a stane se sídlem Antikristovým..
Tohleto naše Matka neřekla, tam ani jinde. Zato byl v La Salletě dán návod jak oživit farnost, zdánlivě úplně a beznadějně mrtvou. Kdo chce nechať si ho najde a zkusí pochopit. Není to nic proti nikomu ani ničemu, ba právě naopak. Nikdo nemá důvod proč by se toho měl bát a nikomu to nedává za pravdu proti druhému. Je v tom jen obrovská láska a milosrdenství.
MILEJ RENDA TU NA SLOVENSKU SOM O TOMTO VYROKU PANNY MARIE V LA SALETTE ANI NECHYROVAL, TO FAKT TAKTO POVEDALA ?? POSLITE MI NEJAKY LINK NA TIE SLOVA.
nejsem Václavek, ale přesto odpovím odkazem https://www.lumendelumine.cz/index.php?page=poselstvi-z-la-saletty
Na Moravě za bolševika s návštevností kostelů nebyl problém, na Valašsku, Slovácku, Vysočině v neděli narváno. Aspoň ta železná opona byla k něčemu dobrá.
I to mohlo sehrát svou určitou roli. Vnější ohrožení, nucená vazba na určité místo a nedostatek příležitosti. Když jsem byl před časem v jednom kdysi kvetoucím moravském kraji tak mi bylo řečeno že už tam moc lidí nezůstalo. Pár jich dojíždí za prací do měst, pár jich pracuje na místě a vyrábí víno a pěstuje dýně. Kombajn prý hned vyplivne drcenou dýni jako hnojivo a sklidí jen semena. Další prý jezdí do kasin a bordelů na hranicích. Staré sklepy zatlučené prknama, největší občasná atrakce travesti show.
Církev žije dál, i když prakticky celá hierarchie v čele s posledními papeži odpadla ke Koncilní humanistické sektě. Dokud však žije byť i jediný věrný katolík, žije v něm i Církev. A není jeden, jsou jich jistě statisíce. Jenom už dnešní Církev není strojem na spásu mnohých, ale nemnohých. Přesto má každý šanci.
Obávám se, že teze o „humanistické sektě“ je blud zavánějící silně protestantismem. Víš co to znamená být ultra? Být tak pro, až být proti nebo být tak proti, až být pro. Ohledně katolické víry je ultra například ten, kdo je tak pravověrný, až je heretik.
Chápu, Jiří, že Ti to tak může připadat. Zkus tuto moji tezi chápat jako jednu z možných (anti)tezi v dialektickém systému diskursu ohraničeného pojmy modenristický heretik na jedné straně a schizmatický (ultra)katolík na straně druhé.
Solipso to náhodou napsal moc hezky. Pokud by to byl blud, pak protestantismem zaváněl i sv. Atanáš, který ve své době vystoupil proti jiné sektě parazitující na těle Církve, k níž patřila velká část tehdejších biskupů, tj. proti ariánům, přičemž na nálepkování, že je „ultra“, nikterak nehleděl, a se slovy: „oni mají kostely, my máme víru,“ pokračoval v bohulibém dílu.
Pokud si vzpomínám, tak falešné slovíčko „ultra“ byla oblíbená nálepka Mons. Vlka, např.: Jsi proti přijímání na ruku? Jsi ultrakatolík…
Dnes bychom mohli pokračovat: Nesouhlasíš s pražským arcibiskupem, že existence pekla je nevyřešená otázka? Jsi ultrakatolík. Nesouhlasíš s biskupem Malým, že ke spáse stačí „rozvíjet svoje člověčenství“ a oháníš se nějakým křtem? Jsi ultrakatolík. http://www.rozhlas.cz/praha/jaktovidi/_zprava/v-patek-jsme-se-setkali-s-vaclavem-malym–1118958
Já osobně už od časů zmíněného Mons. Vlka beru označení ultra-katolík vlastně za pochvalu.
Ultrakatolíci bojují za TV TRWAM: http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=23653
Ultrakatolciké radio Myrja: http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=182
Ultrakatolíci chtěli zakázat potraty: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/113185-v-polsku-interrupce-uplne-nezakazi.html
Ultrakatolíci proti Gay Pride: http://marieke.pise.cz/181070-podporuji-prague-pride.html
Obám se, že pojem sekty parazitující na těle Církve nemá ve sv. Atanášovi oporu.
