TV Nova a leták FSSPX
P. Tomáš Stritzko FSSPX
Zprávy na Nově sleduji málokdy, neboť jejich úroveň je ještě několikanásobně horší, než je tomu u obvykle dosti slabých zpráv ČT. Tentokráte jsem se ale nemohl dočkat, až se jejich záznam objeví v archivu, neboť jem se doslechl, že v nich figuruje Kněžské bratrstvo sv. Pia X. a jeho leták pojednávající o slušném oblékání v kostele. A musím říci, že zklamán jsem nebyl.
Redaktoři TV Nova se do práce pustili s nepochybně obrovským nadšením a ve stylu „když se mi něco nelíbí a nemám argumenty, je nejlepší metodou manipulovat a skrze zmanipulované zesměšňovat.“ A já, jako správný šťouravý divák-neovce, co nemá rád manipulátory, budu teď tak drzý, že si dovolím doplnit jejich reportáž několika opravujícími a upřesňujícími poznámkami:
1) To, co Televizní noviny TV Nova označují za brožuru o správném oblékání se do svatostánku, je ve skutečnosti informační leták pro české příznivce Bratrstva, konkrétně leták číslo 126, vydaný 21. dubna 2012. Z toho plyne, že leták nemůže být reakcí na potíže s oblékáním věřících, které přineslo letošní parné léto, jak tvrdí TV Nova. Samozřejmě tento leták není věnován pouze problému slušného oblečení v kostele – jak je patrné i z velmi osekané internetové verze, kterou je možno dohledat ZDE (přičemž text otce Stritzka o oblékání je v ní celý).
2) Krom toho, že přednes redaktorů při citování je až dramaticky směšný, nevhodným způsobem míchá bez upozornění citáty a interpretaci textu, což může posluchače zmást a vzbudit v nich nesprávné dojmy o kvalitě textu. A mimochodem, troufám si tvrdit, že ty nejkvalitnější a nejzajímavější pasáže byly vynechány, což je docela škoda…
3) Vyloženě lahůdkou je vložený stručný komentář Miroslava Mareše. Zajímavý je už fakt, že je v titulcích představen jako „odborník na extremismus“, což je opravdu šikovný způsob, jak podsunout diváctvu informaci, že „ti oškliví lefébvristé jsou opravdu zlí zlí extremisté,“ aniž by bylo nutné toto nepodložené obvinění říci přímo.
4) Ale i obsah Marešova vyjádření stojí za pozornost. Říká totiž, že FSSPX jsou nejdogmatičtější částí církve a že tedy není překvapení, že razí citovaná pravidla, která patří někam do 19. století. Což je zajímavé, neboť jsem si nevšiml, že by se tato pravidla nějak významně lišila od pravidel dodnes striktně vyžadovaných kupříkladu v bazilice sv. Petra a dalších římských kostelech. Patří tedy do 19. století i celý Svatý stolec?
Navzdory všem nesmyslům a manipulacím vsunutým do dvouminutové minireportáže (vizte ZDE) ale lze každopádně považovat za pozitivní, že i „lid nekostelní“ získal nějaké povědomí o tom, jak se oblékat (nejen) do kostela, a že tam zazněl i krátký, ale důležitý vstupní úryvek z kvalitního božítělového kázání otce Stritzka. A snad se příště Nově zadaří ještě lépe…
jistě že apoštolský stolec do veteše podle nich patří, vždyť tamti Italové si dovolili přeci příliš, že odvolali Bezáka, to jsi copak neslyšel? Někteří Čechové chtějí vyhlásit kvůli tomu apostazi.
presne, to je az usmevne. Bezak bol podla niektorych dobry arcibiskup, a argument, ze bol dobry? Povedali to media 😀
Řekl bych že monsignor Bezák je pro některé lidi tím nejlepším duchovním z jednoho prostého důvodu. Protože ho Svatý otec odvolal z funkce metropolity.
Vyšlo i na autorově iDnesáckém blogu, kde lze příspěvek podpořit kliknutím… http://ignacpospisil.blog.idnes.cz/c/284639/TV-Nova-a-letak-FSSPX.html
hehe dobry hlody..oblekani do svatostanku(!),nebo pulka z toho ukazujou vlastne jen nohy holek :D..no este mohli udelat tu osekanou promluvu jinak, treba to prolinat obrazky „temneho stredoveku“..
Se zásadami oblékání v chrámu lze celkem souhlasit, jen mi přijde zbytečně přísné brojit proti džínám – džínovina je dnes již standardní typ materiálu, který lze ve vhodné úpravě použít i pro různé společenské příležitosti. Myslím, že pokud jsou kalhoty dlouhé, pěkné, čisté a nesedrané, nemusí proti nim být žádné námitky, přinejmenším ve všední den. Podobně s tričkem – pokud je to T-shirt s krátkými rukávy, střízlivě vypadající a bez provokativních nápisů a malůvek, neměl by být alespoň ve všední den problém.
Chápu, že kostel není pláž ani les, ale doporučil bych tolerovat, pokud je obklopen podobným prostředím. Lidé, kteří si vyjedou na víkend do přírody, hlavně na vandr, mohou mít problém si brát ještě dostatečně formální oděv do chrámu. Přimlouvám se za určitý kompromis, a tím by slušné džíny a slušné tričko být mohlo.
Já vidím kostel, pokud jde o nároky na oblékání, někde na úrovni divadla nebo opery. Pokud jde o otázku kostela obklopeného pláží nebo lesem, tak to zatím není otázkou, kterou by FSSPX muselo v ČR řešit…
Ignáci, to je složité. Tuna lidí do divadla či opery nechodí, protože na to prostě nemá, ale do kostela by chodili rádi.
Pokud jde konkrétně o mše FSSPX, tady si myslím, že skutečně nemají kostely v turisticky exponovaných oblastech (zatím), ale obecně, pravidla oblékání do kostela by měla platit pro všechny kostely, nejen pro ty FSSPX, a měla být o něco mírnější, než nastínil P. Stritzko, avšak úplná volnost by rozhodně být neměla.
Každopádně, pokud jde o FSSPX, vidím jako velký problém spíš to, že se jim bojí světské instituce pronajímat kaple ve svých budovách, kvůli tlakům „Amtskirche“, přitom např. na Staroměstské radnici by to bylo ideální místo pro mše 😉
Já vidím zásadní rozdíl v tom, že k návštěvě kostela (optimálně i mše sv.) by si měl člověk vyhradit trochu času každý den a je nesmyslné po lidech chtít, aby tam chodili denně oblékaní jako na operu. Postačí, když zachovají princip uměřenosti a slušnosti, t.j. zejm. zakryté určité části těla. Předepisovat, podle jaké módy mají být vyparádění, mi přijde trochu moc. I v té opeře se to mění (někdy žel k horšímu), dokonce i dress code klasických koncertních umělců směřuje ke zmírnění formálnosti a jakési koženosti, zejména v létě.
Abstrahuji od situace FSSPX, tam jde o zcela mimořádné záležitosti. Spíše mi jde o běžné zásady návštěvy kteréhokoliv chrámu.
V těch dřínech a tričku nechodí slušný člověk ani na latrínu. Tím méně do kostela.
Džíny jako takové jsou jakýmsi protikřesťanským módním symbolem. Dokud jsem si nepřečetl článek o historii jejich nošení na Traditioninaction.org, nosil jsem je taky hodně často, dokonce i na mši. Poté jsem je vyloučil z šatníku. Džíny nejsou formálním oblečením a to že je v česku nosí prakticky každý za jakékoliv situace rozhodně není normální. Defacto to jsou pracovní kalhoty, které na ulici nepatří.
Já tak trochu znám historii džín, ale myslím, že představa džínoviny jako symbolu něčeho už dávno vyčpěla a necpěme démona do něčeho, v čem a priori není. Pro mne je to především praktická a trvanlivá látka, nic víc. A už dávno se nemusí používat jen jako pracovní materiál, existuje v řadě slušivých úprav.
Dobrý den, zpětně a mimodečně nahlížím do diskuse. Otce Stritzka i jeho pohledy ctím. Účastním se katolických mší sv. v pražském kostele sv. Ignáce. Tedy sloužených v ritu post-II.VK. Praktikovanou úctu ve smyslu oblečení zde vnímám.
