Nepoučitelní
Zabloudil jsem nedávno na internetovou výspu liberálního pseudokatolicismu, časopis Getsemany, a setkal se s článkem Henriho Boulada. Církev podle něj potřebuje naléhavě reformu. Ano, reformu potřebuje, ale to, co Boulad navrhuje, není reforma, ale dokončení likvidace, resp. autodestrukce.
Je to ode mne možná opovážlivé, co teď napíšu, páč nejsem a nikdy jsem nebyl ani knězem, ani profesorem teologie, ani řiditelem Caritas Internationalis pro Blízký východ a Severní Afriku, ani nejvyšším představeným řeholí v Egyptě. O tom, že bych dobře znal egyptskou hierarchii a bavil se s kardinály, si mohu jen nechat zdát. Média, v nichž vystupuji, mají nepochybně mnohem menší sledovanost, než ty, do kterých se dostane Henri Boulad, a rozhodně nepublikuji v 15 jazycích. A taky jsem ještě nenapsal svůj dopis papeži, takže jsem definitivně bezvýznamný…
Přesto si myslím, že i bezvýznamný člověk může občas napsat něco rozumného a hodného přečtení a že i největší teolog a znalec hierarchie může napsat neuvěřitelnou snůšku nesmyslů. To první bych rád někdy dokázal, to druhé už má důkazů spoustu, a Bouladův dopis patří k těm nejpádnějším. Profesor Zrzavý nám v hodinách evoluční biologie říkával, že staré a překonané vědecké teorie a hypotézy končí nikoliv vyvrácením, ale až vymřením těch, co je zastávali a prosazovali. Profesor Zrzavý jistě není osoba, jejíž názory bychom měli dávat křesťanům za vzor, ale tenhle postřeh sedí a Boulad ho krásně potvrzuje…
Kde naplno vládne ideologie, rozum otročí. Otročí v okovech a mantinelech ideologie, která jej ovládla. Při zasvěceném pohledu zvenčí musí být každému jasné, že ono liberální ředění katolické víry a nauky, jehož je Boulad proponentem, je minimálně jedním z hlavních motorů církevní krize a že jeho prosazování je vyloženou autodestrukcí pozemské Církve. Ale to, co člověk zvenku vidí, mozek zotročený ideologií prostě přijmout nemůže. A jelikož nemůže popřít fakta, snaží se najít alternativní vysvětlení evidentního neúspěchu. A odpověď, kterou nachází? Víra byla naředěna ještě málo, proto to nefunguje, je třeba ředit víc!!
Nabízí se ovšem otázka: Jak je možné, že se protestantské denominace, které se již naředily na požadovanou úroveň, rozpadají ještě rychleji? Tu odpověď nám samozřejmě otec Boulad zůstane dlužen. Stejně jako odpovědi na další palčivé otázky… Tato krize Církve není první, už jich tu bylo vícero. Vždy se nakonec reformovala, věrná slibu Krista, že moci pekelné ji nepřemohou. A byla snad některá z těch reforem, které ji postavily na nohy, liberální?
Církev se nerozpadá a nedegeneruje, protože by byla příliš mravokárná, nudná, nebo staromódní. Už protože taková vůbec není. Církev dnes prostě není důvěryhodná ani přitažlivá. Její oficiální učení je ještě stále v pořádku, ale příliš mnoho kněží i laiků jí dělá ostudu, příliš dlouho a příliš okatě praxe i nejvyšší církevní hierarchie (ale i laiků) oficiální učení církve vyloženě popírá.
Navzdory tomu, co církev učí, velká část kněží vysvětluje v rámci zdivočelého ekumenismu věřícím, že je jedno, zda je člověk katolíkem, nebo protestantem, a vlastně že nemusí být ani věřící, že úplně stačí Láska a že Peklo je nejspíš prázdné. Na jedné straně hlásá církev nerozlučitelnost manželství, na druhé straně církevní soudy chrlí kvanta absurdních zneplatnění manželství. Na jedné straně Církev učí, že potrat je smrtelný hřích a trestá jeho účastníky exkomunikací, na druhé politiky schvalující potratové zákony, což je zločin mnohem větší, neexkomunikuje. Když nějaký odvážnější biskup jim občas zakáže přístup k přijímání (takových je málo), přichází ještě větší pohoršení, protože politik přejede do vedlejší diecéze, kde sedí na biskupském stolci hodný liberál dle Bouladova gusta, a v rámci chápavé pastorační politiky přijímání dostane.
