Don Kichot nebo Jan Křtitel?
JUDr. Jiří Karas
Nejen věci, ale i myšlenky mají svá tajemství. Nikdo nevysvětlí, proč člověka napadají právě tyto a ne jiné. Ani já nevím, proč se mi u příležitosti 70. narozenin mého přítele Dr. Jiřího Karase přímo vnucuje srovnání těchto dvou postav.
Mají vůbec něco společného? Vnějškově prakticky nic. První je literární fikcí slavného Cervantese z úsvitu novověku, druhý historickou osobou proroka a náboženského reformátora Kristových časů. Jaká tady může být mezi oběma souvislost?
Jedna tu je. Oba byli osamělými bojovníky proti zlu. V tom dalším už jakákoliv myslitelná podobnost mizí. Don Kichot válčil mečem proti vyfantazírovanému a iluzornímu nepříteli, zatímco Jan Křtitel se statečně ozýval slovem proti konkrétním špatnostem, páchaným konkrétními lidmi – a nešetřil přitom ani korunované hlavy, což ho stálo život.
Jiří Karas je také osamoceným bojovníkem. Bezděčně se okamžitě vynoří otázka: Podobá se spíše Don Kichotovi nebo Janu Křtiteli? Pochází z hluboce věřící katolické rodiny, jeho otec, zubní lékař v Třebíči, byl politickým vězněm 50. let, stejně i matka a bratr. V uvolněnějších 60. letech vystudoval vysokou školu zemědělskou, v nadějném roce 1968 se stal členem a aktivistou Československé strany lidové (ČSL). Jeho velkou zálibou byla péče o kříže a kapličky na Českomoravské vysočině. Tato angažovanost spolu s názorovou otevřeností, jež nepřipouštěla kompromis ve věcech víry a mravních principů, byla důvodem jeho vyloučení z právnické fakulty v době normalizace 70. let. Ani v ČSL mu pšenka nekvetla, pro komunistické mocipány se stal nepřijatelným i v bezvýznamné funkci předsedy základní organizace.
Teprve listopad 1989 mu uvolnil cestu k politickému vzestupu. Stal se v Brně krajským tajemníkem ČSL (později KDU-ČSL), a poslancem parlamentu. Byl jedním z nejdéle působících českých zákonodárců – a sice od r. 1990 do r. 2006. V té době jej postihla bolestná ztráta úmrtí milované manželky Heleny r. 2000. V současnosti je velvyslancem České republiky v Bělorusku.
V parlamentě se věnoval hlavně problematice majetku bývalé KSČ a jejich složek, církevních restitucí, především ale etickým otázkám potratů. Žádný jiný poslanec, hlásící se ke katolické víře, nebyl v této věci tak důsledný a zásadový jako právě Jiří Karas, což mu vyneslo velké množství útoků a obvinění z „fundamentalismu“ a „nesnášenlivosti“. Měl odvahu požadovat naprostý zákaz interrupcí a jejich kvalifikaci jako trestných činů. Zúčastňoval se též tradičních celorepublikových Pochodů pro život v Praze.
Jak posuzovat tuto jeho aktivitu? Jde o donkichotství, tj. o boj proti neexistujícímu zlu? Nebo – podobně jako v případě sv. Jana Křtitele – o zápas proti reálným nepravostem a zločinům s vědomím, že vnější porážka, která je jednoznačná, není porážkou definitivní, protože ten rozhodující střet se nakonec odehraje v nadpřirozené rovině, kde konečné slovo bude mít Bůh?
Odpověď není těžká. Zabíjení nenarozených dětí není žádným iluzorním, ale reálným hříchem vraždy. A kdo se proti tomu ozve, i kdyby byl úplně sám, nezůstane ve skutečnosti nikdy sám, protože s ním vyráží do boje Bůh. Toho si byl vědom Jan Křtitel, to si uvědomuje i Jiří Karas, proto znovu tasí zbraně a ohlašuje svoji kandidaturu na prezidenta České republiky.
Milý Jirko, ad multos annos! A vydrž!
PhDr. Radomír Malý
Blahopřeji panu Karasovi k jeho narozeninám. Přestože nepatřím k jeho politickým příznivcům, vážím si jeho konzistentních postojů, které nemění podle toho, kam zrovna fouká vítr.
