Tag Archives: soukromá zjevení
Víra (11): Hříchy proti víře + Závěr
Proti ctnosti víry jsou hříchy proti víře. Ty uvádí Katechismus katolické církve: dobrovolné pochybování o víře (bod 2088), nevěra, blud, odpad (bod 2089), pověra (bod 2111), modloslužba (body 2112 až 2114), zapření víry (bod 2471), rouhání (bod 2148). Některé z těchto a podobných hříchů jsou zároveň i proti dalším ctnostem jako stydění se za víru je proti statečnosti a provádění pověrečných úkonů odporuje nábožnosti.
Hřích nevěry je těžší než jiné hříchy, neboť hřích je tím těžší, čím více se člověk jím odděluje od Boha. U nevěry pak člověk nemá ani správné poznání Boha. Nesprávným poznáním Boha se mu člověk nepřibližuje, neboť to, o čem má za to, že poznává, není Bůh. Pokud s nevěrou je spojen odpor vůči tomu, co patří k víře, jde o nejtěžší hřích; tíži hříchu nevěry zmírňuje nevědomost, pokud není spojena se zlobou (srv. STh II-II q. 10 a. 3). Ten, kdo víru jednou přijal a od ní odpadl a neplní svůj křestní závazek, hřeší tíže než ten, kdo víru nikdy nepřijal. S ohledem na to bludaři, kteří přijali evangelium, hřeší více než židé, kteří víru v evangelium nikdy nepřijali. Protože však židé přijali ve Starém zákoně předobraz křesťanské víry a Starý zákon špatně vykládají, je jejich nevěra těžší hřích než nevěra pohanů, kteří žádným způsobem nepřijali víru v evangelium. (srv. STh II-II q. 10 a. 6)
Rouhání představuje jakési umenšování Boží dobroty, neboť buď něco popírá o Bohu, co mu přísluší, nebo o něm něco tvrdí, co mu nepřísluší, a tak odporuje vyznání víry. Někdy je však spojeno ještě nenávistným citem vůči Bohu, jenž je schvalován vůlí, a to činí tento hřích ještě těžším.
Římovské pašije a Stop genocidě
Pašijová cesta
Na Květnou neděli 17. dubna 2011 se konala tradiční pobožnost pašijové cesty v jihočeském Římově. Na cestě krajinou, dlouhé cca 6 km, je celkem 25 zastavení, počínaje kaplí Loučení a konče kaplí Božího hrobu. Procesí vyšlo ve 13.00 hod odpoledne od památné lípy Jana Gurreho, jezuitského bratra, jemuž se zde v 1. polovině 17. století dle tradice zjevil Ježíš Kristus a Bolestná Panna Maria. Tato událost se stala podnětem k založení poutního místa, jež má sloužit ke spáse lidu, který sem bude putovat.
Kněží nehodní a vlažní
Obávám se, že tzv. soukromá zjevení, třebaže dosáhla uznání církevních představitelů, anebo i samotného papeže, příliš nezajímají značnou část katolíků, a to mnohdy i jen z toho důvodu, že o nich nic neslyšeli a ničeho se o nich nedočetli.
Zkazí-li se žeň, jen vy lidé jste toho příčinou
Tato tvrdá slova Nejsvětější Panny nutno přijmout s největší vážností. Byla řečena maličkým, nevinným dětem, na hoře La Salettské v září roku 1846.
„…Chci-li, aby můj Syn vás neopouštěl, jest mi prositi ho bez ustání. A vy lidé toho nedbáte. Marně budete se modliti, marně něco dělati, nikdy neodměníte muk, která jsem pro vás lidi podstoupila.“
