Rovnat, ne dále ohýbat!!
Moderní pseudokatolicismus (resp. moderní pseudokatolictví), kterému pokoncilní zmatky poskytly v Katolické církvi vynikající podmínky, vyrábí zmatené „katolíky“, kteří si občas i uvědomují, že Církev je v krizi a že něco není v pořádku, nicméně pro svou vadnou a zavádějící formaci si naprosto nejsou schopni uvědomit, jaká je její příčina. A proto pokud se dostanou k nějakým úvahám, jak krizi řešit, obvykle vyprodukují pouze návod, jak krizi prohloubit. V této souvislosti mohu jen doporučit četbu posledního christneťáckého článku „k zamyšlení“, který vyšel pod titulkem „Plenění Říma a zodpovědnost za církev“ a jehož autorem je Petr Cekota.
Cekotův článek je ideální modelový příklad, protože obsahuje téměř všechno. Záměnu následků za příčiny, nesmyslné analogie vycházející z neznalosti (či překrucování) současných a historických reálií, doporučení prohlubující úpadek a fixující ho jako standard. Prostě paráda.
Abychom mohli navrhovat nějaké zlepšení života Církve, je třeba si uvědomit, co Církev je a jak funguje. Myslím, že pro naše potřeby se můžeme omezit na pozemskou Církev jako lidskou organizaci, i když to samozřejmě je jen malá část skutečně kompletní definice. Z tohoto pohledu je Církev společenství všech věřících, přičemž její členy lze rozlišit na duchovní a laiky. Duchovní mají zvláštní úkol a pravomoc sloužit věřícím tím, že vysluhují svátosti, dohlíží na jejich duchovní život a vedou ho. Taktéž mají dohlížet na jasné a pravdivé formulování učení Církve a jeho aplikaci a hlásání. Laici postrádají zvláštní moc kněží, nicméně po všech stránkách jsou součástí života Církve a jsou zodpovědní za její život.
Někdy se říká, že současná krize Církve je krizí biskupů, což je mimořádně zavádějící. Ve skutečnosti je to totiž krize celocírkevní, krize víry sahající od laiků až k papeži. Je to krize víry u laiků, kněží i biskupů, která se dále prohlubuje děsivou „inflační spirálou“ víry, kdy špatní a nehodní kněží a biskupové deformují víru věřících, z kterých vychází málo adeptů kněžství, zpravidla v mnoha věcech pomýlených, kteří jsou navíc zpracováváni v nekvalitních a katolickou víru deformujících seminářích a teologických fakultách. Je hodně obtížné za takových podmínek vyrůst v kněze dobrého. Chyby se tak fixují a prohlubují, namísto aby se napravovaly…
A nyní přejděme k myšlenkám, které uvádí pan Cekota. Mají to být citáty, nicméně absolutně nemám představu, nakolik jsou adekvátní (nebo naopak vytržené z kontextu). Na tom ale nezáleží, protože se nehodlám hodnotit a komentovat jejich autory, ale jednotlivé myšlenky a připomínky samotné.
V článku jsou správně jmenovány některé projevy a součásti krize. Obrovský propad kněžských povolání i autority Církve, biřmování fungující v důsledku všeobecného úpadku jako svátost „rozloučení s církví“ i paktování se se státní mocí, kterým se Církev leckdy zaprodává a směřuje do pekel. Už zde ale narážíme na velmi pochybné odsuzování „doby kamenné“ v Církvi. Člověk jako by měl pocit, že si autor myslí, že je nedůležité mít svůj kostel, alespoň pokud hned nebude plný. Kostel však je/má být ústředním pojítkem života farnosti. Mše, která se v něm slouží, je zásadní položkou v duchovním životě křesťana. Postavit kostel je za určitých podmínek dobrý první krok k tomu, jak ho naplnit. Pokud to tedy je kostel a ne nějaká těžko popsatelná modlitebna, při jejíž zběžné prohlídce má člověk problém určit byť i jen náboženství jejích stavitelů.
