Mikuláš a ekumenismus
Sv. Mikuláš zastavuje popravu (Repin)
Dnes slavíme památku jednoho z nejctěnějších světců, sv. Mikuláše z Myry. Nepochybně si to zaslouží. Byl to mimořáný a skvělý biskup. Věrný Víře a Pravdě v časech dobrých i zlých. Skromný muž, který nebažil po mamonu a staral se o chudé.
Který miloval spravedlnost a zachránil nejdenoho podivína či cizince před předsudečnou a rozhodně ne neomylnou „lokální spravedlností“ tehdejšího světa. Jistě v rámci tohoto zachánil nejednoho jinověrce. Ideální vzor pro ekumenismus, co říkáte? Proč se o něm téměř nemluví?
Ne přátelé, podíváme-li se na jednoho z největších biskupů v historii Církve blíže, je jasné, že ač by vzorem pro pravý ekumenismus být mohl, dnešnímu modernímu a všeobjímajícímu „ekumenismu“ by do oka určitě nepadl. Procházet se tu mezi námi, nepochybně by byl rychle zařazen a jeden nejmenovaný prelát by se schovívavým mefistofelským úsměvem vysílal jeho směrem průpovídky o nenávistném pseudointelektuálním bahýnku, uzavřeném ghetu a agresívním fundamentalismu.
Jak by mohl být vzorem pro dnešní ekumenické tlachaly biskup, který tak tvrdě bojoval proti arianismu? Bořitel pohanských chrámů, který nepochyboval o tom, že úkolem křesťana je snažit se všechny okolo přivést k jediné pravé Víře, a ne plakat nad tím, že západní pseudobudhisté zpravidla nebývají věrohodnými nositeli autentického budhismu?
A myslíte, že by sv. Mikuláš měl pochopení pro to, že někteří preláti a ekumenici v poklidu přátelsky klábosí s představiteli náboženství, jehož stoupenci, vedeni příkladem jeho zakladatele a proroka, zotročují, pronásledují a vraždí naše křesťanské bratry napříč světem a své modlitebny budují ve zdech a na základech našich chrámů, z nichž nejden násilím zabrali či vypálili?
A to ani nemluvím o té trapné záležitosti s ostatky sv. Mikuláše. Jak by mohl být symbolem ekumenismu světec, který rozděluje křesťansko-muslimský svět už tím, že křesťané jeho ostatky násilím „uloupili“ muslimským nájezdníkům!? I když, kdož ví? Třeba „ekumenici“ ty ostatky jednou muslimům „vrátí“ a pak se stane tato událost symbolem sjednocení. Schopní toho jsou.
Ne, Mikuláš by dnes určitě nemohl být biskupem. A pro ekumenismus halíkovského typu je jen dobře, že pro většinu Čechů jeho památka degenerovala ve vousatého muže vedoucího dav víceméně sympatických čertů špásovat a rozdávat dárky. K velké škodě světa a k velkému smutku všech katolíků.
[…] ZDE. Sdílet Tweet […]
Pěkný článek. Zvláště sympatický svojí délkou. 🙂
Sv. Mikuláš a ekumenismus.
Tuším, že zde více diskutujícím už samo slovo „ekumenismus“ způsobuje trápení na duši :), ale pokud jej chápeme jako snahu o plnou jednotu ve víře, svátostech a autoritě, tak sv. Mikuláš je ideální přímluvce pro tuto jednotu mezi Církví svatou katolickou a pravoslavným východem…
Pax et bonum
Svjatyj Nikolaje Myr- Likijskyj, Čudotvorče, moli o nas grešnych.
Jan
Máte dojem, že současný papež chápe ekumenismus tak, jak jste ho popsal?
Pokud ano, proč?
Pokud ne, proč?
Díky
Zeptejte se sv. otce:). Ale podle mých „chabých“ indicií (zřejmě 🙂 ano :-). Ale to není k diskusi o sv. Mikuláši. Kterého uctívá jak Církev katolická, tak pravoslavný východ. Zvláště slovanský.
