Proč jsou homosexuální svazky velice škodlivým nesmyslem
Státem uznávané homosexuální svazky, ať už jsou nazývané „registrované partnerství“ či dokonce „manželství“, představují jeden z nejviditelnějších a společensky nejnebezpečnějších příznaků rozkladu naší civilizace. Jejich nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu, neboť se neobejde bez totálního a ve svých důsledcích katastrofálního předefinování těchto pojmů…
Je třeba si uvědomit, že manželství je svátost a posvátná smlouva mezi mužem a ženou, základem o který se opírá rodina. A rodina je základní jednotka společnosti, prostor a společenství, v němž přicházejí na svět a jsou vychovávány děti. A to je ten důvod, proč stát nějak organizuje a institucionalizuje manželství a uděluje mu privilegia (ano, spíše se jedná o privilegia, než práva) – aby podpořil tradiční a klasickou rodinu coby ideální a staletími prověřený způsob pečování o další generace. Vůbec to není o sexu nebo o vztahu dvou či více lidí.
Pokud si výše uvedená fakta uvědomíme, dojdeme ke dvěma zásadním poznatkům.
Za prvé: Homosexuální manželství a homosexuální rodina nemohou nikdy existovat, maximálně můžeme vytvořit něco, co bude ubohou a ostudnou karikaturou těchto pojmů. Z homosexuálního „manželství“ či „rodiny“ prostě nikdy žádné děti vzejít nemohou. To je prostě fakt. A jelikož tedy tento svazek nemůže naplnit účel rodiny, tedy právě tu vlastnost, pro kterou manželství dostalo svá privilegia, naprosto neexistuje důvod, aby je měl také.
Za druhé: Pokud stát i přesto bude utvářet homosexuální „manžele“ a „rodiny“, zcela tím změní obsah těchto slov. Z extrémně významné instituce, která měla za účel přivádět na svět další generace a pečovat o ně, kde dítě bylo vším, kde bez dítěte vlastně žádná skutečná rodina nebyla, se stává víceméně bezvýznamné společenství dvou lidí, co spolu (snad) spí a (snad) se mají rádi – a mají na to lejstro. Z dítěte je jen bezvýnamný volitelný doplněk, který lze koneckonců nahradit psem, tarantulí či teletem. Nebo cizím dítětem, co stát bude mít povinnost dodat, aby byl dojem dokonalý…
Děsivé důsledky nového pohledu na manželství a rodinu, který se snaží prosadit LGBT aktivisté a jejich příznivci, krásně ilustruje mimořádně hloupý a řekl bych až zvrácený výrok, se kterým přišel exprezident Václav Havel. Ten reagoval na bohužel o jediný hlas přehlasované veto prezidenta Klause použité proti zákonu zavádějícímu registrované partnerství ostudnou replikou, že lidovci a Klaus chápou rodinu jako teletník, jako místo, kde se býci připouštějí ke kravám. K tomu lze říci jen jedno. V rodině se nerodí telata, v rodině se rodí děti. Panu Havlovi se možná zdá těžké rozlišit mezi dítětem a teletem, ale snad se najdou lidé, kteří chápou, že je zde natolik zásadní rozdíl, že Havlovo přirovnání je něčím naprosto nepřijatelným a příšerným.
Děti jsou naše budoucnost. To nejlepší a nejdůležitější, co po nás zůstane. Pečování o ně a jejich výchova patří k nejdůležitějším úkolům našeho života. A nedílnou součástí tažení za uznáním homosexuálních svazků je rázné popření této zásadní pravdy – jak nám Václav Havel bez uzardění přímo a naplno řekl. Jistěže je manželství a vztah rodičů též o lidských vztazích, jistěže je i o sexu, ale upřímně – tohle stojí (a má stát) dost mimo zájem státu. Protože jde o věc, kterou nelze lajnovat, o niž se starají manželé sami, do níž stát nemá mluvit.
Samozřejmě je možné namítat, že šíření homosexuálních svazků není příčinou, ale spíše důsledkem úpadku rodiny. Možná, ale každopádně se ocitneme ve smrtící spirále, kde tento důsledek zapřičiňuje další propad. Jistě to zapadá do sebevražedné mentality společnosti umírajícího Západu. Společnosti, která jako celek rezignovala na pravdu, na povinnosti, smysluplné prožívání života i zabezpečení vlastního přežití. Ale opravdu si přejeme tak neslavně a hloupě skončit?
Pokud ne, možná je čas se za rodinu nějak postavit. Třeba takto.
Pozn. autora: Článek je možno podpořit i na mém iDnesáckém blogu.
K diskusím níže:
Duše a hvězdy poskytují na svých stránkách prostor k pokud možno svobodné a otevřené diskusi nad články a příspěvky, které čtenářům předkládají. Nemohou ovšem ručit za správnost diskuzních příspěvků, které také pochopitelně nemusí vyjadřovat názory redakce.
Příspěvky příliš vzdálené tématu a příspěvky obsahující nemístné vulgarity nebo urážky budou mazány, nicméně berte na vědomí, že diskuse má takový objem, že správci ji často nestíhají pročíst celou. To, že nějaký příspěvek přežívá delší dobu, neznamená, že je redakcí schvalován.
Respektuji Vaše přesvědčení, že homosexuální vztahy jsou amorální, byť s ním (bez ohledu na to, že jsem heterosexuální a čerstvý otec) naprosto nesouhlasím.
Rád bych se Vás zeptal na následující: uvádíte, že „Vůbec to není o sexu nebo o vztahu dvou či více lidí“, a vůbec v celém článku zdůrazňujete, že účelem manželství je rození a výchova dětí.
Jaký je ale rozdíl mezi tím, když na straně jedné uzavírají manželství muž a žena, kteří jsou v postreprodukčním věku, nebo jsou neplodní z jiného důvodu, vědí to o sobě a případně to o nich ví i jejich okolí (což zejména u lidí v postreprodukčním věku je pravidlem – stáří je poznat), a na druhé straně uzavírají manželství dvě lesbické ženy? V obou případech je otěhotnění a tedy narození a výchova dítěte v rámci svazku přirozenou cestou nemožné.
O výroku pana prezidenta Havla jsem nevěděl, ale připadá mi, že má pravdu – manželství (ani jakýkoli jiný partnerský vztah) nelze redukovat jen na rození a výchovu dětí, ale má mnohem více složek. A při současném prodlužování lidského života lze předpokládat, že doba věnovaná rození a výchově dětí bude představovat (pokud se samozřejmě vztah předčasně nerozpadne) jen cca menší polovinu života, který dvojice stráví spolu. Copak vychováním dětí jejich vztah ztratí význam?
Ohledně argumentu vnoučat poznamenávám, že k tomu, aby člověk pečoval o (pra) vnoučata, již přítomnost partnera nemá zdaleka takový význam – aspoň jsem to viděl na své babičce.
1) ne vždy je možné s jistotou určit jistě postproduktivní věk…
2) je to nepodstatná výjimka, kterou nemá cenu řešit…
3) nejde o to, na co lze manželství redukovat, ale o to, co z toho má stát zajímat a proč rodinu podporuje. Nedělá to proto, že ti dva spolu prožívají hezké dny…
Přiznám se, že Vás nechápu: homosexuální vztahy, kterých by statisticky bylo do 5%, jsou pro Vás velkým ohrožením instituce manželství sloužící k rození a výchově dětí. Manželství neschopná sloužit k rození a výchově dětí, kterých je nebo v blízké budoucnosti bude možná 50% (ale zcela jistě jich je již nyní více než 5%), jsou pro Vás nepodstatná výjimka.
To, že nelze s jistotou na první pohled určit postreprodukční věk (který se zdaleka neztotožňuje s věkem postproduktivním, nastává totiž u žen již mezi 45.-50. rokem věku, u mužů je to mnohem méně prozkoumáno), je jistě pravda, stejně tak je ale pravda, že, zejména u žen, lze v jistém okamžiku s jistotou prohlásit, že v postreproduktivním věku již jsou.
Proč by ale neměl stát respektovat manželství/partnerství byť i jen proto, že „ti dva spolu prožívají hezké dny“? Není tu snad stát od toho, aby nám vytvářel prostor usilovat o štěstí?
A neměl by stát existenci jakéhokoli dlouhodobého partnerského vztahu ve vlastním zájmu podporovat, protože lidé žijící v trvalém vztahu jsou schopni o sebe navzájem pečovat a finančně se podporovat, čímž snižují zátěž na státní sociální systém (případně na své děti, které již mají vlastní rodinu, o kterou se musí starat).
1) Proč by ale neměl stát respektovat manželství/partnerství byť i jen proto, že „ti dva spolu prožívají hezké dny“?
Viz článek.
2) Není tu snad stát od toho, aby nám vytvářel prostor usilovat o štěstí?
Ne.
Rozdíl mezi sterilním mužem a ženou a mezi dvěma muži či ženami pokoušejícími se imitovat manželství je v tom, že v prvním případě jde o smlouvu mezi osobami, které jsou schopny suapte natura plození a toto je u nich toliko jako akcident vyloučeno, kdežto sviňačinky osob stejného pohlaví tím čím jsou nejsou a nemohou být úkony plodivými a to ani per accidens.
Menopauza rozhodně není „accidens“, ale přirozený biologický proces. Takže opravdu nevidím důvod, proč rozlišovat mezi homosexuály a postreproduktivními homosexuály.
Nemluvě o tom, že lesbičky rovněž mohou počít, byť s pomocí „dobrého kamaráda“ nebo IVF a dárce spermií, a homosexuálové si mohou opatřit dítě pomocí „pronájmu dělohy“ (bohužel u nás zatím zákony neuznaného – ale ani pro heterosexuální páry). Vy možná řeknete, že je to proti Vaší víře – ale to je Vaše subjektivní přesvědčení. A že dítě nebude biologicky jednoho z těch dvou? Takových dětí je i v heterosexuálních párech nespočet.
„Kde není Bůh, je všechno dovoleno“
DZKS!
Neuvěřitelné, jak snadno se vzdáváte toho, co vás dělí (krom nesmrtelné duše) od zvířat – zdravého rozumu.
Jan Bivoj:
Nemluvě o tom, že lesbičky rovněž mohou počít, byť s pomocí „dobrého kamaráda“…
Z toho na mě jde morálně-psychologický třes. Ano, to je „možné“ i v manželství, leč je to doslova hrozné, morálně neospravedlnitelné. V uznaných homosex. „partnerstvích, či jak to nazvat“, by se pak tyto rozvratné činy staly „morální(?) nutností. To by se pak ale zdvihal „kufr“ i mnohým pohanům. Bezdětní manželé touhu po dítěti řeší adopcí.
Dítě má být však adoptováno do rodiny. Jenže společenství dvou homosex. mužů, nebo leseb rodinou NENÍ. Jak k tomu přijde dítě, které si navíc nemůže svobodně volit, aby bylo adoptováno do ne-rodiny!!!!
