Tag Archives: Raymond Leo Burke
Kardinál Burke je na plicní ventilaci
Konzervativní kardinál Burke onemocněl CoViDem 19, průběh onemocnění je těžký, nyní se nachází v nemocnici na plicní ventilaci. Nepřátelé Církve i Tradice zneužili jeho hospitalizaci k hrubým útokům na jeho osobu, když ho lživě označují za „problematického kardinála“, „kritika a odpůrce očkování“ či „šiřitele konspiračních teorií o mikročipech ve vakcínách!.
Kardinál přitom ve skutečnosti pouze hájil oficiální postoj Katolické církve, že očkování musí být dobrovolné, kritizoval používání eticky problematických vakcín, zneužívání epidemie k omezování občanských a náboženských svobod a stavěl se proti reálně existujícím požadavkům na očipování lidí v souvislosti s očkováním (netvrdil, že čipy jsou ve vakcíně, poukazoval na skutečně existující požadavky, aby lidé byli očipováni za účelem prokazování očkování).
Modleme se za kardinála Burkeho a prosme Boha, aby nám nebral jednoho z té stále menší hrstky biskupů a kardinálů, co ještě nedělají ostudu své Církvi.
Ignác Pospíšil
Kardinál Burke k motu proprio Traditionis custodes
Mnozí věřící – laici, kněží i řeholníci – se mi svěřují s hlubokým znepokojením, které v nich vyvolalo motu proprio Traditionis custodes. Ti, kteří lnou k usus antiquior (starší úzus, UA), jenž papež Benedikt XVI. nazval „mimořádnou formou římského ritu“, jsou přísností disciplíny, kterou jim ukládá motu proprio, velice sklíčeni a jazyk použitý k popisu jich samých, jejich postojů a chování, je uráží. Jako věřící, který má k UA rovněž intenzivní vztah, jejich pocity intenzivního smutku plně sdílím.
Jako biskup a kardinál Církve ve společenství s římským papežem, který má zvláštní povinnost pomáhat mu v pastýřské péči o univerzální Církev a v jejím vedení, uvádím následující komentáře:
1. Úvodem je nutno se tázat, proč nebylo dosud zveřejněno latinské neboli oficiální znění motu proprio. Pokud je mi známo, Svatý stolec zveřejnil text v italské a anglické verzi a následně v překladu do němčiny a španělštiny. Protože anglická verze je označena za překlad, je třeba předpokládat, že originál je italština. Je-li tomu tak, pak významné pasáže v anglické verzi neodpovídají italskému znění. V článku 1 je důležité italské adjektivum unica přeloženo do angličtiny jako „jediný“, namísto „pouze“. V článku 4 se významné italské sloveso devono překládá do angličtiny jako „měl by“ namísto „musí“. (Pozn. překl.: Podle pana kardinála by tedy překlad článku 1 měl znít: „Pouze liturgické knihy promulgované svatým Pavlem VI. a svatým Janem Pavlem II. v souladu s dekrety druhého vatikánského koncilu jsou vyjádřením lex orandi římského ritu.“ Článek 4: „Kněží vysvěcení po zveřejnění tohoto motu proprio, kteří mají v úmyslu celebrovat podle Missale romanum z roku 1962, musejí podat oficiální žádost diecéznímu biskupovi, který před udělením souhlasu konzultuje Apoštolský stolec“.)
Kardinál Burke varuje před výzvami Vatikánu ke „globálnímu výchovnému spojenectví“ a „ekologické konverzi“
LA CROSSE, Wisconsin, 3. ledna 2020 (LifeSiteNews) – Kardinál Raymond Burke vyzývá věřící katolíky, aby „se vzepřeli a vydávali svědectví pravdě“ o královské vládě Ježíše Krista v situaci, kdy je islám na vzestupu a Vatikán prosazuje „globální pakt“, který má, slovy papeže Františka, „vytvořit nový humanismus“. Kardinál, který je patronem Suverénního řádu maltézských rytířů a emeritním prefektem Apoštolské signatury (vatikánského nejvyššího soudu), to uvedl v rozsáhlém rozhovoru pro list The Wanderer zveřejněném 26. prosince. Byl požádán o vyjádření ke skutečnosti, že papež František bude v květnu 2020 ve Vatikánu hostit akci nazvanou „Vytváření globálního výchovného spojenectví“. [1]
The Wanderer položil tuto otázku: „Při představení této iniciativy Svatý otec řekl, že , je zapotřebí globálního výchovného spojenectví, které nás přivede k univerzální solidaritě a novému humanismu.ʼ Co je podnětem k tomuto setkání a k čemu pravděpodobně povede? Vypadá to jako akce, která má propagovat jednotnou světovou vládu.“ Kardinál Burke odpověděl: „To ano. Všechny tyto věci spolu souvisejí. V době šíření islámu, zejména v Evropě, ale i ve Spojených státech, existují snahy otupit svědomí lidí ve věci královské vlády našeho Pána Ježíše Krista, tak jak je ohlašována v evangeliu. V této oblasti se věřící musejí obzvlášť vzepřít a vydávat svědectví pravdě. … Vím, že jsou i další iniciativy, které usilují o to, aby se ve školách učil dokument z Abú Dhabí. To je znepokojivé. Podobá se to tomu, k čemu v předchozích generacích došlo v celé oblasti sexuální výchovy.“
Ráj na Zemi?
