Tag Archives: umělý potrat

Kardinál Burke: V bitvě o potraty nebyl Řím irským katolíkům oporou

Kardinál Burke

VARŠAVA, 13. června 2018 (LifeSiteNews) – Nedávnou irskou kapitulaci před globalistickou agendou legalizace potratu a stejnopohlavních „manželství“ zčásti zavinilo mlčení Říma, uvedl americký kardinál Raymond Burke minulý týden v rozhovoru pro polský týdeník Sieci.

„Během kampaně před referendem o ochraně života nenarozených, právě tak jako před předcházejícím referendem o takzvaných „manželstvích“ homosexuálů, se lidem, kteří v Irsku tyto boje vedli, nedostalo podpory z Říma,“ řekl kardinál, „a sami [jejich vlastní] biskupové hájili mravní zásady příliš chabě.“

Burke nazval to, co se stalo v Irsku, důkazem alarmující situace v Církvi. Jak řekl, jeden z problémů spočívá v tom, že i přední představitelé Církve uvnitř ní samé církevní nauku zpochybňují.

„Nemůže být pochyb, že situace v Církvi je alarmující, a to především proto, že se podkopávají a zpochybňují základní pravdy víry,“ prohlásil pan kardinál. „Mravní nauka nám říká, že určitá jednání jsou špatná vždy a všude a za žádných okolností je nelze nazvat dobrem. To platí o sexuální aktivitě s člověkem stejného pohlaví, a také o mimomanželských sexuálních vztazích. Nyní se souhlas s praktikami tohoto druhu objevuje i v Církvi.“

Potrat jako antisvátost ďáblovy anticírkve

V roce 1997 jsem při obhlížení knihkupectví narazil na knihu, která mě šokovala a vyděsila. Feministická teoložka v ní tvrdila, že dva největší „kříže“, které dnes musejí nést katoličky, jsou – jak jistě uhádnete – odpor Katolické církve proti svěcení žen a proti potratu. Stěží jsem mohl uvěřit tomu, že rouhání dosáhlo takovéto úrovně, ale smysly mě neklamaly, ani nešlo o noční můru, jak bych si byl přál. Nedlouho poté mi někdo vyprávěl o jisté Kanaďance, která o potratu mluvila jako o „svátosti“. Takové zneužití jazyka je doslova luciferské. Na hříchu, ničení života a sebedestrukci není opravdu nic posvátného ani posvěcujícího, stejně jako na ďáblu po jeho vzpouře není nic krásného. Svátosti člověku přinášejí život. Potrat je správnější nazvat antisvátostí par excellence, protože nenarozeného člověka zbavuje příležitosti zrození k životu přirozenému i nadpřirozenému.

„Ďábel je opice Boží,“ říká staré rčení. Ďábel vskutku má organizované náboženství – organizované přinejmenším natolik, aby nepřátele Kristovy seskupovalo do nejpevnějších a nejefektivnějších politických, psychologických i kulturních struktur, jaké si jeho nadlidská inteligence dokáže vymyslet. Ďáblova „církev“ paroduje všechno, co činí Katolická církev, a v této parodii nacházíme vysvětlení pro rouhání, o němž jsme se zmínili výše. Použití slov „kříž“ a „svátost“ v nich není ničím menším než útokem na samotnou Boží svatost a milosrdenství.

Jediný způsob, jak lze odvrhnout nekonečné Boží milosrdenství, je postavit se přímo proti němu: „Amen, pravím vám: Všechno bude lidem odpuštěno, hříchy i rouhání, kterých se dopustili. Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem“ (Mk 3,28–29). Jestliže budou lidé činit pokání ze svých hříchů – jakýchkoli! – a hledat Boží milosrdenství, Bůh jim je dá, i když nikoli bez spravedlivého trestu v tomto životě nebo v tom příštím. Pokud však lidé hřeší přímo proti Božímu milosrdenství, které se projevuje či sděluje v řádu stvoření a ve vyšším řádu vykoupení a v tomto stavu vzpoury proti Duchu svatému zemřou, jak jim Bůh může pomoci? Tím, že jim prokáže milosrdenství? Právě tímto darem přece pohrdli.

Slzy zločinců

Mainstreamová média jásají: Irské referendum bylo pro Církev totálním Waterloo, zničující porážkou, dvě třetiny pro změnu ústavního dodatku zakazujícího potrat – to je tedy pořádný nářez!

To vše se žel dalo předvídat. Jenže co mne nejvíc ranilo, byly jásající davy v ulicích po ohlášení výsledků referenda, a u mnohých dokonce slzy radosti… Radosti nad čím? Nad tím, že teď bude možno beztrestně vraždit nevinné lidské bytosti? Kdo tady dokáže projevit nadšení až k slzám, ten nezasluhuje žádnou úctu, je to amorální zmetek. Jak jinak možno totiž nazvat člověka, který jásavě křepčí nad tím, že teď bude mít možnost legálně zabíjet? Takovou radost projevily snad jenom esesácké kreatury po ohlášení „konečného řešení“ židovské otázky, nebo podobné bestie z řad sovětské komunistické tajné policie po vytyčení hesla „zostřujícího se třídního boje“.

