Tag Archives: TOP 09

K programu koalice SPOLU

Koalice SPOLU již zveřejnila svůj program (https://www.spolu21.cz/). Má tam spoustu pozitivních věcí, ale rovněž velice nebezpečné nápady a lapsy. Proto jsem se rozhodl sepsat tento seznam, proč jsou pro mne SPOLU nevolitelní:

1) Členem koalice je TOP 09 (jejíž současný stav a charakter plně vystihuje paní Pekarová jako předsedkyně).

2) Korespondenční hlasování ze zahraničí? Korespondenční hlasování je ZLO. A pokud ho zavedou, byť jen zatím pro zahraničí, nakonec (a to poměrně brzy) bude všude a bude konec jakékoliv transparentnosti a férovosti voleb. (Pozitivní stránkou je, že lidovce to nevyhnutelně zničí).

3) Zvýhodnění pro občany, kteří dbají na prevenci? Když vidím, co jsou někteří schopni vymyslet a vážně navrhovat v současném kovidovém šílenství za diskriminaci pro neočkované, tak mi ta myšlenka přijde extrémně společensky nebezpečná a rozhodně nehodlám volit nikoho, kdo ji hlásá.

4) Nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií? Sorry, ale současná veřejnoprávní média vnímám jako jednoznačného nepřítele křesťanů i funkční demokracie, nástroj a hračku otevřeně progresivisticky a levicově orientovaných novinářů, kteří jejich pozici zneužívají k indoktrinaci a manipulaci obyvatelstva, voleb i politiky. Rozhodně nechci jejich zachování v této „nezávislé“ podobě a rozhodně je nechci jakkoliv financovat.

5) Jednoznačná orientace na Západ? Orientace by měla být hodnotová, ne světostranová. Dnešní Západ se příliš podobá bývalému komunistickému východu, než abych v něm hledal budoucnost. Ne, že by Rusko a Čína byly lepší, ale už si např. nejsem jist, že Rusko je horší. EU a Německo vnímám rozhodně jako větší hrozbu pro suverenitu ČR a svobodu jejích občanů, než Ruskou federaci.

6) Havlovská diplomacie? Kdyby byla naděje, že skutečně bude podporovat pronásledované, kteří si to zaslouží, jako např. křesťany v Číně, Indii, muslimských zemích či na Západě, bral bych to, ale v našich podmínkách a tradicích to obvykle znamená podporu perverzních skupin znesvěcujících křesťanské chrámy a sodomitských aktivistů. Děkuji, nechci.

7) Je hezké, že tam mají tak důležitý bod, jako je volba „národního ptáka“, ale mne spíše zajímá postoj koalice k tzv. green dealu, kterým se EU rozhodla zničit svoji ekonomiku a ožebračit své obyvatele.

 

Ignác Pospíšil

Katolický volič: Zmar nad zmar

Opakovaně jsem v posledních dnech dotazován, koho budu volit. Příliš tazatele neuspokojuji, protože to prostě nevím. A není to jen momentálním nedostatkem času. Mezi stranami, které jsou dost velké a zavedené, abych je znal a orientoval se v jejich historii a důvěryhodnosti, nefiguruje žádná, které by to katolík mohl hodit.

Komunisti a agenti

Pochopitelně není možné volit komunisty, rudé (KSČM), oranžové (ČSSD) i jakékoliv jiné. Není možné volit ani zelené, kteří jsou ještě horší volbou než komunisti.

Pochopitelně žádný slušný člověk to nemůže hodit ani servisní organizaci agenta StB a čachráře s dotacemi, jejímž hlavním účelem je zajistit svému chlebodárci příděly dotací a moc potřebnou k likvidaci konkurence (ANO).

Jste pro mne jen idioti!

