Tag Archives: Vatikán
Katolický vědec: o etickou alternativu vakcín nemá Vatikán zájem
Katolíky velmi znepokojuje, že z vakcín proti covidu vyvinutých za uplynulý rok jsou prakticky všechny, které jsou v současné době na trhu, tak či onak spojeny s potraty. Teprve v souvislosti s diskusí o těchto vakcínách si mnozí s překvapením – či zděšením – uvědomili, že zdaleka nejde jen o ně; buněčných linií z potracených dětí se v lékařském výzkumu a farmaceutickém průmyslu užívá léta a dnes snad dokonce většina běžně užívaných očkovacích látek byla vyvinuta či vyrobena neeticky, nemluvě např. o potravinách a kosmetických výrobcích, kde se o souvislosti s potratem obecně neví dodnes, neboť to výrobci (chlubící se jinak, že jejich výrobky nebyly testovány na zvířatech) pochopitelně příliš neventilují.
Šéfredaktor portálu LifeSiteNews John-Henry Westen v nedávném podcastu LSN hovořil s dr. Alanem Moyem, katolickým vědcem, generálním ředitelem společnosti Cellular Engineering Technologies a spoluzakladatelem neziskové organizace jménem Institut Jana Pavla II. pro lékařský výzkum (John Paul II Medical Research Institute). Cílem obou uvedených organizací je „vývoj buněčných linií a terapií konzistentních s naukou katolické Církve“ a vylučujících použití embryonálních kmenových buněk. Dr. Moy v rozhovoru vysvětluje, že k tomuto účelu využívá především kmenové buňky z pupečníkové krve odebrané po normálním porodu. Užívání buněčných linií spojených s potratem podle něj představuje (jistě nepřekvapivě) „mnohamiliardový globální byznys“, který však ohrožuje celé katolické chápání zdravotní péče.
Dr. Moy konstatuje, že buněčná linie HEK-293 je ve vědeckém výzkumu nejen „všudypřítomná“, ale její užívání také není dostatečně dobře dokumentováno, takže určit, kde přesně byla použita, často není snadné, zejména právě v kosmetickém průmyslu a při toxikologických testech. Uvádí, že k odporu proti těmto buněčným liniím nejsou jen mravní, ale i vědecké důvody.
Případ Ploumenové: existuje ve Vatikánu propotratová lobby?
Příběh o udělení papežského řádu sv. Řehoře Velikého holandské propotratové aktivistce Lilianne Ploumenové dosáhl takového stupně absurdity, že je těžké nemluvit o skutečné propotratové lobby u Svatého stolce. Jak bylo rovněž v poslední době řečeno, jde přitom pouze o poslední z řady ještě trapnějších „incidentů“, u nichž by bylo více než vhodné, aby je Svatý stolec definitivně objasnil.
Případ Ploumenové nedávno odhalil Michael Hichborn z Lepantského institutu. Jak jsme již psali (viz Papež František vyznamenal propotratovou aktivistku), Ploumenová, bývalá holandská ministryně pro rozvoj a superaktivistka za potraty a práva LGBT, je popravdě nositelkou tolika cen, že by jí mohla závidět i další často vyznamenávaná propotratová politička Emma Boninová. Těžko pochopit, proč jí Vatikán udělil řád určený lidem, kteří se vyznamenali ve službě Církvi.
Neuvěřitelné, ale pravdivé
Mnozí z nás to sice předpokládali, ale zdráhali se tomu uvěřit. A přece je to pravda. Vatikán požádal čínské biskupy Petera Zhuanga z Shantou i Jospeha Guo Xijina z Mindongu o odchod do důchodu nebo rezignaci. Jejich místa mají zaujmout biskupové z tzv. Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, vysvěceni bez souhlasu Sv. stolce. Toto ohnutí se Vatikánu před čínskou vládou se děje ve jménu lepších vztahů mezi komunisty a Apoštolským stolcem.