Zpověď, pokání a hřích představují často pouze zdegenerovanou karikaturu svého původního obsahu, kněží kvůli tzv. pastorační ohleduplnosti už mnohé vážné hříchy ani jako hřích neoznačují (antikoncepce, předmanželský sex) a totálně deformují pohled svých oveček na svědomí a věrouku, když nechávají tyto věci na „jejich svědomí“. Španělští biskupové nedávno předvedli, jak bezkrevnou a nedůstojnou se v jejich podání katolická církev stala, když popřeli jednu ze základních morálních tezí v Bibli: více je třeba poslouchat Boha, než lidi.
Většinu katolických škol od pohanských nerozeznáte, liší se jen (často nepovinným) náboženstvím navíc a považují to za přednost. Hlásání víry pohanům a bezvěrcům upadá, církevní představitelé dokonce někde uzavírají dohody s pohanskými náboženstvími, v nichž se zavazují k tomu, že se nebudou dopouštět proselytismu.
Ne, Katolická víra je víra pravá a skvělá, nepotřebuje ředit. Potřebuje být opravdově žitá, potřebuje věrohodné hlasatele, efektivní používání prostředků, které nám dává moderní doba. Právě naředěnost víry, nedůslednost a lenost laiků i duchovních, biskupský postoj „kněží je málo, takže ho nemůžu vykopnout, i když hlásá bludy a dělá ostudu“, slevování v důležitém – to je příčinou úpadku. Cesta otce Boulada ho jen urychlí a prohloubí.
Getsemany muze cist snad jen ten, komu dela bolest duchovni dobre 🙂
Je to skvar.
O tom nepochybuji, občas se ale vyplatí se podívat, co produkují odpadlíci usilující o likvidaci Církve zevnitř.
No, především jsou pěkné netýkavky – můj komentář s odkazem na tento nesouhlasný článek neschválili. Klasičtí liberálové.
V 90. letech mne jeden starý dominikán provázel hudební školou – dnes už opět je to dominikánský klášter – a když jsme procházeli chodbami, ukázal na jedno místo a řekl: Tady bývala vždycky židlička a na ní (spiklenecky mrkl) byla nepřátelská literatura, a odtud si to bratři půjčovali a četli.
Myslím, že je dobré číst vše. Abychom věděli…
To si zas tak úplně nemyslím…
Ale z té židličky si to půjčovali takoví bratři, jako byl P. Dacík, P. Braito a další. A proto tak dokonale dokázali kázat, protože věděli, do jakého světa kážou! Chci-li posoudit svět kolem sebe, musím znát souvislosti. Jak bych poznal dobrou věc. kdybych nevěděl, jak vypadá špatná? Ne, ne, trvám na tom, že je dobré číst (a kolem sebe vidět) vše. A vybrat si to správné srovnáním s tím ostatním.
Ale oni nečetli všechno, jen pár vybraných děl, co za to stály…
Podle mě záleží na míře duchovní vyspělosti a zralosti. Zkušený kněz smí číst více braku než čerstvý konvertita či člověk zmítaný těžkými pochybnostmi. Navíc kazatelé mají zcela jiné povolání, než nějací rozjímaví mniši nebo třeba kostelnice a prodavačky.
Viz Nea. To co můžeme přijmout aniž by nás to ohrozilo opravdu závisí na duchovní vyspělosti a vzdělání ale také na víře a milosti Boží. Někdy i prosťáčci projdou tam kde by učenec padnul a Bůh si často pro svoje záměry vybírá právě ty. Máme být jako děti, jinak nevejdeme do Království.
Být jako děti neznamená být padlí na hlavu.
Docela by mě zajímalo jak se ten soukromý dopis dostal do medií. Jestli si ho přál zveřejnit otec Boulad, Benedikt XVI. nebo se tam ocitnul podobnou náhodou jako třeba objemný spis o vyšetřování pana Čunka naší pravicovou policií. Ani nad tím se tehdy nikdo nepozastavil japato.