K potřebné neobnaženosti – každoročně s nástupem i během teplého počasí zde duchovní správce upozorňuje věříci, návštěvníky kostela, formou ústní i písemnými letáčky, aby přiměřenou zahalenost, neodpoutávající i mimodečně pozornost od bohoslužby, dodržovali.
K úpravě oděvu – naprostá většina přítomných zde se odívá uctivě. Mění se i styl oblékání – moji zemřelí již rodiče chodívali denně oděni v obleku, v šatech, aniž by jejich profese to žádala. V dnešní době je možno se obléci uctivě a použít přitom jiného než formálního obleku či šatů.
K materiálu oděvu – „tesilky“ k obleku, nejsou-li pravidelně udržovány a i obměnovány za nové, často jeví hodně nelibý vzhled – umuchlanost v oblasti rozkroku, třísel, ohybu kolen. Udržovat, přesněji obměňovat tesilky (či i sako) aby vypadaly dobře, je pro mnoho lidí jak nesmyslné (jediný oblek dostačuje, je-li užíván jen cca 2x ročně do divadla), tak finančně mimo možnost. Pro dobře majetného člověka není problém chodit v obleku a obměňovat jej do hezké podoby, a to i v denní praxi, i v mešní. Pro velkou část lidí toto je stav mimo možnosti.
K džínám – původní, na něž jsme byli zvyklí, byly modré (model Leviho montérky). Materiál se jednak brzy sepral, jednak zmíněné ošoupání kolem kapes, kolen a rozkroku bylo „klasikou“, až i ceněnou. Odtud zjevně pramení diskuse o nedobrém džínovém o¨stylu do kostela.
Dnešní džíny jsou však běžné v jakékoli barvě, decentní černou počínaje, bývají nesepratelné, a koupit je lze za pět set. Navíc, mezi dnešní džínovité kalhoty patří i manšestráky (černými počínaje..), i k těmto výhradu ve smyslu návštěvy kostela mít nelze, věřím.
Sumárně – na mši sv. nebrat seprané džíny, s dírou na koleni či zadku, ne tričko s reklamou na chlast či na hardrock/metal, ne sukni podobnou bederní roušce, ne halenku/tričko z níž se módně plazí ramínka podprsenky, taktéž nebrat kalhoty-bokovky ukazující vrchní třetinu spodních kalhotek (či hýždí), a mít zakrytou nahotu dámských ramen (i pánských :-).
Na mši sv. chodím v nepříliš sepraných manšestrákách, nahoře košile / svetr / bunda, a jednoznačně i takto ctím Ježíše i bližní vůkol.
Oblek je samozřejmostí a je mimo možnosti málokoho – punkt.
I když jsem silně proti způsobu, jakým se „lefébristé“ projevují, tento leták (konkrétně část o oblékání) mi udělal velikou radost. MJ
Hezky se projevila propast mezi katolickými požadavky a ďábelskou zvráceností dnešní doby. A to leták není psán přísným tónem, ale spíše humorně: „Nedodržování těchto … může způsobit nejen pohoršení, ale úměrně vzhledu a věku i rozptylování či nevolnost celebranta.“ Tady jsou slova sv. Pia z Pietrelciny o nestydatosti žen: http://cs.gloria.tv/?media=88027
TV Novu nesleduji, takže nevím, jestli jsou všechny jejich reportáže tak zmatečné, nebo je to výsadou této. Pozitivní je, jak píše autor, že návštěvníci byli poučeni, jak se obléknout do kostela, protože tyto zásady platí samozřejmě i pro nevěřící návštěvníky i mimo bohoslužby. Zapomněli akorát na doporučení o zahalení hlavy ženy. Potěšili také, že na rozdíl od modernistů považují FSSPX za součást Katolické církve.
Samotnou minireportáž s krátkým článkem najdete zde: http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/cirkvim-vadi-odhalena-tela-v-kostele-vydavaji-prirucku-jak-se-spravne-obleci.html
Hej, skoda, ze Nova zabudla spomenut to zahalenie vlasov zien v kostole, moju srdcovku 🙂
Kennedyova so zahalenymi vlasmi:
http://mantillawithme.blogspot.sk/2011_07_01_archive.html
Ale vždyť to zahalování vlasů P. Tomáš nepožaduje, tak na co by Nova měla zapomínat? „Dodržování starobylé zásady, že ženy mají v kostele hlavu pokrytou, je chvályhodné, nelze to však považovat za povinnost. Pokud ženy pokrývku hlavy nosí, musí odpovídat našim zvyklostem a módě, tedy musí být taková, kterou obvykle nosí do společnosti a na veřejnosti. Zavádět do našich končin cizí zvyklosti je zcela nevhodné a působí to sektářsky.“
Cítím smrad pekelný, ústupnost a ochotu ke zlu.
Tak to jsme rádi, že víme, co cítíte…
P. Stritzko zahalování žen nepožaduje, ale doporučuje jej, jak jsem si dovolil usoudit z toho, že tento zvyk označuje za chvályhodný. „Dodržování starobylé zásady, že ženy mají v kostele hlavu pokrytou, je chvályhodné, nelze to však považovat za povinnost.“ Ovšem otce osobně neznám, takže jsem mohl na jeho názory usoudit špatně. Každopádně znovuzavedení modlitebních šátků nepovažuji za zavádění „cizích zvyklostí“, protože ještě před takovými sto lety se běžně užívaly.
„Asi nejkrásnějším použitím závoje v katolické Církvi je závoj, který zdobí hlavu ženy. Kodex kanonického práva z roku 1917 ustanovuje jeho použití v kombinaci s cudným oblečením během mše svaté. Tato praxe však získala negativní konotaci během feministické revoluce během 60. let 20. století. Modlitební závoj už nebyl vnímán jako symbol krásy, ale jako akt útisku žen. V Kodexu kanonického práva z roku 1983 není zahrnuto žádné pravidlo ohledně závoje, takže většina katolíků se domnívá, že bylo toto pravidlo zrušeno. Církev ohledně té věci mlčí, čímž dovolila, aby se tento zvyk vytratil, a umožnila, aby se oblečení vhodné spíše pro pikniky a neformální události stalo normou oblečení pro mši svatou. Avšak sám Kodex kanonického práva z roku 1983 vyvrací víru, že závoje se už dále nevyžadují. Kodex kanonického práva uvádí, že „v případě pochybností se zrušení předešlého zákona nedovoluje“, a že zvyk se ruší pouze protikladným zvykem nebo zákonem. „Pokud zákon nevyjadřuje zmínku (o protikladném zvyku nebo zákonu), pak neruší staleté nebo starobylé zvyky.“ Kodex kanonického práva z roku 1983 nepodává žádný protikladný zvyk nebo zákon, týkající se užívání modlitebního závoje, a proto ho neruší.“
http://www.vendee.cz/texty/zavoj.html
Je pekne, ze sa letak venuje tomuto zavaznemu problemu, myslim, ze velmi vaznemu v nasich casoch.
To, ako clovek ide do kostola, tak tym jasne dava najavo postoj k tomu, co sa tam deje.
Myslim, ze vystredne oblecenie, ci neoblecenie vyjadruje naozaj vnutorny postoj k prezivaniu viery.
Myslim, ze aj mimo kostola by slusna zena sa mala slusne obliekat, avsak to si myslim, ze snad aj neslusna by aspon v kostole mohla mat tolko nejakeho zdraveho vedomia etikety, zeby si toto uvedomila.
