Bělobrádek: Potraty zakazovat nechceme
Pavel Bělobrádek
Jak jsem již předem avizoval, dnes večer proběhl Hyde park s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem (záznam dostupný ZDE). Lidovci opět jásají, jak byl předseda v pořadu skvělý. Ne že by to mělo nějaký význam pro posouzení kvality řečníka, říkají to téměř po každém vystoupení předsedy, slyšel jsem od nich pochvalná vyjádření i po některých dost zoufalých televizních vystoupeních Jiřího Čunka. Nicméně je to alarmující, protože jejich nadšení se týká nejen úrovně projevu, ale také obsahu projevu. A to je konec, přátelé…
Tam, kde lidovci vidí „novou lidovou stranu“, já vidím přesně tutéž starou stranu, která vypadla ze Sněmovny a která si nezaslouží se tam vrátit. Doslova se mi zhmotnily před očima verše Jana Zahradníčka, zapsané v jeho monumentální skladbě Znamení moci:
Nebyli studení a nebyli horcí
Odporná příchuť vlažnosti nutila Boží Ústa
s hněvem je vyplivovat
do stále větší opuštěnosti
té ohrady času vždy mezi dvěma převraty
ve kterých nepřevrátilo se vůbec nic
Zahradníček sice ty verše nepsal o lidovcích, ale sedí perfektně. Za řečnickým uměním a sebevědomým vystupováním předsedy Bělobrádka a jeho „nové strany“ je stále totéž rázné lidovecké možná, stále tatáž zbabělost a nevěrnost křesťanským zásadám a katolické víře, stále tatáž touha po ideologicky absurdním rozkročení. Můj populární bonmot, který sám pan předseda čas od času cituje, tak zůstává stále v platnosti. Nic se nezměnilo. Proč že to má KDU-ČSL tak málo voličů?
Rád bych poděkoval moderátorovi za jeho službu křesťanským voličům, kdy trval na své otázce, zda by KDU-ČSL zakázala potraty, kdyby vyhrála natolik, aby na to měla dost hlasů, i přes Bělobrádkovy námitky, že to není na pořadu dne, protože takového vítězství strana dosáhnout nemůže. Dověděli jsme se, že ne. Nevím jako vám, mně to stačí.
Snad to probudí i ty naivní lidovce, co tak uraženě, pobouřeně a nesouhlasně reagovali na mé vysvětlení, proč odcházím ze Zdravotní komise KDU-ČSL a veřejně stranu kritizuji. Odmítali uvěřit mému zhodnocení, že mne zážitky z této komise vedou k přesvědčení, že by KDU-ČSL nezakázala potraty ani tehdy, pokud by získala ve volbách ústavní většinu, protože většina jejích elit je buď zbabělá, nebo propotratová. Uvěří tomu teď, kdy to předseda veřejně potvrdil? Ten předseda, kterého četní členové za jeho výkon tak dojemně oslavují?
V těchto dnech můžeme krásně vidět rozdíl mezi křesťanským/katolickým politikem a jeho ubohou karikaturou: Rickem Santorumem a Pavlem Bělobrádkem. Z Hyde parku by se možná mohlo zdát, že oba říkají totéž – že kdyby jejich dcera byla znásilněna, potrat by jí nedoporučili. Ovšem zatímco pro lidovce jsou podobné výroky výmluvou, kterou se snaží vykomunikovat, že je proti potratům, ač je zakázat nechce, Santorum bez ohledu na to, co k tomuto tématu říkají průzkumy, jasně říká to, co je katolík a každý slušný člověk povinen říci: že potraty mají být zakázány – bez výjimky.
Mohl bych přejít eurohujerismus KDU-ČSL. Mohl bych se skřípěním zubů přehlédnout její soustavnou podporu drancování Šumavy, protože jsou zde důležitější věci, než Národní park Šumava. Ale fakt, že její předseda veřejně potvrdil, že jde o stranu umírněně propotratovou, to je pro mne nepřekousnutelné. Jako celek je pro mne tato strana nevolitelná. Snad někteří jednotlivci z ní. Ale jako celek ne.