Mezi mladými lidmi od 18 do 24 let činil počet hlasujících pro potrat dokonce 80 procent. Právě těch bylo nejvíc vidět na záběrech z nadšených manifestací po ohlášení výsledku referenda. Děsím se toho, až tato generace bude jednou vládnout Irsku – tito autentičtí nositelé „kultury smrti“.

Zakladatelka pochodů pro život Nellie Grayová o nebezpečích kompromitování zásad

Text ze srpna 2012 zůstává stejně aktuální i dnes, a zdaleka nejen ve Spojených státech.

WASHINGTON, D.C., 22. srpna 2012 (LifeSiteNews) — Smrt Nellie Grayové 13. srpna 2012 vedla k častějšímu připomínání zásady hnutí pro život „žádné výjimky a žádné kompromisy“, kterou Grayová energicky prosazovala po celou dobu, co od roku 1974 stála v čele organizace pořádající pochody pro život. V rozhovoru s Matkou Angelikou v televizi EWTN 14. srpna 1994 dostala možnost podrobně vysvětlit svůj postoj, jenž je podle jejího názoru jediný, jaký může zastávat skutečný představitel hnutí pro život.

Nellie Grayová, veteránka druhé světové války a bývalá právnička, která 28 let působila na ministerstvech zahraničí a práce, byla vytrvalou, byť obvykle zdvořilou kritičkou strategií hnutí pro život, které připouštějí postupný vývoj a výjimky z ochrany nenarozených v případech ohrožení života matky, znásilnění, incestu a dalších situací. To znamená zrazování základní zásady, že chránit je třeba každý nevinný lidský život. Grayová vysvětlovala, že první nepřijatelný kompromis umožňující potrat pro záchranu života matky přirozeně vedl k záplavě dalších výjimek, což znesnadnilo přesvědčování potratářů, že potrat je špatný, a způsobilo rozdělení v hnutí pro život.

V pořadu uvedla:

USA: Modlitby před potratovými klinikami ve Svatém týdnu

LINCOLN, Nebraska, 3. dubna 2018 (LifeSiteNews) – Biskup James D. Conley z Lincolnu v americkém státě Nebraska vedl na Velký pátek modlitbu křížové cesty před potratovou klinikou Planned Parenthood. Několik dnů předtím na stejné místo směřovalo eucharistické procesí, rovněž s biskupem v čele. Planned Parenthood je největším poskytovatelem potratů ve Spojených státech. Denně jich provede téměř 900.

Procesí s Nejsvětější svátostí vedené biskupem Conleym se uskutečnilo v úterý 27. března. Věřící spolu se studentským sborem střední školy sv. Pia X. v Lincolnu cestou zpívali korunku k Božímu milosrdenství. Letecké snímky ukazují zástupy účastníků, které zaplnily ulici a nakonec se rozlily po chodnících před klinikou Planned Parenthood.

Jak poznamenal dr. Peter Kreeft, zastánci potratů často používají stejná slova jako Pán Ježíš při Poslední večeři, „toto je moje tělo“. Kristus však dodal „které se za vás vydává“. Podle dr. Kreefta je „potrat Antikristovou ďábelskou parodií Eucharistie. Proto užívá stejných slov rouhavě, v právě opačném smyslu“. Stejně uvažuje i P. Frank Pavone z organizace Priests for Life: „Kristus vydává své tělo, aby jiní mohli žít; zastánci potratů lpějí na vlastním těle, aby jiní zemřeli. Obětováním svého těla nás Kristus učí, co znamená láska: obětuji sebe kvůli druhému. Potrat učí opak: obětuji druhého kvůli sobě. Stejná slova se pronášejí z naprosto protikladných pozic a s naprosto protikladným významem.“

Čtyři protestantští duchovní a rabín „požehnali“ potratové klinice

BETHESDA, Maryland, 31. ledna 2018 (LifeSiteNews) – Čtyři křesťanští duchovní a jeden rabín „požehnali“ zařízení provádějícímu potraty v pozdních fázích těhotenství a nazvali ho „svatým“ místem. „Požehnání“, které list Washington Post označil za „neobyčejný mezikonfesní obřad“ [1], se odehrálo v nové potratové klinice LeRoye Carharta v Bethesdě v Marylandu provozované pod názvem AbortionClinics.org, Inc. Dříve Carhart páchal pozdní potraty v marylandském Germantownu. Je jedním z nejznámějších potratářů v USA, kteří tento zákrok provádějí.

Washington Post uvedl, že křesťanskými představiteli, kteří potratovému středisku „požehnali“ spolu s rabínem Charlesem Feinbergem, byli Rev. Carlton Veazey (National Baptist Convention), Rev. Cari Jacksonová (United Church of Christ), Rev. Carl Jackson a Rev. Barbara Gerlachová (United Church of Christ). 