Inak, pekny clanok o obradnom zahalovani vlasov v katolicizme:
http://monarchiacatholica.blog.cz/1109/zapomenuty-zvyk-sv-tradice-der-vergessene-gebrauch-der-katholischen-tradition
Par rokov dozadu by stara babicka na vidieku do chramu bez zhalenych vlasov ani nevstupila, dnes nielenze upadol tento krasny zvyk katolickych zien, ale uz sa casto vytraca aj slusnost a skromnost v obleceni na sv. omsiach…
Krasne obrazky ritualne katolicky zahalenych vlasov:
http://www.google.cz/imgres?q=kennedy+Mantilla&um=1&hl=cs&sa=X&biw=1366&bih=637&tbm=isch&tbnid=c48mwEz7GyYDkM:&imgrefurl=http://thepathlesstaken7.blogspot.com/2010/07/turning-people-off-tridentine-latin_09.html&imgurl=http://2.bp.blogspot.com/_2tJ7Gu_-NQ8/TDenBe8zrPI/AAAAAAAAAZk/10t1isQwQck/s1600/Mantilla.jpg&w=700&h=1054&ei=2tU4UPOALozP4QSVt4CABw&zoom=1&iact=hc&vpx=384&vpy=27&dur=147&hovh=276&hovw=183&tx=110&ty=144&sig=114116682530642794482&page=2&tbnh=156&tbnw=104&start=23&ndsp=29&ved=1t:429,r:2,s:23,i:150
http://www.etsy.com/listing/97106238/black-lace-mantilla-for-women
Napr. svadobne:
http://judydianne.hubpages.com/hub/Bridal-AccessoriesThe-Brides-Headpiece#slide1643979
Inak, toto obradne zahalovanie vlasov je prastara katolicka obycaj, ved to spomina uz sv. Pavol, v Rime sa to spaja s druhym papezom, sv. Linom:
,,Připisuje se mu nařízení, že ženy nemají přicházet na bohoslužby bez závoje.“
http://cs.wikipedia.org/wiki/Linus
Cize naozaj ide o velmi pradavny obycaj s hlbokym vyznamom.
Přiznám se, že krátká reportáž TV Nova mě jednou věcí velmi, velmi potěšila, totiž: citací jednoznačných výroků PTS ohledně oblékání. Lepší reklamu a publicitu si rozhodně nemohl přát. Odhlédnu-li od neobjektivního dání do „souvislostí“ s vedry, udělala Tv Nova nechtíc obrovskou reklamu tomu, jak má vypadat správné a patřičné oblečení do katolického kostela. Jeden naprosto jednoznačný leták FSSPX vysvětlí katolíkům i nevěřícím (skrze mediální masáž Novy) co je správné v dané věci. Možná je to mnohem účinnější, než tisíce gest a žvanění oficielní hierarchie.
Já bych klidně nějaký závoj ráda nosila, ale není nikde k mání :O)
Záleží jaký šátek byste chtěla, na aukru je jich spousta a některé by se daly použít i jako mantilla, např. http://aukro.cz/pekny-bily-vysivany-satek-ke-kroji-kroj-i2572212350.html
Ja myslim ze funkciu symbolickeho pokrytia dokaze za danej situacie splnit akykolvek klobuk, ci pokryvka hlavy,
Dobrý den, slečno, já sice jako nikoliv věřící (tedy nevěřící) do chrámů nechodím, ale šátek užívaný do vlasů jako čelenku nosím vždy a všude, je to můj styl a nepotřebuji žádné přepisy, mám prostě rád delší vlasy, aby mi zároveň nepadaly do obličeje, tak proto šátek.
Hastá luego
díky za tipy :O)
ale na tradičních mších sv. u nás jsem ještě žádnou ženu s šátkem neviděla…
asi ani, satky, ktore sa kedysi u nas nosili sa dnes spajaju skor s babickami, ci sucast ludoveho kroja, tie co sa pokojne pouzivali a pouzivaju aj na Zapade u nas mozu vyznievat skorej vystredne, comu sa asi akosi pocitovo kazdy chce vyhnut. Myslim, ze vela to riesi vseliako- napriklad klobukmi, atd.
Ale myslim, ze postupne si to i u nas najde cestu.
Pozor na jejich výběr, mohla byste si jinak o sobě přečíst v tiskovině Drazí věřící.
… a nebo Vás pomluví členové „farní rady“ a „odborníci“ na mravouku.
Od pomluv jsou tady kluci co spolu mluví.
Občas jezdím do jedné obce na Hané. Věřících je tam víc jak málo a vždy můj pohled upoutá jedna paní, která má úžasné klobouky jak z třicátých let. Je ve středních letech, velmi šarmantní. Nevím proč, ale působí ta na mě spíš jako touha vynikat. Dnes zkrátka ženy povětšinou klobouky nenosí nikam, tak nevím, jestli je správné usilovat o znovuzavedení této módy. Aby si klobouky a šátky dávaly jen do kostela mi přijde výstřední. Raději bych u žen byla pro pokoru ducha před Bohem, kteréžto se také nedostává.
Myslím,že to je snad biblický požadavek sv.Pavla,aby ženy nosili při bohoslužbě pokrývku hlavy.Nedávno mi jeden „takykatolík“ řekl,že v době sv.Pavla byla diskriminace žen běžná a proto to tak v Bibli je,ale dnes už je doba jiná,ženy už nejsou diskriminovány,tak nemůžem brát tyto biblické pokyny doslova,ale v kontextu doby….:))
Nevím jako co tím chcete říct. Dřív si ženy běžně zahalovaly hlavu, je tedy jasné, že si ji zahalovaly i při bohoslužbě. Dnes to nedělají a působí to výstředně. S diskriminací to nemá nic společného. Mnohem důležitější je pokora ducha, než šátek, který mě to nenaučí. Také sv. František Saleský radi v Úvodu do zbožného života, ať žena nosí do kostela stejný šátek, jako do společnosti. Jestli vám to přijde důležitější než sama víra v Boha, tak to byste pochodil spíš u muslimů. Nic ve zlém.
Jsou to sice pokyny biblické, příp. apoštolské, ale jsou v moci Církve. Podobně jako v Sk 21, 25: „V příčině těch pohanů však, kteří uvěřili, jsme ustanovili a napsali, aby se zdržovali od věcí obětovaných modlám a od krve i udávenin a smilství.“ To jsou také požadavky samotných apoštolů, které Církev (až na smilství, které je porušením přirozeného zákona) mohla změnit a změnila. Samotná povinnost pokrývky hlavy u ženy v kostele nevychází z přirozeného zákona, je to zákon vyhlášený. Ona pokrývka měla něco vyjadřovat. Dnes když tu pokrývku ženy nosí kvůli tomu, že se nosit „má“, ale už neví proč a co to vyjadřuje, tak je jim ta pokrývka stejně k ničemu, mají ji pak akorát na parádu, příp. aby si připadaly lepší. Pokud však vědí, co vyjadřuje, a proto ji nosí, je to naprosto v pořádku. Nicméně tohle je zrovna věc, která skutečně závisí na době a může se dle ní měnit. Proto také P. Tomáš Stritzko píše, co píše. To, co pokrývka hlavy vyjadřovala v době jedné, nemusí vyjadřovat v době jiné, příp. nemusí vyjadřovat už vůbec nic.
Takže už nejste pro to,aby žena měla v kostele pokrývku hlavy?
Církev mohla užívání modlitebního závoje zrušit, ale podle výše uvedeného článku na Vendée jej nezrušila, pouze se o něm přestalo mluvit: „Avšak sám Kodex kanonického práva z roku 1983 vyvrací víru, že závoje se už dále nevyžadují. … nepodává žádný protikladný zvyk nebo zákon, týkající se užívání modlitebního závoje, a proto ho neruší.“
Ad. Petra Bézová: Hlavně nebýt výstřední! A co když je cudné oblečení (dlouhé sukně a kalhoty, malé výstřihy) považováno ostatními za výstřední, pak je také nutné nebýt výstřední a přizpůsobit se? Sv. František Saleský říká, ať žena nosí do kostela stejný šátek jako do společnosti, a vy jste z toho záhadným způsobem vydedukovala, že když žena do společnosti šátek nenosí, tak jej nemá nosit ani do kostela, tomu říkám „logika“. A na závěr panu Lotharovi absurdně podsouváte upřednostňování šátků před vírou v Boha.
Můžete mít pravdu, ale mě nikdo nikdy o žádném závoji nic neřekl.Že se mám cudně oblékat, to mě naučila má matka, která ovšem žádný šátek nikdy nenosila, ani jsem k tomu nebyla nikým vedena.Kdybych ho teď začala nosit, nevím z jakého jiného důvodu by to u mě bylo, než že se chci považovat za lepší než ostatní křesťanky. Mimochodem v klášteře jsem závoj nosila, ale nevím o tom, že by mě k něčemu dovedl.
Jinak Lotharovi se omlouvám jestli se cítí dotčen, ale opravdu mi v dnešní době přijdou důležitější jiné předpisy Církve, než chtít po ženách, aby nosili šátek, když ani samy ženy neví, z jakého důvodu by měli. Vysvětlovat ženám přirozený zákon, aby například chápali hříšnost potratu se mi zdá důležitější pro spásu.