Ale jo, podle kardinála Vlka, biskupa Malého a dalších jsem také ultra. Jen se snažím, abych nebyl tak ultra, až bych byl infra.
Doslova pochopitelně ne. Sv. Atanáš psal o „podporovatelích a spřežencích bezbožné hereze ariánských pomatenců“. Což by asi aktualizovaně znělo: „podporovatelé a spřeženci bezbožné hereze zednářských (liberálních) pomatenců“. Je to lepší než „humanistická sekta“?
No, nevidim na tom nic hereticke, skor realisticke. Liberalna sekta infiltrovala Cirkev, a po Koncile triumfovala, a ovladla pozicie v nasej Cirkvi, a okupuje ich.
Avsak ten boj s liberalizmom vo vnutri Cirkvi trva uz 500 rokov, boli velke dni vitazstev (tridentsky koncil, jezuiti, Pius X.), i slabsie obdobia upadku ostrazitosti, ktora vyvrcholila Koncilom.
To bude trvat az kym Cirkev i svet sa nevratia do rovnovahy a harmonie, ktoru stratili prichodom protestantskej herezy a jej tez pred 500 rokmi.
Zní to líp než humanistická sekta. Protože dokážu pochopit, že Tělo Církve mohou rozkládat všelijací pomatenci. Hůře se mi chápe, že by na Těle Církve parazitovalo nějaké jiné pseudo-tělo (sekta).
Kardinál Sarto ještě jako benátský patriarcha řekl svým ovečkám:
„Budou vás nazývat papeženci, klerikály, nekompromisními zpátečníky. Buďte na to hrdí !“
Kdyby v době sv. Pia X. existoval výraz „ultrakatolík“ nebo „lefebvrista“, možná by ho užil také. Takže vítej v dobré společnosti !
CITLIVE TEMA – JA MYSLIM, ZE VELKA LASKA OBSAHUJE NUTNE I NENAVIST – NEVERITE ?? KDO MILUJE DETI, TEN NENAVIDI POTRAT, BUH JE LASKA A CISTOTA A PRAVE PRETO NENAVIDI HRIECH ATD….
NECHCI BYT ULTRA, ALE POSLEDNI PAPEZI TO ASI S TIM POROZUMENIM SE SVETEM „PREPISKLI“, AZ MI Z TOHO ZALEHLO V USICH….
Ke komentáři pana Malého bych chtěl doplnit jeden zásadní poznatek.Pan Petráček ve svém oslavném článku pominul jednu podstatnou věc.On není jen historik, ale dokonce odborník na církevní dějiny.No, nějak se mu přihodilo, že pojímá a interpretuje dějiny schématicky tak jak se mu hodí. Několikrát ve svém článku vymezuje strany dobra a zla a člověk vůbec není na pochybách, že ti zlí jsou lefebristi a zkostnatělí tradicionalisti.Jedním dechem však v článku bezostyšně dodává, že se DVK podařilo objevit dávnou patristiku a očištěné formy liturgie.Krásné ptydepe člověka s akademickými tituly. Zastánci Tradice umlčovali, pronásledovali chudáky moderních ideí a teprve soud dějin dal za pravdu „popianistům“. Dějiny jsou cele v rukách člověka a příčinné souvislosti revolucí a hrozných válek vyustují nezbytně v koncept lidských práv a demokracie, kde se střetává v dialogu s Katolickou církví.Katolická církev je nucena k hluboké sebereflexi a v očistné katarzi DVK odpovídá na dějinnou nutnost souhlasným ano.Pan Petráček nabízí jako analogii inkulturaci v helénském prostředí, ale tato analogie pokulhává na obě nohy.Zatímco inkulturací naši církevní otcové evangelizovali, současní otcové koncilu po evangeliu šlapou. Z článku čouhá konečné vyustění dějin a to v oslavě člověka a jeho práv.Kníže vesmíru , který vůbec netuší, že se mu za zády chechtá ten dávný had.