Ignác Pospíšil
Reakce Miroslava Kratochvíla:
https://miroslavkratochvil.signaly.cz/1201/predseda-a-potraty
„Nemohu souhlasit s tím co dnes předseda v Hyde parku k potratům řekl. Myslím, že je třeba směřovat snahu k tomu, že zákon zakazující provádění interupcí v ČR je třeba v budoucnu prosadit, tím spíše pokud bychom volby vyhráli. Nicméně z vlastní zkušenosti vím, že mnohdy v televizi zdaleka neřekne to, co chcete, nebo naopak řeknete, co nechcete.“
Marian Jurečka
P. S. překopíroval jsem to já. 🙂
Pax
et bonum
Jan
„je třeba směřovat snahu k tomu, že zákon zakazující provádění interupcí v ČR je třeba v budoucnu prosadit“ … já už fakt mám asi nějaký problém s porozuměním psanému slovu nebo nevím kde je problém. Vedení KDU by mělo v první řadě jasně říct, zda chce za takový zákon bojovat, nebo ne. Bojovat tady a teď, ne až někdy. To se nijak nevylučuje s tím, že si všichni uvědomujeme, že v dohledné době asi není moc reálné takový zákon prosadit a že bude nutné „takticky“ bojovat za dílčí kroky.
K přípustnosti prosazování dílčích kroků jsem měl poznámku už zde http://cirkev.wordpress.com/2012/01/24/marian-jurecka-proti-nekrestanske-indoktrinaci-cirkevni-skolstvi-a-vychovu-v-rodine/#comment-9938. Ve stejném smyslu hovoří i Evangelium Vitae, tam JPII píše (viz odst. 73), že např. podporovat zákon, který omezuje (tedy nikoliv zcela zakazuje) již povolené potraty je přípustné jen tehdy, když je jasně deklarovaný a všeobecně známý odpor dotyčného proti potratům.
JPII v EV určitě nemyslel, že má být všeobecně známý odpor dotyčného proti potratu své dcery (o takové deklarace z úst politiků KDU nouze není), bezesporu měl na mysli odpor proti potratům obecně. Tzn. provádět jen nějakou prevenci a říkat, že proti potratům budu až někdy v budoucnu (nyní je zakázat obecně nechci, tj. nyní proti nim nejsem), je dle mého názoru pro katolíka morálně nepřípustné.
Pozn.: Pokud někdo má problém s tím, že v televizi řekne co nechce, tak ať tam neleze. Chápu, že to není jednoduché, člověk tam je pod tlakem a ve stresu často říká věci, které původně nechtěl. Stres je prevít, člověk lehce zapomene co si pečlivě připravil a chtěl, aby posluchači slyšeli, lehce se pak stane, že se „odkope“.
Škoda, že nebylo uvedeno, kterou stranu by měl křesťan volit, když ne KDU-ČSL.
křesťan volí život a když mu ho v demokracii nikdo nenabídne,,tak pozvedne růženec
hrabat se na teplá místečka po zádech křesťanů, když veřejně deklaruji, že pro ně nebudu hájit život, je trochu neetické
Nejít k volbám pro mě není alternativa.
A kdyby náhodou byly potraty zakázány, vy si myslíte, že by se neprováděly? Nemá být snahou lidovců je spíš omezit? Víte jak to je s těmi zákazy, něco se zakáže, pak to nikdo nedodržuje…
Zákonný zákaz potratů vede k poklesu jejich počtu. Omezuje jejich nabízení v nmocnicích. Navíc má výchovný chrakter.
IMHO: Zákonný zákaz/omezení potratů by mohlo srazit jejich počet do intervalu 10 – 50 procent dnešního stavu, program prevence na nějakých 60 – 120 procent (HPŽ uvedlo, že v Německu zavedení poraden paradoxně počet umělých potratů zvýšilo).
Takže 1. přístup a PROMYŠLENÝ 2. přístup jsou dobré, ale nelze se zříkat ani jednoho a nelze zamlčovat, že lepší by byl ten 1. a ještě lepší kombinace obojího, pochopitelně.