Jakub Albert: Paní Bézová se asi domnívá,že mám v sobě méně zbožnosti než ona. 🙂
To si Lothare vůbec nemyslím, jen mi vadí vaše zúžené pohledy. K čemu mi pomůže šátek, když vnitřně budu daleko od mravnosti. Jsem raději pro příklad zbožného života, než pro obnovení zvyků, kterým nikdo dnes nerozumí.
Teď používáte podobnou logiku jako modernisté,k čemu tradice a úcta k tradiční liturgii a ritu,vztah s Bohem je přednější,jako by se ten zbožný život s těmi zvyky či tradicemi nějak vylučoval či nebyl slazen v harmonii,nezlobte se,ale logika ad absurdum.
A že těm zvykům Vy nerozumíte ještě není důvod obviňovat mě ze zůženého pohledu.Proč mají dnes ty „emancipované“ ženy tu potřebu plést se do věcí,kterým nerozumí jako politika,teologie atd.? Tam děti a kuchyň,to je vaše místo!
@Lothar: To připomeňte především všem učitelkám církve! Jistě za to budou neskonale vděčny.
Žena nemůže být žádnou učitelkou Církve.
Modernistický vynález.
Lothare, Lothare. Kuchyň je opravdu moje místo, neboť jsem kuchařka a děti také vychovávám. Vy mi však upíráte právo na rozumovou činnost a přitom rozum je mohutnost, kterou poznávám Boha. Upíráte mi právo na Boha a chcete mě štelovat do pozic, které mi nedovedete vysvětlt. Když mi vysvětlíte proč mám nosit šátek, když ho žádná žena kolem mě nenosí, zamyslím se nad tím. Ale možná byste to měl vysvětlit nejdřív vedení Církve, přece jen poslouchám víc autority, které mě neponižují. K tradici mám hlubokou úctu, ale šátek s tím nesouvisí. Buďte ženám raději poradcem na cestě podle Božích přikázání, než abyste je svazoval v jejich svobodě.
Petro,Petruško,žádnou rozumovou činnost Vám neupírám,jen si myslím,že by si ženy neměli hrát na katechetky,toť vše.Nebuďte prosím tak vztahovačná.A že jste kuchařka je hezké.Logika proč mám nosit šátek v kostele když ho žádné ženy nenosí je asi taková jako bych já říkal,proč mám přijímat v kleče a do úst,když tak u nás v kostele taky nikdo nepřijímá,opět ad absurdum z Vaší strany.Ale nejsem Vaše autorita,jak píšete správně,noste si či nenoste co chcete,Vaše věc,já jen vyjadřuji svůj názor.A nejsem si vědom,že bych Vás nějak ponižoval.
To jsem ráda, že to tak berete. Ponižováním může být skutečnost, že šmahem všechny ženy které jsou teoložky a političky odsuzujete. Když na to mají, aŤ to dělají. Přece každá žena nemusí stát v kuchyni a vychovávat děti. A ačkoliv Hamish tvrdí, že ženy nemůžou být učitelky Církve, nevidím v tom nic závadného. Za jejich života je nikdo neoslavuje, ale pokud mají lidem co říct svým učením o Bohu po své smrti, je to jen dobře, když to někomu pomůže ke spáse a ke vztahu k Bohu.
Ještě Lothare nevím, co si představujete pod pojmem hrát si na katechetky. Moje matka musela opustit vysokou školu kvůli svému náboženství za komunistů a potom pomáhala mnoha kněžím jako katechetka, protože ji o to prosili. Svoje schopnosti věnovala Církvi a mnoho dětí se kvůli ní dozvědělo o Bohu a Ježíši Kristu, zvlášť v době po revoluci, kdy nebyly žádné osnovy jak učit, vypracovala pod vedenm kněží dost dobré materiály, které se používají dodnes. Víte, ono je dost snadné kritizovat po internetu a hrát si na pravověrné, ale praktická stránka víry je v něčem jiném. Pokud jste vy přesvědčen, že máte přijímat vkleče, tak to dělejte, já jsem zkrátka k těmto věcem ještě nedorostla, stejně tak i k tomu šátku. Spíš jsem čekala od vás, že mi to vysvětlíte. Že nemám logiku mužů je mi víc než jasné, není nutné mi to připomínat a mužské logiky si vážím.
Jestli chcete vysvětlit důvody nošení šátku, tak si přečtěte článek, na který už po třetí zřejmě zbytečně odkazuji: (odkaz zrušen).
Ovšem pokud nevíte, že jediným dostatečně důstojným způsobem je přijímání v kleče do úst, pak máte pravdu, je třeba abyste pochopila mnohem důležitější věci než je nošení šátku. Podobně jako máte pravdu v tom, že nelze vysvětlovat nutnost nošení šátku ženě, která zvažuje vraždu svého dítěte, i když ten šátek je symbolem mateřství, takže souvislost tu je. Kdybych chtěl být ironický a hrát si na pravověrného, zeptal bych se, co se o Bohu a Pánu Ježíši ta dítka dověděla, protože něco se děti dovědí i od prof. Mefista…
Jakube, dověděla se ta dítka určitě víc, než je možné načerpat z těchto stránek i ze stránek vendée. To že se muži v Církvi nedovedou domluvit, která Církev vlastně učí správné věci, jestli ta předkoncilní nebo pokoncilní, nikoho nespasí. Ale pokud se člověk v mladém věku, kdy má ještě dost pokory přijímat autoritu dospělých dozví o Bohu, že tak miloval člověka, že dal svého Syna, zpravidla tomu uvěří. Možná že ty děti nevěří správně dle vás, ale mají jistě naději na věčný život. Jsem vděčná své matce i Církvi za víru, kterou mi dala a nemám potřebu hned všechno měnit podle vašeho prožívání víry. Myslím, že Ježíš Kristus vidí do srdce, a ví, s jakou opravdovostí ho kdo přijímá, i když přitom třeba neklečí. Moje víra jistě není na tak vysoké úrovni jako vaše, ale dá Bůh, že se k tomu jednou dopracuji. Díky za ten odkaz, už si to jdu přečíst.
ad. Jakub Albert. Pročetla jsem to, zdá se mi to logické a v podstatě to přijímám. Modlit se se šátkem v kostele nedovedu, budu to zatím praktikovat doma, snad z toho budu mít alespoň nějaký užitek pro svou duši. Ještě jednou díky.
Jsme rád, že vás článek oslovil. Problém pokoncilní katechetiky není v tom, že by dětem neřekla, že je má Pán Ježíš rád, ale že jim důkladně nevysvětlí, co mají dělat, aby Jeho lásku opětovali. Děti by měly znát hlavně katechismus http://katolicky-katechismus.cz/ a pak biblické dějiny. K tomu nejsou určeny ani Duše a hvězdy, ani Vendée. Duše a hvězdy jsou především zpravodajský web, i když zde lze najít velmi poučné promluvy sv. Jana Maria Vianneye. Vendée obsahuje velké množství životopisů světců, předkoncilních papežských encyklik a článků o pokoncilních problémech. Nechci, aby někdo věřil správně podle mne, nebo prožíval něco jako já. Nejsem žádný vzorový katolík. Sám jsem se dostal k tradici před rokem čtením předkoncilních věroučných knih a jejich srovnáváním s dnes prezentovaným učení. Pro katolíky platí: „V závazném učení jednota, ve sporném svoboda, ve všem láska.“
„Ježíš Kristus vidí do srdce, a ví, s jakou opravdovostí ho kdo přijímá, i když přitom třeba neklečí.“ Pán Ježíš to samozřejmě ví, ale to neznamená, že klečení není důležité, to je klasický modernismus: „vnější forma není důležitá, hlavně když to dělám s láskou“, právě totiž z té lásky k přicházejícímu Bohu si raději kleknu, než abych zůstal stát. Doufám jen, že se vás netýká svatokrádežné přijímání na ruku: http://www.vendee.cz/texty/prij_na_ruku.html , http://www.vendee.cz/texty/prij_na_ruku2.html
Děkuji za vysvětlení, to víte, tlaky kolem mě jsou velké, mnoho lidí přijímá na ruku, ale nechala jsem si to vysvětlit od našeho kněze, který je starší ročník a nemá rád modernismus. Ten mi vysvětlil, že přijímání na ruku je zneužití. V mé rodině mnoho lidí přijímá na ruku, ale já ani moje děti ne. Už i bez šátku mě lidi v rodině považují za fanatika, ale moje matka vyrůstala ještě před koncilem, takže její uvažování o Bohu bylo vždy dost správné a její katecheze vynikající, především biblické příběhy. Dost katechetek v naší diecézi z toho ještě čerpá, protože neexistuje nic lepšího v dnešní době. Nemám dost silnou povahu, abych měnila lidi kolem sebe svým příkladem při přijímání v kleče, a myslím, že změna musí přijít od kněží, měli by to lidem umět vysvětlit, proto se za ně modlím, když nic jiného.