Kardinál Burke: Homosexualita není normální, Církev se nemá omlouvat za své učení

Kardinál Burke

Katolická církev nemá žádat o odpuštění za své učení o sexuální mravnosti, řekl kardinál Raymond Burke v rozhovoru pro časopis O Clarim. Burke, signatář dubií a jeden ze světově nejznámějších obhájců katolické ortodoxie, se takto vyjádřil k prohlášení papeže z června 2016, že by se Církev měla omluvit homosexuálům. Potrat a homosexuální úkony zkritizoval jako „absolutně nepřijatelné“ a „odporující přirozenosti, kterou pro nás stvořil Bůh“. „Musím upřímně říci, i když jsem papežova slova nečetl, že nevím, proč by Církev měla žádat odpuštění za to, že o sexu a sexualitě učí pravdu.“

Naopak mohu konstatovat, že i když mi letos bylo 69 a celý život jsem strávil v Katolické církvi, nikdy jsem se nesetkal s diskriminací lidí trpících homosexuálními sklony,“ uvedl kardinál Burke. „Víme, že homosexualita je nenormální stav. Bůh nás nestvořil k sexuálním vztahům s lidmi téhož pohlaví. To není diskriminace osob, ale potvrzení pravdy Kristovy, pravdy naší víry.“

Křesťan, který odmítl financovat potraty, obviněn z daňového úniku

PORTLAND, Oregon, 15. prosince 2017 (LifeSiteNews) – Třiapadesátiletý Michael Bowman, křesťan a obhájce života, se odmítl podílet na státem vnucené spoluvině na potratech a platit daně, dokud vláda nepřestane z jeho daní podporovat vraždění dětí. Bowman tvrdí, že jeho přesvědčení mu zakazuje se na tomto zabíjení jakkoli podílet. Byl obviněn z daňového úniku, trvá však na tom, že žádný zákon neporušil.

„Nevěřím, že jsem porušil nějaký zákon, protože je mou povinností (i právem) chránit své svědomí a svobodně praktikovat náboženství,“ napsal v prohlášení pro soud. „Žena má právo volby, ale státní zástupce má evidentně pocit, že já toto právo nemám,“ uvedl před federálním soudem v Portlandu.

Bowman, který je vývojářem počítačového softwaru a pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná, se domáhá námitky svědomí proti financování potratů od roku 1997. Žádá státní i federální úřady, aby ho osvobodily od té části daní, z níž se podporují potraty. Úřady proti němu uplatnily daňové zástavní právo, obstavily mu bankovní účet (takže si začal šeky vybírat v hotovosti, místo aby je ukládal) a nakonec na něj v únoru podaly trestní oznámení. Tento měsíc ho federální velká porota obžalovala z daňového úniku a čtyř případů úmyslného opomenutí podat daňové přiznání.

Čtvrtá říše

„Nám krása šeredou, šereda krásou,“ zpívají čarodějnice v Macbethovi.

Tak dramatických a významných převrácení hodnot, jaké právě schválil Evropský parlament, však není mnoho. Národy Západu (i téměř všechny ostatní společnosti) tradičně nahlížely na potrat jako na zločin – vraždění neviňátek. Univerzálně také potvrzovaly povinnost matek (a otců) život dítěte chránit, střežit a pečovat o něj.

O Evropské unii platí pravý opak.

V nedávno přijatém usnesení [1] poslanci Evropského parlamentu tyto morální principy postavili na hlavu. Dříve se mělo za to, že potrat je špatný, protože jde o formu násilí páchaného na nenarozených. Teď Unie tvrdí, že upírat ženám právo na potrat“ je aktem násilí proti nim.

Nový směr Papežské akademie pro život

Vincenzo Paglia

Předseda Papežské akademie pro život arcibiskup Paglia v nedávném rozhovoru odmítl zvěsti, že renovovaná Akademie chce reinterpretovat encykliku Humanae vitae.

„To je naprosto falešný názor,“ řekl Paglia P. Mirosławu Tykferovi z polského katolického časopisu Przewodnik katolicki, který rozhovor vedl. „Každý, kdo to opakuje, by se měl omluvit, protože lže.“

Kontroverzní kardinál nicméně v Papežské akademii pro život zavedl několik inovací, včetně přinejmenším jednoho propotratového člena a nového zaměření na životní prostředí, masovou imigraci, hospodářský útlak, otroctví a hrozbu jaderné války. Když P. Tykfer vyjádřil pochybnosti nad tím, zda toto „rozšíření“ pomůže lépe chránit život od početí do přirozené smrti, Paglia argumentoval, že tomu tak bude. „Jak můžeme například podporovat život, jestliže staří lidé zůstávají osamělí? Nebo jestliže necháváme děti umírat ve Středozemním moři a nic s tím neděláme? Nebo jestliže stále existuje trest smrti a válka se pokládá za spravedlivou?“