Totální nepochopení katolické víry a fungování Církve autor projevuje i v okamžiku, kdy mluví o charitě, nebo obecněji o pomoci lidem v nouzi:
Církev mlčící k sociální realitě těch, kdo přišli o práci či ji mají nejistou, kdo jsou postiženi sociálními škrty či jsou jinak postiženi ekonomickou krizí, nemůže dlouhodobě počítat s přízní a podporou davu.
Je třeba si uvědomit jednu věc: charita má svůj původ v křesťanství. Provází je po celou existenci, odlišovala křesťanská společenství od pohanských. Charita ale nikdy nebyla smyslem existence Církve a už vůbec ne její hierarchie. Byla, je a bude důsledkem existence Církve, důsledkem křesťanského přístupu k životu. A jejími hlavními vykonavateli byli vždy laici. Jaká je tedy situace dnes?
Církev nemlčí k sociálním tématům. Pokud má pan Cekota ten pocit, je to jeho chyba, že neví, co církev v této oblasti hlásá. Pokud jde o církevní charitativní instituce, jejich snahy se soustředí hodně na ty nejpotřebnější. A ti často nežijí v ČR. Pan Cekota snad připustí, že i Čech, který se bojí o práci, má lepší pozici, než chudý Ind či Keňan. Nicméně i u nás odvádí církevní charita tolik práce, že říkat o církvi, že mlčí k situaci sociálně potřebných, je vyloženě nejapné. A co hlavně – pokud má pan Cekota pocit, že zeslábla sounáležitost křesťanů v rámci farností, že si už tolik nepomáhají, pak to může být pravda (tam možná více, než kdekoliv jinde), ale nechápu, proč to vyčítá hierarchii (jak to alespoň z článku vyznívá). Protože tohle je a má být doména laiků samých a pokud ji vypustili, mají co lát jen sami sobě.
Autor ovšem laikům nelaje. Nemá patrně pocit, že laici mají nějakou odpovědnost za Církev, naopak s pochopením cituje výrok, který to popírá: „Za současnou církev ať nese odpovědnost papež či biskupové. Nikoli laici, kterých se nikdo na nic neptá. Laici ať nesou odpovědnost za ne-církev.“ Laici ale mají a vždy měli odpovědnost, mají a měli podíl na většině života Církve, které jsou součástí. A pokud někdo tuto odpovědnost odmítá, tak odmítá být katolíkem. Nic víc, nic míň.
Laici samozřejmě mají právo být naštvaní na duchovenstvo. Za neužitečná a špatná kázání a prznění mší a kostelů. Za křivení katolické víry, za to že nejeden kněz či biskup svádí za mlčení svých představených věřící na scestí. Za neschopnost (a nesnahu) vysvětlit věřícím byť i jen základní pravdy katolické víry a podstatu tak základních věcí, jako jsou svátosti. Za těžce nepovedený NOM s jeho zavádějící symbolikou, která špatně poučené věřící jen dále mate. Ale nic z toho pan Cekota nezmiňuje. Naopak píše, že se přístup Církve k rozvedeným musí změnit – přístup, který je založen na Kristově učení a na samé podstatě svátostí. Jeho změna by znamenala natolik zásadní odmítnutí základních pravd katolické víry, že bych ji neváhal nazvat dechristianizací a zrušením svátosti manželství.
Církvi nepomůže tolerance k pohrdání Kristovým učením a svátostí manželství. Nepomůže jí lživé prohlášení smrtelného hříchu a života v něm za smůlu či drobné nedorozumění. A nepomůže jí ani, když dá laikům „víc pravomocí“. Naopak jí pomůže důsledné hlásání evangelia a poctivé poučování laiků o katolické víře. Pomůže jí exkomunikace či suspendace kněží, kteří veřejně blbnou hlavu věřícím tím, že hlásají bludy, nabádají je k amorálnostem, zlehčují závažné hříchy a veřejně vyhlašují vzpouru proti hierarchii a katolickým dogmatům.