Podle informací portálu OnePeterFive.com biskup Zhuang již v prosinci byl vyzván odjet do Pekingu a tam – oficiálním vyslancem Vatikánu (některé zdroje ho identifikují s arcibiskupem Claudiem Maria Cellim, dosavadním vyjednavačem ve vztazích Vatikán-Čína) donucen rezignovat na svůj úřadu ve prospěch… biskupa Huang Bingzhanga, vysvěceného bez souhlasu papeže a člena oficiálního „Vlasteneckého sdružení čínských katolíků” (a tedy exkomunikovaného silou samotného práva), krom toho dodávajícího rudému režimu legitimitu svým mandátem v čínském parlamentu.
Vatikánští hodnostáři odjeli poté do provincie Fujian, kde také přiměli komunisty pronásledovaného biskupa Josepha Guo Xijin k odstoupení a uvolnění místa pro biskupa Vincenta Zhan Silu – rovněž neplatně konsekrovaného. Nutno zde poznamenat, že biskup Guo Xijin był několikrát unesen a vězněn komunisty a nepodlehl jejich nátlaku na rezignaci. Teď ale přijeli za ním s tímtéž požadavkem reprezentanti Vatikánu…
Tak prožil (a protrpěl) své poslední měsíce kardinál Caffarra
Při jedné mé návštěvě u kardinála Caffarry v jeho boloňském bytě kardinál připustil, že se cítí být sledován, a uvedl, že má informaci, že někdo narušuje jeho spojení se světem. Nesmírně trpěl urážkami lidí, kteří ho obviňovali, že je „nepřítelem papeže“.
Před několika měsíci jsem měl příležitost navštívit kardinála Caffarru v jeho bytě v Boloni. Bylo to už po zveřejnění dubií a mnozí se do něj strefovali jako do „nepřítele papeže“, což mu, jak se přiznal, způsobovalo nesmírné utrpení: „Byl bych raději, kdyby mě obvinili, že mám homosexuálního milence, než aby mě označovali za nepřítele papeže,“ řekl.
Musím říci, že na mě hluboce zapůsobila prostota jeho života. Kardinál Caffarra bydlel v malém bytě v jedné z budov boloňského semináře. Byt potřeboval důkladnou rekonstrukci, stěny byly plné děr, všude visely kabely a topení bylo víc než nedostatečné. V chladném městě Boloni trávil své dny obklopen knihami, dopisy a papíry; ani jediný dopis či e-mail, které mu chodily z celého světa, nenechal bez odpovědi. Pamatuji se například, jak měl kdysi pronést přednášku v Argentině pomocí videokonference a požádal mě, abych mu pomohl na počítač nainstalovat příslušný systém. Využil jsem toho k doporučení, aby si nainstaloval Whatsapp, a tak jsem s ním od té doby mohl komunikovat.
Papež František a Papežská akademie pro život
Judie Brown
Aby zastánci života dokázali – s patřičným stupněm zděšení – porozumět nedávným krokům papeže Františka směřujícím k demontáži Papežské akademie pro život [1], musejí pochopit zásadní důležitost Akademie i toho, čeho dosáhla.
Dovolte mi, abych poněkud vyložila její historii. Papežská akademie pro život vznikla v roce 1994 díky heroickému nadšení dr. Jeroma Lejeuna a jeho dlouholetému přátelství s tehdejším papežem Janem Pavlem II. Pouhý rok poté, 25. března 1995, Jan Pavel II. vydal svou historickou encykliku Evangelium vitae (Evangelium života). Vysvětlil v ní, proč je tak důležité budovat kulturu života: „Jsme vyzýváni, abychom milovali život každého člověka a chránili ho a abychom ustavičně a aktivně pracovali na tom, aby v naší době, která je poznamenána příliš mnoha znameními smrti, byla konečně nastolena nová kultura života, která bude výsledkem úcty k pravdě a lásce“ (EV 77).