Drahá Petro,ne vždy přijímám v kleče,jen tam,kde je to možné,tedy kde je mřížka,popřípadě když jsem na Tridentině.Tam,kde se přijímá ve frontě (já tomu říkám fronta na zmrzlinu 🙂 ),tak tam neklekám no,ale do úst přijímám vždy! Když jsem podstupoval katechumenát,tak mi kněz,který mě připravoval na křest a kterého si i přes jeho modernismus a liberalismus vážím,ukazoval jak lze přijímat na ruku a že tak i přijímat můžu.Já se tenkrát v těchto věcech nevyznal a tak jsem měl za to,že je to normální,kdy i v kostele spousta věřících přijímala na ruku a já na ruka nepřijímal jen z toho důvodu,že jsem nechtěl aby se mi třepali ruce a později jsem byl rád,že mě tato prozaická a s vírou nesouvisející zábrana uchránila od nehodného sv.přijímání.Deo Gratias! :))
Myslím, že oblečení do kostela by nemělo být na jedné straně neslušné, a na straně druhé příliš výstřední. (Slovo „příliš“ píšu záměrně, neboť osobně mám porozumění pro mírné tíhnutí k dandysmu.) Výstřednost se může projevovat i tím, že místo „obleku“ se jedná o „převlek“: např. za šviháka z devatenáctého století nebo za melancholickou španělskou donu.
Krajkové šátky, byť jsou bezespru půvabné, nebyly v našich končinách mezi obyčejným obyvatelstvem zvykem. Podle fotografií z počátku minulého století se mi zdá, že na vesnici vládl šátek klasik, kdežto ve městech se prosadily dámské klobou(č)ky.
Jakýsi vkusným kompromisem je podle mě lehce sportovní elegantní šátek ve franouzském stylu, který nota bene navazuje na středověkou módu (tipuji tak 13. stol.): http://2.bp.blogspot.com/-wKCEfZCJrcQ/Tdbq8DLtUGI/AAAAAAAAAIg/hoVxi72fxdw/s1600/500110329_6c599b3a48_o.jpg
Zmíněním převleků jste mi připomněl lidové kroje, které jsou hojně nošeny na různých církevních slavnostech převážně na Moravě. Jakožto obyvatel území v Čechách, kde podle místního historika žádné kroje neměli, mám k moravským krojům odtažitý vztah. Po estetické stránce se mi nelibí, přijde mi, jako by na mši svatou dorazil kompars z Prodané nevěsty. Je to ale subjektivní, pokud s nimi někdo vyrostl, tak se mu to může líbit. Horší je, že občas nesplňují požadavky kladené na slušné oblečení (neupnuté, sukně pod kolena).
S poslední větou musím plně souhlasit. Jinak i v Čechách se kroje nosily a nosí, např. Chodsko.
Samozřejmě, že v Čechách také existovaly kroje a to české ne pouze německé.
Právě kompars z Prodané nevěsty by něco takového, co se nosí na Moravě na sebe nikdy nevzal. České kroje totiž byly daleko střízlivější, nedávaly na odiv bohatství a rozežranost a splňovaly kritéria slušné katolické módy.
Kroj z prodanky by mohl vypadat asi takhle http://www.muzeum-roztoky.cz/images/KrojeMelnik.jpg
I v Čechách jsme měli spoustu toho co se dodneška udrželo na Moravě a trochu i na bývalých rožmberských dominiích na jihu Čech. Kroje, písně a krásné zvyky a věci. Momentálně mne napadají tři příčiny toho proč už si na to už ani nepamatujeme a i v muzeu to najdeme až po vynaložení jistého úsilí. Vlažnost ke katolické víře a její ztráta, bohatství hlavního města a středu země okolo něho a cílevědomá likvidace ze strany nejrůznějších „vlastenců a obrozenců“. I ti měli v okolí Prahy a v Čechách větší vliv než na Moravě a skutečné národní kultuře (související s vírou v Boha, poctivostí a dobrými mravy) se vysmívali a brojili proti ní. To co nám podsouvali byla umělá náhražka. Jako kdyby dneska někdo prohlásil současnou populární hudbu za tradiční národní. Správný vlastenec měl místo kroje nosit čamaru (zvláštní druh saka), místo do kostela chodit do koncertní síně, bohatě vyzdobené i neopohanskými motivy a nechat si tam povznášet ducha až ke hvězdám, zlatá kaplička se říkalo světskému divadlu. Podle svého společenského postavení měl buď poslouchat Kmocha a Smetanu (Dvořáka ne, přestože byl tak slavný že nemohl být úplně ignorován a protože byl velice zbožným katolíkem a jeho zahraniční úspěchy vzbuzovaly závist) a nebo sprostonárodní písničky z putyky . Největší nápor byl zaměřen proti skutečnému českému jazyku a jeho dialektům. Hned po Církvi a po svatých otcích té doby.
Výtečná poznámka 🙂
Děkuji
@Václav: Důvod neoblíbenosti A.Dvořáka je zajímavá a bohužel pravděpodobná interpretace.
To bylo tak. Antonín Dvořák měl dceru. O dceru měl zájem dr. Nejedlý. Antonín Dvořák s ním vyrazil futra, protože to byl blb směřující k bolševismu a proto byl dr. Nejedlý zavilý Smetanovec a propagoval Smetanu na úkol Dvořáka.
Historicky vzato se oba pánové (Dvořák a Smetana) znali a neměli proti sobě nejmenších námitek.
ad M. R. Č.: V tomto ohledu je právě úplně jedno, co se zde nosilo na začátku 20. století. Že se na začátku 20. století krajkové šátky nenosily nebo že se u nás nenosily nikdy vůbec, neznamená, že se to nedá nosit teď. Já, být ženou, tak si radši vezmu ten krajkový šátek, než něco jiného. Osobně jako muži je mi to úplně jedno, zda má žena krajkový šátek nebo nějaký jiný.
ad Lothar: Osobně vzhledem ke změněným zvykům v oblékání je mi jedno, jestli žena má pokrývku hlavy nebo nikoliv. Ženy, které pokrývku hlavy běžně nosí, si myslím nemají důvod ji sundavat, když jdou do kostela. Na druhou stranu mladší generace pokrývky hlavy tolik zvyklá nosit není a šátek přes hlavu např. v Praze evokuje spíše vesnickou ženu 80+, takže je pochopitelné, že se to asi neujme – to už by se spíše ujmuly ty krajkové šátky, proti kterým se zase brojí jako výstřednostem v našem prostředí. Já si však myslím, že v našem prostředí, co se pokrývky hlavy u žen týká, žádné zvyky nepřetrvaly a vymýšlet je nově je umělé.
ad Jakub Albert: Nejsem odborník na církevní právo, ale co se práva obecně týká, tak zvyk nemusí nikdo deklarovat, ani CIC 1983. Takže úvahu „… nepodává žádný protikladný zvyk nebo zákon, týkající se užívání modlitebního závoje, a proto ho neruší.“ pokládám za chybnou. Nosit pokrývku hlavy prostě zvykem být přestalo a tím je to hotovo. V takovém případě by právě CIC musel vyhlásit, že je to nařízeno, nikoliv o tom mlčet.
Já se zase domnívám, že právě proto, že se tady krajkové šátky nikdy nenosily, vypadá dnes žena, která si ho dá na hlavu k obyčejnému oblečení, směšně a sektářsky. Dámě dnes patří na hlavu pouze klobouk. Šátek je součástí kroje. A ani ten nebývá krajkový.
Na jednu důležitou věc však pan farář zapomněl. A sice na chování dětí v kostele. Kostel je dům modlitby a ne jesle nebo školka. Pokud si rodiče batolat myslí, že hlasité projevy jejich dětí při mši sv. činí ostatním věřícím stejné potěšení jako jim, dost se mýlí. Ostatně dítě má povinnost účastnit se mše sv. od 7 let. Domnívám se, že např. dítě kopající během mše sv. 10 minut do lavice, aniž by se rodiče vůbec obtěžovali reagovat, do kostela nepatří. A troufám si tvrdit, že tam nepatří ani jeho rodiče. Nejenom oblékání, ale i chování může být vhodné nebo nevhodné.