A jak bude nazývat své ne-rodiče? – Maminek, tatínek, tatínka(?), máma a „béčko“ (druhá ne-máma)? :))))…:(
Výchovná zranění lze těžko vyčíslit. Jakou autoritu bude mít např. nemamina. O Boha žádnou, od přírody žádnou……
Tady už jde nejen o etiku, ale přímo o rozum.
Pax
Jan
Ona „výchovná zranění“, jak píšete, plynou právě z toho, že ve společnosti je mnoho takových, jako jste Vy a autor blogu.
Kdyby všichni, tak jako já a moji blízcí, byli ochotni přijmout takovéto rodiny jako samozřejmost, těžko by taková „výchovná zranění“ vznikala.
Skutečná autorita neplyne ani od boha, ani od přírody, ani ze zákona, ani ze skutečné či domnělé moci – to jsou všechno jen berličky, které používají ti, kteří autoritu nemají.
Skutečná autorita je totiž odrazem pozornosti, kterou tomu druhému věnujete, a integrity, kterou vykazujete.Nebojím se proto, že by obě členky homosexuálního páru nemohly u dítěte mít potřebnou autoritu.
Blá, blá, blá, pohádky ovčí babičky, co, Bivoji 🙂
Bivoji, menopauza či jakákoliv jiná ženská neplodnost JE „per accidens“, poněvadž ta osoba nepřestává být „per se“ ženou. Jistě víte, že ženská přirozenost není dána pouze schopností plodit, ale je souhrnem různých biologických i psychologických habitů a dalších kvalit. O tom, co to dál znamená, se pokuste dál aspoň trochu přemýšlet. V manželství jde vždy o otevřenost k předávání života, které v heterosexuálním svazku sice může být aktuálně limitováno nějakou dílčí biologickou nedostatečností, ale pořád musí existovat aspoň „in potentiam“. Zatímco u homosvazku tato otevřenost nikdy a žádným způsobem nemůže existovat.
Domnívám se,
že muž a žena jsou oba stvořeny k tomu, aby mohli mít děti. Pokud mít ze zdravotních důvodů děti nemůžou, není to příčina toho, že byli stvořeni k jiným „účelům“. Ale určitý nedostatek něčeho, k čemu byli stvořeni. Čili nepopírají to, k čemu byli stvořeni, ani nevyžadují něco, k čemu stvořeni nebyli. Chybí jim něco z toho, co měli mít, ale bylo jim to odepřeno a nemohou za to.
Muži ani ženy jako dvojice k tomuto stvořeni nebyli, nemohou tedy očekávat, že stát je tak bude brát. Muž a žena je pro stát funkční budoucnost, proto stát podporuje manželství. Někdo má rád psa, jiný svého souseda či manželku kamaráda. Ani v takovém případě stát „tuto lásku“ nepodporuje. Je to naprosto logické a pochopitelné. Mít rád ještě neznamená, že to bude stát chránit. saual
Drive jsem mozna uvazovala podobne, upozornuji podobne, jako Vy a valna vetsina. Dnes, po tom. co jsem poznala nekolik takovych paru uz nikoho neodsuzuji a verte, ze nejsou karikaturou niceho. Jeden par jsou mlade zeny a dite maji kouzelne, babicky a dedove z obou stran jsou prestastni. Druhy par jsou dva umelci, jeden je hudebnik, klasicka kytara a piano, jeho partner je zde uznavany malir. Diky svemu uzavrenemu svazku, si budou moci ve stari pomahat a nestrkat toho druheho do DD, eventuelne pobirat vdovskou rentu, kdyz oba cely zivot pracovali, odvadeli zdejsimu statu dane a byli produktivnimi cleny spolecnosti. Ale ziju v lepsim svete.
Musím s Vámi naprosto souhlasit. V době, kdy jsem žádné homosexuály osobně neznal (resp. znal, ale nevěděl jsem to o nich), jsem měl podobné názory.
Když jsem je poznal, názor jsem změnil.
A ještě jedna poznámka: ač se to nezdá, i ti zdánlivě méně vhodní jsou důležití a přínostní.Zkušenost, která možná bude připadat nesouvisející, ale ukazuje, jak hloupé je diskriminovat jakékoli menšiny.
Na vysoké škole bych si myslel, že jen blázen by zaměstnal ženu po mateřské (bude chodit brzo z práce, bude doma s nemocnými dětmi…). Když jsem nastoupil do zaměstnání, zkušenost mne v tom zviklala. Když jsem již několik let vedoucím, mohu směle prohlásit, že jen blázen by (kvalifikovanou a poctivou) ženu po mateřské odmítl zaměstnat. Získá tím totiž loyálního zaměstnance, kterého by jinak těžko hledal.
Ale to přece není o diskriminaci. Neudělení neopodstatněnýchy privilegií homosexuálním párům nemá s diskriminací nic společného.
Ale jdetu o diskriminaci (výraz „je/není to o něčem“ je v podobném kontextu poněkud nečeský). Jde o neudělení týchž „neopodstatněných“ práv, které mají neplodné heterosexuální páry.
Souhlasim s vise uvedenym (#1). Za druhe stat jsme mi. Pokud se spolecnost rozhodne predefinovat manzelstvi, ze je to svatost mezi dvema lidmi bez ohledu na pohlavi, nevidim problem. Spolecnost se vyviji. Argumentace o dusledku tohoto vyvoje, ac uz dobrem ci spatnem, je vagni a nic nerikajici. Za treti autor dela z Boha prizemniho blba, ktere se nedokaze pozvnest. Za ctvrte pasaz v Tore/Bibly o zakazu sexualniho styku mezi partnery stejneho pohlavi mohla byt v pasovana, kdyz byla sepisovana. Vepsalo se tam leccos jeruzalemskymi vladci. Za pate zakony Tory nas tak trapit nemuseji, protoze spaseni zidovskym Bohem nebudeme. Takze jake si to udelame, takove to budeme mit.
Jasně. Takže vlastně v Reichu taky měli pravdu, když tvrdili, že židé jsou podlidé.
Nepřestane mne fascinovat, jak jsou někteří lidé krátkozrací.
Achtung! S gramotností se nefasuje rozum.
Prosim?! Kde konkretne se zminuji, ze zide jsou podlide? Zminuje se o Tore, neco k jejimu vzniku. Avsak nech to ctu po x-te, Vase myslenkove pochody nedokazi nasledovat.
Kakraholte, tak pro pomalejší ještě jednou.
Víte, co je argumentace per analogiam? Ne? Strejda google to ví.
Vysvětlím.
Vy tvrdíte, že pokud si společnost žádá, aby definice manželství byla změněna, může se tak stát.
Já říkám, že v Reichu si společnost žádala, aby židé byli prohlášeni za podlidi a posíláni na výlet vlakem.
Chápete?
Závěr je, že ne vše, co si společnost přeje, je automaticky dobré. Musí být ještě „něco“ (Někdo) nad společností, kdo jí určuje pravidla – „Tohle Péťo můžeš, tohle už je cesta do čertovy zadnice“.
Atd.
Ty vaše „biblycké pindy“ nekomentuji, protože to bychom tu byli dlouho.
Chápu, že si stejně, jako kolega níže myslíte, že jste s internetovou gramotností nafasoval i teologické vzdělání, ale rozhodně si dovolím nesouhlasit s tím, co tvrdíte. Čímž na toto téma končím. Zakládat diskuse o „jeruzalémských vládcích“ a „židovském Bohu“ fakt nehodlám.
Heil Thor a Odin!
Kazda analogie selhava a ta Vase je kolosalnim uletem. S googlem clovek musi opatrne, najde se tam ledacos, ale ne vse je pravda.
V Reichu si cela spolecnost rasove zakony neprala. NSDAP mela nejvetsi uspech, kdyz obdrzela 43.9 % hlasu ve volbach v roce 1933. Ze jako strana nedemokraticka, politicke oponenty povrazdila, a ustanovila totalitni rezim byla bohuzel katastrofa.
Proc je tato analogie spatna? Protoze proste registrovane partnerstvi odstranuje diskriminaci na zaklade sexualni orientace pred pravem a privilegii. Na druhou stranu, rasove zakony diskriminaci zavadeji a jak spravne uvadite, tato diskriminace muze zajit az k takovym zverstvum jako byl Holocaust.
Jo s rabínem 🙂 No tak si studujte s rabínem. Ovšem je trochu rozdíl mezi tím, jak vykládají část Písma judaisté a jak ho vykládá Nový Izrael – Katolická Církev. Přít se s vámi zde o tom, kdo má pravdu, fakt nemá smysl. Obávám se, že to přesahuje vaše mentální schopnosti. Nic ve zlém, jednoduchá dedukce.
Má analogie je naprosto přesná. Sám ji jen poporujete dalšími argumenty. Žel Bohu, jak píši výše, nejste sto pochopit. Opravdu mne to mrzí, ale odmítám ztrácet čas, spolu s Aristotelem, s někým, kdo logiku neovládá.
Vy, z dnešního pohledu považujete zákony, které údajně diskriminují homosexuály (je to obdobné, jako chtít přiznat stejná „práva“ dalším nemocným lidem), v Reichu se z tehdejšího pohledu věřilo, že výlety židů vlakem odstraňují diskriminaci většinové společnosti od židovského elementu. Ta analogie – co schválí většina zastoupená parlamentem, senátem, či jiným, je dobré – jest dokonalou. Chápu, že se vám to nehodí do krámu, tak nesouhlasíte. Ale zároveň hned dodáváte argumenty, které má tvrzení podporují.
Hrabat se v hnoji Talmudu fakt není má oblíbená kratochvíle.
P.S.> Hamish. Ovsem to je velka skoda, ze me pindy nekomentujete. Ja klidne hodim rec s nejakym rabinem, jak to s Kristem bylo. Pripadne zajdu i na Yeshivu. Tam jsou velmi kovani v teologickych otazkach. Studuji Toru/Bibli od rana do vecera.
„Pokud se spolecnost rozhodne predefinovat manzelstvi, ze je to svatost mezi dvema lidmi bez ohledu na pohlavi, nevidim problem.“
To je problém. Vašeho uvažování. Svátost stanovil Bůh. Lidé mají kočku možnost ji nějak „předefinovat“.:)
A co nám tady povídáte o Bibly(!):))))….:))), je také problém. Buď je Bible Bohem inspirovaný text a pak nikde nic nebylo zmanipulováno, vládci nevládci:), nebo jde o pouze dílo lidské, a pak měli pravdu např. marxisté :))).
Neznám „židovského boha“. Je jenom B-h Abrahámův, který se vtělil v Ježíši Kristu našem Pánu….
Pax
Jan
Jak si stanoví svátost manželství například Římskokatolická církev, je její věc. Jiné církve a náboženské společnosti mohou mít (a často mají) o svátostech jiné představy – a to je zase jejich věc.
Na druhé straně žádná církev nemá právo tyto své představy nutit jiným.
Tj. jak si stanovíme (předefinujeme) úřední (právní) akt manželství my, společenství skládající se nejen z katolíků, ale i z lidí dalších vyznání a bez vyznání, je samozřejmě věcí celé společnosti.