Ministryně Valachová

„Vážení rodičové, vážení voliči, jste pro mne jen idioti…“ Ač tuto větu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) během svého nedělního vystoupení na Primě samozřejmě vůbec nevyslovila, přesto jí nepochybně zvonila někde hluboko v hlavě. Jinak se to, co tam předvedla, ani vykládat nedá…

Seděl jsem u televize, nevěřícně poslouchal její vpravdě šílenou obhajobu zavedení povinné předškolní docházky a ptal jsem se sám sebe, jestli se mi to nezdá. Už dlouho jsem nezažil, aby politik tak ostentativně dával najevo své absolutní pohrdání voliči, aby ze sebe sypal takové nehorázné kraviny a nepřímo tím všem sděloval, že má lidi tak totálně na háku, že necítí potřebu se alespoň pokusit najít nějakou alespoň trochu smysluplnou argumentaci pro své konání…

Katolický volič: Další strašné volby

Jean-Claude Juncker, kandidát lidovců na předsedu Komise. Pomohl zlegalizovat euthanasii v Lucembursku.

V pátek a sobotu 23. a 24. května 2014 nás čekají volby do Europarlamentu. Přestože jeho moc je ve srovnání s Radou ministrů a Evropskou komisí mnohem menší, než by člověk čekal, je Evropský parlament nesmírně důležitý, protože pro spoustu rozhodnutí Komise je třeba jeho souhlas (a konec konců Europarlament schvaluje Komisi samu). Není tedy vůbec jedno, kdo v něm bude sedět a nás reprezentovat. Bohužel, ani tentokrát nejsou vyhlídky vůbec dobré a není ani moc z čeho vybírat.

Myslím, že z globálního pohledu nejlépe situaci vystihuje debata potenciálních předsedů Komise, kterou jsme mohli shlédnout v televizi. Sešlo se jich tam pět. Bohužel mezi nimi nebyl ani jeden, o němž by mohl slušný a příčetný člověk uvažovat, aniž by přitom nebezpečně pokoušel svůj dávivý reflex. Všechno nejen eurohujeři a „progresivisté“, ale rovnou otevření stoupenci destruktivních myšlenek a ideologií, veřejní podporovatelé zla.

Na Pochodu pro život 2014

Ukončení pochodu u sv. Václava. Zleva: 1) apoštolský exarcha Mons. Ladislav Hučko 2) P. Pavel Maria Mayer OP 3) Mons. Andreas Laun OSFS, pomocný biskup salcburský 4) P. Jáchym Jaroslav Šimek, opat želivského kláštera

Letošní národní Pochod pro život navštívilo něco okolo 3 tisíc lidí. Předcházela mu panelová diskuse na téma „Perspektivy obnovy kultury života v naší zemi“ a hned tři mše svaté: hlavní celebroval u sv. Jiljí kardinál Duka, další římskokatolickou bohoslužbu celebroval u Jezulátka Mons. Andreas Laun OSFS a poslední, řeckokatolickou, celebroval u sv. Klimenta exarcha Hučko. A jak jsem to všechno viděl já?

Jelikož z Budějovic do Prahy je cesta dlouhá a já jsem se chtěl zúčastnit celého programu, nezbylo mi než vstávat už ve 3:30, abych se stihl vypravit a chytil vlak ve 4:57. Cesta proběhla bez problémů a bez potíží se mi podařilo nalézt i místo debaty v dominikánském klášteře. Čekání jsem zkrátil nejdříve tím, že jsem organizátorům pomohl s několika maličkostmi, a posléze diskusemi s ostatními čekajícími, kterým dominovala především dvě témata: zdravá výživa a biskup Bezák. Obávám se ale, že mé stravovací návyky i vysoce negativní názor na odvolaného arcibiskupa zůstaly nepoznamenány.