Myslím si že každý z nás má právo na svůj názor. O tom co bude nebo nebude v naší církvi ale stejně nerozhodujeme my ale svatý otec a koncilium biskupů a hlavně a především samotný Bůh. Na otci Bouladovi se mi líbí přinejmenším jeho pokora, to že se obrací na svatého otce aniž by si činil nároky na nějakou neoprávněnou odezvu a aniž by ho pomlouval za zády a snažil se proti němu někoho poštvat a to že ho respektuje a poslouchá stejně jako koncil. Tak jak se sluší a patří na Ježíšova tovaryše. Jednou z hlavních náplní činnosti tohoto řádu je podporovat a poslouchat svatého otce, za což si vysloužili od Božích nepřátel čestnou přezdívku papežovi psi. Podobně jako se říká dominikánům psi Páně, dle jejich latinského názvu, boji proti herezi a snu matky svatého Dominika. Poslušností a úctou ke svatému stolci vynikal i svatý Ignác z Loyoly, duchovní otec a spoluzakladatel tohoto řádu. Měli bychom si z něho vzít příklad a prosit ho o přímluvu a ochranu.
Jestli se konečně dočkáme Kristova příchodu na který s touhou a láskou čekali již apoštolové tak je velice pravděpodobné že se naplní kniha Zjevení svatého Jana a že nás nečeká příliš mnoho světské slávy, peněz ani misijních úspěchů.
Podobně jako otec Boulad si nemyslím že by latinská liturgie a neposlušnost vůči církevní autoritě nějak zvlášť oslovila dnešní mladé ateisty. Ani nevím proč ny měly být tak strašně důležité zrovna závěry koncilu v Tridentě. Liturgie se měnila víckrát a pan papež může svazovat i rozvazovat. Existuje třeba i ta kterou nám přinesl svatý Cyril a Metoděj a kterou schválil a posvětil tehdejší svatý otec, stejně jako jejich misi. Díky slovanskému jazyku přijali naši předkové dobrovolně křest, což mnozí současníci považovali za nemožné. Svatý Cyril a Metoděj také dokonale zmařili všechny politické kejkle a spekulace které provázely jejich vyslání. Láskou, poslušností a nadhledem.
Možná byste si měl ten dopis a moji reakci znovu přečíst, jsou úplně o něčem jiném, než zde píšete.
Jinak pokud jde o poslušnost. Nedostává se jí hlavně odpůrcům tridentu. Nedávný zákaz tridentské mše v Prachaticích biskupem Paďourem je toho krásným důkazem.
Prosím Vás, Václave, nepište už takové nesmysly, už je to opravdu hrozně trapné a pohoršující.
Klamete lidi a může je to svést na falešnou cestu. Prosím, zanechte toho už.
Já to říkám pořád: měl by konvertovat ke katarům. To je teď velmi oblíbená akce internetových pošuků.
Nakonec vyjde najevo, že Václav je druhý Bernard. S českou klávesnicí 🙂
ona totiž začíná sezona melounů, jsou stále lacinější….
Ad Ignác Pospíšil – velmi výstižné! Díky.
Ad Václav – jste trochu naivní. A pokud opravdu nechápete, proč a nač byl Trident tak důležitý, zabořte se do (objektivního) studia dějin Církve. Potřebovali bychom v dnešní době nový Tridnet – a to festovní (o to víc, oč v horší situaci se církev dnes nachází oproti zmatkům souvisejícím s čerstvě nastupujícím protestantismem v 16. stol.)
Nebylo by lepší se zabořit do modlitby, do postu, almužny, Písma svatého a poslouchat Boha i církev ? Na druhou stranu je fakt že jestli Vás zajímají dějiny tak si můžete obstarat nějakou hodnotnou literaturu z Karmelitánského nakladatelství. Tenhle řád tradičně vydává knihy a podporuje vzdělanost. Stejně jako úctu a poslušnost k Bohu a církvi.
Karmelitani zdaleka nevydavaji vse, co by vydavano byt melo.
Ovsem jednu knihu z jejich produkce vam doporucuji – katechismus. Ac ten Tomaskuv je lepsi.
Ad Václav: Ale kdo tu popírá důležitost modlitby, postu, četby Písma atd.?? Nic takového tu nevidím… Obávám se, že pokud jde o Vaše příspěvky,vystihl to přispěvatel Neab u článku Délka ordinaria v Prachaticích a další…
Karmelito, právě proto Vám to nestojí za rozčilení ani údiv. Pan Václav se tu od počátku systematicky pokouší na neplnou hubu (na to je moc pokorný a poslušný) tisícerými rozvláčnými příspěvky off-topic usvědčovat okolí z hříchu, pýchy a neposlušnosti, oháněje se fiktivními náboženskými historkami.
