Tag Archives: Vakcína
Katolický vědec: o etickou alternativu vakcín nemá Vatikán zájem
Katolíky velmi znepokojuje, že z vakcín proti covidu vyvinutých za uplynulý rok jsou prakticky všechny, které jsou v současné době na trhu, tak či onak spojeny s potraty. Teprve v souvislosti s diskusí o těchto vakcínách si mnozí s překvapením – či zděšením – uvědomili, že zdaleka nejde jen o ně; buněčných linií z potracených dětí se v lékařském výzkumu a farmaceutickém průmyslu užívá léta a dnes snad dokonce většina běžně užívaných očkovacích látek byla vyvinuta či vyrobena neeticky, nemluvě např. o potravinách a kosmetických výrobcích, kde se o souvislosti s potratem obecně neví dodnes, neboť to výrobci (chlubící se jinak, že jejich výrobky nebyly testovány na zvířatech) pochopitelně příliš neventilují.
Šéfredaktor portálu LifeSiteNews John-Henry Westen v nedávném podcastu LSN hovořil s dr. Alanem Moyem, katolickým vědcem, generálním ředitelem společnosti Cellular Engineering Technologies a spoluzakladatelem neziskové organizace jménem Institut Jana Pavla II. pro lékařský výzkum (John Paul II Medical Research Institute). Cílem obou uvedených organizací je „vývoj buněčných linií a terapií konzistentních s naukou katolické Církve“ a vylučujících použití embryonálních kmenových buněk. Dr. Moy v rozhovoru vysvětluje, že k tomuto účelu využívá především kmenové buňky z pupečníkové krve odebrané po normálním porodu. Užívání buněčných linií spojených s potratem podle něj představuje (jistě nepřekvapivě) „mnohamiliardový globální byznys“, který však ohrožuje celé katolické chápání zdravotní péče.
Dr. Moy konstatuje, že buněčná linie HEK-293 je ve vědeckém výzkumu nejen „všudypřítomná“, ale její užívání také není dostatečně dobře dokumentováno, takže určit, kde přesně byla použita, často není snadné, zejména právě v kosmetickém průmyslu a při toxikologických testech. Uvádí, že k odporu proti těmto buněčným liniím nejsou jen mravní, ale i vědecké důvody.
Očkovat, či neočkovat?
Ponechme pro tuto chvíli stranou otázku, zda šíření koronaviru parametry pandemie splňuje či nesplňuje a zda potenciální nebezpečnost pro některé skupiny k drastickým omezením celé společnosti opravňuje či neopravňuje. Nepochybné je, že se existující situace masivně zneužívá k rozšiřování a utužování moci státu nad občany i v oblastech, kde je vliv státu třeba držet na uzdě (rodinný život), k propagaci takzvané „nové normality“ a k šíření všelijakých prapodivných nápadů, například možnosti zavádění „covid-pasů“, které by svobodu cestování omezovalo jen na občany s prokázanou vakcinací proti koronaviru. Vakcína byla ostatně vzývána jako jediné skutečné řešení téměř okamžitě poté, co se virus začal šířit.
Farmaceutické společnosti se celkem pochopitelně chopily příležitosti slibující nesmírné zisky a do roka a do dne od chvíle, kdy jsme o nemoci covid-19 poprvé slyšeli, se začínají objevovat zprávy slibující vakcínu připravenou k použití v horizontu několika měsíců, přičemž zároveň propukají i diskuse, zda by očkování nemělo být povinné, případně jaké sankce hrozí občanům, kteří by ho odmítli (již zmíněné omezení možnosti cestovat, diskriminace v zaměstnání či ve škole). Česká republika prozatím počítá s očkováním hrazeným z veřejného zdravotního pojištění jen pro vybrané skupiny občanů, ovšem vzhledem k rychlosti, s níž čeští vládní představitelé mění názory, na dobrovolnost očkování u nás nelze zcela spoléhat.
Pro obránce života nenarozených dětí pak ke všem řekněme obecným problémům s vakcínou, jako je otázka bezpečnosti produktu vyvinutého a odzkoušeného tempem, jehož jsme v tomto případě svědky, přistupuje ještě značný morální problém související s tím, že přinejmenším některé nadějné vakcíny vznikají na bázi kmenových buněk z potracených dětí. Pro laika v daném oboru – eventuálního příjemce očkování – je samozřejmě nesmírně obtížné se v jednotlivých látkách nějak zorientovat.