Není se co divit. Člověk, který se „proslavil“ svou absolutní neschopností vyvrátit argumenty protistrany jinak, než argumentací ad hominem a dalšími diskusními fauly (v už legendární sedánce heretiků u sv. Salvátora), těžko bude zastávat kritický postoj ke koncilu, kde jeho bratři v modernistické herezi triumfovali.
DEKUJI ZE SLOVENSKA ZA VASI SKVELOU MOUDROST – CIRKEVNI OTCOVE HELENIZACI EVANGELIZOVALI SVET, DNESNI HODNOSTARI INKULTURACI PO EVANGELIU SLAPOU, BUDETE SE VELICE DIVIT, ALE JA „KACIRSKY“ SLEDUJI TAKE PROTESTANTSKE STRANKY A NASEL JSEM MNOHE OHLASY TVRDYCH PROTESTANTU, KTERI ODSUDZUJI PRAVE EKUMENIZMUS S KATOLICKYMI HODNOSTARI VE JMENU GLOBALIZACE A NA UKOR JEDINECNOSTI SPASENI V JEZISI KRISTU, PROTOZE TOTO SPASENI JE ZAKLADEM VIRY ORTODOXNYCH PROTESTANTOV, KTERI BY NIKDY NESLI BOZKAVAT KORAN A NIKDY BY NEPUSTILI DO SVEHO CHRAMU HINDUISTY A BUDHISTY !!!!
Úbytek křesťanů po II. Vatikánském koncilu by bylo potřeba doložit statistikou, jinak je to jen domněnka. Já jsem zase z několika pramenů četl, že jedním z fenoménu 20 století je masový odpad lidí od křesťanských církví (napříč spektrem, tedy jedná se i o protestantské) a že největší odpad byl po I. světové válce, kdy lidé přestali věřit církvím, které podporovaly světovou válku. Také tyto články ale nebyly podpořeny žádnou statistikou.
Nie uplne, protestantske pohltil liberalizmus este pred katolikmi, cize tie protestantske, tradicne, zacali padat este pred katolikmi v Europe. A ked vam chyba statistika, tu mate napr. z wiki o perfektnom stave katolikov oproti protestantom z Holandska (ale spominaju sa tam aj dalsie zmiesane krajiny, ako Nemecko, Svajciarsko, Sev. Irsko) v rokoch 1860-1960:
In the late nineteenth and early twentieth Catholics formed a separate social pillar, with their own schools, TV and radio broadcasting, hospitals, unions, and political party. They formed a coalition with orthodox Protestants, who also felt discriminated against. This pillarization and coalition government was important in emancipating the Catholics from their social exclusion. In the period between 1860-1960 Roman Catholic church life and institutions flourished. This period is called „the rich Roman life“ (Dutch: „Het Rijke Roomse leven“). During this period, the number of Catholics in the Dutch population grew to approximate parity with Protestants, as in Northern Ireland, Switzerland, and Germany.
http://en.wikipedia.org/wiki/Roman_Catholicism_in_the_Netherlands
Já jsem ve svých poznámkách našel následující údaj o situaci českých zemích z roku 1967: pravidelně se účastnilo bohoslužeb kolem 9,5 % osob, působilo zde 2693 duchovních, pokřtěno bylo 52 % narozených dětí, 31% svateb a 70 % pohřbů bylo církevních.
Zajímavá je také statistika o počtu dětí navštěvujících výuku náboženství (zdroj http://spcp.prf.cuni.cz/42-56/47-cele.pdf): 1950: Praha 95%, Brněnský kraj 99%, 1952: Praha 50%, Brněnský kraj 87%, do r. 1956 tato čísla poklesla v českých zemích pod 50%, v moravských zůstávala nad 50%. Ve školním roce 1967/68 to bylo v českých zemích 14 % (40 % na Slovensku).
Takto tedy vypadala situace po 20 letech tvrdé komunistické perzekuce. Jaká je situace dnes?