Na závěr bych ještě okomentoval hrátky s realitou, které nám autor předvádí:
1) Ojedinělý incident v Římě, kdy hrstka radikálů zničila kříž a sošku Panny Marie a ohrožovala věřící, nemůže být podkladem pro dalekosáhlé úvahy, které autor předvádí, jakkoliv jde o záležitost velmi smutnou a odsouzeníhodnou. A srovnání protestů s brutálním vypleněním Říma v roce 1527 je absurdní.
2) Autorovy posměšky adresované papežově Švýcarské gardě jsou nejapné a hloupé. Papežská garda splňuje po všech stránkách standardy elitní bojové jednotky a výborně vycvičené a vybavené ochranky. V její výzbroji nejsou jen halapartny víceméně okrasných hlídek pózujících návštěvníkům na náměstí sv. Petra, ale rovněž moderní střelné zbraně. Věřím, že mělo-li by to být nutné, splní svou povinnost stejně dobře, jako při autorem zmiňovaném vyplenění Říma, kdy její sebeobětování umožnilo útěk papeže do Andělského hradu. I když tentokráte by papež hledal bezpečí jinde, protože jednak mu Andělský hrad už nepatří, jednak tajná cesta, kterou tehdy utíkal, již neexistuje.
Pár glos. Věřím, že Duch Svatý ví:), kam vede Církev, pod pláštěm Marie vždy Panny, Matky Církve.
Jen Mu naslouchat. Duchu i Nevěstě (Maria – „Ecclesia immaculata“ – přemožitelka všech herezí).
Návrat do Říma (Tu es Petrus) a do Fatimy. Jak může Neposkvrněné Srdce Panny Marie zvítězit? První pátky, první soboty. V každé farnosti, kde to lze. Všude obnovit zasvěcení Nejsvětějšímu a Neposkvrněnému Srdci! Postavit Krista, postavit Svatostánek do středu dění Církve. Tudy vede cesta – to je prorocké znamení pro náš čas!!!!
Krize víry, by patrně rychle zanikla. Bůh je věrný (na rozdíl mnohdy od nás)
….
Manželství – v USA je už tolik „zneplatněných“ manželství, že téměř – řečeno s nadsázkou – rušena svátost manželství. Existují prý i stížnosti:) do Říma(?) z důvodu, že jeden z manželů se cítí být podveden rychlozrušením od počátku „čehosi“, co trvalo s třemi dětmi dvacet let:)
…..
Charita – to je věc velice různorodá. Zvláště majetní katolíci by si měli uvědomit, že desátky ještě nevymřely. Jeden jezuita z 20. let uváděl, že každý katolík by měl cca 5 procent ze svého měsíčního platu odvést Církvi (třeba jen intence na mše svaté, to lze konat i z malého platu.
….
Podpora tržního hospodářství, ale se sociální sítí, budiž stále metou politiků křesťanských.
….
Pokud nějaký teolog skutečně popírá magisterium, nebudiž brán vážně, budiž odmítán. Ostatně, proč si Hanz Küng nemůže hrát na schovávanou? Protože by ho patrně dneska nikdo nehledal…..:)
Pax et bonum
Jan
A ještě drobnost k p. Halíkovi. Mně se vybavuje, spíše než jeho vize o lodích, vize sv. Dona Bosca. Je taky o lodích a moři.
http://vasekmacek.sweb.cz/zamysleni/zamysl13.html
Zda je aktuální, či dokonale netuším:). Nejsem prorok. Ale co když…
Autor polemizuje s článkem, který je skutečně dost pitomý, ale – žel Bohu – sdílí jeho základní východisko: totiž tvrzení, že Církev je v krizi, věřících ubývá, kněží ubývá, je to prostě celé potápějící se loď.
Zapomíná, že tahle fakta platí pouze pro Evropu. Počet katolíků celosvětově roste (mírně předstihuje populační růst), kněží např. v Africe je spíše víc než míň atd. Chce-li negativní evropský vývoj přičítat 2. Vaticanu, nevím, čemu přičte růst (nejen početní) Církve na jiných kontinentech.