Nu ano, znám jednoho magora, který jednu rodinu vyštval svými dusny úplně z vámi uváděných důvodů a na nás to zkoušel a nepochodil.
Nu ano, znám jednoho magora, který jednu rodinu vyštval svými dusny úplně z vámi uváděných důvodů a na nás to zkoušel a nepochodil.
No pořád lépe, než aby to v kostele bylo jak v židovské škole :-)))
Tak souhlasím s tím, do sakrálního prostoru by měl člověk vstupovat vhodně oblečen, je to zrcadlem jeho duchovního života. Jestli ale budu volit mezi pohodlím materiálu a jeho přiměřeným vzhledem, tak musím říci, že největší „protikatolický“ tah socialistické textilní revoluce, považuji veškeré materiály z tesilu nebo krimplenu 🙂
Měl jsem je na sobě v mládí jen několikrát, a vždycky jsem měl pocit, že jsem očarován kouzlem staré Jeremiášky:-) kartuziánská žíněná košile, je proti tesilkám hedvábným kimonem:-) A jak se cítím svoboden, když pod albu a dalmatiku je nemusím oblékat. Diakon Jan.
Velebný pane, nechtěl jste napsat pod sutanu, albu a dalmatiku či pod hábit, albu a dalmatiku. Cosi krom kalhot mi totiž pod tou albou u diakona chybí, u laického přisluhujícího (při liturgii podle NOM) bych absenci sutany či hábitu pod albou pochopil, ale tam by neměly zase chybět vhodné kalhoty. A pokud jste diakonem trvalým, pak uznávám ani sutanu ani hábit pod albu neodíváte, ale pak nechápu v čem chodíte do sakristie než se odíváte k liturgii.
Některým věřícím je dobré připomenout, že vůně Esauova, která byla vůní jeho stád, byla pozitivně hodnocena v době patriarchů, v současné evropské civilizaci však platí jiné společenské zvyklosti.
To nemá chybu. Čekal jsem nějaké plamenné kázání a vidím že otec Striczko má slušný smysl pro humor. Řekl bych že se Nova pokusila uplést bič z ……..ehm ničeho.V rámci okurkové sezóny a možná i církevních restitucí a voleb . To že nás všechny pojala sounáležitě může také znamenat to že chtěla ukázat že jsme pitomci všichni. Tradiční, moderní a ostatní a že těm ubohým pohanům přetáhneme z moci úřední přes hlavu pytel, jestliže budou tak pošetilí a zvolí někoho kdo má co společného s křesťanstvím. Že jsme nejenom v tomto ohledu horší než Talibánci.
S oblečením bývaly i potíže opačného charakteru. V historických dobách se občas lidé chodili do kostela vytahovat svým luxusem a bohatstvím, drahými látkami a šperky. Trumfovali a předháněli jeden druhého. Tehdy mnozí církevní otcové doporučovali oděv střízlivější a tvrdili cosi v tom smyslu že kostel není královská audience ani taneční síň. V té době také nebylo považováno za nejlepší místo to vzadu u dveří. Ženský závoj v kombinaci s kloboukem (a punčochami a rukavičkami) vnímala 1. republika především jako koketní a sexuální symbol, bez kterého se v detektivce neobešla žádná krásná a smilná vražednice vlastního manžela. Nebo záletná dáma z vyšší společnosti.
V přímořských a rekreačních oblastech vyžaduje pravoslavná církev při vstupu do kostelů a klášterů zakrytá kolena a lokty, zejména u žen. Mužům jsou drobné odchylky nad zmíněné klouby tolerovány, pokud na sobě nemají slipy nebo tanga a boxerské tričko.
Jak znesvětit nepoužívanou kapli či kostel? Výstavy obrazů a koncerty už nestačí. V Santiagu de Compostela vymysleli něco ďábelštějšího: v listopadu 2011 uspořádali v prostorách kaple promenádu polonahých ženštin pod honosným označením „módní přehlídka“. Co myslíte, bude se akce pro velký úspěch letos opakovat.
Fashion show in Santiago de Compostela Chapel: http://www.traditioninaction.org/RevolutionPhotos/A482-Santiago.htm
Pro Jednoho: Tak pod albu, nosím vždy dlouhé vhodné kalhoty. Do kostela košili s kolárkem, a dlouhé kalhoty. Sutanu nenosím, jsem diakon „přechodně trvalý“ 🙂 v zimě někdy hábit, protože jsem Františkán III.řádu. Já myslel, jen trochu vtipnou glosu k materiálu, že než tesilky, tak raději (když mám vyprané kalhoty) udělám kompromis, a vezmu i starší slušné plátěné kalhoty (ne rifle). Jestli to byla glosa pro někoho trapná a nevhodná, tak se tím to omlouvám. Jan.
Mohl byste vysvětlit pojem „přechodně trvalý“ diakon, neboť tento je mi neznámý. Ale podle toho, že nosíte kolárek usuzuji, že žijete v celibátu.
Kolárek dnes nosí trvanliví jáhni žijící v manželství běžně.
To Hamish: Ale nosit jej nesmějí, jelikož tento oděv jim nepřísluší.
ad Jeden: moderní katolíci si ale myslí, že ho nosit smí, ČBK stanovila, že: „Církevní oděv duchovních se skládá z kolárkové košile nebo bílé košile s lingulem a z obleku tmavé barvy. Trvalí jáhni nejsou vázáni církevním oděvem, ale mohou nosit na klopě saka malý křížek.“
Tak „přechodně trvalý“ je můj osobní termín.:-) tím označuji, že moje služba je ohraničena mojí smrtí:-) Neboť je napsáno v žalmu 89-Trvání věčné dáme jeho rodu, a nebo nevylučuji, podle Boží vůle, že třeba budu jednou knězem. Ve východních církvích, se tento termín vůbec nepoužívá. Tam se jáhen buď stane knězem, a nebo jáhnem zůstane. Ale i když církevní právo trvalým jáhnům nenařizuje nosit církevní oděv, tak ho také nezakazuje, a tak i když Římskou košili nenosím stále, pokládám její nošení za vhodné, protože jáhen je osoba v duchovním stavu. V Byzantském ritu, jsou jáhni titulováni automaticky duchovní otče, a nikomu to nepřipadne archaické, i když jáhen, není duchovní otec v praktické službě jako kněz. A proto myslím, že i ženatý jáhen, který nosí košili s kolárkem, si nehraje na „pana faráře“ a nedělá nic nevhodného, protože já znám mnoho kněží, co chodí neustále v civilu, a to je dle mého více k zamyšlení, než trvalý jáhen v kolárku. Pax et Bonum. Jan.
Jakub Albert: Sakrální prostor znesvěcený oplzlostí a kultem těla. Srdce rvou člověku zaživa z těla.:-( Diakon Jan.
Ten leták byl trapný a zasloužil spravedlivý Boží trest, třebas i prostřednictvím nespravedlivé TV Nova (podobně jako byli Izraelité spravedlivě trestání prostřednictvím pohanských národů).
To si opravdu nemyslím… V čem měl být trapný? Možná v tom, že se humor otce Stritzka netrefil do Tvého vkusu?
Netrefil se do objektivního dobrého vkusu. Věříš, že existuje něco jako objektivní dobrý vkus? Určitě ano, jinak bys tu nepranýřoval nevkusné církevní stavby. No a článek otce Stritzka byl objektivně nevkusný.
Psal že se mu dělá nevolno z nevhodně oblečených ošklivých nebo starých žen, mně se zase dělá nevolno z takových řečí tím víc, že je vyslovuje kněz s cílem poučovat stádo jemu svěřené (byť k tomu nemá jurisdikci). Když není schopen napsat slušně článek o oblékání, nechtěl bych slyšet, jak se vyjadřuje ve zpovědnicích k hříchům proti 6. přikázání, když neplatně (bez juridikce zpověď není platná) zpovídá.
K čemu je sůl, která ztratí slanost? Vyhodí se a lidé po ní šlapou. Píše-li kněz takovéto letáky, nedivím se, že po nich pohané šlapou.