V současné době je odhad, že se bohoslužeb účastní kolem 4% populace (i když, vzhledem k tajení výsledků posledního sčítání většinou biskupství těžko říct, jaký je skutečný stav, navíc vůbec není zřejmé, zda se jedná o pravidelné návštěvníky bohoslužeb, neboť sčítání se provádělo jen jednou v roce a to tuším zrovna v době velikonoční – v tomto směru měla myslím StB v r. 1967 situaci lépe zmapovanou).
V roce 2010 bylo podle Výroční zprávy Církve římskokatolické v ČR 11,5% sňatků „dle obřadu Církve římskokatolické“ – tím se ale rozumí i sňatky smíšené, tzn. počet nově uzavřených svátostných manželství bude podstatně nižší.
V ostatních oblastech čísla neznám, pro ilustraci je mohu jen velmi přibližně odhadnout podle údajů jedné velkoměstské farnosti („spádová“ oblast cca 25 tis. obyvatel), kde v roce 2011 bylo 21 křtů a 13 pohřbů, tedy bylo pokřtěno 7.5% narozených dětí a 5% pohřbů bylo církevních.
Všechna tato čísla mi přijdou jako dost nepřehlédnutelný propad. Jediný ukazatel, který proti r. 1967 vzrostl, je počet duchovních. Výše uvedená výroční zpráva uvádí, že plat byl v r, 2010 vyplácen cca 3191 duchovním.
Myslim, ze u nas, na Slovensku, je trend podobny- podiel praktizujucich katolikov pravidelne navstevujucich bohosluzby poklesol uz len na asi 13%.
Zrovna pozeram clanok v jednom spanielskom denniku, kde su niektore statistiky o miestnych katolikoch, mapujuce situaciu a vyvoj od Koncilu, zavedenia nabozenskej slobody pre nekatolikov v Spanielsku (na natlak Vatikanu), atd.
Rok 1976:
– praktizujucich katolikov 48 %
– trochu praktizujucich (neviem, co tym myslia) 29%
– nepraktizujucich 17%
– neveriacich 2%
Rok 1988:
– praktizujucich 31%
– trochu praktizujucich 27%
– nepraktizujucich 23%
– neveriacich 13 %
Rok 2012:
– praktizujucich 18 %
– trochu praktizujucich 24%
– nepraktizujucich 31%
– neveriacich 24 %
To znamena, ze uz dnes je viac nevercov, nez praktizujucich katolikov v Spanielsku 🙁
Celkovo tych co boli priradeni ku katolikom klesalo z 94% (1976) cez 81% (1988) az k dnesnym len 73%…
A samozrejme, nejde len o kvantitu, ta je vlastne az druhorada, ale klesa nam i kvalita samotnych katolikov, co dokazuje rozsirenie rozvodov medzi katolikmi, klesajuca ucast na bohosluzbach, rozsirenie zla antikoncepcie, predmanzelskeho a nemanzelskeho spoluzitia, dezorientacia katolikov v politike, a celkova dezorientacia.
Nasou odpovedou musi byt snaha obnovit vsetko v Kristovi. Ako povedal jeden lutheransky pastor, co vo Svedsku konvertoval k katolicizmu (tradicnemu), ked sa ho media pytali na ciel jeho prace, atd- tak myslim povedal, ze opat urobit zo Svedska katolicku krajinu.
NINO, VY STE TIEZ SLOVAK ? VIETE, CO SA MNE STALO NA SLOVENSKU? LEN SOM KOMENTOVAL CLANOK TRADICNEHO KATOLIKA V DENNIKU POSTOJ, BOL SOM KRITICKY K EKUMENIZMU A GLOBALIZMU TROCH POSLEDNYCH PAPEZOV A HNED MA ZABLOKOVALI BEZ VYSVETLENIA A PRITOM DENNIK POSTOJ NIE JE DEKLAROVANY AKO KATOLICKY A TEDA BY NEMAL BLOKOVAT KRITIKU KATOLICKYCH HODNOSTAROV, AK JE PODLOZENA REALITOU !
VELA ZDRAVIA A BOZIEHO POZEHNANIA VAM PRAJEM, SOM RAD, ZE CESKI KATOLICI MAJU TAKYTO SKVELY MESACNIK, LEN DNES SOM HO NASIEL, ASI SA ESTE STRETNEME V KOMENTAROCH.