Pokud jde o život Církve jako celku, je Evropa zchátralá, zaostalá gubernie – centrum je jinde. Vinu nelze hledat v Církvi (i když dělá spoustu chyb, ale to dělala vždycky) , ale právě v Evropě, která se zřekla svých vlastních kořenů a tedy logicky usychá. Odpovědí je nová evangelizace Evropy, za kterou jsme odpovědní všichni.
Michaela Freiová
1) Nečiním si nárok na celosvětový popis.
2) Úpadek Církve se týká nejen Evropy a Severní Ameriky, ale rovněž Latinské Ameriky a Austrálie.
3) Vzepětí v Africe a Asii je jednak založeno ještě na díle Pia XII., jednak je tamní vliv Církve postaven na tom, že Církev tam pořád ještě supluje chudý a neakceschopný stát – vede školy a nemocnice, organizuje charitu.
Nicméně pokud nedojde k zásadním změnám, i Afrika s Asií budou nakonec následovat zbytek světa.
Z větší části souhlasím!
Jan
M.F. Jsou katolíci v Africe, Kubě katolíky? Je vyznáváni animismu, santerie a podobných pověr v souladu s kat. učením? Kolik je jich takových. Stačí se práve tam podívat na zprzněnou NOM liturgii v těchto zemích. Víra je tam jak africké řeky- široká ale mělká.
Zde nejde o počet věřících, ale o to, v co věří. To platí i u nás, kolik je zde skutečných katolíků? Pár tisíc, vinu na tom má i hierarchie, která trpí vyučování herezí na TF.
S halapartňou a japonským výcvikom boja s naginatou sa dajú aj dnes robiť veľmi zaujímavé veci.
Ono by sa divil, pripichnutý halapartňou, kedy a ako to ten smiešny chlapík stihol.
Myslím, že to Cinicus vzal příliš zhurta. Poprávu odsoudil hloupý text, ale s některými námitkami se vypořádal nešťastně.
Autor má, bohužel , jistou míru pravdy v tom, že Církev tváří v tvář sociální realitě poněkud selhala. Pokud vím, tak např. lichva byla a stále zůstala hříchem, ale ještě jsem neslyšel nikoho s pastýřů, aby varoval před současným úvěrovým systémem, který z větší části na lichvě, tj. zisku z půjčky na sboží určené k přímé spotřebě, stojí.
Také bezezbytku neplatí: bližší Keňan než kabát. Dobročinnost máme projevovat nejprve svým nejbližším, pak členům svého národa, a pak až cizím. Pokud tedy můj bratr přijde o práci, dám peníze nejprve jemu, až pak je pošlu někam do Afriky, pokud mi nějaké zbydou. Jsou lidé, kteří strčí babičku do důchoďáku, ale dojímají se k slzám nad vyhublými černoušky.
P. S.
Souhlasím s Flamem, že halapartny ještě neřekly své poslední slovo.
Jiná reakce na Cekotův článek: http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3745
Dobrý článek. Myslím si však že definice Krize církve = krize biskupů je přesný. Laici jsou v této krizi nevinně. Krize začala, pokračuje a nekončí vinou biskupů, kteří ji odstartovali na II. vatikánu. A samozřejmě i vinou toho prvního z nich,. Který má také moc celou krizi ukončit a církev uzdravit… kdyby měl katolickou víru. Modleme se s pokorou ale upřimě za jeho obrácení..
Článek P. Cekoty jsem ještě nečetl, rád si jej přečtu, nicméně, vím-li něco bezpečně, tak to že dávat ausgerechnet Petrovi Cekotovi znamení pseudokatolicismu, je rozhodně naprostá pitomost! Neustále narážím na to, jak malá míra lásky pokory a z nich vyplývajícího respektu k jiným souvěrcům v nás katolících je. A čím „pravověrnější“ tím méně. Jestli někdy nezapomínáme příliš na to, že nediskuovatelné jsou jenom zjevené Pravdy. Vše ostatní lze tříbit a cizelovat otevřenou diskusí. A na téma 2VK všem kritikům, není pro vaše břitké soudy významné, že svolavatelem byl někdo tak prodchnutý láskou a pokorou v každodenních skutcích, jako kardinál Roncalli?!