Ad Bible: Pokud je Bible dílo „pouze“ lidské (a proč ne? koneckonců všichni jsme dětmi Božími, jen v Ježíšovi toho božství bylo asi výrazně víc než ve většině ostatních lidí), ještě to nemusí nutně znamenat , že mají pravdu např. marxisté. Ale ono to asi je tak, že v něčem tu pravdu mají oni, v něčem zase někdo jiný.
Jinak bratr Jan má asi pravdu v tom, že bratru Petrovi by místy neškodil „lepšý češťyn“.
Kecy, prdy, beďary.
Z logiky věci plyne, že pravdu může mít jen Církev.
Další vaše úvahy na téma Písmo a Kristus Pán jsou fak ukázkou idiocie. Nic ve zlém.
Je vidět, že autor článku je katolík. Náboženství jsou největším zlem na této planetě a to všechna. Bylo by nám mnohem lépe bez všech těch knězů a imámů. Jsem velmi rád, že Češi jsou největšími ateisty na světě. Jsem ženatý, mám rodinu a v mládí jsem hodně cestoval a pracoval v různých místech po světě. Náhoda mne jednoho dne přivedla na místo, kde se scházeli a žili především homosexuálové. Pracoval jsem tam jako číšník spolu se svou budoucí ženou. Viděl jsem na vlastní oči, jak se homosexuální páry (muži a ženy) starali o osvojené děti. Brali si je z dětských domovů – bílé, černé, žluté s různými postiženími. Mohu Vás ujistit, že těm dětem se náramně dobře dařilo a nemyslím, že Vy nebo nějaký farář by se o ně postaral lépe. Tak proč těm lidem bránit v registrovaném partnerství? Bůh jim dal jejich orientaci, oni si ji nevybrali. Bůh určitě existuje, ale nemá nic společného s církvemi, které si vymysleli lidé – lidé jako jste vy pane Pospíšile.
„Bůh jim dal jejich orientaci, oni si ji nevybrali. Bůh určitě existuje, ale nemá nic společného s církvemi, které si vymysleli lidé – lidé jako jste vy pane Pospíšile.“
Bůh, který poslal Ježíše Krista a tento založil katolickou církev, je dobro. Že člověk zneužívá kdečeho na potkání, není vina náboženství ani církve, tím méně Ignáce Pospíšila, který pouze pojmenovává věci pravým jménem.
Otevřenou otázkou je, jestli Bůh tuhle zvrácenou orientaci těmto lidem dal nebo ji na ně dopustil. A to není totéž. „Bůh stvořil člověka jako muže a ženu.“ Kvůli hříchu sodomie vyhladil život ve 2 městech – v Sodomě a v Gomoře.
Igi, tyhle marxistický žvásty snad nemáš tady zapotřebí, ne?
Vinit Boha ze zla dokáže toliko satan.
Zcela s vámi souhlasím, stát podporuje rodinu ve smyslu podpory dalších generací. Státu je jedno, jestli Mařena miluje Pepu nebo ne, a taky mu je fuk, kdo s kým chodí nebo spí. Ale stát si váží toho, že tenhle pár spolu přivedl na svět 2 hezké děti. Potud naprostý (a nadšený) souhlas.
Nemám VŮBEC NIC proti gayům, pokud mi nemávají svou „zvláštností“ před nosem a nenutí mě uznat, že jsou TAKY ROVNOCENNÍ MANŽELÉ. Prostě NEJSOU!!!!!!!!!
vadí mi, když tihle lidé chtějí, aby ostatní (pro mě: NORMÁLNÍ) populace UZNALA, že oni (pro mě NENORMÁLNÍ PÁR) jsou vlastně ÚPLNĚ normální…!!!!!!!!! Nejsou!!! Není normální, když chlap miluje chlapa, sakra, NENÍ!!!
A pokud ho miluje, KLIDNĚ a já budu klidně a rád sousedem těchto párů, nevadí mi a klidně s nimi budu přátelit a já nevím co všechno… Ale ať tím nikoho neotravují a nenutí své okolí, aby vlastně uznalo, že oni dva gayové jsou TAKY normální. Pro mě nejsou, nikdy nebudou a nikdy ani nebyli. Potud s vámi souhlasím.
I když mě napadá…
Uvědomuji si totiž, že co dělat s těmi, kteří se třeba o dítě snaží, ale nepovede se jim to, neb jsou (jak se ovšem ukáže až třeba po 10 letech) oba neplodní a vždycky byli… Neměli by pozbýt těch manželských práv? Anebo, nemělo by být jejich manželství zpětně anulováno? Pak budeme titul „manželé“ vlastně udělovat místo medaile. Takže také nebudeme oddávat lidi v postproduktivním věku?? A kolik let to bude? 40? 5O? A co když někdo úrazem přijde o možnost mít děti? Rovnou mu řekneme, že ani nikdy nebude manželem či manželkou? To bude mít radost, teda…
A co když se narodí dítě a třeba po roce nějakým neštěsím zemře? Dáme jim ještě poslední ťafku a rozvedeme je, protože zřejmě děti mít nebudou? A co když se jim to ještě nakonec povede? Tak je zase oženíme???
Chci říct, je to dost složité. Nevím, co stím, přiznávám. Nevím.
Právě protože muž a žena mohou mít dítě, i kdzž to už nikdo nečeká, je Vaše uvažování nesmyslem. Stejně tak je nesmyslem rozvádění párů, co ve své snaze mít dítě neuspěly. Prostě neuspěly, to se tak někdy stává.
Prostě se z toho dělá neúměrný problém manželství proděti a neproděti a stejně je spousta dětí u jednoho rodiče nebo mimo biologickou rodinu.
Asi to nebude mít valného významu vysvětlovat dogmatikovi některá fakta,ale přesto se o to pokusím.
Předně autor míchá dohromady dvě naprosto rozdílné věci a to partnerský svazek a rodinu. Rodina (myšleno rodina s dětmi) má mít ze zákona určitá privilegia. Myslím,že to nerozporují ani samotní homosexuálové (jsem jedním z nich). Nicméně absolutně něchápu proč by neměli mít právo homosexuálové zakládat svá partnerství s někým koho milují a proč by neměli mít možnost tato partnersví ukotvit do zákona se všemi právy a povinnostmi,které to s sebou nese. Pokud má homosexuál stejné povinnosti jako jakýkoli bezdětný heterosexuál,tedy pokud musí platit stejné daně a platí na něj stejné zákonné paragrafy,pak nevidím jediného důvodu abychom my homosexuálové neměli i stejná práva jako má jakýkoli bezdětný heterosexuál,který vstoupí do partnerského svazku s partnerem opačného pohlaví. Ono autore nejde donekonečna chtít od homosexuálů jen brát (např. daně, užitek a prospěch z naší práce a podobně) a přitom nic nedávat. Za to co státu jakožto občan bez ohledu na to,že jsem homosexuál odvedu chci také i něco víc než jen právo na holý život.
Můžete si na nás mít názor jaký chcete, můžeme se vám třebas hnusit,ale základní práva mezi nimiž je i právo na partnerský život nám prostě upírat v demokratické a svobodné zemi nesmíte. A toto bohužel z vašeho blogu dost citelně cítím. Pokud by (a já pevně věřím,že se to nikdy nestane) v naší společnosti někdy převládl názor,že homosexuálové nemají mít práva žádná,pak okamžitě vypovídám poslušnost této zemi. Přestávám platit daně a přestávám respektovat zákony téhle země. Pokud by mi tato země nechtěla dát to základní a to svobodu a právo žít legálně s mým partnerem (jsme spolu přes dvacet let v monogamním svazku) tak co s takovou společností? K čemu by mi byl v takové zemi život dle nějakých fiktivních zákonů stavěných jen pro někoho? K ničemu……
Máte naprosto stejná práva jako kterýkoliv jiný obyvatel této země. Jsem si jist, že zde není nikdo, kdo y měl námitky proti tomu, abyste uzavřel sňatek s osobou opačného pohlaví. Jinak já rozhodně nemíchám dvě rozdílné věci – manželství je opora a kostra rodiny. Proto má svá privilegia. Homosexuální svazek totu roli nehraje a hrát nemůže, proto nemá na privilegia nárok.
Vždyť to píšu – dogmatik.
Má smysl vám vysvětlovat,že moje homosexualita není mojí volbou a že jsem si ji nevybral z nějakého plezíru nebo z jakéhokoli jiného důvodu? Má smysl vám vysvětlovat,že homosexuálem jsem od narození a že se tedy nemohu oženit s ženou i kdybych stokrát chtěl? Asi bohužel ne….. :-/
Zapomeňte prosím proto na tuto mojí prvotní snahu s vámi nějak rozumně diskutovat – to bohužel nelze…..(palec dolů)
Obdobně jako pedofil, nekrofil a další zvrácenci. To víme.
Tvrdit ale, že narození s nějakou vadou (třeba bez nohy, bez oka, nebo žaludku) vás činí normálním jen proto, že to vlastně je vaše věc a nikomu to neubližuje (což u homosexualita je nepravda – stokráte opakovaná lež se stává pravdou, jak už věděl kolega Goebels), je jako co? To není dogmatismus, to je demence.
Je mi vás líto, jako každého nemocného, ale jen proto nebudu tvrdit, že nemoc je normální. Není normální.
V současné době, době postmoderního zmatení dobra a zla (viz výše pindy o krásných vztazích dvou zvrácenců – od lidí nevěřících, nebo „věřících“) nelze doufat, že by se někdo choval dle přirozeného zákona. Dvakrát ne člověk bez víry. Znamená to ale rezignovat a přestat normalitu vyžadovat?
To kurva ani omylem, jak by řekl kapitán Ořech.
Klidně si nás mějte za blázny, ale věřím, že každý katolík bude radši blázen s Kristem, než „normální“ s dnešní většinou, která je schopná stavět na roveň manželství a zvrácené svazky dvou homosexuálů (však se jí to taky vrací – rozvodovost stoupá jako zadluženost Itálie), vraždit nenarozené a otevírat diskusi o euthanásii. Plus x dalších nemravností.
Tresty za tyto hříchy budou hrozivé.
Nesouhlasim. Na manzelstvi jsou vazana jista privilegia, ktera nikterak nesouvisi s rodicovstvim. Napriklad ustavni pravo nevypovidat proti osobe blizke. Zatimco heterosexualni par ma privilegium nenapraskat sveho partnera, toto je homosexualnimu paru upreno. Registrovane partnersvi tuto nerovnost na zaklade sexualni orientace odstranuje. Je protiustavni odpirat nekomu privilegia na zaklade sexualni orientace. Jedna se tak totiz o diskriminaci.
Ale tady se na základě orientace nic neodepírá. Uzavřete-li manželství, máte úplně stejná práva jako kdokoliv jiný, kdo tak učiní. Vaše orientace nikoho nezajímá. Právo, o kterém mluvíte, má něco společného s rodičovstvím – je to privilegium podporující a upevňující manželský svazek, vhodné to prostředí k rození a výchově dětí. Nechápu, co je tak těžké na tom pochopit…
Zuper!
