Tag Archives: Španělsko
Obyvatelé španělského městečka zabránili odstranění kříže
Starosta španělského městečka Callosa de Segura (provincie Alicante) nařídil technickým službám radnice, aby pomocí jeřábu odstranily kříž na památku padlých v občanské válce. Vymlouval se přitom na rozhodnutí zastupitelstva autonomní oblasti Valencie, které se vyslovilo pro uplatnění tzv. „zákona o historické paměti“. [1]
Asi 200 obyvatel městečka se shromáždilo časně ráno ve středu 14. prosince kolem kříže umístěného u vchodu do místního kostela sv. Martina, aby plán radnice překazili a zabránili jeřábu odvézt kříž, který na tomto místě stojí od roku 1941. Tato pokojná spontánní manifestace byla úspěšná a ke skácení kříže nedošlo.
S řídící pákou a růžencem
Hrabě de Grunne
S řídící pákou a růžencem – příběh katolického vojáka hraběte de Grunne
Stíhací eso je vcelku mladý pojem. Obvykle označuje pilota stíhacího letounu, který ve vzdušném boji zvítězí nad pěti protivníky, čímž tohoto neoficiálního statusu dosáhne. Během první i druhé světové války i za válek v mezičase se objevilo velké množství vynikajících stíhacích pilotů, ktetří tento titul právem získali, náš příběh se však týká katolického vojáka, který se stal stíhacím pilotem spíše šťastnou náhodou a nakonec i osudovým okamžikem.
Hrabě Rodolphe Ghislain Charles de Hemricourt de Grunne, jak zní titul a celé jméno našeho pilota, se narodil 18. listopadu roku 1911 v Etterbeeku, obci při okraji Bruselu. Jeho rodiči byli belgický hrabě Charles de Grunne a jeho žena Marie, která pocházela z francouzského hraběcího rodu de Montalembert. Po vypuknutí první světové války rodina odešla do Anglie, kde malý Charles získal vzdělání a znalost anglického jazyka, a později do Francie, odkud se po konci bojů Velké války vrátili do rodné Belgie.
Španělští lidovci podvedli své voliče
Podvodník Rajoy
Španělští lidovci otevřeně a nanejvýš hnusně podvedli své voliče: 23. září španělský premiér Mariano Rajoy Brey oznámil, že stahuje návrh zákona omezujícího potraty, který během své předvolební kampaně sliboval navrhnout a jehož konkrétní návrh byl představen v prosinci 2013.
Stalo se tak jen dva dny po statisícových demonstracích, v nichž pro-life aktivisté a lidovečtí voliči protestovali proti neustálým odkladům naplnění lidoveckých pro-life slibů a požadovali jejich rychlou realizaci. Ministr spravedlnosti Alberto Ruiz Gallardon, který návrh zákona napsal a představil, na protest proti tomuto nanejvýš podlému jednání svého premiéra rezignoval.
Ebola zabila dalšího z milosrdných bratří
Znak milosrdných bratří
25. září 2014 večer zemřel ve věku 69 let na madridské klinice Carlose III. katolický kněz a šéflékař nemocnice milosrdných bratří v Sierra Leone, P. Dr. Manuel Garcia Viejo OH.
Ebole, která u něj byla diagnostikována 20. září, podlehl ve stejné nemocnici jako další kněz milosrdných bratří P. Miguel Pajares OH, nemocniční kaplan a převor milosrdných bratří v Liberii, po kterém se stal druhou obětí eboly na evropské půdě.
Ebola masakruje i zdravotníky a misionáře
Viry Ebola
Africká epidemie eboly, která již zabila více než tisíc lidí, kosí i ty, kteří se o nemocné starají – zdravotnický personál, misonáře a kněze.
V nemocnici v Madridu dnes ráno zemřel španělský katolický misionář P. Miguel Pajares OH – navzdory původním optimistickým zprávám život pětasedmdesátiletého kněze z řádu milosrdných bratří nezachránil ani rychlý transport do nejlepší španělské nemocnice, ani aplikace dosud řádně neotestovaného léku ZMapp, v nějž vkládají lékaři velkou naději a jemuž přisuzují záchranu dvou nakažených Američanů.