Přípravný dokument (anglicky zde) k chystané amazonské synodě si vysloužil odsudky, ve kterých nechyběly výrazy hereze a apostaze. Kardinál Brandmüller mu vytýká, že se namísto evangelia a Církve zaměřuje na ekologii, ekonomii a politiku, idealizuje přírodní kulty a přírodní způsob života v protikladu k západní racionalitě a posunuje význam slov (anglické znění jeho kritiky je dostupné zde). Podle kardinála Müllera (jeho analýzu v angličtině najdete zde) dokument připravovali převážně německy mluvící lidé, kteří nepřipouštějí diskuzi a chtějí na synodě prosadit vlastní agendu. Kardinál Burke (viz článek na tomto webu) spolu s biskupem Schneiderem sestavili seznam šesti obsažených bludů a herezí, mezi nimiž je implicitní panteismus nebo prezentování pohanství jako alternativní cesty ke spáse (anglicky zde), a vyzvali k postu a modlitbě, aby tyto bludy nebyly schváleny. Přirozeně je snazší kritizovat dokument, který vypracovala (alespoň oficiálně) skupina biskupů, než dokument pocházející přímo od papeže. Nechme však stranou otázku, nakolik se obsažený pohled na svět liší například od encykliky Laudato si‘, a pokusme se uchopit základní poselství přípravného dokumentu.
Přípravný dokument zaujímá globální či planetární pohled a současný stav světa hodnotí jako krizi. Hned na začátku zaznívá varování, že dlouhodobé lidské zásahy způsobily hlubokou krizi v amazonském deštném pralese – ten je však životně důležitý pro celou planetu (preambule), a krize se tedy týká nás všech. V části nazvané „Prorocká dimenze“ dokument cituje encykliku Laudato si‘, podle které dnes čelíme komplexní krizi, která je jak společenská, tak ekologická.
Kardinál Burke: pracovní dokument amazonské synody představuje „apostázi“
13. srpna 2019 (LifeSiteNews) – Kardinál Raymond Burke uvedl v rozhovoru zveřejněném na YouTube (https://www.youtube.com/watch?v=yoUq6sWqaTE), že pracovní dokument nadcházející synody o Amazonii, kterou Vatikán pořádá na přání papeže Františka, se rovná „apostázi“. Na otázku, zda se Instrumentum laboris pro synodu konanou 6.-27. října může stát definitivním dokumentem Církve, kardinál odpověděl: „Nemůže. Ten dokument představuje apostázi. Nemůže se stát definitivní naukou Církve a dá Bůh, že se celá ta věc zarazí.“
Burke tento výrok pronesl v obsáhlém rozhovoru s katolickým moderátorem Patrickem Coffinem. Hlavní organizátoři amazonské synody jsou kritizováni za to, že tuto událost využívají k prosazování jáhenek a ženatých kněží.
Kardinál v diskusi s Coffinem o politicích a dalších lidech, kteří se veřejně odchylují od zásadních bodů nauky hlásané Církví, definoval herezi a apostázi. „Hereze je vědomé a úmyslné popření některé pravdy víry. Například kněz Arius popíral dvě přirozenosti v jediné osobě našeho Pána Ježíše Krista. Hereze se tedy zaměřuje na konkrétní pravdu, kterou heretik popírá, zatímco apostáze je celkové odpadnutí od víry, opuštění Krista a mnoha pravd víry obecně.“
Objasnění pravd vztahujících se k nejčastějším omylům v životě Církve naší doby
Tento text zveřejnil 31. května 2019 kardinál Burke spolu s kazašskými biskupy. Duše a hvězdy byly požádány o pomoc s jeho šířením v českém jazyce. Na stránkách https://pokani.cz/objasneni-pravd/ se k němu lze připojit podpisem.