Takže kdo odpírá dítěti volit, jedná vlastně protizákonně, protože každý má právo volit a být volen.
Nebo snad některá pravidla jsou diskriminací a jiná nejsou?
Je to hlas „demokratické většiny“, který může legalizovat od plynování židů, po svazky zvrácenců (zoofilové budou následovat, pejsek nepochybně souhlasí stejně, jako ovečka)? A co si schválíte příště? Čepici z celofánu pro každého? Rozkradení majetku kulakům a Církvi? Vraždění katolíků, cikánů a hnědookých?
Óóóó, všemocný demosi, spas nás!
Diteti jsou odeprana ruzna prava, treba i prave uzavirat svazek manzelsky. Nektera prava a privilegia jsou tak zpristupnena az dosazenim jiste vekove hranice. Mysli-li si cela spolecnost, ze hranice osmnacti let je vysoka, muzeme zacit uvazovat o jejim snizeni.
V zoofilnim jednani nevystupuji dva rovnoceni partneri. Proste zvire vam neda souhlas k sexualnimu styku.
Ja verim v ceskou spolecnost, ze takove veci, jako vrazdeni lidi nebude nikdy uzakoneno. Osobne nejsem take priznivcem trestu srmti. Ostatne takovy zakon by byl protiustavni a kazdy obcan roven si s ostatnimi pred zakony, by se mohl proti takovemu zakonu postavit. Takze znova, pevne verim, ze takovy zakon nikdy nas parlament neprijme a nikdo si nedovoli ani takovy zakon navrhnout. Majetek je tez chranen, naposledy bylo znarodneni v ceskych zemichi po roce 1948.
Promiňte, ale nechápu, proč argumentujete v můj prospěch. Tedy tím prvním odstavcem.
Respektive, chápu, ale nechci být na vás ošklivý.
Vraždění u nás legalisováno přece je. Uvažujte, nebolí to.
Čekal jsem argument s dobrovolností. Otázkou je, nakolik se jedná mezi homosexuály o styk dobrovolný (pozor, ananlogie) obdobně, jako se u slepého člověka jedná o dobrovolnou slepotu. Trochu to kulhá, přiznávám, ale nemám náladu vymýšlet něco lepšího.
Za další – dorovolnost dělá z nenormálního normální? Gut. Takže pokud budem děti vychovávat k tomu, že pohlavní styk je OK v jakémkoli věku (teorie), budou do budoucna uspokojeni i pedofilové, protože dobrovolnost dětškého partnera bude, díky výchově, zajištěna. A stát už to nějak s hranicí patnácti let zaonačí. Zvládl jinší věci.
To jsou mi věci!
Vaše důvěra je sice krásná, ale myslím, že kulakům bylo houby platné důvěřovat, že soudruzi se přece jako v CCCP chovat nebudou.
Žijeme ve světě, kde je možné prakticky vše, co si většina přeje. Spíše, co je většině sugerováno, že si má přát.
Kým? To už je zas jiná pohádka. Se špatným koncem, takže vlastně balada.
Ja respektuji prani vetsiny. Paklize ta usoudi, ze je normalni, aby se mohli sezdat dva patnactileti lide a jsou natolik vyspeli. Proc ne? V nasi spolecnosti je spousta rodicu a ja verim, ze chteji pro sve deti to nejlepsi. Nedovedu si presdstavit rodice, ktery bude jednat proti zajmu sveho potomka. Tedy dokazeli vetsina rodicu vychovat sve deti k zodpovednosti pri navrseni patnacteho roku zivota, neni problem.
Analogie se ve Vasich rukou meni v traskavinu. Pokud by se nejednalo o dobrovolny styk, jedna se pak o znasilneni. To je v Cesku trestny cin.
Co je a neni normalni, udava uzus. Byly doby, kdy se schopnost plavat povazovala za magii a upalovalo se za to. Dnes i katolici vesele plavou v bazenech. Asi by se tehdejsi spolecnost hodne divila. Ovsem spolecnost se vyviji, v dobrem smeru a tak se normalni posunulo. Plavani proste nikomu neskodi a je to ciste dobrovolna zalezitost. Kdyz plavat nejdete, nikdo to neresi. A plavecke zavody Vas v televizi nikdo divat nenuti.
Srovnavat demokraticke Cesko s totalitnim Sovetskym svazem je tristni. Doufam, ze se totalita do nasich zemi uz nikdy nevrati.
Nevim, ktery rodic dobrovolne bude vychovavat sve dite k tomu, ze pohlavni styk je normalni v jakemkoliv veku. Pro tohle proste podporu nenajdete. Stejne tak, zadny z rodicu sve deti k homosexualite nevychovava.
Nemám co dodat. V podstatě jste jen potvrdil to, co jsem napsal. Stačí jen domyslet vaše argumenty do důsledku a vyjdou mé závěry.
Doporučuji – http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:UIzDSkv1F3MJ:www.skaut.org/vyuka/abstrakt.doc+form%C3%A1ln%C3%AD+logika&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESj_WfwYYRQsi3BJnVi5TeD6ndmsT9teylk1hj2-m6WVs72H3uhBje18xl7j3-wzxFyIhpPORwvizbKxKIzq4pr0DWvlWVANnyI4FKVMMfCdfpNlOPJuX6hpwkz9-RUlXt56oTFO&sig=AHIEtbRq0k1llwzzAo2aplU0fPylb3BXdw&pli=1
Absence logického myšlení vede k trapným projevům vedoucím v důsledku k vyvracení sebe sama, aniž by si toho dotyčný všiml… Bohužel ten si toho nevšímá a směle pokračuje.
Jinak velká legrace jsou ti, kteří respektují přání většiny 😀 To je taková blbost až to bolí. Až se většina rozhodne, že každý, kdo nosí jméno Petr, je hodný upálení, nebo každý, kdo má příliš dlouhý nos, nevhodné předky, špatnou barvu pleti etc., tak budete první, kdo bude toto přání většiny respektovat! Nemohu se dočkat… Ale to ještě není ta největší absurdita!
Největší absurdita je, že až se většina rozhodne, že názor, že by se měla respektovat většina je chybný, pak ho přijmete, neboť respektujete názor většiny. Jenomže jak ho přijmete, tak už názor většiny zase nerespektujete, takže nemáte důvod ho přijímat… Inu, logika neúprosná, jestli jste to pochopil.
Ad :-). Vy povazujete Ustavu CR za nejaky car papiru?
S druhým odstavcem naprosto souhlasím. Udělejte to-a neste následky.
Mám na Vás několik dotazů, Hamishi.
Z čeho čerpáte své morální přesvědčení? Pokud se jedná o Bibli, pak jsou Vaše argumenty křišťálově jasné, ale zároveň dost nepoužitelné pro diskuzi s někým, kdo není věřící, protože se zkrátka míjíte v základních východiscích.
Nicméně používate i argumenty odjinud, na které bych se Vás rád zeptal. Za prvé: komu a jak ubližuje, když spolu mají vztah dva lidé stejného pohlaví? Za druhé: jedná-li se u homosexuality o nemoc, je podle Vás léčitelná? A za třetí, mohl byste mi vysvětlit, čím přesně spochybňujete onu dobrovolnost? Vaše analogie totiž kulhá na obě nohy, pokud se už rovnu neplazí…
A obecná poznámka na závěr: ano, dobrovolnost může být jedním z měřítek normality, za předpokladu, že nevěřím či jinou vyšší autoritu.
A neodpustím si ještě jednu (poněkud peprnou) poznámku: víra v Boha je osobní věcí každého člověka a měla by být především návodem pro život pro toho, kdo věří. Bůh buď je anebo není. Věřící není víc než nevěřící a naopak. Věříte-li, řiďte svůj život podle toho, ale nesnažte se řídit život jiných. Pokud máte o Bohu pravdu (ale myslet si něco takového, je hodně domýšlivé), pak všichni, kdo jsou pro Vás hříšníky, skončí v ohni pekelném nebo kde, a to by Vám mělo stačit. Pokud je Vám zbloudilých oveček líto, pak je jistě správné, abyste se je pokusil přivést na cestu pravou. V takovém případě tak čiňte osobním pozitivním příkladem a ochotou pomoci a naslouchat a neplivejte kolem sebe z pozice morální nadřazenosti.
Čerpám z Písma, Tradice, Magisteria.
Pokud se míjíme ve východiscích, není to problém můj, ale toho, kdo pravdivá východiska katolické nauky neakceptuje.
Komu ubližuje vztah osob stejného pohlaví – tak především těm dvěma osobám. Eliminuje jejich možnost dojít spásy. A je lhostejno, zda věří, či nevěří. Dále celé společnosti, protože nabourává pohled na manželství, jeho podstatu a cíle.
Nepochybně léčitelná je.
Homosexualitu lze dělit na dobrovolnou prasečinu a nedobrovolnou psychickou nemoc. Jasné? Závěry z toho plynoucí jsou zřejmé.
Vaše jedovatá douška na závěr je roztomilým pokusem o umlčení katolického názoru. Kristus říká, že máme hlásat vhod i nevhod. Hlásání se s příkladným životem nejen že nevylučuje, ale doplňuje. Každý katolík ale jedním dechem dodá, že on příkladný život rozhodně nežije.
Co vám přijde jako plivání, je spravedlivý hněv nad drzostí sodomitů a těch, kdo jejich „argumentům“ naslouchají. Sodomie je jedním z hříchů, které volají do nebe. Proto následek se rovná příčině. Chápu, že otupělá liberální masa růžovoučkých brášků je zvyklá na šveholící větříček, ale to jaksi není v Katolické Církvi zvykem.
Radovat se z hořících hříšníků na věčnosti jistě patří k radosti oslavených v nebi. I tito jsou důkazem Boží spravedlnosti. Radost z nich ale zde nemám. Zvlášť když mají jasnou cestu vyznačenou.
Nechápu úplně přesně, proč jste svůj příspěvek pověsil pod můj, ale Hamish Vám odpověděl přesně a já se pod to podepisuji.
Předně pro Ciniciuse: reakci jsem v prvním případě zadal chybně. Omluva. I teď ji zadávám na jiné místo, a to proto, že to to tentokrát na správné místo nejde.
A Hamishi, pokusil jsem se s Vámi hovořit na půdě, kde se naše argumenty nějak protnou, ale vy jste se opět explicitně či implicitně odvolával na Boha. To je pak těžké vést debatu. Rozdíl mezi Vámi a mnou ale je, že já Vám přesvědčení neberu a respektuji ho (považuji se za agnostika a liberála), zatímco Vy na mě nejspíš koukáte shůry. No nic, Vaše věc.
Ale ať už si o liberálech myslíte cokoli, mají jedno nesporné plus- nechtějí nikoho za nic upalovat, a to ani katolíky:-) Tím bych to asi ukončil a nezlobte se tedy na mě, když už Vám neopovím.