V současnosti máme zakázáno zabíjení novorozenců a jak se můžeme dočíst v černé kronice, stejně k němu dochází. Z toho vyplývá, že zákon je k ničemu, lidi ho stejně nedodržují a navíc ty chudáky nutíme, aby novorozence zabíjeli nelegálně. Toto tmářství je třeba urychleně napravit. Pustíme se do toho spolu, jo?
Pozor! Nemusí to pochopit jako ironii.V Kanadě nedávno soudkyně udělila za vraždu novorozence podmínku s odůvodněním, že povolení potratů ukazuje, že veřejnost fandí v takovém případě matkám. Dotyčná přece udělala jen tu malou chybu, že nejdnala dost rychle…
Slyšel jsem, že v nějakém severočeském městě dostává jistá minorita přenosné jízdenky zdarma, aby se tak ,,předešlo konfliktům s revizory´´. Nevím však, zda je to vtip nebo pravdivý vtip.
cinik: Netušíte, jak to s tou soudkyní dopadlo dál? Předpokládám, že i z její strany šlo o „ironii“ a chtěla absurdním postupem ukázat, jak se věci mají.
Zatím jsem nic dalšího v kauze nezaznamenal. Ovšem ta soudkyně to jako vtip ani ironii rozhodně nemyslela.
Aha. Já jsem to zaregistroval jenom okrajově a měl jsem zato, že ona soudkyně chtěla nízkým trestem poukázat na to, jak je rozlišování narozené/nenarozené dítě absurdní, když jednou je zabití zcela v pořádku a podruhé by za to mělo být mnohaleté vězení.
@Takypijus
Taky že na tu absurditu poukázat chtěla. Jenomže v opačném smyslu. Jelikož kanadská matka má právo zabít své dítě po celých devět měsíců těhotenství (ano, zcela zdravé, dobrovolně počaté dítě, a klidně v den termínu porodu), je absurdní, aby se zabití dítěte pár minut po porodu trestalo nějakou vysokou sazbou.
Je něco známo o tom, že by se JUDr. Jiří Karas, jenž v minulosti byl vůdčí a věrohodnou postavou KDU-ČSL v boji proti potratům, vyjadřoval k tomuto tému či k dění u lidovců, co se odsunul (či byl odsunut) do Běloruska?
Nejsem si vědom, že by se k tomuto tématu veřejně vyjadřoval…
Naneštěstí nějak zanikly i jeho webové stránky, kde měl dobré články v archivu.
Jinak myslím, že díky své jazykové vybavenosti (Lidovky dělaly kdysi test poslanců a skončil druhý za Ransdorfem) má široké uplatnění – prezident, europoslanec, senátor, poslanec – pro mě prostě významná (pozapomenutá) osobnost lidové strany.
Webové stránky Karase http://www.karasj.cz/ existují, jak lze zjistit pomocí příkazu ping, ale po jejich zadání objeví se v prohlížeči hláška „Forbidden You don’t have permission to access / on this server“ či podobná v závislosti na prohlížeči. Z toho usuzuji, že jsou záměrně vyřazeny z běžného užívání.
Jen tak na okraj k tomu Santorumovi – někdy předminule to bylo tak, že pro autentické katolíky byl hodnotově jednoznačně lepší evangelikál Bush než formální katolík Kerry.
Teď se to otáčí – včera jsem na nějakém americkém webu viděl reakce ve smyslu, že ,,toho katolíka Santoruma teď může každý evangelikál v klidu volit´´.
Myslím, že je to docela hezké, když si katolicismus v Americe tímto způsobem přebírá ,,vedoucí úlohu´´ boje pro život.
Nemám důvěru k „pro-life“ politikům, kteří nevidí problém v nespravedlivých válkách, jež jeho stát vede. V tomto smyslu je vhodnějším kandidátem – a proto nezvolitelným – baptista Ron Paul, který chce chránit nejen životy nenarozených.
Některých nenarozených. Pokud vím, připouští výjimky ze zákazu, například při znásilnění.
Otázka je, zda nespravedlnost těch válek je dostatečně zřejmá. Zatím jsem nezaregistroval, že by nějaký biskup USA jasně řekl věřícím, aby se těch válek na straně USA nezúčastňovali.