Bratr George Combey, který společně s otcem Pajaresem pracoval v liberijské nemocnici milosrdných bratří v Monrovii (do Španělska neodletěl, protože onemocněl až po odletu bratra Pajarese), zemřel již včera. Ebola nakazila také nejméně dvě ze čtyř řeholnic tam pracujících (obě afrického původu), u nichž se ale povolení k převozu do madridské nemocnice nepodařilo získat. Minimálně jedna z nich již zemřela. Již dříve zemřel na ebolu ředitel nemocnice, bratr Patrik Nsamdze. Velkou paseku nemoc napáchala i mezi dalšími zaměstnanci a spolupracovníky nemocnice.
Proč vadí hrob generála Franka?
Generál Franko a prezident Eisenhower
OSN zaslala španělské vládě zvláštní žádost. Jak informoval polský internetový portál fronda.pl dne 3.8., mají být ostatky generála Franka, uložené v bazilice v Údolí padlých u Madridu, přeneseny jinam, tj. tam, kde by nemohly být předmětem veřejné úcty. Údolí padlých se naopak má stát pietním místem pro údajné „oběti frankistického fašismu“. Španělsko je vyzváno, aby prý „skoncovalo s fašistickým dědictvím“.
Zmatek nad zmatek a matení pojmů! Franco nikdy nebyl „fašistou“, k této protikřesťanské ideologii italského původu se nikdy nehlásil. Franco byl voják, jehož myšlenkový svět tvořily katolická víra, rodina a vlast. Pro tyto hodnoty chtěl žít i umřít. Ideologiemi jakéhokoliv typu pohrdal včetně fašistické. Nálepkou fašismu jej poctili komunisté. Jestliže OSN toto jejich klišé přejímá, pak jen dokazuje, v jakém ideologickém poli se nachází.
Zpráva Estrelové potřetí?! Potratáři znovu útočí!
Pouze měsíc po definitivním odmítnutí radikálně propotratové a protirodinné „Zprávy Estrelové“ se potratáři v Evropském parlamentu pokouší opět prosadit svoji agendu. Chtějí k tomu využít zasedání pléna, které se bude odehrávat 16. ledna. Má na něm zaznít stanovisko Komise na téma „Nediskriminace v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv“ a levice k němu plánuje připojit novou resoluci, která bude mít stejný nebo velmi podobný obsah, jako před třemi měsíci vrácená a před měsícem definitivně zamítnutá „Zpráva Estrelové„.
Zdá se, že potratáři sázejí na eurokraty oblíbenou metodu nechávat o tomtéž hlasovat tak dlouho (a v tolika podobách), dokud to konečně neprojde. Myslím, že takovéto ignorování vůle občanů EU i samotných europoslanců je opravdu vyloženě nehorázné, i když na druhé straně pochopitelné, protože v příštím Europarlamentu bude pozice potratářů nepochybně mnohem slabší. Každopádně bychom je neměli podceňovat – většiny, které rohodly o poslání „Zprávy Estrelové“ k ledu, nebyly zas až tak gigantické, abychom se nemuseli bát o výsledek.
Lži páně profesora
M. C. Putna
Novopečený pan profesor M. C. Putna, jehož netřeba čtenářům představovat, je opět ve svém „živlu“. Ačkoliv u příležitosti nedávné patálie kolem své profesorské nominace se nechal v televizi slyšet, že akce typu Prague Pride jsou mu bytostně cizí a nemá chuti se jich dále zúčastňovat, letos jej bylo vidět v prvních řadách. A nejen to, na závěr si neodpustil „kázání„. Má na ně samozřejmě „právo“, vždyť studoval mj. také teologii, samozřejmě tu modernistickou, nikoli tradiční.
Problém je ale v tom, že toto tzv. „kázání“ je snůškou lží. Mluví o nenávisti vůči gayům a lesbám, pod niž zahrnuje každý nesouhlas s jejich sexuálním životem a argumentuje citáty z Písma o lásce. Jestliže současně přitom zamlčuje, za co především Bůh potrestal Sodomu a Gomoru, nebo slova sv. Pavla, že „chlapcomilci…nedostanou nebeské království…“ (1 Kor 6,10) a že „muži zanechali přirozeného obcování se ženami a zahořeli ve svých touhách k sobě navzájem a hanebné činy páchali…“ (Řím 1,27), potom jde jednoznačně o podvodnou manipulaci s Písmem sv.
