Tag Archives: Svatý život

Jak je to s rozhřešením druhého „manželství“

Svatý John kardinál Fisher – nebojácný obhájce manželství Kateřiny Aragonské

Odpadlý padlý kněz Jan Jandourek zveřejnil na ChristNetu článek Církev rozhřeší vraždu, ale druhé manželství ne. Něco je špatně, ve kterém napadá nauku Katolické Církve o manželství.

Jako obvykle jde o snůšku nesmyslů a demagogií, která by mi normálně nestála za komentář. Nicméně vzhledem k tomu, že článek obsahuje některé velmi populární nesmysly a ne všichni katolíci jsou tak vzdělaní, aby si s nimi mohli z fleku poradit, několik poznámek si neodpustím…

1. Církev rozhřeší vraždu i „druhé manželství“

Prvním populárním nesmyslem, či spíše velmi hrubou demagogií, je tvrzení obsažené už v nadpisu, které tvrdí, že Církev rozhřeší vraždu, ale nikoliv tzv. druhé manželství. Samozřejmě to není pravda.

Nejdříve si musíme uvědomit jednu věc: manželství je prostě – z Kristova výslovného ustanovení – nerozlučné a zaniká pouze smrtí, což znamená, že není možné se „znovu oženit“, pokud první manžel(ka) žije. S tím nikdo nic udělat nemůže, dokonce ani papež nebo koncil. Z tohoto důvodu je takové „druhé manželství“ před Církví a před Bohem vždy neplatné, je vždy hříšným svazkem – konkubinátem a manželský život v něm je vždy cizoložstvím a parodií na skutečné manželství. Žádný civilní „sňatek“ na tom nic nezmění.

O smyslu života

To nejhorší, co může křesťana v sekularizovaném světě potkat, a co ho bohužel velmi často potkává, je podlehnutí prázdnotě a dezorientaci sekulárního ducha, se kterým se neoddělitelně pojí ztráta povědomí o smyslu života. Sekularismus a agnosticismus (o ateismu nemluvě) neznají Boha a tudíž ani smysl života. Nahrazují jej proto různými požitkářskými náhražkami, touhou žít šťastně a kvalitně, případně (dnes už ne tak často) užitečně. Jenže… Co je to šťastný život? Co je to kvalitní život? Co je to užitečný život?

Byl to težký rok a bude ještě hůř

Dnes je poslední den roku 2011, dobrý čas k bilancování a výhledu do budoucna. Byl to těžký rok a obávám se, že bude ještě hůř. I když – kdož ví? Zamysleme se dnes nejen nad tím, co se stalo a co nás čeká a nemine, ale taky nad tím, co dělat lépe a kde je řešení.