Nárůst počtu „duchovních“ bude způsoben nejspíše tím, že se mezi ně začali počítat pastorační asistenti, animátoři a podobné živly.
ad Pius: s největší pravděpodobností to tak je, teď koukám, že ve stejné zprávě na jiném místě píší že „službu vykonává prostřednictvím více než 1850 kněží“. Zahrnovat pastorační asistent(y/ky) do kolonky duchovních mi ale přijde dost absurdní.
,
Ono to s těmi „duchovními“ asi bude ještě složitější, tady na stánkách biskupství píší něco „dobrovolných duchovních katolické církve“: http://goo.gl/jtbf8
POJEM DOBROVOLNY DUCHOVNY KATOLICKEJ CIRKVI JE ABSURDUM, TOTO NEMOZE BYT PRAVDA, TO JE UZ TAKY UPADOK….
A proč tomu tak je? To je jednoduché: o peníze jde až na prvním místě.
Statistika z USA
Počet obyvatel v USA:
1965: 190 mil.
2000: 281 mil. (+47%)
Počet kněží v USA:
od r. 1930 do r. 1965 se zdvojnásobil na 58 000
2002: 45 000 (-22%)
Předpoklad: v r. 2020: 31 000 a z nich pouze 15 000 mladších 70 let
Farnosti bez kněze:
1965: 1%
2002: 15%
Počet kněžských svěcení:
1965: 1 575
2002: 450 (-71%)
Počet bohoslovců:
1965: 49 000
2002: 4 700 ( -90%)
(pokud vezmeme v zájmu objektivity v úvahu nárůst počtu obyvatel, činí pokles počtu seminaristů dokonce 93,5%)
Počet kněžských seminářů:
1965: 600
2002: 200 (-67%)
Počet řeholních sester:
1965: 180 000
2002: 75 000 (-58%), průměrný věk 68 let
Počet sester, které se věnují vyučování:
1965: 104 000
2002: 8 200 ( -94%)
Počet katolických středních škol /počet jejich studentů:
1965: 1 566 / 700 000
2002: 786 / 386 000
Počet farních škol /počet jejich žáků:
1965: 10 503 / 4,5 mil.
2002: 6 623 / 1,9 mil.
Počet katolických svateb: -33%
Počet anulovaných manželství:
1968: 338
2002: cca 50 000
Pravidelná účast na nedělní mši:
1958: 3 ze 4 lidí, kteří se označují za katolíky
2002: 1 ze 4 lidí, kteří se označují za katolíky
Je nabíledni, že se nezměnila jen kvantita, ale především kvalita, neboť kvantita vždy jejím obrazem, byť poněkud opožděným:
Jen 1/3 katolíků chodí ke zpovědi alespoň 1x měsíčně
Procento laických katechetů, kteří souhlasí s…
antikoncepcí: 90%
potraty: 53%
rozvody a novým manželstvím: 65%
tvrzením, že člověk může být dobrým katolíkem, i když nechodí v neděli na mši: 77%
Podle průzkumu The New York Times/CBS z roku 1994 70% “katolíků” mezi 18 a 44 roky nevěří v transsubstanciaci a 51% “katolíků” se domnívá, že přítomnost Ježíše Krista ve svátostných způsobách je jen symbolická.
http://www.krasaliturgie.cz/clanky/texty/zkusenosti-ze-st-louis-muze-tradicni-pastorace-fungovat-i-v-dnesni-dobe.html
Kvalitativní trend je asi nejmarkantněji patrný ze situace amerických řádových sester. Podle informací, které pronikají i ze samotného Vatikánu, počet katolických řádových sester ve spojených státech v současnosti odhaduji už jen několik stovek.
A ked uz si pripominame Koncil, a jeho neblahe dopady v Europe, tak si pripomenme i masaker katolikov v latinskej Amerike, ako dalsi plod Koncilu a to az kam klesol pocet katolikov, v tychto krajinach, kedysi uplne pokatolicenych teraz aktualne:
Guatemala: katolikov uz len 50-60%
Salvador: katolikov uz len 52,5%
Honduras: katolici uz v mensine, iba 48%
Nikaragua: katolikov 58,5%
Brazilia: katolikov 64,6%
Chile- uz len 70% katolikov
Uruguay- uz sme mensinou, len 45,7%
Argentina- nominalne uz len 76,5%
I ked v niektorych inych to je i cosi lepsie, uz len bliziaca sa strata tychto krajin bude tvrda rana
Tradičních anebo novus ordo?
