Tag Archives: Reinhard Marx
Kněží vyzývají kardinála Marxe k rezignaci kvůli „zneužití duchovního úřadu“
Kardinál Marx
14. ledna 2019 (LifeSiteNews) – Skupina německých kněží z paderbornské arcidiecéze, která si říká Communio veritatis, vyzývá kardinála Reinharda Marxe, aby rezignoval na funkci předsedy německé biskupské konference. V prohlášení zveřejněném 14. ledna preláta obviňuje: „Zneužil jste svého duchovního úřadu tím, že svátosti Církve zjevně chápete jako svůj osobní majetek, který podle svého rozmaru obětujete na oltáři Zeitgeist.”
První věta prohlášení zveřejněného na rakouském katolickém webu Kath.net odkazuje na Marxův nedávný výrok, že se mu nelíbí označení „křesťanský Západ“, protože je „příliš výlučné“. Němečtí kněží na to reagují slovy: „Vyzýváme vás, abyste rezignoval na předsednictví německé biskupské konference, protože tento pojem je příliš výlučný vzhledem k vašim biskupským spolubratřím!“
Skupina Communio veritatis vznikla v souvislosti s diskusí o podávání svatého přijímání některým protestantským manželským partnerům katolíků v Německu v roce 2018. Communio veritatis se proti této myšlence energicky staví. Kněží zveřejnili prohlášení oponující v této věci jejich vlastnímu paderbornskému arcibiskupovi Hansi-Josefu Beckerovi.
Papežova strategie: Jak zmanipulovat výsledky synody o mládeži
Kromě delegátů volených biskupskými konferencemi se nadcházející synody o mládeži zúčastní 39 delegátů jmenovaných přímo papežem Františkem. Na seznamu je několik jeho blízkých spojenců v řadách hierarchie: předseda německé biskupské konference kardinál Marx z Mnichova; kardinál Cupich, který se vyjádřil, že Církev má na práci důležitější věci než řešení krize související se zneužíváním; kardinál Tobin, jenž popírá, že by cokoli věděl o McCarrickovi, přestože jsou důkazy o stovkách kněží, kteří o tom „věděli všecko“; P. Antonio Spadaro, šéfredaktor La Civiltà Cattolica proslulý tweetem, že v teologii (té moderní?) 2+2=5; a arcibiskup Vincenzo Paglia, předseda dekonstruované Papežské akademie pro život a velký kancléř vybrakovaného Institutu Jana Pavla II. v Římě.
Všechny tyto postavy byly středem zájmu pro svou nepravověrnost a všechny zuřivě kritizovaly katolíky, kteří se stavějí proti papežově progresivní agendě.
V určitém směru tento vývoj delegátů nepřekvapuje. V jiném ohledu je však alarmující. U mnohých z těchto mužů je prokázáno, že jsou nestydatými lháři (použijeme-li Viganových slov), neboť popřeli, že věděli o predátorství nyní již bývalého kardinála McCarricka, nebo popírali, že krize související se zneužíváním je primárně důsledkem aktivní homosexuality mezi kněžími. Stejně jako nedávná fotografie ze soukromé papežské schůzky týkající se zneužívání, na níž se všichni usmívají a vypadají uvolněně, stejně jako nyní již rozsáhlá série papežských promluv, v nichž papež sám sebe přirovnává ke Kristu mlčícímu při svém utrpení a své kritiky označuje za žalobníky podobné satanovi, je i tento vývoj dalším hřebíčkem do rakve jakýchkoli rozumných očekávání, že by papež nebo někdo z jeho předních spolupracovníků mohli vzít vážně jak skandál kolem zneužívání, tak zničující Viganovu zprávu.
Kardinál Marx proti křížům ve veřejných budovách v Bavorsku
Kardinál Marx
Kardinál Reinhard Marx uvedl, že nařízení, aby ve všech státních budovách v Bavorsku visel kříž, se rovná „vyvlastnění kříže ve jménu státu“. Bavorský premiér Markus Söder ke směrnici, která má vstoupit v platnost 1. června, na Twitteru napsal, že kříž je „jasným přihlášením se k naší bavorské identitě a křesťanským hodnotám.“ Jeho slova vyvolala celonárodní pozdvižení: kardinál Marx, který je krom jiného i předsedou německé biskupské konference, řekl listu Süddeutsche Zeitung, že tím premiér způsobil „rozdělení veřejnosti, neklid a animozitu“.
Svým prohlášením se kardinál ocitl v dobré společnosti předsedy liberálů („Způsob, jak Markus Söder a CSU neustále zneužívají náboženství pro svou stranickou politiku, připomíná [tureckého prezidenta] Erdogana. Ústava je bez vyznání!“) a místopředsedkyně Bundestagu za zelené Claudie Rothové, která Södera obvinila z toho, že marginalizuje milióny muslimů, ateistů a židů.