Petr Gabriel st.
Prodchnutý láskou, pokorou a především naivitou.
Povolal na koncil Lubaca, Congara, Künga a další, kteří byli
Piem XII. odsouzeni, ale Jenem XXIII. jmenováni za ‚experty‘ koncilu.
Však také den po jeho smrti (před níž prý Jan XXIII. naléhal: „Zastavte ten koncil, zastavte ten koncil!“) stála v novinách anonce mexického zednáře:
„Západní Velkolóže Mexika se svými členy oficiálně vyjadřuje bolest nad odchodem tohoto velkého muže, který zásadně změnil ideje, myšlenky i formu římskokatolické liturgie.
Encykliky ‚Mater et Magistra‘ a ‚Pacem in Terris‘ změnily pojmy ve prospěch práv a svobod lidí. Lidstvo ztratilo velkého muže, a my zednáři v něm respektujeme jeho ušlechtilé principy, humanismus i kvality velkého liberála. – Guadalajara, 3. 6. 1963, lic. José Guadalupe Zuno Hdez.“
(Placená anonce v mexickém deníku „El Informador“ ze 4. června 1963.)
Je zajímavé, jak často se mluví o Pacem in Terris jako encyklice lidských práv. Jen takto postaveno je to ale dezinterpretace encykliky. Ta totiž mluví o právech a povinnostech a to samozřejmě v katolickém pojetí. Kdysi jsem na toto téma napsal článek: http://cirkev.wordpress.com/2009/11/18/bratrstvi-prava-a-povinnosti/
Po přečtení obého si dovolím konstatovat následující. Nemá pravdu paní Freiová, že článek je pitomý. Není, je věcně konstatující a těžko lze očekávat, že evropský katolík bude migrovat do Afriky, nebo Jižní Ameriky. Problémy katolicismu v Evropě bude Evropan řešit a zažívat v Evropě a tím je ohraničen tento obzor, Nehledě na to, že mnohý rozvoj mimoevropského katolicismu je z Boží milosti silně přinejmenším podpořen Evropany. Nicméně v hodnocení kořenů úpadku katolicismu má pravdu jak paní Freiová, tak Cekotův článek.
Zato reakce Ignáce Pospíšila je poněkud mimoběžná. Je to takový vozokozizmus, kterým si autor léčí úplně jiné bolesti, než kterých se týká Cekotův článek. Netvrdím, že souhlasím se vším, jak to Cekota napsal. Zdaleka ne. Ale musím konstatovat že ze své excelentní novinářské profesionality neztratil ani smítko.
No, já bych naopek řekl, že článek Pana Cekoty neobsahuje ani smítko novinářské profesionality… 🙂
Tak jsem se nakonec překonal a přečetl si celý článek pana Cekoty. Co k němu říct? Je nanejvýš pohoršivý, autor evidentně neslyšel (v lepším případě) o úctě k autoritě a představeným, a zcela vystihl pan Pospíšil že na současnou krizi po 2. Vat. ordinuje ciankáli. Prostě nepochopil důvod proč krize je zde a dotoho na řešení krize navrhuje ještě více opakovat to co nás do ní dostalo. Ale nedá mi to abych nepřihodil pár poznámek.
1.Je pravda že tisíce lidí v Itálii demonstovalo kvůli sociálním otázkám, ale ti kteří se ,, pustili do projevů občanské nespokojenosti“ byli, jak bych to řekl, puberťáci s dredy, v tričku s Che Guevarou a áčkem v kroužku.Nikoli tedy tisíce rozlobených lidí. (Nedá mi to abych si nevspomenul na minulé setkání G8 v Torontu, kde podobní revolucionáři drancující McDonaldy měli prakticky všichni(jakáto náhoda) boty kanadské policie na nohou.)