Je vůbec katolíkem stoupenec pokoncilního ritu?
Není. Je příslušníkem Koncilní humanistické sekty. Nevím, co to je, ale prý to existuje.
MYSLIM, ZE AJ POKONCILNY RITUS ZACHOVAVA ESTE ZAKLADNU ULOHU SVATEJ OMSE. AJ KED SA DA DISKUTOVAT, NAKOLIK….
[…] uhodí do očí hned několik těžko uvěřitelných úprav reality. S první se vypořádal článek Dr. Malého a čtenáři pod ním, když se zabývali tvrzením o propadu počtu věřících před koncilem a […]
Tak nevím jestli pan Malý opravdu ten text četl, když píše „I když nemáme k dispozici statistické údaje“ – doc. Petráček dokládá totiž pravý opak:
„V třicátých a čtyřicátých letech 20. století vznikla náboženská sociologie, která na tvrdých číslech doložila, jak hluboký propad religiozity postihl celou západní katolickou Evropu, a právě tehdy vznikají spisy jako kardinála Suharda, Francie – misijní území?“
Vaše obvinění dr. Malého je unáhlené – on píše o chybějících stat. údajích v souvislosti s popisem přelomu 19. a 20. stol., P. Petráček se odkazuje na sociologickou literaturu 30. a 40. let 20. stol., která se hádám asi bude týkat spíše meziválečného období. To, že tehdy byla vydána kniha s názvem „Francie – misijní území?“ ještě nic nedokazuje – co mohlo být z tehdejšího pohledu vnímáno jako velký odpad od víry po 1. svět. válce, podle všeho byl úplný čajíček se situací po II.VK (viz výše uvedené statistiky).
Když už tady probíráme ty plody koncilu, zde je jeden čerstvý: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17289
Jestli to čtu správně, tak tomu, aby mohli manželé ve smíšených manželstvích spolu „ekumenicky“ slavit velikonoce, je obětována jednota Církve sv. – už nejenom, že neslavíme společným jazykem, ale každá místní církev bude slavit jindy.
Nejen jednota Církve sv., ale i zdravý rozum. Zajímalo by mě, co má dělat katolický věřící v dané zemi, který chce nadále slavit Velikonoce v souladu s celou latinskou Církví… Příštím krokem by mohlo být přizpůsobení postní doby měsíci ramadánu v islámských zemích, tentokrát pod záštitou mezináboženského dialogu a manželství katolíků s muslimy – aby se přeci mohla rodina postit v jednu dobu ne?
Michal, to je naozaj hrozne, a ohavne, tato prax zmiesanych manzelstiev, a nesie velky podiel viny na zniceni katolickej moralky a identity.
Cirkev po koncile nahnala katolikov do vztahov s nekatolikmi, a vysledok? Zistili, ze zrazu je nemozne zit zdrzanlivo pred svatbou.
A v manzelstve, zrazu zistili, ze je tazke sa vyhnut antikoncepcii, potratom. Ved mnohe protestantke sekty uznavaju antikoncepciu, a potraty.
Kolko zla tym bolo sposobene, kolko dusi to zviedlo? Kolko zien bolo donutenych uzivat antikoncepciu, ci bolo donutenych k potratom ich nevereckymi manzelmi, do ktorych moci ich vydali cirkevni predstavitelia po Koncile? To myslim zostane ako cierna skvrna pokoncilovej pastoracie.
Kolko zien, katoliciek, bolo nakoniec ponizovanych, ci dokonca aj inak im bolo ublizovne nekatolickymi manzelmi.
Cirkev sa kedysi snazila katolikov chranit, ved co je to za rovny vztah, ak katolik do neho vstupuje, ze je na cely zivot, druh strana to berie len ako zmluvu, kedykolvek vypovedatelnu?
