Tag Archives: tajemství

Navedení k životu zbožnému XXVII.: Kterak je si třeba představiti tajemství, o němž chceme rozjímati – třetí bod přípravný

Sv. František Saleský

Po těchto dvou bodech přípravné části rozjímání, kterými se vždy počíná, je třetí bod, který nebývá při každém druhu rozjímavé modlitby, a kterému někteří říkají „upravení místa“, jiní jinak. Záleží pak zkrátka v tom, že si představíme výjev, o kterém chceme rozjímati, tak, jako by vskutku stál před našima očima. Na př. chceš-li rozjímati o našem Spasiteli ukřižovaném, musíš si představiti, že jsi na Kalvárii a že vidíš a pozoruješ všechno, co se tam děje a mluví v den utrpení Páně; nebo chceš-li (a vlastně je to totéž), můžeš i mysliti, že na témže místě, kde právě jsi, je Pán Ježíš přibíjen na kříž a visí na něm tak, jak to líčí evangelisté. Stejně jest si počínati, když budeš rozjímati o smrti, jak jsem naznačil v rozjímání o tom předmětu, jakož i v rozjímání o pekle a při všech podobných tajemstvích, kde jde o věci viditelné a přístupné smyslům.

Navedení k životu zbožnému XXVI.: O vzývání jakožto druhém bodu přípravném

Sv. František Saleský

Vzývání o pomoc boží koná se takto: Když si tvá duše živě uvědomí přítomnost boží, poklekneš před Bohem s největší uctivostí, uznávajíc, že jsi svrchovaně nehodna prodlévati před jeho nevýslovnou Velebností; ale vědouc zároveň, že jeho dobrota to chce, budeš ho prositi za milost, abys mu mohla v tomto rozjímání dobře sloužiti a jemu se klaněti.

Chceš-li, můžeš užívati několika krátkých a vroucných slov, jako například Davidových: „Nezamítej mne, Bože, od tváři své, a ducha svatého svého neodjímej ode mne.“ (Žalm 50, 13.) „Tvář svou osvěť nad služebníkem svým a spatřovati budu divné věci za zákona tvého.“ (Ž. 118, 135, 18.) „Dej mi rozum, a zkoumati budu zákon tvůj: a ostříhati ho budu celým srdcem svým.“ (Ž. 118, 34.) „Jsem služebnice tvá, dejž mi osvícení,“ neb jiná podobná slova.

Horror vacui

Obvykle při debatách nad otázkami liturgické praxe mezi spolubratry a sestrami narážíme na podivuhodně jednotný rys týkající se svazácko-charismatického rozjásanismu. Je jím cíleně projevovaný odpor vůči tradiční mši svaté, která je prezentována coby něco přežilého, nevhodného, nepochopitelného a nesrozumitelného.