2. Jestliže někdo naběhne do Lateránské baziliky a zničí sochu Panny Marie, rozhodně bych nepoužil slovo ,,naštěstí“.
3. Pokud vím, švýcarská garda, kterou pan Cekota označil jako ,,hrstka směšných figurek švýcarské gardy v šaškovských pelerinách s halapartnami“ cvičí(a tedy i vlastní) s německými HK MP5 a G36. Myslím si že družstvo s G36kami by sebevětší dav zahnalo na útěk velice rychle. Ono i taková MP5 s polopláštěm dokáže divy.
4.Je zajímavé že autor mluví o lidech jako mons.Bezák či Halík, protože právě lidi jejich ražení jsou vini především dnešní krizí. Halíka popisovat není třeba, ale mons. Bezák, o tom vím své od doby kdy exkomunikoval kněze napojené na E. Dohnala. Popíšu jak to tehdy probíhalo. Tehdy arcb. Zöllitsch z Německa v televizi na Bílou sobotu prohlásil, že Kristus nezemřel za naše hříchy ale ze soucitu s trpícími. Načež Dohnal usoudil že to je apostaze, a že se tak sám exkomunikoval na základě Gal 1, 8-9. No a tito kněží poslali slov. biskupům list kde jim řekli, aby se toho a dalších věcí(Historicko-kritické teologie atd.) zřekli, jinak bude nad nimi ta samá anathema. No a oni si je zavolali na biskupství do Bratislavy tuším(Bezák byl druhý z 2 biskupů kdo to řešil, on je z Trnav. diecéze), a tam jim řekli, že ať to odvolají, ti kněží, a oni že ne, no a tak je suspendovali a že je exkomunikují a že mají 24 hodin na rozmyšlenou. Kněží neustopili, tak je exkomunikovali. Takže když se na to dívá člověk zpětně, tak exkomunikovali kněze pro herezi během 48 hodin. Ale takový M. Kuffa má aureolu světce a nikdo mu nic neřekne, ačkoliv učí, že „upřímě věřící“ atheista se dostane do nebe(byl ještě tak hloupý že se nechal nahrát při tom na video). Jako nechci si se zastávat Dohnala a jeho lidí, ale nějak nemůžu zkosnout fakt, že se biskupové nijak nedistancovali od tvrzení Zöllitsche když mohli a de facto tak umožnily(byť nechtěně) vznik další sekty.
5.Stav věřících na Slovensku či jinde v Evropě je podle mého způsoben částečně proto, že většina kléru se chová stylem, ,,mouchy snězte si mě“. Prostě si odsouží těch 7-8 omší týdně a víc je nezajímá. Uvedu příklad(shodou náhod moje rodina pochází právě ze Slovenska), každý druhý večer je ve vesnici kde žije moje babička večer mše sv., a celá mládež z dědiny v ten samý čas se prochází či postává před kostelem, kouří, smějí se, poslouchají hip-hop, ale na právě probíhající mši nejdou. A kněz ani jednou nejde a nezfackuje je před lidmi že dělají křik během mše, ani nikdo z farníků. Absolvoval jsem část přípravy na biřmování na slovensku, a biřmovanci si z toho dělají dobrý den lidově řečeno, smějí se v kostele, jsou drzí, apod. a kněz je nezfackuje a raději mlčí.
Co se týče mladých tak jim prostě chybí něco jako Hitlerjugend(neděste se, myslím jakousi katolickou verzi), něco co byl kdysi Orel. Podobné co mají charizmatici, ty jejich stretka, ale samozdřejmě pravověrné. Prostě polovojenskou mládežnickou organizaci která by vychovávala děti v kat. duchu. Prostě aby děti se nescházeli v pátek večer na náměstí ale v klubovně a aby víkendy netrávily v hospodě ale na výletech.
