Tag Archives: vězení

Mary Wagnerová: narozeniny ve vězení

MILTON, Ontario, 21. února 2017 (LifeSiteNews) — Mary Wagnerová, prolife vězeňkyně svědomí, strávila narozeniny zavřená v ženské věznici Vanier Centre for Women. Ve vězení zůstane až do hlavního líčení ve věci porušení podmínky 24.-25. května. Na 24. února je předvolána k soudu, kde může být vzneseno třetí obvinění z téhož trestného činu. Žaloba žádá v případě jejího odsouzení trest odnětí svobody v délce 18 měsíců.

Wagnerová byla zadržena v prosinci, když vstoupila do čekárny potratové kliniky Bloor West Village Women’s Clinic v Torontu a pokojně nabízela ženám růže a kartičky, na nichž byly uvedeny alternativy potratu. Za pokusy pokojně zachraňovat nenarozené děti byla v uplynulých šestnácti letech zatčena již vícekrát a ve vězení strávila celkem čtyři a půl roku.

Mary Wagnerová měla 12. února narozeniny a skupina věřících obránců života ji chtěla povzbudit a projevit jí solidaritu. Její významný den oslavili shromážděním na parkovišti věznice, kde se modlili za ni, za její poslání a za změnu kanadských zákonů. Nechtěli, aby měla pocit, „že to nikoho nezajímá“.

Otevřený dopis Norsku

Značka, která by dnes měla viset i u vchodů na norské úřady.

Vážení pracovníci norského velvyslanectví v Praze,

tento otevřený dopis je určen Norsku. A tudíž vám, protože vy Norsko v této zemi reprezentujete. Budu jen rád, když ho zprostředkujete svým nadřízeným a úředníkům z Bernevernetu.

Považuji za svoji povinnost vyjádřit vám i světu své nezměrné pobouření nad zhůvěřilostmi, jichž se soustavně dopouští norský Bernevernet („Úřad na ochranu dětí“), který ovšem má s ochranou dětí a jejich práv společného asi tolik, co měl nechvalně proslulý Výbor pro veřejnou bezpečnost, organizující teror v revoluční Francii, společného s péčí o práva a životy Francouzů. Nebo co mělo společného Orwellovo Ministerstvo Pravdy s pravdou.

Až donedávna jsem se domníval, že pogermánšťování dětí Slovanů zmizelo spolu s nacistickým Německem a v současné době je jediným velkým státním obchodníkem s dětmi Čína, která s oblibou loupí a prodává děti z rodin, co neměly tolik „uvědomění“, aby respektovaly zločinnou politiku jednoho dítěte. Nyní už vím, že „pokrokové a lidských práv tak dbalé“ Norsko se dokázalo poučit od obou těchto zemí a státi se na této smutné úrovni jejich „důstojným“ následovníkem, resp. konkurentem. Jo, jste nejhůře „dvojky“ ve státním obchodu s dětmi a řádění nekontrolovatelné a mafiózní juvenilní justice. Daleko dnes předstihujete Anglii a dokonce možná i tu Čínu – a to už je opravdu „výkon“.

Tajné odškodnění

Mravouka se v části pojednávající o spravedlnosti zabývá povinnostmi obou stran v rámci vzájemných vztahů (prodávající – kupující, zaměstnavatel – pracovník, stát – občan, věřitel – dlužník). Za podmínky, že poskytovatel nějakého plnění řádně koná, k čemu jest povinen, má nárok na odpovídající protiplnění, tedy prodávající na plnění v dohodnuté ceně, zaměstnanec na dohodnutou mzdu, stát na spravedlivě určené daně, věřitel na splacení dlužné částky v dohodnutém termínu. Pokud jedna strana v takovémto směnném vztahu neposkytuje to, k čemu jest povinna, může se druhá strana domáhat nápravy, a to i soudní cestou. Problém nastává, když na jedné straně existuje spravedlivý neuspokojený nárok, na druhé straně chybí vůle či možnost jej uspokojit a náprava legální cestou není možná, což může např. nastat z důvodu nedostatku důkazů o existenci spravedlivého nároku nebo z důvodu neexistence spravedlivých zákonů a reálné vymahatelnosti práva.

Morální theologie se v této souvislosti zabývá tajným odškodněním, které poškozený svémocně uplatní vůči povinnému a podmínkami jeho dovolenosti. Problém ještě ovlivňuje skutečnost, že často zákony takové tajné odškodnění kvalifikují jako nedovolené, případně i jako trestný čin (krádeže, neplacení daně), za který pachatel, pokud je usvědčen, je potrestán, ačkoli objektivně je v právu.

Nárok na odškodnění také v řadě zemí vyplývá ze skutečnosti, že stát mnoho občanů nespravedlivě zbavil majetku nebo jim způsobil jiná příkoří (např. věznění, nemožnost vykonávat práci v souladu s jejich kvalifikací), za které jim neposkytl odpovídající odškodnění. Pokud je zde právní kontinuita mezi jednotlivými režimy v rámci jednoho, pak takový nárok na odškodnění je oprávněný.