A potom nam vsetko zlo, ako smilstva, antikoncepcia, rozvody vpadli do Cirkvi.
Cize vytvorili sa podmienky, aby sa postoje katolicizmu stali v praxi neudrzatelnymi.
A ohrozenie katolickej identity deti je tiez zvzn vec.
Co se týká výchovy dětí, tak dříve musela alespoň nekatolická strana slíbit, že souhlasí s katolickou výchovou dětí. Dnes jsme v podstatě hodili děti ze smíšených manželství přes palubu (viz http://goo.gl/qv3Sb): katolická strana jen prohlašuje: „Budu se upřímně snažit, jak to ode mne má víra vyžaduje, aby naše děti byly pokřtěny a vychovány v katolické církvi. Budu respektovat náboženskou svobodu a svědomí svého partnera (partnerky) a budu se starat o jednotu a stálost manželství a o udržování rodinného společenství.“. Nekatolická strana neslibuje nic, jen prohlašuje, že je jí známo toto prohlášení katolického partnera.
Vdaka, je to tak, a je to velmi zavazne zlyhanie predstavitelov Cirkvi
Dotaz na NINO:
existuje na Slovensku podobný web jako zdejší Duše a hvězdy?
No, myslim, ze nie, aspon o nicom takom neviem, a keby aj bolo, tak zrejme kvalitou, vysokou aktualizovanostou clankov, vysokou urovnou, zivostou a kvalitou diskusii, atd sa to tymto strankam nevyrovna.
Z tradicne orientovanych katolickych stranok u nas:
http://monarchizmus.blogspot.sk/
http://www.dielnasj.blogspot.sk/
A viac asi ani neviem, i ked mavaju tam dobre clanky, ale neni tam tak vysoka aktualizacia, a frekvencia novych clankov, a tiez diskusie tam vacsinou chybaju. Alebo este tu, tiez su dobre clanky, ale uz davno novy nebol:
http://www.sacrumimperium.blogspot.sk/
Potom, samozrejme, su u nas, zial, stranky liberalnych pseudokatolikov mixnutych s konzervativcami, ako Postoy (neodporucam ich citavat nikomu):
http://www.postoy.sk/
Tam maju, zial, vysoku mieru aktualizacie, a tiez, zial, tam pomerne casto davaju nove clanky, a zial, i nejake diskusie su tam, i ked ich kvalita, zivost, uroven, vecnost, a aj rozsah za tunajsimi nastastie zaostava.
Potom dalsie pomerne liberalne pseudokatolicky orientovane je Svetkrestanstva:
http://www.svetkrestanstva.sk/
Liberalny extrem zahaleny do katolickych ornamentov u nas je ale teoforum (stranka, ktora dokaze s istotou zvysit krvny tlak):
http://www.teoforum.sk/index.php
JA O TAKOM NEVIEM, ALE VIEM O CENZURE, KED SOM PISAL DO DENNIKA POSTOJ LEN KOMENTAR A ZABLOKOVALI MA HNED, LEBO SOM KRITIZOVAL PSEUDOEKUMENIZMUS KATOLICKEJ CIRKVI, PRITOM DENNIK POSTOJ NIE JE DEKLAROVANY AKO KATOLICKY, TEDA BY NEMAL CENZUROVAT KOMENTARE V ZMYSLE MODERNEJ KATOLICKEJ IDEOLOGIE
Děkuji, NINO :O)
Rado sa stalo, Ivka
Máte pravdu, mnoho koncilních dokumentů zůstalo nenaplněno, například SC se svými požadavky na liturgickou hudbu a liturgický jazyk (např. aby věřící znali latinské modlitby). Ale pokud máte na mysli Ducha koncilu, tak ten měl určitě jiné představy ale nějak se mu to poslední dobou zadrhává …
Urážky pana doktora jste si mohl odpustit (pravda se nepoměřuje tím, kam kolik lidí přijde), ale nakonec je to dokladem, k čemu vás ten Duch koncilu dovedl.
[…] už v nesouhlasných reakcích na články otce Petráčka – vizte články doktora Malého Co pan kanovník neřekl… a II. vatikánský koncil a dnešní úpadek církve a můj článek Otče Petráčku, probuďte […]