Jak by měla vypadat konzervativní politika

Dopředu musím avizovat, že nehodlám propagovat podobu pravicové, konzervativní strany, kterou nám dvacet let předvádí ODS a její nepovedené dvojče TOP 09. Zvláště se musím distancovat od slovního spojení liberálně-konzervativní, které se asi běžnému diváku televize vybaví při vyslovení pojmu pravicová politika. Že jde o protimluv, nám před pár dny názorně předvedli dva zástupci obou táborů, pánové Hájek a Pajonk. Zatímco prvně jmenovaný pojmenoval věcně a fundamentálně rodinu jako společenství muže a ženy, druhý trval na tom, že do soukromých vztahů nikomu nic není, a že tedy nechť klidně spolu žijí dva homosexuálové. Pravdu, nijak nezasahující do práv jiných, měli v podstatě oba. Nebýt ovšem státních garancí ve věcech zákonných práv a povinností rodiny. Jelikož je v poslední době rodinné právo zevrubně redefinováno, i neškodný a v zásadě správný liberální názor na soužití dvou lidí je tím znehodnocen do té míry, v jakém stádiu je destrukce posvátného svazku manželského.

Konzervativní paternalismus jako slepá ulička

Po roce 1989 se nám, žel Bohu, rozvinula správa věcí veřejných jen a pouze levicovým směrem. Z důvodů, dodnes nevyjasněných, nebyl učiněn rázný soud nad komunistickými zločinci; soudruzi v KSČ i ti bývalí ve stranách ostatních měli nadále možnost ovlivňovat chod společnosti. V ekonomické sféře to bylo ještě markantnější. Vzpomínám na nesmyslná výběrová řízení z roku 1990, ve kterých se hledalo spousta nových ředitelů do podniků. Hlavní podmínkou v nich byla manažerská praxe minimálně pět let.

Jakoby se zde, relativně velmi rychle, vysublimoval demokratický systém, ve kterém se střídají u moci pravice a levice. Mám na mysli strany ODS a ČSSD. Že šlo ve skutečnosti o dvě varianty téhož dokládají nespočetné koalice na komunální úrovni a též, jako vejce vejci si podobny, mnohé finanční skandály. Na celostátní úrovni to dokonce někdy zašlo tak dalece, že levice byla pravicovější než pravice. Vzpomeňme kupříkladu rychlou privatizaci bank, do které se vládám Václava Klause vůbec nechtělo, a jež zmákla, s nezbytnou a mediálně vděčnou vojenskou přepadovkou v IPB, vláda Miloše Zemana.

Rozhovor s katolíkem, co bere víru vážně

Výchova katolíků dnes?!

Mohl byste se, prosím, krátce představit?

Jmenuji se T.K.* a pracuji v jedné nadnárodní společnosti jako řadový zaměstnanec. Společně s manželkou vychováváme 3 děti. Vzali jsme velmi vážně slib, který jsme při křtu těchto dětí dali, a tak jsme se rozhodli, že budou navštěvovat i církevní základní školu.

Myslíte si, že děti dostanou v církevní základní škole kvalitnější vzdělání než ve škole státní?

Musím přiznat, že z počátku jsem o tom byl přesvědčen, zvláště po kladných ohlasech mnoha rodičů, jejichž děti na tuto školu chodí. Též jsme tak nějak předpokládali, že je-li to škola církevní, bude i prostředí nějak lepší.

A byli jste zklamáni?

To se říci nedá. V určitém ohledu je to škola kvalitní a co se týká výuky, jsem s ní spokojen, ale v některých aspektech odráží stav naší společnosti a bohužel i Církve.

Ke sněmovním volbám 2013

Už za týden půjdeme k volbám. Na Duších a hvězdách to reflektovala série článků probírající (ne)volitelnost bloku Hlavu vzhůru! Jany Bobošíkové. Ta nám poskytla (potvrdila) dva cenné poznatky. První zní (pan Semín snad promine), že Hlavu vzhůru opravdu není pro katolíka akceptovatelná, což je poměrně logický a očekávatelný výsledek. Ten druhý nám říká, že věcně, střízlivě a slušně diskutovat o politice je zřejmě pro většinu čtenářů těchto stránek nedosažitelný cíl. Smutné.

Nicméně dostalo se mi opakovaně otázky, koho tedy volit, respektive koho budu volit. Nu, řekl či napsal jsem to už vícekráte: budu volit Korunu Českou. Ne protože bych jí byl nějak moc nadšen, to vůbec ne, dokonce se s ní neshodnu v poměrně zásadních otázkách, jako jsou otázky setrvání naší země v NATO a EU a věci okolo. Nicméně jsou i důležitější věci a KČ i přes toto vychází z toho všeho jako nakonec nejlepší možnost. A prakticky jediná, kterou katolík vůbec může zvažovat.