Takže buď je přinejmenším ta nespravedlivost oněch válek sporná, nebo biskupové nevarují před jim svěřené duše hříchem.
Já bych se také osobně klonil k tomu, že ty války jsou nespravedlivé; jen nevím, zda je to dostatečně dobře poznatelné.
Ron Paul je mi sympatický, také pro svou snahu omezit federální moc a přesunout některá rozhodování na jednotlivé státy.
Ad Michal Semín:
Můžete prosím sdělit, co máte na mysli nespravedlivou válkou, kterou USA vedou? Já o ničem takovém nevím.
Doufám, že si uvědomujete, že pacifismus je s křesťanstvím neslučitelný.
Odpověď Podivenovi:
Neznám vás, Podivene, neboť se skrýváte za nickem. Vy mně ovšem znát můžete, neboť já ze zásady vystupuji pod svým vlastním jménem. A tak bych od vás očekával, že než mne začnete poučovat o tom, co je s křesťanstvím slučitelné a co ne, že se nejprve seznámíte s mými veřejně a tedy snadno dostupnými názory. Pokud byste to, Podivene, udělal, nemohl byste si nikdy myslet, že mám sklon k pacifismu.
Exemplárním příkladem nespravedlivé války byla tzv. preventivní válka proti Iráku. Ta mj. vychází z tzv. neokonzervativní doktríny (směsice intervencionistického sekulárního humanismu, politického mesiášství a prosionistické politiky amerických evangelikálů), pregnantně definovaná neokonzervativním ideologem Michaelem Ledeenem: „Naším křestním jménem je tvořivé ničení, jak doma, tak v zahraničí. Každým dnem strháváme starý řád, od obchodu po vědu, literaturu, umění, architekturu a film, politiku a právo. Naši nepřátelé tento vír energie a tvořivosti vždy nenáviděli, neboť ohrožoval jejich tradice (ať už byly jakékoli) a zahanboval je pro neschopnost držet s námi krok. Bojí se nás, když vidí, jak rozvracíme tradiční společnosti. Nemohou se cítit bezpečni, pokud existujeme a je to právě naše existence, nikoli naše politika, jež ohrožuje jejich legitimitu. Aby přežili, jsou nuceni nás napadat, stejně jako mi musíme zničit je, abychom postoupili vpřed v našem dějinném poslání.“
Pane Semíne,
na válce v Iráku nebylo nic preventivního, byla to válka, která byla naopak zahájena příliš pozdě.
Irák byla země, která svévolně napadla druhou zemi, teď mám na mysli Kuvajt. Na základě tohoto aktu byla poražena a byla nucena přijmout určité podmínky, týkající se mimo jiné možnosti monitorovat jaderné aktivity. Tyto podmínky s postupujícím časem porušovala čím dál více a tak flagrantně, že bylo naprosto správné dát tam věci do pořádku.
Za normálních okolností by bylo spravedlivé, aby se Irák stal kolonií spravovanou spojenci. Benevolence vítězů, kteří nechali Saddáma za určitých podmínek vládnout dál, nic nemění na jejich právu dodržování těchto podmínek vynutit.
Přesto ne sice oprávněnost, ale správnost této války může být předmětem diskuse. Postoj k ní však rozhodně není naprosto ničím diskvalifikujícím pro křesťanského kandidáta jako je Santorum.
Oprávněnost první války proti Iráku mohla být ještě sporná. Druhá válka se opírala pak o neprokázané předpoklady jako chemické zbraně a úmysl napadnout jinou zemi. Máme tu další války jako třeba bombardování v bývalé Jugoslávii, Libye. Jistě, že všechny ty režimy nebyly dobré, ale ovoce těch válek je, že je v těch zemích hůře, zejména pro křesťany. Stejně tak by byla nespravedlivá válka, kdyby nyní byl napaden Irán, což hrozí. USA ve svých válkých především sledovala své zájmy, ne zájmy utlačovaného lidu a pomoci nespravedlivě napadnuté zemi. Jinak by válčila třeba se Severní Koreou, což by byl legitimní cíl osvobodit tuto zemi z brutálního komunistického jha nebo s Čínou.