6. Zmínka o přeložení nákladu do ,,záchranných člunů a vydat se vlastními silami na rozbouřené moře“, tak tenhle příměr má znamenat jako co??? Nenapadá mě nic jiného než že je to výzva k opuštění Kat. církve. Vím že pro Halíka to, zda jsme v Kristově církvi nebo ne moc neznamená(on na toho téma řekl dost aby si o něm udělal názor, ale po smrti bude mluvit jinak), ale člověk kdo tohle řekne evidentně vůbec nevěří na to, že má Bůh nějakou moc. Ale ať si pan profesor Halík strčí svoje hereze pěkně do pr…e, já sem se do katolické rodiny narodil, katolíkem jsem a katolíkem chci i zemřít. Lhostejno zda bude kněží více či méně, od Kristovy církve mě nikdo neodtrhne. Pro mě opuštění Kat. církve je zrada všeho v co věřím, všech ideálů, zrada mé rodiny, všech předků, národa a především zrada Ježíše Krista.
Díky!
Zajímavé postřehy. Za „Pidhirkovce- Dohnalovce“ se lze snad jedině modlit. Aby dostali, či se jim navrátil dar rozlišování. Hotové neštěstí, ty jejich exkomunikačky-naší kačky:). Možná chybí světec, který by jim přinesl Boží osvobození. Někdo jako sv. Pater Pio z Pietrelciny.
…
Jinak samozřejmě katolicky orientovaný skauting, Orel, na Slovensku třeba i se vzpomínkou na Andreje Hlinku:)-myslím v tom dobrém slova smyslu – proč ne.
A nevadí mi ani spolča. (aj stretka:). Jen je dobře vést a motivovat.
Pax et bonum
Jan
(Hitlerjugend, Komsomolcy, Balilla…to sem neplésti. Ani po vnější stránce. To už měl za Slob. štátu vyřešen spolek Frassati. (taková pseudo-durychovština:)
Paní Freiová by měla blíže vysvětlit „novou evangelisaci“ a jak jsme za ni/všichni/ odpovědni.
Jestli roste počet katolíků je velice sporné.A jakých „katolíků/?
Mají ještě katolickou víru, když je poučují kněží liberálního smýšlení?
Místo nové evangelisace náš čeká spíše islamisace.
Problém okolo Dohnala je podle mého způsoben z velké části kvůli modernismu biskupů. Scénář je jednoduchý, biskup prohlásí v televizi do očí bijící herezi, Dohnal ho exkomunikuje a prostí věřící si řeknou něco jako, hele, ten Dohnal asi bojuje za pravověrnost. A to že sám hlásá bludy už se neřeší. Koneckonců proč je na Ukrajině populární? Protože zdejší kardinál sám do knížky prohlásil že věští kyvadlem. Prostě biskupové svým modernismem ženou vodu na mlín Dohnalovi(stejně jako sedesvakantistům).
Ale Hitlerjugend jsem nezmínil náhodou. Doufám, že se zde nenajde žádný demokratúrista co mě bude mít za nacistu, ale, když odhlédneme od (HJ propagovaného) pruského antikatolicismu a nietscheho bludů které tvrdil Hitler, tak to co nám zbyde z nauky vyučované HJ je myslím si v jádru dobré. Vždyť si vemte jejich týdenní rozvrh. Jednou týdně se sešli v klubovně, kde stříleli ze vzduchovky, zpívali, a dostali nové knihy na polit. četbu., a výkend trávili cestováním za památkami. Představte si že by místo nac. literatury dostávali knihy od kat. autorů, na každém střetnutí by se nějaký čas modlili a společně třeba navštěvovali mše+povinně by museli chodit na nedělní mše, takové organizaci by se nedalo nic vytknout. Ale proč jsem zmínil zrovna Hitlerjugend, protože ona byla vojenská a vojensky řízená. To co lidem dnes chybí především je poslušnost(především mezi mladými). Nemůžete chtít od pubertálního kluka s IQ 90 se 4kami z vesnice za Michalovcemi,že bude vědět proč NOM je taková jaká je, kdo ji vytvořil, na koho byl napojený co je to za lidi na něž byl napojený atd. Snad zde nikdo nevěří na pohádku o demokracii, že každý blbec je sto si vládnout. Příměr lidí k ovcím potřebujícím odvážného pastýře co položí život za svoje ovce je dokonalý. Lidi potřebují pravověrného velitele který ví co se děje a vydá rozkaz a oni ho provedou, stejně tak jako v klášteře. Konec konců, katolíci takového velitele mají na každé faře, to že mnoho z těch velitelů nevelí a o svoje vojsko se nestará je jiná.
