Pavel Bělobrádek

V Praze dnes proběhla Ideová konference KDU-ČSL, texty některých projevů na ní je možno najít na stránkách strany, časem se toho snad objeví více. Co k ní můžeme říci? Snad jen to, že se nic tak převratného, jak bylo ohlašováno, nekonalo. Většina vystupujících řekla to, co už delší dobu říká, nic v zásadě nového jsem neviděl ani neslyšel, což se i dalo očekávat, skutečně zajímavé budou až konkrétní návrhy konkrétních bodů programu, které strana představí na jaře. Přesto si neodpustím několik postřehů a myšlenek.

Bohužel jsem nestihl první dvě vystoupení, takže mým prvním zážitkem byly projevy Zuzany Roithové a Pavla Svobody (text ZDE), které považuji za to nejhorší na konferenci. Projevy obou matadorů evropské politiky prezentovaly obvyklý mocný gejzír eurooptimismu, tentokráte snad ještě silnější, než obvykle. Samozřejmě, v tom gejzíru tu a tam plavaly i některé konkrétní nápady, mnohdy i pozitivní. Ale ústřední myšlenku těchto projevů nemohu v žádném případě akceptovat, byť souhlasím, že to je věc, v níž se mohou katolíci názorově rozejít a zůstat přitom katolíky.

Poté následoval projev prvního místopředsedy Mariana Jurečky (text ZDE), který patří k těm nejnadějnějším postavám nového vedení. Říkal spoustu zajímavých a dobrých věcí, nicméně bohužel k jeho projevu mám tutéž výhradu, jako k „prorodinné politice“ celé KDU-ČSL: absentuje v ní cíl, který je ústředním bodem jakékoliv tradiční křesťanské rodinné politiky. Tedy cíl umožnit co největšímu počtu žen, aby mohly zůstat s dětmi doma, budou-li si to přát. Je smutné, že tento důraz, který by měl být primárním a ústředním bodem křesťanského snažení, nebyl v projevu vůbec akcentován. Odpovídá to dlouhodobému lidoveckému směřování, ale křesťanskému přístupu už tolik ne.

Příspěvky místopředsedů Liptákové (text ZDE) a Bartoška (text ZDE) bych označil za kompetentní. Leccos by mi v nich chybělo, ale témata jsou tak široká, že by sama vydala na konferenci. Omezím se tedy na to, že jsem zklamán tím, že v oblasti hazardu se Bartošek zmínil pouze o přenesení pravomocí rozhodování o něm na obce. Očekával bych v této věci mnohem tvrdší a jasnější vyjádření směrem k potlačení hazardu a heren.

Projev pana senátora Šilara se mi definitivně přestal líbit v okamžiku, kdy neodolal a hlásajíc zásadu, že nejlepším ochráncem přírody je hospodář, se tvrdě opřel do ochránců přírody. Pokud si to znalý člověk zasadí do kontextu soustavné lidovecké podpory drancování Šumavy, je to úsměvné a odporné zároveň. Tímhle tedy mládež lidovci rozhodně nepřitáhnou. Nicméně pomineme-li tuto stránku věci, bylo vystoupení pana Šilara poměrně rozumné.

V projevu Heleny Šustrové (text ZDE) mi chybělo vyjádření podpory domácího vzdělávání a církevního školství, kterážto témata by měla být v dnešní době absolutní prioritou pro jakoukoliv křesťanskou stranu. Stejně tak mi tam chybí další zásadní téma – jak bránit nekřesťanské indoktrinaci křesťanských dětí ve školách – viz například problémy s amorální sexuální výchovou. Celkově jsem proto tímto příspěvkem zklamán.

A co projevy předsedy? Pavel Bělobrádek (celkem tři projevy, dva na začátku a jeden na konci, hlavní ZDE) je dosti slušný řečník, patrně nejlepší řečník na konferenci,  a rovněž je poměrně schopný politik. Bohužel katolíka musí občas velmi znepokojovat to, co říká. Jeho přístup ke KDU-ČSL jako ke straně, která nemá sociální učení Katolické církve jako zákon, ale pouze jako inspiraci, jeho odkazy na rakouské a německé vzory, jeho oblíbená řečnická figura, že máme 10 přikázání, ne „jen to páté“ (která zdánlivě tvrdí, že máme mluvit o všech, ale ve skutečnosti je určena k potlačení připomínání právě toho pátého, což vnímám jako opravdu mistrovský trik, bohužel směřující zcela nekřesťanským směrem) musí varovat každého katolíka, který svou víru bere vážně, a proto ji nemůže před volbami odkládat stranou.

Na druhé straně je třeba přiznat, že v projevu o zdravotnictví přišel pan předseda  s relativně konkrétními sliby z oblasti pro-life politiky. Nemluví sice o zákazu potratů, ale slibuje snahu o větší informování žen o alternativách potratů a podporu těchto alternativ. Pokud bude tato věc realizována, pokud se tyto principy skutečně uplatní v podrobných jarních programových návrzích a následně budou prosazeny v praxi, je to dobrý první krok správným směrem.

Podtrženo a sečteno: jako katolík nejsem a nemohu být s konferencí spokojený, tak jako nejsem a nemohu být spokojený s KDU-ČSL. Dokonce ani tehdy, když odložím stranou svůj odpor k EU a drancování Šumavy. Je možné, že tato strana nakročila správným směrem, což se ale prokáže (či vyvrátí) až na jaře při tvorbě programu a po volbách v práci těch, co budou zvoleni. Každopádně ale stranu čeká ještě dlouhá cesta, pokud má být fungující a platnou křesťanskou stranou.

No a na závěr ještě k organizaci: přišla poněkud lidovecky neprofesionální. Sál vypadal (alespoň při pohledu z kamery) moc malý a nevlídný a vyplňování mezer mezi vystoupeními jednotlivých přednášejících židovskými vtipy je něco, co by mělo být rychle jednou provždy opuštěno a zapomenuto. Možná i s autorem a provozovatelem tohoto hloupého a nevkusného nápadu. Pochybovat lze i o vkusu aktivistů podporujících kandidaturu Zuzany Roithové na prezidenta. Anglické nápisy na jejich žlutých tričkách nepochybně ladí k eurooptimistickému zápalu jejich favoritky, nejsem si ale jist, ladí-li i s faktem, že jde o volbu prezidenta České republiky.

Ignác Pospíšil

Mediální ohlasy konference:

http://zpravy.idnes.cz/zasmradly-curbes-a-ceske-cesty-tunelem-nechceme-zlobi-se-sef-lidovcu-1gl-/domaci.aspx?c=A120121_105506_domaci_kop

http://www.lidovky.cz/ne-zasmradlemu-curbesu-lidovci-zahajili-navrat-ze-zahrobi-pnm-/ln_domov.asp?c=A120121_122606_ln_domov_ogo