KDU-ČSL reprezentuje dobře. Reprezentuje dobře Novus ordo církev. Většina v ní nerespektuje to, co se vždy a všude učilo a praktikovalo. A tak to vyjadřuje i KDU-ČSL. Dokonale a přesně reprezentuje moderní a modernistické katolíky. Je jenom politickým zhmotněním stavu, jaký v církvi panuje. Pan Karas a pár dalších reprezentoval těch pár konzervativců, ty ostatní reprezentují onu „katolickou“ většinu..
Nebyl bych tak příkrý v soudech. Sice KDU-ČSL je dlouhodobě zoufale vlažná, spíše až studená, ale ve srovnání s dřívějškem se to snad mírně zlepšilo. V dobách JUDr. Ing. Karase byl sice on velmi agilní, ale předsednictvo přijalo dokonce usnesení, že nic takového strana otevírat nebude.
Dneska je tam předseda, který se zamrská, pak couvne, ale něco malého slíbí a (první?) místopředseda, který o tom spekuluje, že to nebylo dobré. To je přeci jen pokrok…
Z hlediska pro-life vypadají kvalitně asi jen Moravané a Koruna česká, ale u těch to na vstup do Sněmovny zatím nevypadá ani za mák.
Naopak, měl bych být jako katolík ještě příkřejší. Všechen kompromis je v tomto případě kompromisem se světem. Argument, že KDU byla zoufale vlažná a teď se to mírně zlepšilo je asi stejný jako kdybych řekl, že dříve jsem kradl, ale teď už kradu míň.
Žádný katolík nemůže s čistým svědomím volit KDU-ČSL. Ostatně stejně jako prakticky žádnou další stranu.
Začíná to malým kompromisem a končí to zradou. V Církvi, v politice i ve všech dalších oblastech.
Katolík může s čistým svědomím nevolit? Ora et labora, pro lepší politickou situaci je třeba i něco dělat, ne jenom modlit se.
Jistě, že může nevolit resp. může volit jiné strategie než je soupeření politických stran v systému, který si sám nezvolil a za podmínek, které jsou předem nerovné a které nestanovoval. Takže přesně tak: ora et labora. Katolík může dělat podstatnější věci než volit. Může kupříkladu vychovávat svou rodinu, může vzdělávat sebe i okolí a nebo třeba budovat komunity – v užším i širším slova smyslu, fyzické i duchovní. A chystat se na věci příští.
Rozhodně lepší než volit strany, které jsou proti přirozenému zákonu, které nemají co společného s katolickou sociální naukou, etikou, prostě ničím. Rozhodně lepší než relativizovat pravdu kompromisem.
Měl jsem na mysli ora et labora ve vztahu k politice a rozhodování o věcech veřejných. Kdo nevolí, ten pro dobrou vládu neudělal ani to základní a nemá nárok na stížnosti.
Jasně, rozumíme si, já si taky nestěžuji, vybral jsem si jinou cestu. Zhodnotil jsem jen stav a uvedl, proč katolík nemůže s čistým svědomím volit KDU-ČSL. Politika a věci veřejné se jistě dají ovlivňovat i jinak než volbou stran, kdy jim zároveň dávám mandát k něčemu, co je v lepším případě nektolické a v horším protikatolické. Z dějin máme přikladů aktivismu dost. Když všichni vychováme z dětí dobré nekompromisní katolíky, pak čím víc nás bude, tím víc ovlivníme. Což je rozhodně menší utopie, než volit KDU-ČSL.
Cesta není hledat jakž takž přijatelné cesty v rámci Systému. Ale najít katolické cesty mimo tento Systém.
Výchova rodiny je důležitá, ale pokud chceme ovlivňovat zákony, jinou cestu než politickou aktivitu moc nevidím. Demonstrace, petice? Nevím, tady jsem skeptický, politika je přímá cesta k rozhodování.