Skaut je v čechách naprosto zdevastovaný a v ateistických krajích není ani křesťanský. O orlu nemluvím, už jenom to, že nenosí svoji uniformu mě irituje.
Mládež potřebuje vojenskou výchovu a vojenskou kázeň aby z nich vyrostli spořádaní občané a ne flákači které chrlí dnešní ekonomky a právnické fakulty. Důkaz že lidi potřebují a i chtějí vojnu je boom všech těch airsoftových grup, kteří víkend co víkend tráví kopáním zákopů v lese a střílením z kulometu(můj mladší brácha je jeden z nich).
P.S. Snad jsem zde nepropagoval žádnou ideologii vyjma té katolické, aby mě nezašili na zákl. paragrafu 261. Stručně řečeno, dnešní zhýralá mládež potřebuje vojnu jako sůl. Není náhoda že ve vsi u babičky nejposlušnější děti chodí do kostela nejvíc a největší raubíři jako první přestali chodit do kostela.
Nemyslím, že právě vojnu a unifrmu mládež nutně potřebuje. A myslím, že snad existují i katolické skautské oddíly. Na druhé straně ale souhlasím, že je to jedna z cest k výchově ke kázni, která v dnešní době kolabuje – viditelnými a velmi smutnými výsledky. Kázeň sama o sobě nestačí, musí jít ruku v ruce se ctí, vírou v Boha a schopností kriticky myslet. Už protože dnes se pod pastýřskou kutnou až příliš často skrývají vlci.
Mládež potřebuje vidět vzor cnosti. To,že někoho baví se honit po lese a střílí po sobě kuličkami, neznamená že ho bude bavit vojenská kázeň a buzerace.
Myslím si, že zde přispěvovatel pod nickem Teofil uhodil hřebíček na hlavičku. Mládež potřebuje vidět vzor cnosti. Pokud kněz je vidět jen 2 hodiny denně, když na ulici debatuje s kostelníkem a jinak je celý den zalezlý na faře, tak takový člověk nikoho neupoutá, a rozhodně ne zlenivělou mládež. Ono, dokavaď budou chodit kněží oblečení v mikině s kapucou, profesoři v seminářích budou modernisti a biskupové budou sbírat tituly(čest vyjímkám) a mít kontakty na pochybné lidi, tak průměrný člověk který o učení Církve neví nic nebude mít nikdy obdiv k Církvi. Mám-li říct pravdu, a jistě se mnou budete souhlasit, tak není krásnější oblečení než kněžská sutana z jemného sukna, vyšívaná barevnou nití na lemech, se saténovými knoflíky, a zvlášť když je na starém knězi, hladce oholeném, učesaném dozadu, v klobouku, s lehkým závanem vody po holení. Shodou náhod mám přesně takového v rodině. S ním má člověk pocit že je v roce 1925 a ne v dnešní ponuré době. Každý tvor co má srdce musí mít před takovým člověkem úctu. Ergo z toho nám vyplývá jediné řešení, vychovávat cnostné kněze, a ne takové co mají každého půl roku nový iPad.
Je mi z většiny z vás do pláče. Nejvíc z těch, kdo hnedka jasně rozlišují viníky úpadku současnosti a nabízejí nálasti v podobě tradice, které sami nerozumějí …
Čí je to však chyba, že nerozumíme tradici? Neměli by nás k jejímu pochopení vést ti, kteří se mají stát našimu duchovními vůdci? Tedy kněží a biskupové? Přitom jsme denně svědky , jak oni sami ustupují od toho, co ještě z tradice v Církvi zbylo. Opravdu je to k pláči, je lepší mobilizovat síly než se tomu stavu poddávat.