Kardinál Marx schoval před muslimy kříž
Kardinál Marx, hlava německého episkopátu, se stydí za kříž Ježíše Krista. Během své návštěvy Jeruzaléma, kam zavítal po boku protestantského „biskupa“ Heinricha Bedforda-Strohma, schoval podle jeho příkladu pektorál ze své hrudi, aby neurážel náboženské cítění muslimů…
Se šokující zprávou přišel nedávno deník Bild. Kardinál čelil za svůj bezprecedentní krok kritice, nicméně obratem se ho zastal mluvčí Německé biskupské konference Matthias Kopp, jenž oficiálně vysvětlil smysl tohoto počinu tím, že vnímavý kardinál Marx chtěl vyjít vstříc napjaté situaci ve Svaté zemi, o níž přece hovoří i UNESCO, a chtěl tak deklarovat, že je zde pouze hostem…
O co vlastně šlo na letošní biskupské synodě?
Už od 18. a 19. století osvícenci, liberálové a socialisté bojovali za legalizaci rozvodů. Když toho dosáhli, volali po maximálním uvolnění rozvodových pravidel, což nabylo svých hrůzostrašných forem v sovětském Rusku hned po revoluci, kdy stačilo jen vyplnit „bumážku“ se žádostí o rozvod a jakékoliv soudní řízení se stalo zbytečným. Dalším výchozím bodem byla tzv. „sexuální revoluce“ v západním světě r. 1968, kdy především mládež žádala totální uvolnění sexuálních vztahů kohokoliv s kýmkoliv. Tím započal, podporován všudypřítomnou pornografií v médiích, frontální útok na monogamní rodinu, tvořenou jedním biologickým otcem, jednou biologickou matkou a dětmi, jenž trvá dodnes a získává stále větší úspěchy. Již nejde jen o legalizaci úplné sexuální promiskuity (toho bylo už dosaženo), ale o prosazení homosexuálních svazků na stejné úrovni s řádným monogamním manželstvím. Toto nazýváme „genderismem“, neboli „genderovou ideologií“, jak skvěle analyzuje ve své knize „Globální sexuální revoluce“ Gabriele Kuby.
Katolická církev tomu od prvopočátku čelila a je zbytečné uvádět tady velké množství dokumentů jejího magistera. Nicméně v důsledku známého rozkladu věrouky a mravouky po II. vatikánském koncilu zhoubný jed genderu pronikal postupně i do jejího nitra, jak markantně ukazuje průběh současné mimořádné synody o rodině. To bohužel podporuje sám papež František, který se v tomto diametrálně liší od svých předchůdců Benedikta XVI. a Jana Pavla II. (srvn. např. dokumenty JP II. Familiaris Consortio, Veritatis Splendor a Evangelium Vitae). Jeho ostentativní podpora kontroverzního německého kardinála Waltra Kaspera, hlavního prosazovatele změn v praxi podávání sv. přijímání rozvedeným a znovusezdaným a přístupu k homosexuálním a lesbickým párům, nenechává nikoho na pochybách, na čí straně papež stojí. Hned 4. den po volbě papežem Kasperovi poděkoval za jeho „hlubokou“ teologii, ačkoliv musel velmi dobře vědět, že Kasper patří k duchovním dědicům Rahnera a Schillebeeckxe a ve smyslu jejich teologie odmítá uznat, že zmrtvýchvstání Krista je historickou událostí, přiznával mu pravdivost pouze v oblasti víry a náboženské mystiky. V 90. letech byl biskupem v německém Stuttgartu a podepsal spolu s mohučským biskupem Karlem Lehmannem a freiburským arcibiskupem Oscarem Seierem prohlášení, že ke sv. přijímání mohou přistoupit „alle wiederverheiratete, die sind in seinem Gewissen ueberzeugt, dass ihre erste Ehe ist Nichtigkeit“, přeloženo do češtiny: „…všichni znovusezdaní, kteří jsou ve svém svědomí přesvědčeni, že jejich první manželství je nulitní.“ Kongregace pro nauku víry v čele s kardinálem Josephem Ratzingerem toto kategoricky odsoudila, přesto však v rozporu s veškerou logikou Kasper postupoval po žebříčku církevních hodností a stal se jedním z nejvýznamnějších kuriálních kardinálů. Papež František na konsistoři kardinálů v předvečer říjnové synody vřele poděkoval Kasperovi za jeho referát, v němž naznačil otevření možnosti pro přístup sezdaných po rozvodu ke svátostem, a řekl, že jeho teologie „by měla být studována na kolenou“.
Kam vyústí nová německá (re)deformace?
Farářská iniciativa v Rakousku, předtím prohlášení německých teologů. Všechno s jedním refrénem: podávat sv. přijímání i civilně sezdaným po rozvodu prvního, v kostele uzavřeného manželství, zrušit („zdobrovolnit“) kněžský celibát, umožnit i pokřtěným laikům včetně žen „předsedat“ liturgii, poskytnout homosexuálům a lesbám v Církvi stejná práva jako heterosexuálům a být „lidštější“ v sexuální morálce, zvláště pak ohledně užívání antikoncepce.
Rakouské hnutí Wir sind Kirche („My jsme Církev“) spolu s Farářskou iniciativou vydaly prohlášení, v němž otevřeně popírají svátostné kněžství, a tvrdí, že prý „předsedat liturgii“ a říkat konsekrační slova může každý pokřtěný, kněžský úřad byl prý „zrušen“ tím, že Ježíš sám se stal jediným veleknězem Nového zákona. To si může každý dohledat na internetu, když si zadá heslo „Farářská iniciativa“.