To máte pravdu. Katolík prostě lež nikdy tolerovat nebude. Minimálně do té míry, že ji vždycky označí za lež.
Jo, upalování…dávám přednost obyčejnému stínání. Je to humánnější a kat si taky něco vydělá.
@Camino: kdyz odvadim dane jako vas umelecky par a jsem produktivnim clenem spolecnosti, zaslouzim si taky vdovskou rentu?
Narážím v diskuzi na dvě odlišné přístupy. V prvním případě některým tady vadí homosexualita jako taková a s takovými nemá smysl se bavit. Dávat na roveň znásilnění desetileté holčičky pedofilem a svobodné rozhodnutí dvou dospělých lidí naložit se svým životem, jak uznají za vhodné, je čirá demagogie a o tom nemá smysl diskutovat.
Druhou věcí je problém homosexuálních svazků (partnerství). Vezmu to torchu ze široka. Autor tvrdí, že úkolem státu není usilovat o štěstí lidí. Možná byste se divil, pane Pospíšile, divil, ale našli by se filozofové, kteří mají na věc odlišný názor. A i já si myslím, že smyslem státu by mělo být regulovat lidské chování pro blaho jich samých. Je to nedostižný ideál, ale snažit se o to má smysl.
Registrované partnerství směřuje právě k tomuto cíli. Pokud se totiž dva lidé milují nade vše na světě (a já předpokládám, že tento fakt přijímáte) a nejsou věřící (na to mají právo), pak se nejspíš rozhodnout strávit život společně, ať už tu nějaký zákon bude nebo ne. Budou-li ale žít na hromádce, vzniká jim řada komplikací. Tak například, co když jeden onemocní a druhý příjde do nemocnice a bude chtít vědět, co nemocnému je? Doktor mu to neřekne… A co dědictví? Celý život žili spolu, vybavení domácnosti pořizovali spolu, měli společný účet a byt je psán na oba. Jeden umře a příbuzní druhého budou asi ledacos chtít, a řešit to nebude sranda… Takových příkladů by se ještě dalo najít nemálo.
Jestliže jsou tu zákony od toho, aby upravovaly mezilidské vztahy v náš prospěch, pak vskutku nechápu, proč by i tato oblast lidského soužití neměla být takto upravena. Z mého pohledu mezi bezdětným párem a homosexuálním svazkem není rozdíl a jsou-li některá „privilegia“ spojena s faktem, že muž a žena mají děti, pak je jen logické, že tato „privilegia“ jinde u bezdětných párů (ať takvých či onakých) uplatněna nebudou. Slovo „privilegia“ dávám do uvozovek z toho důvodu, že se podle mě jedná o ustanovení, která mají nastolit spravedlivé a výhodné uspořádání. A pokud se dva lidé milují, pak je jen spravedlivé, aby se mohli navštěvovat v nemocnici, pokud tam jeden pobývá, aby se mohli navzájem podporovat a pomáhat si i v ekonomických otázkách, a pokud jeden z nich zemře, aby ten druhý mohl spolurozhodovat o způsobu rozloučení se zesnulým.
Proto si tedy myslím, že takové uspořádání je spravedlivé, a tedy žádoucí. Autor však tvrdí, že jeho „nebezpečnost přitom spočívá nejen v tom, že takové svazky jsou nesmyslné a podporují amorálnosti, ale (a chtělo by se říci zejména) v tom, že sama jejich existence je přímým a jednoznačným útokem na manželství a rodinu“. K tomu mohu uvést následující:
Za prvé: homosexuálové zůstanou homosexuály a heterosexuálové zůstanou heterosexuály a v žádném případě zde neplatí, že „příklady táhnou“. Jistě si někdo může zaexperimentovat, ale v konečném důsledku zůstane u toho, co je mu vlastní. Samozřejmě lze namítnout, že část homosexuálů by se ke své orientaci nepřiznala a přijala život heterosexuála. Vzhledem k tomu, že homosexuálů je cca 5% jistě by se nejednalo o způsob, jak zachránit naši klesající porodnost. A to vůbec neřeším otázku, jak by takové manželství vypadalo a v jakém prostředí by vyrůstaly děti z něho vzešlé…
A s tím souvisí i druhý argument. Pokud se Vám zdá, že instituce manželství upadá a že se rodí málo dětí, pak spíš chtějte po státu, aby vytvářel větší zvýhodnění těch, kteří se rozhodnout děti mít- samozřejmě v rámci manželství. Tím budou Vaše „privilegia“ vázána na to podstatné, kvůli čemu podle Vás manželství existuje. Důvodem úpadku, není existence homosexuality a její zviditelnění ve společnsoti, ale kulturní hodnoty zaměřené na stále rostoucí konzum, pracovní úspěch a peníze, jako měřítko hodnoty člověka a sebestředné zahledění se do sebe. Pokud jsou tedy homosexuální svazky „spíše důsledkem úpadku rodiny“ a společnosti, pak musím upřímně říci, že je to jeden z mála důsledků pozitivních.
Vaše argumentace je dost podobná argumentaci Simona Wiesenthala, kterému nestačily 4 miliony židovských obětí SWW, tak z nich udělal 6 a horentně usiloval o 12. Skutečných homosexuálů-po odečtení podivně se oblékajících a chovajících se rockových a manga hvězdiček-je přibližně jedno procento. To opravdu není síla, která by si měla vynucovat nějaká speciální nadpráva.
Napsal jsem toho poněkud víc než jen to, kolik vlastně homosexuálů je nebo není. Ale i kdyby jich bylo „jen“ 1% (tzn. cca 100000), pak to na drtivé většině z mých závěrů nic nemění, protože nevycházely z počtu osob, kterých se to týká…
Ano, všiml jsem si. Váš příspěvek není stupidní formálně, jen principiálně. Pokud tím máte na mysli, že nereaguji na Vaše další argumenty v tom sáhodlouhém textu, vězte, že je to proto, že v něm žádné argumenty nejsou. Váš příspěvek je bez pochyby inteligentní, gramaticky téměř dokonalý, v rámci elementární logiky přijatelný. Nicméně vychází z naprosto chybných premis, a to jeho hodnotu dost výrazně devalvuje. Beru to jako Váš kultivovaně vyjádřený názor a souběžně Vám sděluji, že jste příšerně vedle. Víc ode mne asi nechtějte, podobných debat jsem absolvoval stovky a nerad se vracím na mety, které už jsem dávno překonal.
Napsal jste to moc pěkně. Naprosto s Vámi ve všech bodech souhlasím. Absence reakce a tvrzení, že ve Vašem textu nejsou argumenty (ve skutečnosti je jich plný), jen svědčí o tom, že argumenty tu chybí někomu jinému. Vy to zjevně máte v hlavě dobře srovnané.
Díky za oba komentáře a v druhém případě rovněž díky za uznání. Mějte se tu fajn, ale jak jsem si tak projížděl tuhle „debatu“, tak tu na sebe volají dvě skupiny z protilehlých břehů řeky a k setkání uprostřed proudu asi nikdy nedojde. A proto ji opouštím.
Co bych ale rád některým „diskutujícím“ doporučil ke zvážení, je koncept, že VÍRA v to, že bůh není, je stejně oprávněná jako že VÍRA v to, že bůh je. Třeba by to u některých vedlo k troše pokory.
Jednak nemáte pravdu, jednak se Bůh píše s velkým B…
Pokud ale homosexuál chce být považován za menšinu, tak jak k tomu ale přijdou příznivci jiných deviantních sexuálních libůstek? Jak k tomu přijdou příznivci incestu? Jak k tomu přijdou pedofilové? Jak k tomu přijdou gerontofilové a mnohé další Prohlásíme je tedy také za standard a menšinu? Opravdu? A kdy to pak ale skončí? Problém je právě toto otevření Pandořiny skříňky, to se odehrálo legalizací homosexuálních sňatků … teď je už na řadě jen legalizace dalších úchylek, snižování věku pohlavní vyspělosti (z 15 let třeba na 12 …), na to mají snad pedofilové také právo, ne? Stát se má starast o jejich radost, ne? Dále by se tedy mělo legalizovat mnohoženství (co proti tomu přece může někdo mít, ne? … když na to mám …)… prostě všechno … na to ale už opravdu nekolik civilizací opravdu dojelo, nebo to snad nějaké civilizaci již prospělo? O tom ale já opravdu nevím. A dále píšete, že je snad homosexuálů stabilních 5%. To bohužel také není pravda, v některých některých afrických zemích je v desítkách procent, dříve (před několika desítkami let) se uváděla homosexualita v Evropě na úrovni 2%, potom 3, dlouhou dobu 4%, nyní už se uvádí nejčastěji 5%. Příklady opravdu táhnou, v genetice to z logiky věci být nemůže. Málokterý homosexuál se totiž rozmnoží (jsou tací), nicméně by prostě museli vymřít. Oni ale nevymírají, je jich čím dál tím víc …
Ignáci, rozumím Vašemu zaujetí pro rodinu, sám mám též podobný názor na význam rodiny. Dnešní doba skutečně přináší velký rozpad rodiny. Možná by církev měla zavírat oči před dětmi, které jsou z těchto rozpadlých vztahů, a podpořit, aby jim aspoň zůstala výchova obou rodičů. Aby i po rozchodu rodičů, za který děti nemohou, pro ně mohlo platit „Cti otce svého i matku svou“. Tento problém tzv. „jednorodičovství“, kdy cca 30 000 českých dětí ročně ztrácí výchovu jednoho z rodičů, se spolu s dalšími podílí na erozi rodinných vazeb.
Předně se omlouvám, že moje první posty byly pod pseudonymem „Otázka“, špatně jsem pochopil redakční systém tohoto webu.
Pokud čtu celou diskusi, vidím, že argumenty proti manželství homosexuálů jsou založeny na sadě subjektivních názorů autora a jeho podporovatelů, které ovšem nemají univerzální platnost:
1) Stát má podporovat pouze vztahy, které přináší prospěch v podobě dětí, a ne ty, které pouze přispívá štěstí či blahu občanů.
Když si ale přečtete právní řád snad jakékoli rozvinuté země, vidíte, že tyto státy věnují velkou energii péči o blaho a štěstí svých občanů ve velmi širokém smysu. V nekterých zemích je právo na hledání štěstí uznáno výslovně (např. v Prohlášení nezávislosti USA právo na „Pursuit of Happiness“), v Bhútánu jde dokonce koncipovali pojem „Hrubého národního štěstí“, který rozhodně nezahrnuje jen počet dětí. Vaše osobní etika tak rozhodně není univerzální.
2) Vycházíte z dnes už lékařsky neoddůvodněného dogmatu, že přípustné je pouze „přirozené“ početí, a odhlížíte od možnosti početí a porodu dítěte alternativními, medicínsky dobře zvládnutými postupy, jako je IVF s dárcovskou spermií nebo „pronájem dělohy“ s darovaným vajíčkem, které jsou dostupné i homosexuálním párům, nemluvě o tom, že rozvoj lékařské vědy téměř jistě umožní i vytvoření vajíčka na základě genetické informace muže nebo spermie na základě genetické informace ženy. Vaše náboženství to možná zapovídá, ale tento názor opět není univerzální.