Domnívám se, že čistě obsahově na tom výroku není nic špatného. Nebo není správné ošklivit si nevhodné oblékání kohokoliv?
Ale no tak, Jiří.
Dobře víš, jak to s platností/neplatností zpovědí je.
On asi dělá blbého, že neví co to je supplet Ecclesia dle kan. 144 CIC – pri pravděpodobné pozitivní právní pochybnosti doplňuje Církev výkonou moc pro vnější i vnitřní obor – tedy i zpovědní jurisdikci. Navíc v právní pochybnosti kánony nezavazují (kán. 14) a to ani zneplatňující.
Neboli kněží FSSPX platně zpovídají všechny ty, kdo jsou natolik mdlého rozumu, že se domnívají, že neexistuje žádný katolický kněz kromě těch z FSSPX.
Není nutné, aby neexistoval žádný jiný katolický kněz.
Stačí pozitivní pochybnost probabilis, tj. rozumný důvod i když důvod proti je třeba i pravděpodobnější. Že byste naznal principy probabilismu?
Stačí prosté konstatování vycházející z faktů, že je ohroženo právo věřících na pastoraci bez reálného nebezpečí modernistické indoktrinace.
Tvrzení, že důvod pro nouzi musí být takový, že neexistuje žádný důvod proti, tj. že stav nouze je jen tehdy, když by nebyl žádný jiný katolický kněz, vychází z tutiorismu, který je Magisteriem stejně jako opačný extrem laxismu zavržen a katolíkovi není dovoleno jej zastávat.
Neberte to jako osobní obhajobu P. Taxy, ale jako princip.
Pan Contras zastává probabilismus? To snad ne…
Pan Contras nádherně předvedl myšlení sektáře a mentalitu ghetta. Pokud mu dělá dobře se v tom rochnit, prosím. Ale evidentně překrucuje příslušné ustanovení CIC ohledně „Ecclesia supplet“. Tohle platí pouze u objektivních pochybností o platné udělení svěcení nebo příslušných jurisdikcí, např. chybí listinné důkazy, dostatek věrohodných svědků a není z nějakých objektivních důvodů (např. totalita) zajistit podmínečné udělení svátosti nebo obnovení kompetencí. Rozhodně se to netýká nějakých pochybností o pastorační úrovni zpovědníků. Faktem je, že zpovědníků je po republice relativní dostatek a nějaké vyhlašování nouzového stavu a potřeby podzemních řešení může být vlastní pouze těm, co ještě nepochopili, že žijeme v relativně svobodném světě. Nadále platí, rozhřešení od kněží, kteří nemají od některého našeho biskupa zpovědní jurisdikci pro území ČBK, je neplatné. A kdo to není ochoten respektovat, je bludař a sektář a stojí mimo církev, včetně takového zpovědníka.
A nemáte pocit, že tento Váš názor (který nesdílím) je sám poněkud sektářský? 🙂
ad VlaM: udělení svátosti bez jurisdikce je neplatné? Nejedná se o nedovolené udělení?
Ještě poznámka ke svobodě a dostatku zpovědníků. Rozhodně souhlasím, že svoboda je nyní nebývalá. Dnes si dokonce můžete svobodně vybrat i zpovědníka, který veřejně relativizuje tu část morálního učení Církve sv., která vám zrovna nesedí. Relativní je i dostatek kněží, kteří jsou ochotni s vámi vést psychoanalytický rozhovor sedíce kolem konferenčního stolečku v tzv. „zpovědní místnosti“ a vysvětlit vám, že jste vlastně žádný hřích nespáchali. Za vrchol pokání vám potom uloží „v duchu poděkovat Pánu za jeho milosrdenství“. Nevím jak Vy, ale já v takových případech mám trochu otazník nad intencí kněze v případě takto udílené „svátosti smíření“.
Ano Pan Contras zastává probabilismus, který vychází z principu lex dubia nulla lex.
Že je Církev velice probabilistická u doplnění jurisdikce, je vidět u východních schismatiků, kde pro dobro duší v nezaviněném omylu popi rozhřešují a myrují taky platně a to z moci supplet. Heretický šílenec z Canterbury však ani bona fide rozhřešovat a světit nemůže, anžto je laikem.
Jinak can.144 se vztahuje jednak na objektivní pochybnost tak pochybnost plynoucí z obecného omylu co do skutku nebo práva.
Církev však může a má v takových situací doplnit pouze jurisdikci, nikdy nemůže suplovat absenci svátostného charakteru. Např. můžete sebevíce být v dobré víře, že modernistický biskup chce udělit svátost svěcení, nemá-li intenci, či neměl-li ji jeho světitel, je vám to málo platné, o platnosti nemůže být řeč.
Nevím jestli tradiční katolíci hřeší proti 6.přikázání,alespoň ti nejortodoxnější tedy.Ačkoliv tradice vs.modernita je úhel pohledu a hříchy projevem naší lidské slabosti a hříšnosti,i ten proti 6.přikázání zejména,tedy to nemá co dělat s tím,zda je katolík tradiční či modernistický,je to jiná sféra asi.Můj názor aspoň.
Asi většina tradičních katolíků proti 6. přikázání nehřeší. Problém bych viděl jinde: Připomíná mi to jeden vtip, jak sv. Petr provází nově příchozí do Nebe. Dojdou až k velké zdi. Zde je sv. Petr upozorní aby se chovali tiše, protože za zdí jsou jehovisti, kteří si myslí, že jsou v nebi sami.
Nejhorší je, že někteří se podle smyslu toho vtipu chovají.
Jako by snad brána, kterou se vchází, nebyla tak úzká.
Duše těch, kteří umírají ve stavu osobního těžkého hříchu, jdou do pekla. (de fide)
A odpírání zjevené Pravdě nepochybně těžkým hříchem je.
Nejhorší je, že někteří se podle smyslu toho vtipu chovají.- Ano, v tom Vám dávám za pravdu, ikdyž jste to tak nemyslel. Ono na tu „tradici“ ve Vašem zakyslém podání, získáte opravdu mnoho věřících. Nebo už Mt 28. 19-20 neplatí a hrajete si jen na Vašem písečku a hádáte se kdo komu zničil bábovičky? :-)))
Budete se divit, ale ano. „Zakyslá“ Tradice je životaschopnější, než slaďoučký modernismus.
Onen citovaný Matouš jen těžko bude platit u novusorďáků, pro něž jsou falešná náboženství hodna úcty, tolerance a pochopení.
Jak učí veliký a přemocný Druhý vatikánský koncil a blahoslavený Jan Pavel Veliký!
Co na tom, že tato praxe znamená praktickou kastraci misií a zánik misionářů jako takových.
Co na tom, že misie v zakyslém, tradičním duchu mají úspěch i mezi sekularizovanými Evropany.
Smůla, Jindro, ale fakt do toho nevidíte tak, jak si asi myslíte že vidíte.
ad Jindra: můžete prosím upřesnit, jak podle Vás vypadá ta „nezakyslá“ tradice, na kterou se „získává mnoho věřících“?
Všechno má svůj čas. Je-li armáda v rozkladu, nedá se dělat žádná expanze.
Těžko se dá říci tam, nebo tam je „nezakyslá“ tradice, je to stejné jako s Božím královstvím, také podle Kristových slov nelze říci tam, nebo tam je. Každý musí začít u sebe.
Hamishi- to je ono o čem píši. Já jsem Vám, obrazně řečeno, rozšlápl bábovičku a hned následuje křik málého dítěte. Neznáte mě, ale hned použijete argumentaci, že jsem ctitel Novus Ordo 2. Vat. apd. Ano, to je reakce malého dítěte, aniž bych Vás chtěl urazit, zkuste se nejprve zamyslet sám nad sebou, zda nenaleznete nějaké vnitřní zranění. Jen tak pro zamyšlení: Milujete Tomáše Halíka?
Jindro: Vždyť Mt 28, 19-20 neplatí pro pokoncilní směřování. Tradice misie zná a tradiční skupiny ji stále provozují. Misionáře má i FSSPX, FSSP, ICRSS. A budete se divit, ale cílem těchto misionářů je předat katolickou víru, nikoliv vybudovat sociální zařízení a kázat synkretismus. A i u nás, kde se tradiční misie doposud bohužel nekonají, počet katolicky věřících katolíků prokazatelně stoupá.
Vidíte, Jindřichu, o tom jsem právě hovořil.