Pax et bonum
Jan
O jakém pravoslaví hovoříte? O schizmaticích, kteří zavraždili svatého Josafata a nechali umučit stovky ortodoxních, katolických kněží východního ritu? Trochu eufemismus, ne?
Svatý otec provozuje tento ekumenismus jako kde? Při kázání v luteránských stodolách, zdravicích v anglikány ukradených kostelech, modlitbě v Mekce a Assisi s čaroději?
Jene, děláte si z nás legraci?
Sv. Mikuláš proslul svou láskou k pravdě, nevinně trpícím a hlavně svou nevýslovnou dobrotou, pro kterou je nazýván „Vtělená dobrota“. Přesto tato „Vtělená dobrota“ uměla ukázat, když to bylo nutné i nekompromisní přísnost. To se stalo na církevním sněmu v Nicei,……vystoupil sv. Mikuláš a vyťal Ariovi přede všemi políček. Tímto činem názorně a důrazně vyjadřil, źe tyto „smrtonosné myšlenky“ ariánství a jiných bludů přínašejí duchovní smrt a věcné utrpení a že z lásky k lidem a jejich spáse musíme umět být nekompromisní a hájit Boží pravdu.
St. Nicholas struck Arius in the face. The holy fathers at the Council strongly disapproved of such behavior, and they banned Nicholas from the Council and stripped him of all marks of his episcopal rank. That very night, several of the fathers had the selfsame vision: how the Lord stood on one side of Nicholas with the Gospels and the Mother of God on the other with a pallium, offering to the saint those marks of rank that had been stripped from him. Seeing this, the fathers were amazed, and quickly returned to Nicholas that which they had taken from him. They began from that time to respect him as a great man, and to interpret his action against Arius not as some senseless rage but as the expression of great zeal for God’s truth.
S autorem nesouhlasím se (a v kruzích sympatizantů FSSPX to registruji po několikáté) záměnou ekumenismu t.j. snaha o jednotu či dialog mezi KŘESŤANY různého vyznání s něčím čemu se říká buď mezináboženský dialog, nebo náboženský synkretismus. Je trochu něco jiného modlit se s evangelíkem či pravoslavným (to jde) a nebo něco podobného dělat třeba s budhistou…
Že Vy jste ještě neslyšel pojem „široký ekumenismus“? 🙂 Článek rozlišuje ekumenismus a „ekumenismus“.
Myslíte že byste nedokázali někoho s křesťanskou láskou a taktem upozornit na skutečnost že věci vypadají v originále jinak než si myslí ? Třeba na to že se někteří budhisté z východu často postí, rozdávají almužny a žijí v pohlavní zdrženlivosti, kdyby třeba takové věci vyčítal nám a tvrdil že je budhista a tudíž si může dělat co chce ? Nebo byste někomu neukázali jak vypadají chrámy a idoly se zvířecími rysy, vztyčenými pohlavními údy, ozdobené věnci z lebek a uťatýma rukama, pomazané popelem, krví a zvířecím trusem ? Člověk si často vůbec nevšimne jak vypadá předmět jeho touhy v reálu. Pokud mu ho šetrným způsobem a s pomocí Boží ukážete tak to může být podnětem k zamyšlení a ke změně. Tímhletím způsobem byste mohli pomoci našim pohanům, kteří nevědí co činí. Kdybyste jim třeba ukázali život našich předků než poznali Krista. Když žili v ubohých chalupách, zakopaných v zemi které byly natolik mokré že jim pod podlahou žili hadi které uctívali. Nebo život dnešních přírodních národů které běžně umírají v dětském a mladém věku a možnost žít ve slumu jim připadá jako ráj.
To je ten důvod proč upozorňujeme na rozdíly. Naše české lidi, ne ty kteří je znají z domova.