3) Odhlížíte od možnosti adopce, která je nepochybně alternativním způsobem vstupu dítěte do rodiny, a v které biologicky homosexuálnímu páru nic nebrání (právně bohužel ano), resp. homosexuálním párům adopci a výchovu dítěte zapovídáte. Tento názor opět nění univerzální.
V tomto bodě se dokonce dostáváte do definice kruhem – protože jsou homosexuální páry někým považovány za špatné, nemohou adoptovat a vychovávat dítě, a proto jsou z Vašeho pohledu neužitečné. Možná k tomu řeknete, že homosexuální pár by dítě vychovával špatně, ale ukažte mi empirický důkaz, který není pouhý accidens (Vaší terminologií).
4) Stavíte zcela arbitrární hranici mezi homosexuálními a heterosexuálními páry neschopnými porodit dítě. Tento názor opět není univerzální. Já například nevidím relevantní hranici žádnou.
Jakmile ale kterýkoli z těchto čtyř principů opustíte, Vaše pozice se stane neudržitelnou.
Závěr nechť si učiní každý sám. Neberu Vám Vaše názory, ale věřím, že se Vám je v této zemi nikdy nepodaří prosadit do zákonů, a že tam, kde zákony dosud sdílejí Vaše názory (manželství homosexuálů, adopce homosexuálním párem, pronájem dělohy) dojde co nejdříve ke změně.
Obávám se, že linii mé argumentace nechápete. A v bodu 2 dokonce vykládáte nesmysly – nemůžete přece popřít, že homosexuální pár nemůže počít žádným způsobem – i když jim dítě nějak vyrobíte, bude to dítě jen jednoho z nich, kterému na to rozmnožení budete muset sehnat jiného partnera.
Nechci odpovídat za autora, ale asi jste si v bodě dva nevšiml následující věty: „nemluvě o tom, že rozvoj lékařské vědy téměř jistě umožní i vytvoření vajíčka na základě genetické informace muže nebo spermie na základě genetické informace ženy.“ Tedy vtakovém případě dítě ponese genetickou informaci obou.
Máloco ukazuje na ubohý argumentační potenciál dotyčného, jako fakt, že se zde snaží předpovídat snad někdy v budoucnu objevené metody „průmyslové výroby lidí“ a tyto fanatasie pak používá jako „ragumenty“… 🙂
Pokud vím, tak metody transferu genetické informace, které zmiňuji jako budoucí, už jsou objeveny a jsou ve stádiu testování. V zájmu mnoha lidí věřím, že budou uvedeny v praxi co nejdříve.
Co se týče ostatního: spousta dětí je vychovávána v páru, kde jeden či oba nejsou jejich biologickými rodiči, a to z mnoha důvodů. Nevidím jediný důvod, proč by to u homosexuálů mělo vadit, když to jinde nevadí.
Linii Vaší argumentace chápu. Netvrdím, že Vaší motivací jsou tato čtyři dogmata. Pouze konstatuji, že, aby byla Vaše stanoviska alespoň formálně platná, musíte věřit ve všechna čtyři dogmata, která jsem uvedl. Vy v ně zřejmě věříte. Já nevěřím ani v jedno z nich, ale už člověk, který věří ve tři z nich a v jedno nevěří, těžko bude Vaše závěry schopen přijmout.
A proč by vlastně měly mít vaše argumenty, J. Bivoji, UNIVERZÁLNÍ platnost? Na co se odvoláváte? Na přirozený zákon? Lidskou přirozenost ….?
Pax
Jan
Pouze jsem upozorňoval, na jak chatrných základech stojí v blogu prezentované postoje autora.
Pokud jde o mne: myslím si, že právo na hledání štěstí je, stejně jako právo na rovnost, svobodu a spravedlivý proces, přirozeným právem. Bez těchto práv nemůže žádná spravedlivá společnost (právní stát) rozumně existovat. A tato čtyři práva podle mně ve své kombinaci způsobují, že homosexuálové právo na to, aby stát jejich svazky uznával, mají.
A už třeba jen Occamova břitva (entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem) naznačuje, že nedává smysl odlišovat registrované partnerství od manželství. Nebo tomu můžete říkat princip ekonomie právního řádu.
Štěstí. Právo na štěstí. Štěstí, na rozdíl od rovnosti (blbost IMHO), svobody (další blbost IMHO) a spravedlivého procesu je věc naprosto imaginární, subjektivní a nedefinovatelná. Pro jednoho je to možnost žít v sodomitském svazku, pro jiného je štěstím vystřílet děti na letním táboře.
Kdo a jak určí, které štěstí je přijatelné, a které za hranicí? Většinová společnost řídící se názorem většinové společnosti dotlačené k rozhodnutí momentálně převládajícím názorem?
Vaše argumentace je opravdu děravá, jak spodky starého Vomáčky.
Argumentace Occamovou břitvou je sice na místě, ale vámi chybně užitá. Manželství je svazek mezi mužem a ženou. Co je nad to, břitva spolehlivě oddělí. Teprve sodomité začali manželství definovat jinak.
Also, zase nic, Bivoji.
Ad Hamish: kdybyste alespoň pořádně četl můj post, než budete psát o spodkách starého Vomáčky. Píši o „právu na hledání štěstí“, ne o „právu na štěstí“. Anglicky se to označuje „pursuit of happiness“ (srov. např. Prohlášení nezávislosti Spojených států), takže by možná bylo lepší říkat „usilování“, ale „hledání“ je zaužívaný překlad.
Jedinec má vůči státu právo na to, aby mu nebránil si to štěstí sám vytvořit. Typický způsob bránění je to, že neuznává jeho svazek s blízkou osobou. To, že každé právo lze aplikovat v mezích práv ostatních, je snad samozřejmé.
A Occamovu břitvu aplikujete špatně Vy. Occamova břitva říká, že se nemají vytvářet nadbytečná jsoucna, čili že se existující jsoucna mají aplikovat. Tzn. já aplikuji existující jsoucno, manželství, zatímco Vy vytváříte nové jsoucno v podobě kategorie vztahů manželství podobných.
Ale, upřímně řečeno, který považuje právo na rovnost a svobodu za blbost, asi nemá smysl vést diskusi.
Neuznávání nesmyslných privilegií není bránění ve štěstí, to jste nějak blbě spadl z višně.
Typickým nadbytečným jsoucnem je homosexuální svazek… 🙂
Hamishi, Vaši argumentaci pozorně sleduji, ale ale zkuste to lépe vyargumentovat přes zásady filosofické antropologie, vyjít z otázky „Co je člověk?“, jít přes vymezení lidské přirozenosti k její danosti, o níž nelze hlasovat, přes horizontálu v lidských vztazích k potřebě vertikály a pokusit se dojít touto cestou k definici mravnosti, která je v danostech lidské přirozenosti pevně zakotvena. Je to cesta pevně vyšlapaná řadou odborných prací, může ji při dobré vůli sledovat každý a vyhneme se tím obvinění z fanatismu, fundamentalismu a dogmatismu.
Ad Cinicius: proto, že nechci nadbytečná jsoucna, také tvrdím, že by měli mít nárok na manželství jako každý jiný, a neměl by se vytvářet speciální typ svazku. Registrované partnerství je nadbytečné, s tím souhlasím.
To, že pro ně chci privilegia, mi podsouváte Vy. Já pro ně nechci žádná privilegia (=výsady nad rámec toho, co mají všichni), pouze to, aby stát jejich svazek pasivně uznával.
Ne, chcete aby jim přiřadil status manželů se všemi jeho privilegii, ač pro to není absolutně žádný relevantní důvod…
Ale mně ta obvinění nevadí. Nebudu vycházet vstříc těm, kdo nemají dobrou vůli, pravdu nehledají.
Právo na hledání štěstí je totéž řečeno jinými slovy. Znovu se ptám, co je to štěstí? To, co zrovna chce jednotlivec, nebo to, co je prospěšné celé společnosti? Jistě druhý příklad. A je celé společnosti prospěšné sodomitské partnerství, nebo naopak působí ve společnosti rozvrat?
My tvrdíme, ne bez důkazů (viz níže i výše), že rozvrat. Vy tvrdíte, že jsou požehnáním jen proto, že ti dva jsou „šťastní“ (stejně jako by byl šťastný i pedofil, jemuž by bylo umožněno prznit děti – souhlas na podstatě skutku nic nemění – špatný je špatným, dobrý dobrým).
Břitva – opět, každé jsoucno označuje jednu konkrétní věc, případně více věcí. Tato věc se skládá z podstaty a atributů. Podstatou manželství je co? Dle vás svazek mezi libovolnými lidmi. Nemusím být katolík, abych došel k závěru, že jste podstatu manželství předefinoval. Protože vždy se manželství vykládalo jako vztah mezi mužem a ženou. Tudíž pojmu manželství přidáváte něco navíc, co mu nemůže už z podstaty samotného pojmu patřit. Tvrdíte, že manželství je jak vztah mezi mužem a ženou, tak vztah mezi lidmi obojího pohlaví. Jestli toto není logický lapsus a falešná aplikace břitvy, tak už nic.
Volnost a rovnost jsou děti revoluce, takže je těžko mohu považovat za pozitivní hodnoty.
„…případně více věcí téže podstaty…“
To Jan_Bivoj: Doufám, že s těmi výzkumy máte pravdu, jelikož pak bych mohl mít konečně dítě sám se sebou.
Vadí-li Vám homosexuální partnerství proto, že nemůže zajistit tzv. základní funkci rodiny, jíž je podle Vás péče o děti, řešení je jednoduché – povolte adopce dětí homosexuálními páry. Jinak ovšem souhlasím s Petrem, že směšujete otázku manželství/ partnerství jako dobrovolného svazku dvou lidí hodného ochrany samo o sobě (ať zahrnuje děti či ne), a rodičovství, hodného taktéž ochrany (ať zahrnuje partnerství či ne).
Osobně považuju za škodlivý nesmysl snahu narvat všechny lidi, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, do jedné škatulky. Homosexuálové mi nevadí. Snaží se jen o to, aby na tom nebyli hůře než zbytek populace – nechtějí tak žádná privilegia, ale odstranění diskriminace. Chtějí, aby dobrovolně zvolený svazek dvou dospělých lidí, kteří spolu chtějí žíd, požíval ochrany. Mně to přijde logické a naprosto přirozené. Navíc tím nejsou nijak dotčena práva třetích osob, nebo práva rodin. Homosexuálové netvrdí, že manželství či rodičovství má o svá práva přijít. Ani nikoho nenutí, aby žili jako oni.
Naopak lidé, jako je autor tohoto článku, mi vadí. Tvrdí, že názor, který zastávají oni, je jediný možný, a chtějí ho všem vnucovat. Kdo nechce žít tak, jak hlásají oni, je špatný, hodný zatracení atd. Pokud je něco pro tuto společnost nebezpečné, pak je to fanatismus a netolerance tohoto typu.