I kdyby Bělobrádek nechtěl rušit potraty, pořád je podle mého lepší volbou než ostatní. Politika taky není jen o této věci. Jako katolík si vyberu partaj, i když se mi v ní všechno nelíbí, a snažím se ji třeba zlepšit. Kdybych programově nechodil volit, asi bych neměl důvěru ani v demokracii a podporoval bych jinou formu vlády.
Pokud existuje nějaká rozumná možnost přispět k dobrému či bránit/omezit šíření zla, je správné jít k volbám, byť žádná strana není ideální. Může ale nastat případ, kdy účast na volbách ničemu nepomáhá a jen potvrzuje existující systém; pak je správné se nezúčastnit či odevzdat neplatný hlas.
Ad Petr Kubík: Já nemám v důvěru v demokracii, považuji za lepší vládu dobrou monarchii (ne tedy např. ony současné loutkové monarchie v Evropě). Monarchista se ale může a někdy i má zúčastnit voleb v demokracii (když není zatím šance na obnovení monarchie), je-li naděje, že to něčemu dobrému pomůže.
Však já taky nemám důvěru v demokracii. Rozhodně ne liberální a rozhodně ne tohoto typu. A těch možností je daleko víc, ale rozepisovat se o nich tady nechci a nebudu..
ad Petr Kubík: problém ale právě je, že KDU zákony týkající se vraždění nenarozených dětí ovlivňovat nechce (alespoň dle jejího předsedy, který řekl: „… určitě vím, že není naším cílem zakázat potraty“). Že chce ovlivňovat jiné zákony, které přinesou něco dobrého? To nepopírám. Křesťan se ale nesmí podílet na zle. Otázka tedy není, jaký je poměr mezi dobrem a zlem, ke kterému se ta která strana hlásí.
Je mi jasné, že v reálném politickém životě je pak všechno mnohem komplikovanější a že i politik, jasně se deklarující proti „pro-choice“ bude muset dělat taktické kompromisy, v tom problém není. Mně je jen záhadou, proč strana, která sama sebe pokládá za křesťanskou (kde n.b. působí většinou katolíci), se takto tvrdošíjně odmítá přiznat k morálnímu učení Církve sv.
Že se politik, co chce udělat kariéru, nepřiznává k morálnímu učení Církve sv. se ještě dá překousnout… Ale když se k němu nepřiznávají ani kněží a biskupové (viz již zmiňovaný nedávný rozhovor arcibiskupa Duky pro Hospodářské noviny), může to pak někdo chtít po politicích?
http://cs.wikisource.org/wiki/Poh%C3%A1dky_z_na%C5%A1%C3%AD_vesnice_(Dyk)/Smutn%C3%A1_p%C3%ADse%C5%88_vesnick%C3%A9ho_%C5%A1pr%C3%BDma%C5%99e
Asi tak nějak. Nebo jako ta pohádka, jak jí čte Brodský v rádiu v Na samotě u lesa…
Aj, tak to sedlo! Safra, to je asi nejlepší komentář k tématu!
Navíc já narozdíl od Ignáce eurohujerismus KDU-ČSL přejít nemohu a nehodlám, neb vlastizradu považuji za těžký zločin. Když jistý politik na Pochodu Pro život vysvětloval, že KDU-ČSL je pro antidiskriminační zákon, „protože to chce Evropa“, tak je u mě mrtvej Homolka a celá jeho politická rodina s ním.
Zrovna čtu na http://www.lifesitenews.com/news/california-bishop-pro-abortion-politicians-unfit-for-public-office projev amerického biskupa Roberta Vasy z Santa Rosa, jenž v něm řekl: „Každý politický vůdce, zejména který se prohlašuje za křesťana, jenž tvrdí, že je pro volbu, je nehodný veřejné funkce. Naprosto nehodný a naprosto nezpůsobilý pro veřejnou funkci.“
Mám za to, že nechtít zakázat potraty znamená být pro-choice. Takže Bělobrádek spadá do kategorie těch, kdo nejsou hodni zastávat nějakou veřejnou funkci (public office).