O založení Papežské akademie pro život Svatý otec napsal: „Konkrétním úkolem [Papežské akademie pro život] bude zkoumání základních právních a biomedicínských problémů souvisejících s podporou a ochranou života, zejména v jejich přímé souvislosti s křesťanskou morálkou a naukou Magisteria, a poskytování informací a odborné průpravy v tomto ohledu.“ [2]
Kardinál Zen: Naivní papež a jeho špatní rádci zrazují čínskou podzemní Církev
Kardinál Zen
21. února 2017 (LifeSiteNews) – Kardinál Joseph Zen říká, že Vatikán zrazuje katolíky, kteří v Číně tajně žijí podle víry. V exkluzivním rozhovoru pro portál LifeSiteNews uvedl, že katolíci, kteří za sebe nemohou mluvit sami, ho naléhavě vyzývají, aby se ozval on. Kněží a biskupové podzemní Církve jsou vězněni za věrnost Svatému stolci a za to, že se odmítají podřídit „vlastenecké církvi“ schválené komunistickým režimem.
Kardinál Zen, emeritní biskup z Hongkongu a nejvýše postavený čínský prelát, prosí Vatikán, aby „neprodával“ čínské katolíky uzavřením dohody s komunistickou vládou. Tato dohoda by čínské vládě umožnila nominovat biskupy, které by pak papež přijal nebo zamítl. V podstatě by to znamenalo, že Vatikán akceptuje kontrolu státu nad Církví v Číně.
Kardinál Zen řekl LifeSiteNews, že čínská vláda chce od Církve „naprostou kapitulaci“, třebaže se zdá, že tato dohoda dává papeži jistou pravomoc.
Katolická církev v Číně působí tajně. Stát provozuje Čínské vlastenecké katolické sdružení, falešnou církev duchovních schválených a sledovaných státem. Biskupové podzemní Církve věrné papeži, nikoli komunistické vládě, jsou vězněni a pronásledováni.
Reorganizace Papežské akademie pro život mě zarmucuje, říká její bývalá členka
21. února 2017 (ALL) — Papež František a jeho političtí operativci ve vatikánské hierarchii reorganizují Papežskou akademii pro život, a pro mě je to jedna z nejsmutnějších událostí, jaké jsem kdy zažila. Vzhledem k politice Vatikánu to však nepřekvapuje.
Pro ty, kdo neznají historii Akademie, jen krátce shrnu, že ji založil papež Jan Pavel II. na naléhavou výzvu svého blízkého přítele dr. Jérôma Lejeuna 11. února 1994 a jejím cílem bylo bojovat proti kultuře smrti, zejména v souvislosti s potraty, výzkumy na lidských embryích a dalšími hrozbami lidské osobě. Svatý otec pak dr. Lejeuna jmenoval jejím prvním předsedou. Dr. Lejeune však bohužel zemřel krátce po jmenování, 3. dubna 1994. Tento hold dr. Lejeunovi [1] je nejlepším dokladem historických skutečností týkajících se Akademie a svatých mužů, kteří jí zajistili tak impozantní začátek:
Na svátek Panny Marie Fatimské 13. května 1981 pozval papež Jan Pavel II. dr. Lejeuna a jeho manželku, kteří byli právě na návštěvě v Římě, k soukromé audienci a po ní na oběd. Později toho dne byl na Jana Pavla spáchán pokus o atentát. Tato zpráva dr. Lejeuna rozrušila natolik, že byl téhož dne sám hospitalizován se žlučníkovou kolikou. . . .
V roce 1994 Svatý otec založil Papežskou akademii pro život a dr. Lejeuna jmenoval jejím prvním předsedou. Dr. Lejeune už měl tehdy rakovinu a pokusil se odmítnout, ale když papež trval na svém, odpověděl prostě: „Zemřu tedy v akci.“ Okamžitě se pustil do práce na návrhu stanov nové akademie.
Profil kardinála: Zlatý chlapec z amerického středozápadu
Arcibiskup Burke se seminaristy v St. Louis
Dařilo se mu, na co sáhl. Jako biskup bojoval za práva farmářů, dnes mu přezdívají princezna. Pořád se smál, dnes má v očích smutek. Býval oblíbencem papežů, nic z toho nezůstalo. Nahlédněte do světa amerického kardinála Raymonda Lea Burkeho.