1) vždycky mne pobaví, když protistrana začne v diskusi tasit slůvko tolerance, nejlépe v příspěvcích, které tolerancí zrovna neoplývají, jako je například tento… 🙂
2) oni ale nijak diskriminováni nejsou a to, co chtějí, jsou jednoznačně neopodstatněná privilegia. K tomu, co je či není dotčeno, viz článek.
3) základní funkce rodiny není „péče o děti“, ale rození a výchova dětí… Homosxuální pár jednak děti rodit nemůže, jednak ani není vhodný pro výchovu dětí. Povolení adopcí dětí homosexuálními páry proto absolutně není řešením.
Nechtěl jsem se zapojovat do této debaty, která, podle mého názoru, nemá řešení. Ne, že by nebylo, ale diskutující ho jednoduše nenaleznou.
Pokud jsou na jedné straně hluboce věřící lidé, což, předpokládám autor článku a jeho příznivci jsou a na druhé straně kdokoliv s jiným smýšlením, skončí debata vždy ve slepé uličce. Jednoduše se shodnout nemůžete.
Autor a jeho příznivci jednoduše nepříjmou a ani nemohou příjmout jiné názory. Bylo by to proti jejich přirozenosti, přesvědčení a víře. Bylo by to od nich pokrytecké. S nimi o tom prostě debatovat nelze. Pozor – to není urážka. To je konstatování faktu. A podle mého názoru i chyby druhé strany debaty.
Stejnou chybu ale dělá autor, pokud neuzná plné právo druhé strany na vlastní názor na věc.
Celé je to jednoduše o toleranci.
(úmyslně nepíšu svůj názor na témata debaty)
Aha. Takze vy predpokladate, ze autor a jeho hosi budou „tolerovat“ lzi a falesne predstavy vedouci duse do pekla?
Moudra uvaha!
To skoro zní jako když někdo osiří už nemá na rodinu nárok ?
to Hamish
Ano, předpokládám, protože jinak debata nemá žádnou cenu. Nebo je snad uvedený předpoklad dogma? Potom by ovšem vedení diskuze na dané téma nebylo ze strany autora poctivou diskuzí.
Aby byla diskuse diskusí, musí se respektovat její pravdila. První, kdo je porušil, byli zastánci sodomie. S falešnou analogií a rezignací na logiku.
V současné době tu jde pouze o poměrně snadné vyvracení vašich „argumentů“ a z vaší strany opakování téhož jinými slovy a jinými lidmi. Upozorňuji, že téhož, které už bylo vyvráceno.
to Hamis
Moje argumenty nemusí nikdo vyvracet. Své stanovisko jsem uvedl pouze ke způsobu vedení debaty, ne k jejímu tématu.
Otázkou pak ovšem zůstává, jaká pravidla diskuze byla porušena, možná jsem špatně četl, ale nenalezl jsem je. Ale i pokud existuje nějaká falešná analogie a rezignace na logiku, pak je nutné definovat co je falešnou analogií a proč je taková analogie falešná. A zda není falešná jen pro někoho.
Prozatím jsem jako reakci na svúj příspěvek viděl pouze Hamishovu reakci, kde nejprve zlehčuje můj příspěvek (viz výše v tomto vláknu) a pak chce vyvracet mé argumenty, přestože jsem žádné nepředkládal, jak ostatně uvádím v úvodu této reakce.
To již opravdu logiku postrádá 😉
1) V čem je příspěvek netolerantní? Jsem tolerantní k životnímu stylu druhých, pokud tím stylem nezasahují do mých práv. Homosexuálové to nečiní. Lidé, kteří hlásají jedinou pravou víru a jediný správný životní styl, k tomu mají sklony.
2) Jaká privilegia homosexuálové chtějí? Chtějí, aby jejich partnerství s osobou, kterou milují, disponovalo právní ochranou. Heterosexuálové již tuto ochranu mají. Takže se opravdu nejedná o privilegium (něco nad rámec toho, čím disponují jiní), ale odstranění diskriminace (dorovnání na úroveň toho, co mají jiní).
3) Pořád motáte rodinu a partnerství. To není totéž. Ne každý hledá partnera za účelem plození dětí – a to platí jak pro homo- tak pro heterosexuály. Partnerství (homo/hetero) je hodno ochrany samo o sobě – coby pouto dvou lidí. S rodičovstvím to nemá nic společného.
2) -3) V článku jsem nesmyslnostr těchto tvrzení jasně vysvětlil. Pouto dvou lidí samo o sobě nemá stát co zajímat. Ad1) Pokud jde o takto zásadní věci, neexistuje nic jako životní styl nezasahující do života a práv jiných…
1) Ne, nevysvětlil. Vysvětlete mi Vaše pojetí „privilegia“,
2) Když něco kupujete, nebo prodáváte, taky to stát nemusí zajímat. A stejně je to právem regulováno. Právo je zde nejen proto, aby chránilo zájmy státu, ale i – a já bych řekla hlavně – proto, aby chránilo zájmy občanů. Pokud s někým žiju, chci mít právo např. na to, abych byla informována o zdravotním stavu toho dotyčného či abych po něm mohla dědit. Tím, že mi stát toto zajistí, nijak do mého pouta k tomu druhému člověku nevstupuje. Ostatně pokud bych se chtěla vyhnout státní regulaci – je to snadné. Prostě nevyužiju některé z právních forem, které je poskytována ochrana.
3) Poslední věta je samozřejmě hloupost. Čím do Vašeho života a práv zasahují homosexuálové? Může se Vám nelíbit, že někdo žije s osobou stejného pohlací. Ale stejně tak se někomu může nelíbit, že někdo věří v Boha. V obou případech je to přitom věc toho dotyčného, která životy jiných lidí nijak neovlivňuje. To se děje až v případě, kdy někdo svůj životní styl – život s osobou stejného pohlaví, víru v Boha – druhým vnucuje. Pak ano, pak je to omezení práv druhých. Do té doby je to každého osobní věc.
PS: V čem to, že 4% obyvatelstva chtějí žít v registrovaném partnerství, ohrožuje morálku nebo dokonce přežití evropské civilizace? Brání to nějak těm 96% zbývajících, aby žili v heterosexuálním svazku a měli děti? Nevidím v tom žádnou logiku. Může Vám připadat smutné, že se lidé rozvádějí, děti vyrůstají v neúplných rodinách apod. Fajn. Ale pak kritizujte tu 96% většinu a nehledejte obětního beránka. Opravdu nemyslím, že by za nárůstem rozvodovosti stáli homosexuálové. Ani že by si někdo svého partnerství s osobou opačného pohlaví začal vážit méně jen proto, že je zde možnost uzavřít partnerství i s osobou stejného pohlaví.
A opět.
Co je primárním cílem manželství?
My, katolíci, věříme, že přivést na svět děti a vychovat je k obrazu Božímu.
Existují ještě sekundární cíle, ale ty jsou vždy primárnímu podřízené (společné dobro, utišení žádostivosti, pomoc, atd.)
Pro pohany vlastně manželství žádné cíle nemá. Respektive, cíle jsou libovolné a mění se v závislosti na fázi, v jaké se manželé nacházejí.
Katolík, z principu, nemůže připustit jakékoli jiné manželství, než to, které bylo ustanoveno Kristem jako svátost – mezi mužem a ženou. Za povšimnutí stojí, jak je to všechno logické a především PŘIROZENÉ.
Pokud si pohané „předefinují“ manželství na v podstatě libovolný svazek mezi libovolnými bytostmi, je to jen další kamínek padající ze skály. Prvním byl bezpochyby rozvod. Každý další kamínem s sebou strhává něco z vlastní skály a tato se potom sesune celá. Je samozřejmé, že výsledkem zmatení, jež zapříčiňuje i toto registrované partnerství a stále větší nároky na sodomitů, které přibližují tyto svazky stále více obrazu manželství (adopce, umělá oplodnění leseb, atd.), je i zvýšená rozvodovost dopletených manželů. Za zvýšenou rozvodovostí samozřejmě nestojí jen sodomité a jejich nestoudnosti.
Nevím, jak pro pohany, ale pro mne coby ateistu má manželství smysl v tom, že vůči ostatním a státu proklamuje vztah dvou osob, který je realizací jejich práva na hledání štěstí.
S přivedením dětí na svět a jejich výchovou může a nemusí souviset. Já mám například s přítelkyní více než osm let trvajícím vztahu dítě, které vychováváme ve společné domácnosti, ale manželé nejsme – k tomu, abychom spolu byli šťastni, to nepotřebujeme deklarovat ani před bohem (v kterého nevěříme), ani před ostatními, ani před státem. Ale někdo to potřebuje a stát by mu v tom neměl bránit.
Dávat do souvislosti rozvodovost s homosexuály je absurdní. Vysoká rozvodovost byla již za před rokem 1990, ale trestný čin Pohlavní styk s osobou téhož pohlaví byl zrušen až 1990. Můžete ukázat konkrétního člověka, který se rozvedl pod vlivem homosexuálů, a nerozvedl by se i bez nich?
Podívejte, za úpadek křesťanských manželství, dá-li se vůbec o nějakém úpadku mluvit, můžou zas a jenom křesťanští manželé. Legislativa týkající se rozvodů nebo registrovaného partnerství s tím přímo nesouvisí. Jestli jste si toho totiž nevšiml, rozvádět se nebo žít s osobou téhož pohlaví není právní povinnost. Je to možnost otevřená těm, kteří o ni stojí. A předpokládám, že to, že někdo stojí třeba o rozvod, určitě není dáno tím, že je rozvod zakotven v naší právní úpravě.
Máte-li jako cíl manželství vychovávat děti, fajn, já Vám to neberu. Ale nevím, proč nemůžete respektovat to, že někdo to má jinak a hledá v partnerství jiné věci. V tomto jste krajně netolerantní a já jsem jen ráda, že žiju v zemi, kde je většina nevěřících („pohanů“, jak Vy říkáte, byť je to dost směšné). Na Vás je vidět, k jaké netoleranci může vést víra.
Má ty dobroto! Každé víra je z podstaty netolerantní, žije-li se opravdově.
Pokud věřím tomu, že mi Církev předává nauku, jež byla zjevena Bohem samotným, těžko mohu tolerovat názor, který tuto Nauku popírá a potírát. To dá rozum.
Manželství má nějakou podstatu a cíle. Na tomto stojí, spíše stála, celé věky evropská civilizace. Pokud se podíváme na souvislosti, nelze nevidět, že celý západní svět je v hluboké krizi. Zhusta v největší krizi se nachází právě tam, kde vládnou lidé a názory vašeho a Bivojova ražení. Pro vás to jsou porodní bolesti Nového řádu, pro nás, katolíky, předsmrtné křeče světa, který byl životaschopný, racionální a pravdivý.