Bělobrádek mohl klidně říct to, že v hypotetické situaci, kdy KDU-ČSL získá ústavní většinu, si přísný přístup k potratům společnost vynutí sama a zákon už možná ani nebude potřeba.
na druhou stranu řekl, že kdyby mu znásilnili dceru tak ji na potrat neda což kvituji jako hrdinský názor
Na tom nevidím nic hrdinského. Připadá to mi to evidentní záležitost pro každého, kdo užívá rozum. Že mě, mojí dceru či kohokoliv jiného někdo znásilní neznamená, že tímto znásilněním získávám nějaké právo nechutně vraždit nevinnou lidskou bytost. Já bych naopak poslal do kriminálu všechny ty, kdo to dělají, nebo to i jen propagují, protože ti nevinní rozhodně nejsou a mají ruce špinavé od nevinné dětské krve. A pokud se to s nimi takto nevyřídí, budou to směle provozovat i nadále. S těmito vrahy by měly být exemplární procesy odpovídající těmto zločinům, které jak kvantitativně, tak kvalitativně předčí všechny hrůzy 2. svět. války a komunistických diktatur, o kterých se pořád tak žvástá.
[…] Bělohrádek: “ potraty zakazovat nechceme “ zde celý článek : http://cirkev.wordpress.com/2012/01/25/belobradek-potraty-zakazovat-nechceme/ […]
Těžko můžete soudit, když v situacích kdy se rodiče rozhodují pro potrat nejste! Není to vždy jen z důvodů nízkých a podlých ( i když v naší konzumní hedonistické společnosti se tak často děje ) . Ale jsou i jiné případy. Již několik měsíců se pohybujeme v nemocnici Motol s naším čtvrtým dítětem Matějem, který má vážnou srdeční vadu a není jisté jak a jak dlouho bude žít. Snad je možné, že dochází ke zlepšení. Ale to není podstatné. Ale opravdu budete odsuzovat lidi, kteří třeba vychovávali dceru s těžkým srdečním postižením až do její smrti v 18 letech a při dalším těhotenství zjistí stejnou vadu? Ne, že bych souhlasil s jejich rozhodnutím pro interupci, ale nedokážu je ani černobíle odsoudit. To je případ jeden z mnoha. My o Matěje bojeme od chvíle kdy se zjistila vada během těhotenství, po prvním roce života se ukazuje, že situace je vážnější a vyhlídky nejisté. Když vidím a čtu názory našich tzv. „pro-life“ aktivistů mám pocit, že neví o čem mluví a že všechno hodnotí od zeleného stolu.
Typický moderní subjektivistický názor. Podle mě platilo a platí, že situaci dokáže objektivně lépe posoudit ten, kdo v ní není přímo zainteresován. Přeci se nebavíme o tom, jak je pro někoho těžké se rozhodnout nevraždit nebo vraždit – to je skutečně subjektivní záležitost, kterou nemůže posoudit v daném případě nikdo.
Vražda však zůstává vraždou, ať už pro ni máte „důvody“ jaké chcete. A vražda dítěte v mateřském lůně, na které se navíc podílí sama matka, to je jedna z nejukrutnějších a nejnechutnějších bestiálností, kterou si člověk vůbec dokáže představit.
Co se vašich konkrétních příkladů týká, pak naopak si myslím, že pokud se 18 let rodiče starali o postižené dítě, tím spíše by vám neřekli, že by bývalo bylo lepší to dítě zavraždit.
No tak když mají problém to vydržet 18 let, tak to dítě přece můžou třeba v šesti kuchnout, co je na tom. Má vadu, jeho život nemá žádnou hodnotu, ničí život rodičům, tak vo co go?
Tak nějak jste to myslel?
Proč ho zabíjet před narozením? Není lepší počkat až do chvíle, kdy zjistím, že na to opravdu nemám a zabít ho až v téhle chvíli?
Předpokládám, že jde pouze o demonstraci závadnosti logiky pana Vernera a nikoliv logiku autora příspěvku… 🙂
cinik: Ano, jde samozřejmě o ad absurdum dovedené závěry plynoucí z logiky předchozího příspěvku.