Neodbytné otazníky nad sebejistými vykřičníky

 

Michal Semín

Článek PhDr. Pavla Zahradníka přinesl mnohé důležité informace a do té míry, do které jsou pravdivé, jsem mu za ně vděčný. Věděl jsem, že Jana Bobošíková neměla v minulosti problém podporovat požadavky homosexuální lobby a když podpořila svým podpisem Manifestu D.O.S.T. konzervativní postoje k manželství a rodině, byl jsem tím upřímně překvapen. A aby nezůstalo u jediného překvapení, požádala mne, zda by mohla vystoupit na demonstraci, kterou Akce D.O.S.T. svolala proti snaze zavést povinnou sexuální výchovu do škol.[i] Souhlasil jsem a nelitoval jsem. Krátce nato jsme se spolu sešli při panelové diskusi, kdy jsme proti Ondřeji Liškovi, předsedovi militantně multikulturalistické Strany zelených, hájili názor, že islám nepředstavuje pro Evropu i naši společnost žádné obohacení, ale nebezpečí. Setkali jsme se ještě vícekrát a nikdy jsem neodcházel s pocitem, že její sympatie k Akci D.O.S.T. nejsou upřímné. Naopak. Dospěl jsem k závěru, že Jana Bobošíková, stejně jako kdokoli jiný, může svoje názory měnit. K lepšímu. Ne vždy se mnou souhlasila a já s ní, ale rozhovory byly upřímné a zdálo se mi, že přispívají ke stále většímu příklonu Jany Bobošíkové ke konzervativní pravici.

I proto jsem byl zděšen internetovými odkazy, které Dr. Zahradník vydoloval z hlubin internetu. Kéž by něco podobného učinil i na adresu jiných politiků, lovících hlasy v katolickém či konzervativním táboře…

Janě Bobošíkové jsem 12. 10. napsal dopis tohoto znění:

Proč nalézají neomarxisté v boji proti Akci D.O.S.T. stoupence i v katolickém táboře?

Michal Semín

V minulých dnech se v diskusi pod článkem „Záměrná sprostota nebo nižší inteligence?“ objevila řada výpadů proti Akci D.O.S.T. Jsme obviňováni z podpory stran či osob, jež údajně rozvrací mravní řád ve společnosti podporou potratů a adopcí dětí homosexuálními páry. Považuji za nutné na tyto závažné výtky reagovat.

Část opozice vůči Akci D.O.S.T. přichází z okruhu přispěvatelů blogu Monarchia Catholica. Jeho šéfredaktor tvrdí, že současný režim je nelegitimní a že je tedy katolíkům přísně zapovězeno účastnit se voleb. Vzhledem k tomu, že svůj vyhraněný postoj nemůže opřít o přímé výroky církevního magisteria, vyvozuje jej z obecnějších zásad sociální nauky Církve. Jsem toho názoru, že mylně. Je pravda, že na současné politické scéně není jediná strana, která by mohla být považována za stranu katolickou, a tedy ani strana, která by důsledně hájila křesťanský mravní řád ve společnosti. Naši kritici na základě této skutečnosti činí jednoduchý závěr: jít k volbám je hřích, protože volbou kterékoli ze stran volíme nelegitimní republikánský režim, liberalismus a mravní rozklad.

Tradiční sociální nauka Církve nic takového neučí. Předkoncilní morální teologové se naopak shodují v tom, že je-li v demokratickém systému, který Církev z principu neodmítá, možnost volby subjektu, který, ač není katolický, hájí základní principy přirozeného mravního řádu, a hrozí-li vítězství stran, jejichž program představuje pro společnost značné nebezpečí, je oprávněné volit ty strany, jež, ač samy v mnoha ohledech nedokonalé, mohou dané škodě zabránit!