Richland Center je malé ospalé městečko, administrativní centrum okresu Richland v americkém státě Wisconsin. Ve druhé polovině devatenáctého století bylo také centrem sufražetek, které si zde založily největší feministický klub ve Wisconsinu. Kromě toho tady žila a zemřela Světlana Allilujevová, jediná dcera diktátora Josefa Stalina.
Je to městečko, kde nezamykáte, hotel stojí pakatel. Velké i menší pozemky „for sale“ připomínají staré časy, kdy desetina obyvatel nežila pod hranicí chudoby, ve městě fungovala továrna a každý měl svých pár akrů půdy k farmaření. V té době, před více než sto lety, se tu také usadili mladí manželé původem z Irska: John Burke a Hannah O’Keeffe. Jejich syn Thomas se narodil už v Americe.
Fifties na americkém venkově
Burkeovi byli katolíci, Thomas Burke se však zamiloval do dívky jménem Maria, jejíž rodina přišla do Ameriky z Anglie a byla protestantská. Maria byla vychovávána ve víře amerických baptistů a ještě jako protestantka uzavřela s Thomasem sňatek. V katolické farnosti Nanebevzetí Panny Marie v Richlandu tehdy působil horlivý irský kněz Bernard McKevitt a pod jeho vlivem Maria po svatbě přijala katolickou víru, kterou pak se stejnou oddaností zastávala.
Manželé se zabydleli na mléčné farmě a postupně přivedli na svět šest dětí. Šesté těhotenství zastihlo Marii Burke ve špatném zdravotním stavu. Protože byla zároveň na tehdejší poměry starou rodičkou a doma měla už pět dětí, nabídl jí gynekolog ještě poměrně zřídkavý, avšak ve státě Wisconsin už legální, potrat ze zdravotní indikace. Maria Burke odmítla a nakonec bez větších komplikací 30. června 1948 porodila své nejmladší dítě, syna Raymonda Lea.
Vatikánský program sexuální výchovy kapituluje před sexuální revolucí
Pete Baklinski
29. července 2016 (LifeSiteNews) – Tři přední představitelé mezinárodního hnutí pro život, kteří po desetiletí hájí katolickou nauku o manželství, sexualitě a životě, nazvali program sexuální výchovy, který nedávno zveřejnil Vatikán, „absolutně nemravným“, „zcela nevhodným“ a „naprosto tragickým“.
„Považuji za obludné, že oficiální orgán Církve nejen vytvořil program sexuální výchovy pro dospívající, ale že tento program obchází rodiče jako prvotní vychovatele svých dětí,“ uvedl dr. Thomas Ward, zakladatel a předseda Národní asociace katolických rodin z Velké Británie a člen korespondent Papežské akademie pro život.
Program nazvaný „Místo setkání: kurz citové sexuální výchovy pro mládež“ vydala Papežská rada pro rodinu před Světovými dny mládeže v Polsku. Podrobnou analýzu programu, kterou zveřejnily stránky LifeSiteNews, najdete v angličtině zde: https://www.lifesitenews.com/news/vatican-releases-explicit-sex-ed-for-teens-that-leaves-aside-parents-and-mo
I když tento program zpracovávaly manželské páry ve Španělsku několik let, podnětem k jeho dokončení se stala apoštolská exhortace papeže Františka Amoris laetitia. Papež v ní hovoří o „nezbytnosti sexuální výchovy“, kterou se mají zabývat „výchovně-vzdělávací instituce“. Tento posun vyděsil představitele hnutí bránícího život a rodinu na celém světě, neboť Katolická církev vždy uznávala a učila, často přes velký odpor mocností světa, že sexuální výchova je „základním právem a povinností rodičů“.
Zveřejněn pracovní dokument pro synodu o rodině
Byl zveřejněn pracovní dokument pro biskupskou synodu o rodině, která má proběhnout 5.-19. října.
Jmenuje se Instrumentum laboris a jeho kompletní text je k dispozici ve vícero jazycích na oficiálních stránkách Vatikánu (mimo jiné anglicky, německy a italsky).