Chápu, že pro „legalisaci“ vašich prasečáren, psích knížek a protipřirozeného jednání musíte odstranit ty, kdo vám říkají, kam to vede. Chápu, že si musíte pojmy předefinovat, postavit zdravý rozum na hlavu a pud sebezáchovy hodit do stoupy. Ale nechtějte, abychom vám k tomu souhlasně mručeli a kývali hlavou. Na to tu máte většinu protestantů.
„Každé víra je z podstaty netolerantní“ – no, myslím, že tím jste řekl všechno. Nelze vést smysluplnou debatu s někým, kdo je přesvědčen o tom, že jen on má pravdu a všichni ostatní se mýlí. A kdo místo argumentů používá odkaz na dogmata, která ostatní nutně nesdílejí.
Znovu se Vás ptám, jak to, že 4% obyvatel mohou uzavřít registrované partnerství, ohrožuje evropskou civilizaci. A jak to komukoli ubližuje (příklad s matrikářem byl opravdu hodně hloupý).
Na homosexualitě není nic nepřirozeného. A to ať chápeme slovo „přirozený“ jako něco, co se vyskytuje v přírodě – homosexualita je poměrně běžný jev, nebo něco, co je některým lidem dáno jejich „přirozeností“ – s homoseuální orientací se člověk rodí, nestává se jí. A neargumentujte mi tady pedofilií, zoofilií apod. Opravdu je rozdíl mezi dobrovolným svazkem dvou dospělých a svéprávných jedinců a mezi styem s někým, kdo kompetentní souhlas vzhledem k mentální nevyspělosti dát nemůže.
Souhlasně mručet nebo kývat čímkoli nemusíte. Možná byste se měl jen zamyslet nad tím, jestli problém skutečně mají homosexuálové, nebo spíše Vy sám. Takovýto obsesivní odpor k určité skupině obyvatel, ještě navíc provázený výkřiky o sodomii a úvahách o tom, co je teleologicky správné komu kam strkat, mi přijde daleko úchylnější než vztah s osobou stejného pohlaví.
Ano, minimálně ohrožuje morálku matrikáře, který ve svém svědomí sodomitské svazky odsuzuje jako objektivně hříšné a odmítne provést příslušný úřední úkon.
No tak to zapíše někdo jiný. A bude to. Problém vyřešen.
když se tak vehementně odvoláváte na manželství a na děti, pak nechápu, proč nejste ženatý y děti nemáte????? Mně osobně je srdečně jedno, jestli muž, který není schopen si najít ženu a zplodiot potomstvo, žije celý život coby svobodný nebo v homosexuálním svazku. Děti stejně na svět „nepřivedl“, takže jeho život byl zbytečný tak jak tak.
Ano, ale hodnota člověka přece nespočívá jen v počtu potomků, které zplodí. Pokud by to tak bylo, pak nejsme opravdu o nic lepší než onen skot, o kterém mluvil Havel.
A ostatně plození a výchova nejsou nutně to samé. Může se to oddělit.Kolik lidí děti zplodí a pak je vrazí do děcáku. A kolik lidí by si ty děti vzalo a vychovalo je. Neřekla bych, jak si myslí autor, že ti druzí jsou pro společnost menším přínosem. Možná dokonce naopak. No a ti druzí mohou klidně být homosexuálové, nebo kdokoli jiný, tam je to fakt jedno.
Já s vámi naprosto souhlasím. Já jsem tento příspěvek napsala autorovi stejnou „logikou“, jakou on sám napsal článek. Odsuzjje homosexuály a ohání se tím, že nepřívádějí na svět děti. On, coby svobodný, také ne.
Myslím, že jste přesně ukázal klíčový aspekt celé věci: je spousta heterosexuálních párů, které jsou schopny děti zplodit, ale nejsou schopny (nebo ochotny, ale to je v konečném důsledku totéž) je vychovat – a ty děti končí v dětských domovech.
Je nezanedbatelný počet homosexuálních párů, které mají předpoklady dítě vychovat (společenské postavení, vzdělání, osobní integritu, materiální zajištění), a stát jim to ke své škodě znemožňuje.
Tomu říkám plýtvání talentem. A k tomu směřoval o mnoho postů výše příměr se zaměstnáváním žen po mateřské: ten, kdo jim šanci nikdy nedal, si bude myslet, že jen blázen by ženu po mateřské zaměstnal, bez ohledu na to, jak je schopná a poctivá. Ten, kdo, třeba i z donucení, schopnou a poctivou ženu po mateřské zaměstnal, ví, že jen blázen by ji nezaměstnal.
Ten, kdo se nikdy pořádně neseznámil s gayi, si o nich myslí to, co autoři blogů jako je tento. Ten, kdo se s nimi seznámil, takové názory těžko mít může. Pozn. předem na argument, který určitě padne: většina homosexuálních pedofilních zneužití není páchána skutečnými homosexuály.
1) v dětských domovech jsou děti, co je nelze adoptovat či o ně není zájem, protože jsou nějak problémové… Ty, které jsou vhodné k adopci, jsou předem rozebrány. Takže prosím opusťte tu falešnou kartu dětí v dětských domovech…
2) homosexuální pár není vhodný k výchově dětí
3) tvrzení, že většina zneužití není páchána skutečnými homosexuály, není ničím podložené, jen zbožným přáním těch, co fandí homosexuálním aktivistům…
1) Vy nejste schopen pochopit ani dost jednoduchý argument, co? Děti v dětských domovech byly zmíněny proto, abyste viděl, že ploditel není vždy vychovatel. Rozumíte tomu?
2) To, že homosexuální pár není vhodný pro výchovu dětí, je tvrzení. Co nějaké argumenty, nebyly by? To já mohu taky prohlásit, že třeba katolický pár není vhodný pro výchovu dětí. Tečka. Pokud to nějak rozumně nezdůvodním, je to jen výkřik do tmy.
3) Nechápu, o jakých zneužitích mluvíte.
1) v dětských domovech jsou děti, co je nelze adoptovat či o ně není zájem, protože jsou nějak problémové… Ty, které jsou vhodné k adopci, jsou předem rozebrány. Takže prosím opusťte tu falešnou kartu dětí v dětských domovech…
2) homosexuální pár není vhodný k výchově dětí
3) tvrzení, že většina zneužití není páchána skutečnými homosexuály, není ničím podložené, jen zbožným přáním těch, co fandí homosexuálním aktivistům…
Myslím si, že povolit homosexuálům adopce, kdyby to umožnilo jednomu dítěti opustit dětský domov a získat péči v rodině, bude přínosné.
I ty „problémové“ děti se čas od času podaří „udat“. Bohužel jejich jediným problémem je často barva kůže – a to, že někdo odmítá takové dítě kvůli jeho barvě kůže je stejně špatné, jako když Vy nechcete homosexuálům dovolit ho adoptovat. A věřím tomu, že někteří homosexuálové by byli připraveni adoptovat dítě, které, tak jako oni sami, čelí ústrkům kvůli něčemu, co si samo nevybralo.
Falešná dilemata.
Dítě potřebuje k správné výchově rodinu, ne partu sodomitů, jejichž věrnost a stálost je navíc veškerá žádná.
Já s Vámi, Bivoji, souhlasím. Ale myslím, že někteří lidé mají tak silný a priorní názor, že i kdyby se s gayi seznámili, byli by schopni vidět je jen optikou toho, co o nich „VÍ“. Připomíná mi to jednoho mého známého, který je ortodoxní Žid. Nesnáší Nový zákon, prý je to snůška nesmyslů. Když jsem se ho ptala, co přesně mu vadí, řekl mi že neví. Nový zákon nikdy nečetl. Ale ví, že je špatný a nesmyslný.
Jistě že nespočívá. Zásadní ovšem je teleologické pojetí skutečnosti. Aby mi to cinik nesmazal, napíšu to korektně. Půjčte si učebnici nějaké anatomie či něčeho podobného, a zjistěte si, jaký účel má konečník.
Zaprvé – jak víte, jaký účel má konečník? V učebnici anatomie se dočtu, k čemu slouží, ale ne, jaký má účel. Například – střední ucho slouží ke slyšení i k určování rovnováhy. Co je jeho účel? Zlato se původně používalo na peníze, nyní do elektroniky. Jaký je jeho účel?
Zadruhé – zdaleka ne všichni gayové používají konečník k análnímu styku. Ale Vy jste se s nimi zřejmě neseznámil ani natolik, abyste se to dozvěděl.
Homosexuály zde neodsuzuje nikdo. Homosexuální chování odsuzuji já, ženatý, který má děti, víc než ti co je nemají. A tak tedy první Antonínův názor padá.Druhý a třetí Antonínův názor názor je zcela mimo, takže může jít.
No a co, že homosexuální chování odsuzujete Vy? Vy jste snad nějaká nadřazená morální autorita, která rozhoduje o tom, co je a co není dobré (ještě navíc pro druhé)?
Když vezmeme dějiny lidstva, zjistíme, že homosexuálové existovali a společnost se k nim chovala během dějin různě. Jedno je jasné: ani předkřesťanská, ani křesťanská civilizaci NIKDY neuznávala takové „svazky“ a už vůbec ne na úrovni rodiny. Dnes se vymýšlí vlastně anticivilizační převrat, umělý konstrukt blouznivého „sociálního inženýrství“. Lidstvo si prožilo mnohé, včetně např. polygamie, ale zde jde o absurdum. Novum proti lidské přirozenosti. Navíc ukazuje k tomu, že společnost může pak dávat privilegia jakémukoliv soužití, třeba komunám „hippies“, různým sektám a pod. Opakuji, dávat jim PRIVILEGIA jako rodině. Nejde o toleranci.
Doplňuji
Pax
Jan
Ještě by bylo nutno zjistit, co je pro lidi slutečně přirozené mimo to, že se nikdo s druhým neshodne bez ohledu na následky.. ♪
Platí, že negativní skutečnosti se nedokazují. Dokážete Vy nějak pozitivní skutečnost, tj. to, že většina zneužití je páchána skutečnými homosexuály?
S jistým zpožděním jsem teď proběhl tuhle debatu. Někteří tu píší o demokratických právech. Na zlo není žádné právo. Demokracie pak není nejvyšší hodnotou – pokud pro někoho je, tak je modloslužebník -ale nástrojem k rozhodování ve věcech, kde jsou mravně přípustné různé možnosti. Sodomie je závažný hřích, a to vyplývá nejen z bible, ale i z přirozeního zákona. Spíše než o přípustnosti homosexuálních svazků je třeba se zasazovat o navrácení trestnosti sodomie do zákoníku a ten pak uplatňovat. Ne se jen bránit proti „škodlivým nesmyslům“, ale usilovat, aby byly postaveny mimo zákon. V minulosti chroničtí recidivisté mohli být za sodomii trestáni až smrtí; to je přijatelný postoj (např. sv. Pia V a sv. Alfonse z Liguori), byť já osobně netvrdím, že je třeba zajít až tam. Horší než páchat hřích je hlásat, že o hřích nejde. Tam je třeba proto trestat přísněji, v některých případech i smrtí za propagaci této zvrhlosti.