Základ víry
1. Správný význam pojmů ‚živá tradice‘, ‚živý učitelský úřad‘, ‚hermeneutika kontinuity‘ a ‚vývoj nauky‘ obsahuje pravdu, že tyto, i kdyby jimi byly vyjadřovány vždy nové pohledy na poklad víry, přece nemohou protiřečit tomu, co vždy Církev v „téže nauce, v témže smyslu a v tomtéž pojetí“ předkládala (srv. I. vatikánský koncil, Dei Filius, 3. zasedání, čl. 4: „in eodem dogmate, eodem sensu, eademque sententia“).
2. „Smysl dogmatických formulací sám ale zůstává v Církvi pravdivý a neměnný, i když bývá více osvětlován nebo dokonaleji poznáván.“ Proto je mylný názor, který říká, že „za prvé dogmatické formulace (nebo jisté jejich druhy) pravdu neurčují, nýbrž ji jen proměnlivě přibližným způsobem naznačují, a přitom ji znetvořují nebo mění; za druhé udávají pravdy, které se prý musí neustále hledat skrze takzvané přibližné hodnoty. Kdo takový názor přijímá, neunikne jistému dogmatickému relativismu a falšuje pojem neomylnosti Církve, která se vztahuje na nauku a pevné pojetí pravdy v konkrétní formě“ (Kongregace pro nauku víry, Objasnění Mysterium Ecclesiae – o Církvi a její obhajobě proti omylům dneška, 5).
Víra (Credo)
3. „Vyznáváme také, že Boží království, které začíná zde v církvi Kristově, není z tohoto pomíjejícího světa. Jeho růst nelze zaměňovat s pokrokem civilizace, lidské vědy a techniky. Království Boží znamená, že poznáváme stále hlouběji Kristovo nevyzpytatelné bohatství, že stále silněji doufáme ve věčná dobra, že stále upřímněji jsme přístupni Boží lásce, a že se rozdává stále hojněji milost a svatost mezi lidmi. Usilovná starost církve, Kristovy nevěsty, o potřeby lidí, a jejich radost a naděje, o jejich úsilí i soužení, není nic jiného než její přání být pro ně zde, aby je osvítila světlem Kristovým a spojila je s Ním, jediným jejich Spasitelem. Tato starost nesmí nikdy znamenat, že církev se přizpůsobí věcem tohoto světa, anebo že ochabne její živé očekávání Pána a věčného království“ (Pavel VI., apoštolský list Solemni hac liturgia (Vyznání víry Božího lidu), 27). Proto je tedy mylný názor těch, kteří říkají, že Bůh je v podstatě veleben už pouhým zlepšením časných a pozemských podmínek života lidského rodu.
RORATE CAELI: František musí odejít
Během dvou let, které vedly k rezignaci papeže Benedikta XVI. na papežský stolec, se událo mnoho podivných věcí: Vatileaks, státní sekretář (kardinál Bertone) zjevně odhodlaný papežovu situaci ještě ztěžovat a krize, která se zdánlivě vymkla kontrole. Pouze zdánlivě: skutečnost byla taková, že skupina kardinálů zapojená do toho, co vešlo ve známost jako „sanktgallenská mafie“, intrikovala, aby papeže Ratzingera utápějícího se v problémech přiměla k odchodu a vynutila si zvolení „Antiratzingera“ – ve skutečnosti toho Antiratzingera, jehož podporovali už v předchozím konkláve, kardinála Bergoglia z Buenos Aires.
Všechno se dařilo tak, jak si naplánovali. Benedikt XVI. nabyl přesvědčení – nebo ho přesvědčili – že už nebude schopen problémy řešit, a odešel, a horor Bergoglio byl zvolen. Jako horor jsme nadcházející pontifikát označili již v den Bergogliovy volby. [1]
A jak jsme za to byli kritizováni a očerňováni! Ve skutečnosti když si přečtete příspěvek našeho vzácného argentinského přítele, který od našeho založení sledoval náš intenzivní zájem o Církev v Argentině, zjistíte, že současného papeže neobviňuje z hereze. Ani jednou! Neobviňuje ho z apostáze. Byli jsme mylně nařčeni ze všech možných zel, zatímco ve skutečnosti naše obavy z tohoto papeže – které se ukázaly absolutně správné – vycházely z toho, že se u něho kombinují mravně nejhorší kumpáni a naprostý věroučný zmatek.
