Tag Archives: Te Deum

Podpořte protest proti pronásledování katolíků v Irsku

Situace v Irsku se pod progresivistickou vládou během pár let překlopila do regulérního pronásledování katolíků, které zahynuje zcela nesmyslné a neodůvodněné zákazy bohoslužeb pod záminkou covidu, tvrdé pronásledování kněží a věřících, co odmítají přestat plnit své náboženské povinnosti a kradení dětí z katolických rodin.

Více podrobností v článku Protikatolická tyranie v kdysi katolickém Irsku (https://www.tedeum.cz/2021/05/07/protikatolicka-tyranie-v-kdysi-katolickem-irsku/) na stránkách Te Deum Hodie. Připojte se k protestu proti této zvůli a podpořte pronásledované bratry a sestry!

Slavíme Neposkvrněné početí Panny Marie

Nanebevzetí Panny Marie

Dnes je sobota 8. prosince a my slavíme Neposkvrněné početí Panny Marie. V souvislosti s tímto velkým svátkem vám doporučuji k přečtení text Neposkvrněná od sv. Maxmiliána Kolbeho či článek na toto téma od prof. de Oliveiry.

Další možností je začíst se do právě vyšlého čísla časopisu Te Deum (2012/5), ve kterém naleznete hned osm příspěvků na toto téma, včetně českého překladu apoštolské konstituce Ineffabilis Deus (angl. text ZDE), jíž bl. Pius IX. v roce 1854 vyhlásil a definoval dogma o Neposkvrněném početí.

Ignác Pospíšil

Stat Crux, dum volvitur orbis…

Stat Crux, dum volvitur orbis...

Kříž stojí, i když svět je v pohybu… Možnosti překladu slovesa volvitur jsou nepřeberné. Dá se použít i výrazu „i když svět jančí“. Toto heslo mnichů kartuziánů si vždycky připomínám, když vidím na našich polních cestách, lukách nebo i v zahradách soukromých domů krucifix.

Kříž, symbol naší spásy a víry, stojí pevně navzdory všem finančním i nefinančním krizím, změnám vlád a hrozbám prasečí i neprasečí chřipky. Kříž je znamením toho, co je pevné a neměnné, věčné pravdy. Kdo by ji chtěl zničit, se zlou se potáže. Když sledujeme osudy lidí, kteří v rouhačském obrazoboreckém nadšení po r. 1918 se podíleli na likvidaci křížů jako domnělých pozůstatků „temna“, zjistíme, že mnoho jich dopadlo špatně. Dokumentuje to mj. sborník Ve jménu demokracie z r. 1922. Muž, který házel po kříži kameny, aby rozbil korpus Krista, přišel v továrně, kde pracoval, o ruku – právě o tu ruku, jež metala po krucifixu šutry. Někteří lidé, kteří demonstrativně pálili kříže na nádvořích škol, měli později co dělat s požárem, který jim zničil značnou část majetku. Kříže hořely také v Lidicích na dvoře Horákova statku, jak dosvědčili pamětníci. Zhruba o dvacet let později přesně na tom místě provedli esesáci strašlivý masakr lidických mužů. Bůh není mstivý, ale zakazuje, aby byl urážen a posmíván. Tresty, které postihly ikonoklasty a rouhače, jim měly připomenout jejich strašlivý hřích, a tak je zachránit pro věčnost.

Volit či nevolit?

Volit či nevolit? Tak zní jedna z horkých otázek letošního jara. Protože nespokojenost občanů, a to nejen katolických, se stavem věcí veřejných znatelně roste, mohlo by se zdát, že svou účastí ve volbách budeme moci dalšímu úpadku české národní politiky zabránit. Má to však jeden háček –  existuje v současné české politice strana, jež by si zasloužila podporu katolických a autenticky konzervativních voličů?