Tag Archives: Roberto Dodaro
Zlatý brk 2016 – výsledky
V anketě o nejlepší katolické knihy z let 2014-2016 hlasovalo nakonec 34 čtenářů. V kategorii A (Příručky, pomůcky, učebnice a odborná literatura) se o vítězství dělí Dokumenty Tridentského koncilu a Katolický kalendář s tradičním liturgickým kalendáriem 2015, 2016, v kategorii B (Populárně naučná literatura a beletrie) zvítězila kniha kardinála Saraha Bůh, nebo nic.
Níže je seznam všech nominovaných i s počtem hlasů, které obdržely. Kromě bodů přidávám i odkazy na stránky knih v knižních databázích (DK a ČBDB) – kde by o nich ti, co je ještě nečetli, zjistili víc, a ti, co je už četli, je mohli taky ohodnotit pro ostatní čtenáře. Pokud jsou na DaH či Katopedii články o autorech či knihách, přidávám odkazy též.
Jménem časopisu gratuluji všem autorům a knihám, jakož i nakladatelstvím a překladatelům, kterým děkujeme za to, že jsme je měli možnost číst (v našem rodném jazyce). Děkuji všem čtenářům, kteří si udělali čas a v anketě se vyjádřili.
Rozhovor s Lucií Cekotovou (1): O knize pěti kardinálů
Duše a hvězdy přinášejí čtenářům ve dvou dílech rozhovor s Lucií Cekotovou, hlavní překladatelkou knihy Setrvat v pravdě Kristově a zakladatelkou a funkcionářkou Výboru na obranu rodičovských práv. První díl je věnován knize, druhý (věnovaný organizaci) naleznete ZDE.
Jak se člověk dostane k překladu takové knihy, jako je Setrvat v pravdě Kristově?
Prvotním iniciátorem vydání knihy byl můj dlouholetý spolupracovník z mnoha iniciativ (Výboru na obranu rodičovských práv, Sdružení přátel domácích školy a dalších) Michal Semín, který se na mě obrátil již někdy na podzim loňského roku s tím, že má přes nějaký svůj americký kontakt možnost zajistit autorská práva na vydání této knihy v češtině, a dotázal se mě, jestli bych měla zájem knihu překládat a jestli bych eventuálně mohla zajistit vydavatele, který by ji vydal. Já jsem samozřejmě měla zájem velký, protože o knize jsem věděla už před tím, zajímala mne a možnost, že bych knihu překládala, jsem považovala za čest a svým způsobem za vrchol mé překladatelské kariéry.
Proto jsem ráda souhlasila a obrátila se na nakladatele Jiřího Braunera, majitele Kartuziánského nakladatelství z Brna, se kterým také spolupracuji dlouhodobě, zda by chtěl knihu vydat, a on rovněž hned a ochotně souhlasil. Pak se ukázalo, že původní americký kontakt selhal, zajištění autorských práv přes něj se nepodařilo, ale shodou okolností pana Braunera v téže době kontaktoval jáhen Štěpán Smolen, který se už mezitím dohodl s vlastníky autorských práv a sháněl pro knihu nakladatele. Tyto naše představy jsme tedy spojili do jedné a společně jsme se obrátili na otce Roberta Dodara, jednoho ze spoluautorů knihy a vlastníka práv k osmi z devíti esejů, a posléze na list Osservatore Romano, který vlastní práva k poslednímu z nich, eseji kardinála Müllera. Všichni autoři práva poskytli velmi velkoryse, zdarma. A pak už to bylo jednoduché – mohli jsme začít překládat a chystat české vydání.