Na váš urážlivý text jsem se snažil reagovat věcně a vy, místo stejně věcné reakce, jen se kroutíte jak červ, argumentujete ad hominem, stavíte slaměné panáky (to je asi vaše oblíbená kratochvíle – viz vaše reakce na mou reakci o vtipu), nedokážete uznat porážku.
Urážíte tradiční zmínkami o kyselé tradici, když máte konkrétně uvést, kde se tedy ta slaďoučká nachází, nevíte – vůbec totiž netušíte, co to znamená být tradiční. Jinak by to nebyl takový problém.
Proč si myslím, že jste ctitel Wojtyly a koncilu? Protože se tak chováte. Máte plná ústa odsudků druhých, ale není to kritika konstruktivní. Jen plivete a špiníte.
Když dovolíte, na vaše otázky budu odpovídat až tehdy, co vy sestavíte nějakou smysluplnou a ad rem větu.
Do té doby platí, co jsem psal výše.
Hamishi,nejsem si jistý,ale myslím že i člověk,jenž je zasažen smrtí v těžkém hříchu nemusí být uvržen nutně do pekla,pokud ve chvíli umírání neodmítne Boha a přijme jej…
To je taková logorhea co jste předvedl. Tak je ten člověk zasažen smrtí, nebo umírá?
Umírání je proces, na jehož konci je smrt. Umírající žije a může se kát z těžkých hříchů, zemřelý nežije a z těžkých hříchu se nekaje.
Nutno ale poznamenat, že člověk, který celý život Boží milost vědomě odmítá, to v posledním rozhodnutí pravděpodobně udělá taky. Duše padají do pekla jako listí na podzim.
Také žiji Lothare s touto nadějí, můj otec zemřel na ulici na infarkt a nevím v jakém stavu byla jeho duše neboť nepřijímal svátosti, ale co vím je, že se celý život snažil hledat Boha.
Pan Contras,já měl spíše na mysli katolíka,který se snaží žít zbožně,chodí ke svátostem,modlí se,žije křesťansky,ale třeba je zrovna momentálně ve stavu těžkého hříchu a smrt jej zasáhne neočekávaně,kdy nestihne přijmout svatou zpověď,přesto zná svou slabost a hřích a lituje toho a chce se vrátit k Bohu a prosí ho o milost ve chvíli smrti….
Petro,těžko říct kdo skončil v pekle,očistci…Myslím,že pokud někdo nezatvrdil své srdce vůči Bohu,ale neměl to štěstí ho poznat,proto setrvával v bludu,má naději na Boží milosrdenství po smrti…Ale tam už pomůže jen modlitba,když je naděje že mohl skončit v očistci.Já třeba se taky někdy modlím za své blízké,kteří nepoznali Boha,pokud skončili v očistci,tak mám naději že jim mé modlitby pomohou a pokud ne,tak aspoň nic neztratím.
Mimo Církev není spásy. Nezaviněných nevědomostí je naprosté minimum. Stačí se starat, zajímat, vzdělávat. Že na to většina kašle? Ano, ale to už pak jaksi je jejich vinou.
Katolík se má snažit vyvarovat hříchů lehkých, natož těžkých, smrtelných.
Ne kazdy a to ani tradicni katolik je natolik dokonaly,ze nespacha tezky hrich,pokud Vy ano,cest Vam.
To jsem přece neřek.
Máme žít tak, abychom těžké hříchy nedělali. A když už, tak co nejrychleji litovali a přistoupili ke svaté zpovědi.
Jisteze se o to mame snazit a mame to chtit,ale sam jiste vite jak je to obtizne,ten neustaly proces padu a vstavani,porad dokola…Ja se z tezkych hrichu i lehkych pravidelne zpovidam,ale bojim se ze nekteri to ano ve sv.zpovedi nevyznavaji.
Hamishi souhlasím, nemyslíte ale že existují hříchy z vášní, které nejsou plně vědomé nebo chtěné jako urážka Boha? Zkrátka člověk si myslí, že je to pro něho dobro, a nějak mu v tu chvíli nedochází, že je to urážka Boha. A potom se za svůj hřích stydí a jsou lidé, kteří nemají důvěru k druhým – zejména ke kněžím ne, a proto žijí se svým hříchem , i když ho v srdci dávno litovali. Je to zamotaný kolotoč.
Petro,hříchy z vášní,myslíte ty proti 6.přikázání? Když někdo ty druhé osočuje z toho,jak jsou špatní že jsou slabí a hříšní,vždycky si říkám „tady moralizujete,a kdo ví,co děláte vy sami v soukromí“,říkává se že pod svícnem je největší tma,tak mnohdy ti,co mají plná ústa zbožnosti a svatosti jsou v soukromí největšími hříšníky.Nicméně před Pánem budeme skládat účty každý sám za sebe a co dělají druzí naši vinu neomlouvá,i kdyby šlo třeba o polovinu kléru.
Jo, myslela jsem 6. přikázání. Je jasné, že naši vinu neomlouvají hříchy kléru, ale někdo s tím má třeba problémy vůbec to vnímat jako hřích proti Bohu. Tak to bylo myšleno. Zkrátka nevím, nakolik necitlivé svědomí je zaviněným hříchem, nebo spíš tupostí člověka. V každém případě je myslím dobré, nechat se usvědčovat Kristem ze hříchu- skrze slovo Boží a modlitbu. To že mám citlivější svědomí mě také neopravňuje povyšovat se nad druhé, spíš mám Boha prosit za odpuštění mých vlastních vin.
Provineni proti 6.prikazani je temer vzdy tezkym hrichem.Ale radeji usvedcuji z hrichu sebe nez jine,pred Panem budu stat ja a zodpovidat se ja sam,Petro…
Sice nevím, kde jste přišel na to, že provinění proti 6. přikázání je téměř vždy těžkým hříchem, ale budiž, nebudu vám to brát. Mám spíš zkušenost, že člověk pod vlivem vášní nedokáže používat rozum, takže je velmi těžké soudit druhé, a nechala bych to osobně na Bohu. To, že Vy druhé nesoudíte, je však sympatické a můžu se od vás učit.
Co je Petro dnes smutné,co pozoruji v církvi,ale může jít jen o můj subjektivní dojem,že kněží jakoby nechtěli kajícníka kárat za těžký hřích,dokonce mu ani neřeknou že jde o těžký,závažný hřích…Já si byl mnohokrát vědom velmi těžkého hříchu a ve sv.zpovědi doufal v tvrdé pokárání a uložené pokání a přesto mi kněz nikdy neřekl,že co dělám je těžce hříšné,závažné,nikdy neřekl že je to těžký hřích a já si najednou připadal jako bych se zpovídal jen z lehkého,všedního hříchu.To vnímám jako ne zrovna dobrou pastoraci.
Mám podobnou zkušenost, někdy mi kněz dokonce řekl, že to hřích vůbec není a že to zbytečně dramatizuji. Je pravda, že by mohli být přísnější, aby se člověk víc snažil o dobro a nenáviděl zlo. Takovéto omlouvání k ničemu nevede, já mám pak problém se z hříchů které kněz zlehčuje zpovídat.
Doporučuji nechutnosti vlastního svědomí řešit ve zpovědnici a ne na webu. Když se hovna rozmazávají, smrdí.
Máte pravdu Contrasi, my tady ovšem neřešíme konkrétní hříchy, ale přístup zpovědníků. Ale i tak je to mimo článek, tak toho necháme.
Z jiného soudku. Papežem být chtěl, kondomy chtěl povolovat, peklo popíral. A teď má nekrolog na Britských listech http://www.blisty.cz/art/64772.html od nepokřtěného křesťana s vlastním katechismem B. Cveka. A určitě už ví, že peklo existuje (snad se o tom nemusel přesvědčit na vlastní kůži).
Nejen Cvek,ale i B16 ocenil tohoto heretika http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17012
Však se ještě všichni sejdou, Teufelschulerkreis.
[…] Ignác Pospíšil: TV Nova a leták FSSPX […]
[…] o správném odívání do kostela. Duše a hvězdy pokutovanou reportáž komentovaly v článku TV Nova a leták FSSPX. O pokutě informovaly např. Novinky.cz či […]
Článek o odívání by si měli přečíst nom holky .
nom kluci taky a spolu s nom holkama jít za panem předsedajícím služebníkem božího lidu a vznést rázný požadavek, co má kázat a praktikovat (-.