Obdivuji pana Karase a přeji vše nejlepší k narozeninám. V prezidentské volbě však nemá sebemenší šanci. Kdybych zastavil 10 lidí na ulici, snad jeden z nich by mohl vědět, kdo je to JUDr. Jiří Karas. Bohužel pro širokou veřejnost, která bude volit naprosto neznámá osoba.
Když jsem řekl otci, že budu volit Karase, tak mi na to řekl: ,,Karas? Na to umřela paní X. Y., to je hrozná nemoc.´´
Ale na druhou stranu – v hlasování na Novinkách.cz poráží Karas Roithovou poměrem 1,8:1,6. Pro katarzi v KDU-ČSL by to nebyl úplně špatný výsledek.
Že jeho prezidentská kandidatura nemá šanci, ještě neznamená, že nemá smysl.
Tak zkuste něco udělat pro to, aby tu šanci měl …
Chtělo be to lepší „public relations“. Sleduji v tisku různé rozhovory a rozvírá se před námi přehršel jmen kandidátů, či potenciálních kandidátů na prezidenta republiky. Důsledně však jsou vynecháváni Karas a Jakl. Přestože nejde zas o tak bezvýznamné lidi v oblasti politiky. Jeden je velvyslancem, druhý z nejbližšího okruhu současné hlavy státu!
Pax
Jan
Pre Jana:
,,Důsledně však jsou vynecháváni Karas a Jakl.“
To moze byt vyhoda, nielen nevyhoda. Nie pre kandidata, ale pre politicky katolicizmus ako taky. ,,Nezavisle“ media mozu kandidata vyniest hore, ale potom i potopit dolu. Tym sa stava ich vazalom..
Myslim, ze ti, co volia krestanskych politikov na zaklade ich prezentacii v ,,nezavislych“ mediach, tak ti budu dost ovplyvnitelni tymito mediami, a nasledne ich media dokazu i otocit proti nim po zvoleni, ak sa im to hodi- a tykat sa to moze hlavne moralnych otazok, atd. Na tom pohoreli zapadoeuropske (a nielen tie) krestansko- demokraticke strany, ktore nakoniec pred mediami kapitulovali.
Prave to ukazuje potrebu budovat vlastne, katolicke informacne kanaly, stranky na internete, casopisy, medzi znamymi, atd. A tym sa stavat nezavislymi na sucasnom prevladajucom medialnom oligarchickom vladnucom svete.
Dufam ze sa raz dozijeme toho, ze katolicky kandidat dostane 10% hlasov, a nekatolici sa budu divit, ako to je mozne, ved o nom dovtedy ani nepoculi- to by bol skvely uspech katolickych media a dokaz, ze katolici su v tejto sfere tak nezavisli, ze nepotrebuju ani svetske media.
..
Samozrejme, je skvele, ze kandiduju katolicki kandidati, a dufam, ze katolicki volici budu volit svojich, a nie cudzich kandidatov. Nejde o to, ci zvitazia, ale o to, ze politicky katolicizmus zije, a katolici sa dokazu zan postavit.
..
Panovi Karasovi prajem vsetko dobre k narodeninam, a vazim si, ze aj vdaka nemu maju katolici koho volit.
Rovněž přeji vše nejlepší. Ač bych panu Karasovi pro jisté důvody hlas s čistým svědomím nemohl nikdy dát, rozhodně vychází jako nejlepší kandidát.Ale volba bude zajímavá. Rudí budou volit Zemana, a liberálové a „konzervativci“ talmudistu Fishera. Myslím, že Fisher vyhraje, je to miláček médií, jako kdysi Havel. Ale bude zajímavé, kdo bude větší pohromou pro národ, zda homosexuál nebo talmudista. Nadruhou stranu možná nemalý počet lidí pak pochopí co jsou sionisti zač, a možná se i obrátí. Přeci jenom jsou Čechy považované za nejfilosemitštější země v Evropě.
Panu Karasovi přeju vše dobré k jeho narozeninám a má můj hlas.
Jirko, tobě zdraví a Boží požehnání a Radkovi poděkování za připomínku. Petr