Pane Vernere, věřte mi, že s Vámi hluboce cítím, neb si dobře dovedu představit, co prožíváte. Přesto Vás prosím, zamyslete se znovu nad tím, co jste napsal. Jak můžete vědět, jak vypadají ty naše „zelené stoly“ a takto lehce „pro-life aktivisty“ posuzovat? Jak můžete vědět, kolik z nás naopak prožití utrpení nebo smrti vlastního dítěte dovedlo k poznání hodnoty Božího daru života a následně k našemu „fanatickému, fundamentalistickému, nesnášenlivému, atd. …) boji proti vraždění dětí?
Vážený pane,
vzhledem k tomu, že jsem se v dané situaci nacházel již několikrát, můžu „soudit“.
Tzv. lékaři trvali arogantně na zabití jednoho z našich 7-mi dětí, jelikož se prý narodí s těžkou vadou. Dokonce si jeden mudr nechal zpětně podepsat „revers“, aby byl z obliga. U ostatních dětí byl poněkud menší tlak v dalších, nejméně 2 případech. Můžu říct, že jsme nikdy o zabití žádného našeho dítěte neuvažovali a páni doktoři se velice bránili slovu zabití a neustále mě při rozhovorech opravovali. Bylo to pro nás hodně vyčerpávající a ponižující. Řekl jsem jim tehdy na rovinu: chcete-li nám pomoci a uděláte-li maximum, aby se dítě narodilo v pořádku, budu s vámi spolupracovat. Chcete-li naše dítě pouze zabít, nemáme se o čem bavit. Rozešli jsme se, „spolupráci s odoborníky“ ukončili, našli aspoň trošku slušného doktora a spolehli na Boha a Pannu Marii. Děti jsou nejen normální a zdravé a každé takto vybojované dítě má jakýsi zvláštní Boží dar.
Pan Verner dělá základní chybu v úvaze, když na základě výjimečného případu obviňuje aktivisty pro-life, že někoho odsuzují. Když začnu od konce: neznám žádného člověka pro-life, který by chtěl a toužil někoho soudit. Za sebe mohu říci, že je mi moc líto dnešních lidí, kteří nevěří v Boha a tak mají pocit, že si řídí svůj život sami a místo toho si ho strašlivým způsobem zřídí (nejen sobě) – a „vyrobí“ si spoustu utrpení, kterému se tolik snaží vyhnout – i za cenu vraždy vlastního dítěte. Desatero je něco jako soubor pravidel silničního provozu – jakmile je člověk začne porušovat, nabaluje se jedna chyba na druhou. Logika obhajování potratů za pomoci výjimečných případů je asi stejná, jako kdybychom zrušili trestnost běžné vraždy proto, protože někdy k zabití dochází v sebeobraně, nebo trestnost krádeže proto, protože se výjimečně stane, že někdo krade z hladu . . . Zákony mají být koncipovány na základě obecného jevu, s tím, že se u výjimečného případu (jeho specifikací se nyní nebudu zabývat konkrétně, proto mě prosím nechytejte za slovo) počítá s výjimečným řešením. Zákon zobecňující výjimku – jako je prosazované „právo“ na potrat – je výsledek ztráty zdravého rozumu, spojené s odmítnutím Boha jako nejvyššího Dobra. Je obecně známo, že naprostá většina potratů má neadekvátní pohnutky v poměru k hodnotě zmařeného nevinného lidského života. Trest smrti byl obecně v západní společnosti zrušen nebo velmi omezen pro těžké zločince, ovšem pro „potrestání“ vlastních nenarozených děti, kvůli jejich momentálně nevhodnému výskytu, je akceptován širokou veřejností. Veřejností, která je důkladně ideologicky a mediálně promasírovaná a zpracovaná, aby neviděla to, co je na první pohled zřejmé (kromě toho, že nikdy v minulosti nedošlo k tak systematickému vraždění nenarozených, které několikanásobně překračuje počty jiných genocid)- totiž, že si tato společnost ničí vlastní budoucnost.
[…] Zuzana Roithová tak přidává další díl do puzzle dokládající vlažný a nekřesťanský přístup mnoha předních lidoveckých politiků k otázce vraždění nenarozených dětí (jistě jste zaznamenali nedávné vyjádření předsedy Bělobrádka). […]