Tag Archives: Velikonoce
Církevní kalendář (O tridentské mši svaté XI)
Stránka ze středověkého lit. kalendáře
Po čtvrté části výkladu mše svaté podle tridentského ritu jsme učinili jakýsi oddech při sledování její dynamiky a zařadili jsme výklad o paramentech a o bohoslužebných nádobách. Tento oddech ve výkladu oddělil už dokončený výklad bohoslužby katechumenů od nastávajícího výkladu bohoslužby oběti a v něm jsme naznačili, že někdy později bude vyložena i struktura církevního roku (církevní kalendář) odpovídající tridentskému ritu. To činíme tentokrát a zařadili jsme tedy jakýsi další oddech, právě mezi mešní kánon a – v širším slova smyslu – svaté přijímání.
Církevní kalendář není nějaká zcela univerzální organizace roku. Abychom ukázali, kam až rozdílnost může jít (a je přípustná), poznamenejme, že např. církevní kalendář odpovídající arménskému ritu (přijatý s tímto ritem i do sjednocené arménsko-katolické církve) přiřazuje sice význačným svátkům jakási pevná data, ale s výjimkou Vánoc nechává každý jednotlivý rok takové datum „zaokrouhlit“ na nejbližší neděli, takže na příklad svátek Nanebevzetí Panny Marie, kterému je přiřazeno datum 15. srpna jako v latinských ritech, se dle polohy neděle slaví mezi 12. až 18. srpnem. Nadto tentýž kalendář dělí církevní rok na čtyři období, a to adventní spolu s vánočním, velikonoční, období od Nanebevzetí Panny Marie a období od Povýšení svatého Kříže. Jiným příkladem je milánský ritus (tedy jeden z latinských ritů), jehož advent má ne čtyři, ale šest nedělí a jehož církevní rok se dělí (nebo alespoň do koncilní reformy dělil) na „zimní část“, začínající první adventní nedělí, a „letní část“, začínající přibližně po čtení proroctví při liturgii velikonoční vigilie.
O velikonoční zpovědi
Sv. Jan Maria Vianney
Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. (Jn 6,4)
Ach! Kdybychom se narodili za časů prvních křesťanů, prožili bychom, s jakou svatou radostí očekávali postní dobu! Ó, svatý dni spásy a milosti, co se z tebe stalo! Kam se poděla ta svatá radost, jakou během tebe prožívaly vyvolené děti Boží.
Ano, věrní křesťané, čas postní doby se může obrátit k naší záchraně, jestliže ho budeme využívat a spolupracovat s milostí Boží; ale může také přispět k našemu zatracení, jestliže ho promarníme. Co znamená to slovo „pascha“, velká noc? Znamená to tolik jako přejití. Je to přechod ze smrti hříchu do života milosti. Pokud to budete mít stále na zřeteli, budete moci lépe posoudit, zda jste se v této době dobře připravili na velikonoční svátky, a to zvláště vy – muži – kteří jenom jednou za rok v době velikonoční z povinnosti jdete ke zpovědi a ke svatému přijímání, zda můžete být s touto přípravou spokojeni.
Bílá sobota
Bědování nad mrtvým Kristem podle Giotta di Bondoneho (1267-1337)
Je Bílá sobota, poslední den Svatého týdne. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání.
Přes den se neslaví žádné mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.
Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Dnes si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá, je den přísného postu. Více ZDE či ZDE.
Je den vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.
Ignác Pospíšil
Největší vítězství Ďábla?
Údajně největším vítězstvím Ďábla je skutečnost, že téměř nikdo už v něj nevěří. Ďábel není. Ďábel neexistuje. Ďábel navenek popírá sám sebe. Nikdo se Ďábla nebojí. Proto též víra v Boha se stává něčím nepatřičným. Něčím, co se nenosí, co není „IN“, co není „COOL“. Mnozí z nás, ať si to přiznáme, či nikoliv, tak sloužíme jedinému pánu, Ďáblu.
Vítězná smrt
protože splnil Pán slova svá, aleluja:
z mrtvých vstal, Matko, Ježíš tvůj, aleluja:
u něho za nás oroduj, aleluja.
Maria, aleluja…
Bílá sobota
Bědování nad mrtvým Kristem podle Giotta di Bondoneho (1267-1337)
Je Bílá sobota, poslední den Svatého týdne. Aliturgický den rozjímání, bdění u Božího hrobu a čekání na Zmrtvýchvstání.
Přes den se neslaví žádné mše ani další svátosti, s výjimkou svátosti smíření či pomazání nemocných. S nadcházející nocí přicházejí oslavy nedělního svátku Zmrtvýchvstání Páně – tzv. Velikonoční vigílie. Světí se křestní voda, věřící obnovují křestní slib, udělují se křty katechumenům.
Velký pátek
Ukřižování podle Paola Veronese (1528-1588)
Dnes si připomínáme utrpení a smrt Ježíše Krista. Neslaví se eucharistie, výzdoba kostela je chudá, je den přísného postu. Více ZDE či ZDE.
Je den vhodný k rozjímání a pěstování sebezáporu, naopak naprosto nevhodný k radovánkám, veselicím a podobně.
Za nás za všechny, za naše viny Ježíš trpěl a zemřel.
Ignác Pospíšil
Zelený čtvrtek
Poslední večeře podle Simona Ušakova (1626-1686)
Dnes slavíme Zelený čtvrtek, první den velikonočního tridua. Dopoledne se v katedrálách světí oleje. Večerní liturgie a rozjímání připomínají poslední večeři, na níž Ježíš ustanovil slavení Eucharistie, a následně jeho modlitby a utrpení v Getsemanské zahradě. Tradičními postními jídly pro tento den jsou špenát, luštěniny, kopřivová polévka a podobně.
Je to jistě velmi stručné shrnutí, ale jelikož pročtení si odpovídajících částí Bible, meditace nad nimi a návštěva večerních pobožností Vám jistě zabere celý den (či alespoň veškerý volný čas), je zde stručnost neocenitelnou výhodou. Utrpení, sebeobětování a zmrtvýchvstání Krista, to je středobod naší víry. Prožívání tridua se nesmí flákat, v něm více než kdy jindy platí „pomni, abys den sváteční světil“.
Ignác Pospíšil