„Lepší, pravověrná alternativa“ Světového setkání rodin
Příležitost oslavovat a sdílet Kristův pohled na manželství a rodinný život na základě skutečného magisteria Církve nabídne katolíkům „lepší, katolické nauce věrná alternativa“ Světového setkání rodin. Konference katolických rodin, kterou svolává Institut Lumen Fidei, se bude konat v irském Dublinu 22.-23. srpna, v době, kdy se bude na stejném místě odehrávat i Světové setkání rodin (WMOF). Organizátoři cítili potřebu uspořádat konferenci, na níž promluví řečníci proslulí nekompromisním hájením katolické nauky, po flagrantním nátlaku LGBT spojeném s vatikánským Světovým setkáním rodin, jehož součástí bude i návštěva papeže Františka.
Zatímco propagační akce před Světovým setkáním rodin signalizovaly, že tato událost je vstřícná k propagaci homosexuality a dalších odchylek od katolické nauky, koordinátoři Konference katolických rodin slíbili, že jejich simultánní konference bude prosazovat trvalé a neměnné učení Katolické církve o manželství a rodině.
Protiváhou nepravověrných hlasů na WMOF, např. kardinálů Blase Cupicha a Christopha Schönborna, budou na Konferenci katolických rodin tak neochvějní představitelé katolického pravověří, jako je kardinál Raymond Burke a biskup Athanasius Schneider. Kardinál Burke promluví v živém videovstupu na téma „Obnova prorodinné kultury“ a biskup Athanasius Schneider pronese, rovněž prostřednictvím videa, přednášku „Situace v Církvi a fatimská tajemství“.
7 důvodů, proč obhájci života nemají radost z pontifikátu papeže Františka
František I.
V minulosti byste mezi aktivisty hnutí pro život – katolíky i nekatolíky – našli největší příznivce papeže. Jan Pavel II. byl často vyzdvihován jako přední světový obhájce života a Benedikt XVI. významně přispěl k obraně života po intelektuální stránce. Po pěti letech pontifikátu papeže Františka je však situace velice odlišná. Aktivisté hnutí pro život všude na světě vám dnes řeknou, že i když se za papeže nepřestávají modlit, nemají vůbec radost ze směru, jímž Církev vede.
Zde je několik důvodů, proč tomu tak je:
1) Hned od počátku jeho tohoto pontifikátu došlo k neskrývanému přesunu pozornosti od obrany života na jiné zájmy. („Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci… Názor církve je ostatně znám a já jsem synem církve, ale není nezbytné mluvit o tom nepřetržitě.“)[1]
2) Tento postoj, který papež zastává konzistentně po celou dobu svého pontifikátu, se z pouhých rozhovorů s novináři dostal i do oficiální nauky Církve v nejnovější apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate. V tomto dokumentu papež, v rozporu s výroky svých předchůdců, klade rovnítko mezi otázky, jako je imigrace a chudoba na straně jedné a potrat na straně druhé.
Kardinál Burke: V bitvě o potraty nebyl Řím irským katolíkům oporou
Kardinál Burke
VARŠAVA, 13. června 2018 (LifeSiteNews) – Nedávnou irskou kapitulaci před globalistickou agendou legalizace potratu a stejnopohlavních „manželství“ zčásti zavinilo mlčení Říma, uvedl americký kardinál Raymond Burke minulý týden v rozhovoru pro polský týdeník Sieci.
„Během kampaně před referendem o ochraně života nenarozených, právě tak jako před předcházejícím referendem o takzvaných „manželstvích“ homosexuálů, se lidem, kteří v Irsku tyto boje vedli, nedostalo podpory z Říma,“ řekl kardinál, „a sami [jejich vlastní] biskupové hájili mravní zásady příliš chabě.“
Burke nazval to, co se stalo v Irsku, důkazem alarmující situace v Církvi. Jak řekl, jeden z problémů spočívá v tom, že i přední představitelé Církve uvnitř ní samé církevní nauku zpochybňují.
„Nemůže být pochyb, že situace v Církvi je alarmující, a to především proto, že se podkopávají a zpochybňují základní pravdy víry,“ prohlásil pan kardinál. „Mravní nauka nám říká, že určitá jednání jsou špatná vždy a všude a za žádných okolností je nelze nazvat dobrem. To platí o sexuální aktivitě s člověkem stejného pohlaví, a také o mimomanželských sexuálních vztazích. Nyní se souhlas s praktikami tohoto druhu objevuje i v Církvi.“
