Tag Archives: svoboda slova
Jak revoluce požírá své děti
Organizace Jsme fér, bojující za redefinici manželství v Česku, má na svém webu seznam osobností, které její kampaň podporují. Jednou z nich je bývalá tenistka Martina Navrátilová. „Byla bych moc ráda, kdyby ta moje rodná země, kterou mám tak ráda, rozhodla, že taky uznají moji lásku s Julií,“ říká v propagačním videu.
Video bylo zveřejněno loni v létě, tedy několik měsíců předtím, než se Navrátilová dostala do zpráv kvůli obvinění z transfobie. Navrátilová je označována za aktivistku za práva gayů a žije v partnerském vztahu s ženou, jak tedy obvinění vzniklo? Jednoduše – Navrátilová kritizovala, že proti ženám soutěží transgenderoví sportovci: „Nestačí se jenom prohlásit za ženu, abyste mohli soutěžit se ženami. Musí být nějaké standardy, a když někdo má penis a závodí jako žena, takový standard by nesplňoval.“ Ani kritika ji nepřiměla změnit názor. Situaci, kdy se muž rozhodne stát se ženou, bere hormony, aby splnil kritéria, vyhrává závody a pak se může zase vrátit k původnímu pohlaví, okomentovala slovy: „Je to šílené a je to podvod“.
Zůstaňme střízliví
Lidé reagující v rychlosti pod velkým emocionálním dojmem se často dopouštějí velkých zkratů a (zejména pokud se vše ještě podpoří nedostatkem vědomostí) sypou ze sebe výroky, které by normálně neřekli. Podobné reakce vyvolal i včerejší teroristický útok na redakci týdeníku Charlie Hebdo.
Naprosto souhlasím s tím, že podobné věci se stávat nesmějí a doufám, že útočníky chytí. V lepších dobách by dodal „a pověsí“ či “ a gilotinují“, ale bohužel trest smrti Francie nemá. Ale pokud jde o zmínky o samotném časopisu, měli bychom si zachovat zdravý rozum.
Otevřený dopis generálnímu řediteli ČT
Ferdinand Peroutka, jr
Vážený pane generální řediteli,
před několika dny došlo ve veřejnoprávní instituci, v jejímž jste čele, k události spíše typické pro nedemokratické režimy: k popření zásady svobody slova a umlčení nezávislého humanistického novináře pro jeho názory. Po téměř šestileté publikační činnosti na internetovém portálu ČT24 jsem 21.8.2013 od vedoucího redaktora Ladislava Doležala obdržel sdělení o jednostranném ukončení této spolupráce ze strany ČT24. Důvodem tohoto kroku údajně byl můj text „Pojďme na pochod. Který?“ ze dne 14.8.2013, jímž jsem komentoval souběžné pořádání akcí Prague Pride a Pochodu pro rodinu 17.srpna 2013.
Uvedený text byl panem Doležalem odmítnut pod záminkou, že jeho „forma je na webu televize nepřijatelná“. Zdůvodnil to m.j. tvrzením, že použitý přívlastek „takzvaný“ pochod hrdosti „vyjadřuje budoucí odsudek“. Když jsem pana Doležala v písemné odpovědi obratem upozornil, že šlo o explicitní převzetí ze zpravodajství ČT24 – zpráva z 25.6.2013 16:26, autor:kat – p. Doležal mi jednoduše odepsal, že „nebude detailně reagovat na mé jednotlivé námitky“.
Podobným cenzurním zásahem byl odmítnut i můj loňský komentář z 8.8.2012 ke stejné akci Prague Pride, který p. Doležal označil za „homofobní“, ačkoliv obsahoval přesnou citaci vyjádření lékařky Centra pro pohlavní nemoci Nemocnice Na Bulovce Daniely Vaňousové, převzatou rovněž ze zpravodajství ČT24 – zpráva ze 16. 7. 2012 16:24, autor: ČT24 aktualizováno 16. 7. 2012 16:33.
Pět velkých omylů obhájců Pussy Riot
Chrám Krista Spasitele
Západními médii bouří zuřivá protiruská (či protiputinovská) kampaň, jejíž oficiální záminkou je odsouzení tří extremistek ze skupiny Pussy Riot (česky cca Kundí orgie či Vzpoura kund). Tato ruská punk-rocková skupina nanejvýš zoufalé úrovně na sebe upozorňuje skandálními a hluboce amorálními akcemi, mezi nimiž nechybí hromadné souložení v muzeu před mladistvým obecenstvem či znesvěcení moskevského chrámu Krista Spasitele.
Právě ta druhá událost zavdala příčinu k tomu, že tři členky skupiny byly za organizované výtržnosti a šíření náboženské nenávisti odsouzeny ke dvěma letům vězení či pobytu v otevřené nápravné kolonii, nad čímž levice, liberálové a a bezbožníci naprosto neopodstatněně běsní. Rád bych se zde věnoval pěti zásadním omylům, kterých se tito zuřivci ve své „argumentaci“ opakovaně dopouštějí.