Uživatel neab=Nea. Jen mi to tu občas přeskakuje, jak zároveň lezu do Word Pressu 😉
On je pan Václav takový misionář mezi neposlušnými hříšníky, za místo obzvláštního úpadku v této věci zřejmě považuje tyto stránky. Slovo poslušnost se objevuje snad v každém jeho příspěvku a nabývá zvláštní zaťatosti.
ad Nea: Ano, budu se tím nadále řídit :-). Pokud si chce někdo mermomocí namlouvat, že je v dnešní cirkvi všchno v pořádku, protože pravdu by neunesl, je to jeho věc.
Jen doplnění: jsou protestantské denominace, které sice mají ženaté pastory, ale že by tam docházelo k nějakému ředění? Podívám-li se například na Církev bratrskou, která svými evangelikálními důrazy na život podle Písma je v některých ohledech konzervativnější než římskokatolická církev, vidím pozvolný růst. Vznikají nové sbory a kazatelské stanice, přibývá věřících, začínají prosakovat zprávy o nedostatku pastorů.
Život podle Písma? Kdyby v CB, KS, CASD a jiných sektách žili doopravdy podle Písma, vzdali by se svých bludů a vstoupili do jediné Církve, kterou založil Kristus Pán na skále sv. Petra a svatých apoštolů až do konce časů – do Církve katolické.
Oni by tak učinili, kdyby katolická církev prosazovala na jedné straně neředěnou katolickou víru, ale na druhé skutečně vzdělávala a duchovně vedla. To ve většině případů nečiní.
Latina by je netáhla, to je jasné. Ale mnohem více jim vadí katolická rozmělněnost a povrchnost.
To je pravda. A taky vlažnost. Proto se konvertité přidávají radši do radikálnějších sekt, kde „to žije“. Církev by měla ukázat, krom toho, že její učení je pravdivé a její prostředky milosti vedou ke spáse, že je v Ní také prostor pro tvrdou askezi a radikální život s Kristem a nemusí se proto chodit k charošům nebo katarům.
Podobný úkol jako za časů sv. Dominika.
Přesně tak, a už vůbec by se neměli přidávat k sedesvakantistům.
Ano, podobná situace je i u katarů a keltů. Zvláště ti si stěžují na flagrantní nedostatek druidů.
Mě už to nebaví číst na těchto stránkách. Včera schválilo Německou euthanasii, v německých školách se žáci učí masturbovat a k masturbaci jsou povzbuzováni, rodiče jsou vyzýváni k sexuálnímu vydražďování svých malých dětí. Taky v Německu. A na těchto stránkách jen kecy, o tom nic. Tolik vaty. A přece jsem se sem po třech dnech znovu podíval. A náhodou jsem začal číst tento článek. Přečtu kousíček a říkám si: Kdo to napsal? A jak dlouho mu ten elán vydrží. Přečet jsem to do půlky a pořád skvělý. A tak až do konce. Říkám si, to je stejně dobrý, jak ty Pospíšilovy statistiky návštěvnosti a ta jeho brilantní analýza skvělého a senzačního volebního zničení smrdutých lidovců. A dívám se na podpis – a on je to zase ten Pospíšil! Tak gratuluji.
Komentáře jsou zde už vyměklé. Korunu svinstvu, jako obvykle nasazuje jakýsi Václav.
***
No tak já to tedy komentovat nebudu. Jenom upozorňuji, že i včera Svatý otec nabídl svou další hlubokou promluvu na vysoké duchovní úrovni. Věc španělskéo krále spadá do jeho kompetence. Určitě to španělské zvěrstvo (chtělo by to jiné slovo, třeba: krílovskou pras…nu) taky katolíkům celého světa hluboce a zbožně teologicky vyloží.
Snad nebude on tím papežem, který bude kamsi prchat před prnásledovateli. Kdo seje vítr, sklízí bouři. Věci rychle spějí k závěru.
Drahý Felixi,
jsem na zprávy vpodstatě jediný, nemohu stíhat všechno. Když Ti tu něco chybí, tak to sepiš a pošli…
To je úděl každého, kdo dělá něco dobrého. Že je na to sám. Na lotroviny jich jsou davy.
Procházím se noční hodinou napříč tématy a narazil jsem na téma pana Pospíšila, které mi připomnělo asi dva roky starou diskusi v Univerzu. V ní se mimo jiné diskutovalo o tom, zda Bůh může vědět to, co nelze vědět. Trochu mi to připomnělo kulatý čtverec z dob sv.Anselma z Canterburry. Proč zrovna tohle? Protože hovoříme o degradaci víry a poznání. Osobně mi jako vodítko v těchto časech slouží Kristus. Ptám se, jak by asi reagoval On, co by asi říkal, jak by asi myslel.